Recenze a reportáže

Koncertní verze “Jesus Christ Superstar” aneb jak rockové evangelium nadchlo publikum v HdK


Již delší dobu se mluvilo o tom, že známý hudebník Ota Balage chystá koncertní verzi muzikálu Andrewa Lloyda Webbera a Tima Rice „Jesus Christ Superstar“ s účinkujícími z legendární pražské verze. Důvod k takovéto události je zřejmý, žádný jiný světový titul si tu zatím nezískal takovou proslulost a popularitu. Skvělé české libreto Michaela Prostějovského zná každý správný muzikálový fanoušek prakticky zpaměti, o pobrukování melodií se snad ani zmiňovat nemusíme. Konkurovat mu oblíbeností v českých poměrech mohou snad jen „Les Misérables – Bídníci“.

(psáno z koncertu 2. 6. 2008)

Načasování akce se podařilo náramně, brzy tomu bude již deset let (čas utíká občas velmi rychle), co měla pražská inscenace, s dosud u nás nepřekonaným počtem 1288 repríz, derniéru. A jak podotkla „Máří Magdalena“ Bára Basiková, vlastně se dílo svým způsobem vrací na domácí prkna, ve zkušebnách Hudebního divadla Karlín se totiž inscenace připravovala a zkoušela.

Koncertní pojetí vychází z dřívějšího koncertního pojetí, též pod taktovkou Oty Balage, s alternativními verzemi skladeb v angličtině a mírně pozměněným scénosledem (dramaturgicky v rámci koncertu však úpravy fungují) Ta byla zaznamenána pro televizi a je poměrně často vysílána (rozhodně častěji, než jakýkoliv jiný muzikál). Tento záznam by měl vyjít brzy na DVD a měl by být v Karlínském divadle na zbývajících červnových a přidaných listopadových představeních ke koupi, na prvním koncertě se tak ale ještě nestalo.

Karlínské provedení tedy nabízí prakticky to samé, s pár vylepšeními, například přizváním tanečních skupin Dance2xs a Wings a tak je děj choreograficky doplněn. Asi nejefektnější číslo si skupiny odbyly hned na začátku, kdy do předehry začaly vystepovávat(!) známý „Jidášův“ riff. Fascinující moment, zvláště poté, kdy se připojil celý orchestr. Nicméně jako obchodníci či Herodovy „příšerky“ tanečníci odvedli práci stejně dobrou.

Je radostí říci, že všichni účinkující včetně hostů se sešli ve skvělé formě a ani nemá cenu nějaký výkon vypíchnout, všechny byly nesmírně precizní a v rámci celku konzistentní. Kamil Střihavka je skvělým Ježíšem, Dan Bárta výjimečným Jidášem, Bára Basiková ten večer skutečně BYLA Máří Magdalenou. O tom, jak vynikající jsou Jíří Schoenbauer a Jindřich Vobořil v rolích kněžích, a Aleš Brichta coby Pilát, netřeba vést spory (debatovat se o tom může). A “Song krále Heroda”?? Od toho tu máme možná nejlepšího interpreta této písně vůbec, Bohouše Josefa. I když je to možná odvážné tvrzení. Pozorování Oty Balage při jeho dirigentské práci, tomu se říká „koncert v koncertu“.

To všechno byl hlavně pro mladší pamětníky, kterým v letech uvádění bylo kolem dvanácti let, takže už mohou mít zážitky spíše mlhavé, skvělý důkaz, jak skvělý „cast“ pražské rekordní uvedení mělo. Dostavil se asi též smutný pocit, že tak jedinečný prostor, jakým bylo divadlo Spirála, již dávno není v provozu.

Stejně dobře působily též alternativní, anglické verze skladeb, dovedené do muzikantské dokonalosti a ač třeba provedení dvojskladby „Last Supper/Everything Alright“ není zcela tradiční, naživo jako celek vyzněly výborně. Interpretky těchto verzí Dasha a Tereza Černochová, ke kterým se přidávali hlavně Kamil Střihavka s Danem Bártou, se se svým úkolem též utkaly velmi dobře. Tradičním a snad až exkluzivním hostem je seskupení 4tet se svou originálně a též excelentně pojatou směsí největších hitů díla.

Jediná větší výtka snad až budí úsměv na tváři. Koncert totiž neobsahuje žádný přídavek. Pokud tedy bereme nádhernou píseň „Psát od prvních řádků“ v podání hned tří Máří Magdalen jako regulérní závěrečnou píseň. Poté začala mohutná standing – ovation se spoustou projevů nadšení. Bylo zřejmé, že publikum přídavek chce. Ale již se ho nedočkalo. Bylo by problémem pro takto nadšené publikum zařadit operativně ještě jednou například skladbu „Superstar“?? Snad ne tak velký.

Ale atmosféra standing – ovation v Karlíně opravdu stála za to, a tak Kamil Střihavka alespoň aplaudujícím davům poděkoval. A to byl konec za tímto v pravdě elektrizujícím večerem. Škoda, byl opravdu trochu předčasný. Ale pokud „Ježíše“ milujete, neměli byste s koupí lístku (zřejmě už jen na listopadové termíny) příliš dlouho váhat.

Dodatek na závěr: Zajímavé bude srovnání s chystanou vlastní koncertní tentokrát ryze anglickou verzí v Městském divadle Brno, téhož díla, které se chopil tým, spojený s vytvořením populárního koncertního programu „Jazz Side Story“ . Brněnská koncertní verze „Jesus Christ Superstar“ se představí v rámci červnového festivalu „Dokořán pro hudební divadlo 2008“ a my u toho budeme též.


Recenze a reportáže
Dvojrecenze nového nastudování “Jesus Christ Superstar” aneb návrat legendy
Recenze a reportáže
“Hračky” – zábavná nostalgická jízda (a ještě navíc muzikálová)
Praha
“Vražda za oponou” zná tvůrčí tým i velkou část obsazení
U článku nejsou žádné komentáře. Napište svůj názor jako první!