Brněnská “Sugar” vyniká hereckými výkony a inteligentním humorem

V sobotu 5. února 2011 měla v Městském divadle Brno slavnostní premiéru hudební komedie “Sugar” na motivy známého filmu “Někdo to rád horké”. Svým pojetím i výtvarným zpracováním se brněnská inscenace vrací právě ke svým filmovým kořenům. Muzikál “Sugar” v režii Stanislava Moši a s excelentním obsazením zcela ovládl jeviště Činoherní scény a pobavil všechny přítomné diváky. Pojďte se s námi podívat pod pokličku brněnské inscenace.

Milan Němec, Roman Vojtek

Jak před několika dny psal kolega Ondřej ve zprávě z tiskové konference, tak “Sugar” Stanislava Moši není úplnou novinkou, dokonce se na domovskou brněnskou scénu podívala až po třech úspěšných inscenacích (v Lublani, Německu a pražském Divadle pod Palmovkou). Jednotlivé nastudování se liší pouze unikátními hereckými výkony. A právě v Brně jsou skutečně excelentní! Pojďme ale inscenaci rozebrat popořádku.

Muzikál “Sugar” vznikl již v roce 1972, scénář podle filmové předlohy napsal Peter Stone, hudbu Jule Styne a písňové texty Bob Merrill. Děj se točí kolem dvou muzikantů Joa a Jerryho, kteří nešťastnou náhodou spatří v Chicagu mafiánskou vraždu a jsou pronásledováni skupinou nelítostných mafiánů v čele s Psí dečkou. Jejich záchranou je dívčí kapela Melody Ladyes, kterou vede rázná Sladká Sue. Joe a Jerry v převleku za Josefínu a Dafne cestují s dívkami do Miami. Po cestě se potkávají s hvězdou kapely, půvabnou Sugar. Oba se do ní zakoukají, ale samozřejmě nesmí prozradit své pravé já. V Miami pak pokračuje bláznivý příběh dvou mužů, kterým je v patách stále mafie i touha po Sugar. Jak to dopadne, je vám všem asi známé, ale kdyby se přece jen našel divák, který by tuto klasiku neznal, tak necháme konec jako překvapení. Ale i v divadelní adaptaci končí příběh nesmrtelným dialogem Daphne (Jerryho) s Osgoodem. “Nikdo není dokonalý…”

Milan Němec, Mária Lalková

Komediální stavbě díla prakticky nelze nic vytknout. “Sugar” je příkladem inteligentního a vkusného humoru, který se stále stupňuje, navíc ve skvělém moderním překladu Jiřího Joska. Představení si stále drží své tempo, snad jen k závěru první půlky ubývá humoru a přibývá chvil, kdy se podíváte na hodinky s očekáváním přestávky. Druhá půle to již plně vynahrazuje. Ještě se sluší říci, že “Sugar” není čistokrevným muzikálem, spíše hudební komedií. Hudebních čísel je v představení obsaženo velice málo a nijak neposouvají děj, ale upřímně, nikomu v sále to nevadilo. Jen lehce zarazí, že právě nejméně zajímavé části muzikálu jsou hudební čísla, diváci již čekají na další komediální smršť v činoherních pasážích. Hudba je v jazzovém stylu, skvěle evokujícím atmosféru 30. let. Oproti divadelnímu originálu je zakomponován hit Marilyn Monroe (původní filmová představitelka “Sugar”) “I Wanna Be Loved By You”, který zazněl ve filmu a mnohým divákům by jistě chyběl.

Zajímavě pojata je také scénografie (Jaroslav Milfajt, Petr Hloušek), která je celá laděna do černobílé barvy. Navíc jsou kulisy kompletně malované, což umožňuje velice rychlé změny prostředí. V černobílém stylu jsou také dobové kostýmy Andrey Kučerové. Velice poutavé je i choreografické ztvárnění (Vladimír Kloubek), především step mafiánů, což je skutečně vynikající, funkční a vtipný nápad. Dokud ho neuvidíte živě, tak neuvěříte!

Mária Lalková

Jak je již několikrát výše zmiňováno, tak brněnská inscenace vyniká především výkony herců. Díky minimálnímu počtu písní a jejich nenáročnosti záviselo především na hereckém talentu, kterým premiérové obsazení doslova překypovalo. I když role Sugar paradoxně poskytuje méně prostoru, než bychom dle názvu díla očekávali, tak ji Mária Lalková zvládá s hereckým mistrovstvím, navíc oslnila v již zmiňované písni Marilyn Monroe. Hlavní pozornost na sebe ale strhly “dámy” Josefina a Dafné, které na premiéře představovali Roman Vojtek a Milan Němec. Oba vynikající zkušení herci, kterým nelze nic vytknout. Obrovské charisma a zápal vložený do rolí skutečně dělá z jejich výkonu něco velice nadprůměrného. I přes vyrovnané výkony jsme více podlehli Dafné v podání Milana Němce, který se zřejmě pro dámské role narodil (vzpomeňte si na brněnskou Sněhurku a Němcovo podání zlé královny).

Další výraznou postavou je rozhodně Sir Osgood Fielding, kterého se stejnou hereckou dokonalostí ztvárnil Jan Apolenář, jehož jméno je již roky zárukou kvality. I když ho mnozí brněnští diváci jistě viděli ve více rolích než já, tak můžu s čistým svědomím tvrdit, že právě Osgood patří k jeho nejpovedenějším rolím a rozhodně už jen kvůli Apolenáři stojí “Sugar” za návštěvu. Dále na premiéře excelovali Pavla Vitázková jako Sladká Sue (její výkřik “Bienstooock!” nám zní v uších ještě teď), Michal Isteník jako Bienstock nebo Tomáš Sagher jako Psí dečka. V menších rolích se představili Josef Jurásek, Alan Novotný, Jakub Przebinda, Petr Brychta, Michal Matěj, Zdeněk Bureš, Svetlana Slováková, Eva Jedličková, Tereza Martinková a Lenka Janíková. Skvělá byla také práce orchestru pod vedením Ondřeje Tajovského, který také dílo hudebně nastudoval.

Jan Apolenář a Milan Němec

Závěrečné hodnocení “Sugar” tak po přečtení předchozích řádků není nijak překvapivé. Vytýkat se dají jen drobnosti, ze kterých bych jen vypíchl trochu “falešné” zařazení do muzikálového žánru, neboť je to čistokrevná hudební komedie, kde dominuje činoherní složka. Vytříbený humor, skvělý překlad a především vynikající výkony hereckého týmu zaručují 100% zážitek!

Roman Vojtek

Je libo mafiánskou vraždičku?

Autorem fotografií je Jef Kratochvil a jsou s laskavým svolením převzaty z oficiálního webu Městského divadla Brno.