Recenze: Divadlo Kalich našlo svůj “Osmý světadíl”

Video s medley Světadílu http://youtu.be/S9ZQTWhtxCY ;-)

Vydala jsem se podruhé (po delší době) a blbý úsměv mám pořád a pořád mi v hlavě zní Osmý světadíl. K obsazení – nevěřila bych, že může být někdo minimálně tak dobrý jako Tomáš Savka, dnes si nejsem jistá, jestli byl lepší v říjnu on, nebo dnes Tomáš Löbl, zůstává mi rozum stát nad tím, že jsem ho nezaregistrovala dřív a prostě ho v těch B9dnícíh chci vidětuž vím, že budu vybírat účelně jeho termín, prototže dnes v SOmém světadílu byl skvělý, řekla bych, že byl lepší, ale je to pravděpodobně tím delším časovým odstupem, takže jen prostě skvěé dvě alternace. Míša Doubravová – měla bych výtku k tomu, že jí ta výška občas někam uletí, ale moc jí přeju, aby se to srovnalo, protože její podání Jany se mi líbilo moc. Kateřina Steinerová je skvělá herečka, ale jednak je proti ní Míša mnohem výraznější v duetech, kde Kateřina bohužel nebyla moc slyšet, a jednak mi její nevím – přirozenější-ulítlejší-šílenější – způsob herectví v téhle roli sedl víc (jako na Marianu jsem na ni velmi zvědavá). Zbyněk Fric je stejně dobrý jako Honza Kříž, možná mi na tom závěru seděl víc. Pánská company skvělá, dámská company rovněž, Antonín Moravec i Jan Reavi viděni oba dvakrát, pokud se nepletu, takže nemám srovnání, ale dobří. Filip Antonio nezpívá, takže tuhle roli moc posoudit nedovedu, toho prvního chlapce si nevybavím. A pro mě druhé překvapení vvečera – Marie Štěchová – jak je možné, že jsem tenhle hlas dosud nikde neslyšela to netuším – už prvně se mi Jedenácté přikázání líbilo víc v ženském podání než originál, ale dnes to teprve bylo opravdu ono. Ráda bych ji viděla častěji…
No a jinak – pořád mě rozčilují přestavby – v první polovině výrazně víc. Pořád mě rozčiluje kýčovitě postavený příběh – i když dnes mi o něco méně vadil nápad se nechat zabít (i když ti mafiáni…), ale zase víc nemoc toho dítěte… Dvě scény, které mi prostě nesedí jsou, když rodiče o nemoci Janě říkají a potom, když se otec rozčiluje v nemocnici. Ta první významně víc… U scény s hledáním na globusu mě napadlo, že jí fakt hrabe. Ale významně víc než prvně mě oslovily scény na začátku druhé poloviny – Láska moja (ta byla i prvně skvělá) a potom Kým si sám a Neviem byť sám. Moc pěkné. V první polovině je těch ěkných momentů taky hodně, ale tyhle mě oslovily víc až podruhé… A pořád se mi moc líbí Kaskadér a pořád mě mrzí že Chcel by som ti šepkat (píšu to blbě, omlouvám se) není na CD…
Takže pro všechny, komu se prvně líbilo, nebojte se jít podruhé – pro mě podruhé možná ještě lepší než prvně… (Možná i proto, že vím co čekat)…

Zdá se, že Tomáš Löbl měl tenhle víkend stejný program jako já, neboť po včerejších Bídnících jsem ho dnes (vlastně už včera), zastihla i v Osmém světadílu.
Tentokrát jsem do hlediště zasedla ve vyhovujícím zdravotním stavu a tak mě nic nerušilo při sledování představení. Löbl a Steinerová – výborní (jen barva hlasu je pro mě taková málo specifická – v rádiu bych je nepoznala). Filip Antonio – hodně přirozený, fakt talent. Kříž opět úžasně záporný a opět škoda, že toho nezpívá víc.
Na tomhle muzikálu se mi líbí velké nasazení, které do toho herci dávají. Je tam pár logických a dějových nedotažeností a klišé. Tentokrát mi scéna na dětské hřišti nepřišla až tak pitomá (jiní herci, jiné pojetí). Jedenáste prikázanie ještě lepší než minule. Oproti minulé návštěvě jsem si to trochu víc užívala, některé části mě lépe vtáhly do děje, ale jako celek to pro mě pecka rozhodně není. Kdyby na konci představení herci přidali jednu píseň, jak to bývá zvykem, lidi by zatleskali a šli domů. Standing ovation si totiž podle mě vyslouží vždycky až ta luxusní pařba z notoricky známých hitů, kterou u Osmého světadílu vydávají za děkovačku :o) Hodnotím-li pouze představení, ze sedadla mě to nezvedá.

V sobotu odpoledne jsem si “střihl” třetí shlédnutí Osmého světadílu. Kromě samotného muzikálu, který mě baví, jsem chtěl také vidět “třetího” Tomáše, který mi chyběl a tím byl Tomáš Savka. Pokud tedy mohu porovnat všechny tři pány – po pěvecké stránce jsou pro mě vyrovnaní právě Tomáš Savka s Tomášem Löblem; typově mě však nejvíce do této role pasuje Roman Tomeš, který po pěvecké stránce je trochu za klukama, ale kterému se dá – po té herecké stránce fakt uvěřit vše; u Tomášů jsem s tím měl trochu problém. Jako Janu jsem měl vždy Míšu Doubravovou, která si mě získala, takže ostatní dvě představitelky hodnotit nemohu. Jako Erika jsem měl 1x jsem měl Honzu Kříže a 2x Zbyňka Frice; oba pánové skvělí (mě osobně je jen trochu více bližší Zbyněk). Jako matku jsem měl 2x Zuzanu Kolářovou a nyní poprvé Marii Štěchovou; Zuzana výborná, ale po výkonu Marie – písně Jedenáste prikazanie, musím konstatovat, že jsem fakt téměř zíral s otevřenou pusou! Znám ji pouze z televize, takže jsem vůbec netušil, jak je na tom po pěvecké stránce. Nádherná barva hlasu a úžasný rozsah. A musín se poklonit nad jejím výkonem o to více, že byla hlasově indisponována a tak jsem se zpočátku bál, jak moji nejoblíbenější píseň z tohoto muzikálu zvládne a dokázala to se ctí. A poněvadž ji večer čekalo ještě jedno vystoupení, tak má opravdu můj velký obdiv. Kdo ještě Osmý světadíl neviděl, vřele doporučuji!

lili – v hodnocení je nutné rozlišit motiv (nebo motivy) a potom samotný příběh.

ZNOVU OPAKUJI, ŽE SILNÝ MOTIV NEZNAMENÁ DOBRÉ DÍLO!!!

Na smrt nemocné dítě je vždycky srdcervoucí osobní tragédií, pokud je ale ztracené mezi dialogy a scénami ne vždy nenásilně napasovanými na již existující písničky, může se snadno stát kýčem.
Trialog Tomáše, Jany a Erika, který vede k rozchodu dvou posledně jmenovaných, tak skřípe, až mi trnou zuby. Milosrdní mafiáni, kteří dají zamilovanému bláznovi peníze dopředu, nad tím se mi chce nevěřícně smát a na závěr Tomášův “duch”, to už je fakt vrchol klišé! A to ani nemluvím o plytce naznačené diagnóze, která by určitě tak superinteligentní holce ani náhodou nestačila a té divně nedotažené scéně s nalezením “osmého světadílu”.
Když budu hodnotit nasazení a nadšení herců a neotřelá aranžmá známých hitovek, dávám jasných 5 hvězdiček. Pokud budu hodnotit příběh, dostanu se s bídou na 3!
Když všechny nedostatky přehlédnu, tak prostě ne každý je nutně zatížený na dojemnou podívanou. Hlasové dispozice hodnotím vždy pouze z hlediska vlastního vkusu a laického pohledu. Herecký projev zrovna tak.
Naznačovat, že každý, kdo má jiný názor než vy, je “nezkušený a nevyzrálý puberťák a názor opsal anebo papouškuje cizí” považuji za zpozdilé a urážlivé.

Tak jsem v pátek taky konečně viděla Osmý světadíl. Jsem šťastná, že jsem v Praze konečně viděla propojení herectví, tance, zpěvu a skvělého nasazení.
Bohužel mi taky trochu vadí zápletka příběhu. Je tam pro mě několik nelogických momentů a nějak mi to prostě nesedlo.
Celkově ale dílo hodnotím velmi pozitivně. Až na pár momentů je to opravdu výrazně nadprůměrné dílo muzikálové Prahy.
Písničky jsou neuvěřitelně chytlavé. CD už si pouštím asi po dvacáté!!

lili, nemyslím, že bych Vám řekla něco nového, ale třeba Vám další pohled víc osvětlí ten druhý názor, protože já ho taky zastávám – jen tedy já jsem se třeba přenesla od samotné zápletky spíš k jejímu podání – přijde mi, že na ten příběh se podívalo málo očí poté, co vznikl, aby byly vychytané všechny mouchy… Dalo by se to podat smysluplněji, když už tedy autoři chtěli “velký” děj. – Jak celá záležitost s nemocí, tak postava Erika, tak mafiáni…
Mně třeba konkrétně hodně vadí právě ty monology, dialogy, trialogy… které mi přijdou nedotažené a leckdy dost kýčovité – příklad je jednak ta rozcházecí scéna, jak psala Olynka – poměrně přitažená za vlasy, potom mi nesedí Tomášův monolog před Láska moja. – Proč tam je? Proč je tak dlouhý? Všechno, co říká, přeci vzápětí zazní v té písni, není potřeba to opakovat dvakrát, divák není tupec, umí číst v textu písně! – Posledně mi přišla i poměrně divná scéna, kdy rodiče oznamují Janě, že je bráška nemocný a proto musí a bla bla bla… – je divná, je hysterická, oni všichni jsou příliš hysteričtí, až tak, že to není uvěřitelné, je to přehrané a nepřirozené (popravdě zrovna tohle může být konkrétním hereckým pojetím, ale nevybavím si, že by to na mě při ostatních podáních působilo výrazně jinak – napadá mě, že někdy je méně více). – I Jana tam někde měla svůj vlastní monolog, který mi přišel dost zbytečný – podobně jako Tomášův. (Lehce mi drásá nervy i představa Osmého světadílu jako bodu, ale prosím, to zvládnu, to patří k ději, k té superchytré studentce.) Co mi ale přišlo uhozené napoprvé i napodruhé atd. úplně maximálně, jsou mafiáni – už ten nápad za nimi jít, můžu říct, že znám ve svém okolí lidi, kteří se při zamilování se umí zbláznit, ale nedokážu si představit, že by to někoho z nich v jakékoli situaci napadlo (a přitom se z toho scénáře nabízí řešení mnohem ale mnohem jednodušší – jen s jinými aktéry/aktérem), to, jak se mafiáni potom chovají, to už ani neřeším… Co mě na tom všem rozčiluje nejvíc je právě ten pocit, že kdyby se na to třeba podívalo víc očí, mohli přijít na způsob, jak stejný motiv a téměř totožnou zápletku podat přesvědčivěji a snesitelněji, ne tak, že prostě chtě nechtě vyznívá jako kýč a kazí tím ostatní dojmy,
protože výkony jsou skvělé, nenašla jsem nikoho, kdo by se mi nelíbil, což se mi stává zřídka (netvrdím ovšem, že nemám oblíbenější alternace); kamarádi jsou perfektní (pro mě možná fakt nejlepší) – jak obsahově, tak podáním; některé písničky se mi dokonce líbí víc v téhle úpravě, než originál; všichni se pořád hýbou, je to plné energie, ale vždycky, když to začne zářit, to nějaký nesmysl srazí, bohužel… Nebo takhle to alespoň vnímám já. A byla jsem na tom dílu už třikrát a pravděpodobně půjdu znovu, což bych nedělala, kdyby mi to přišlo prostě jen špatné, ale ten příběh moc dobrý není.

Ibigail to vystihla skvěle. Se vším naprosto souhlasím. Ještě mě napadá jeden celkem nelogický moment. Tomáš přiběhne do nemocnice na Janou a rodiči, kteří se strachují o život svého dítěte. Tomáš říká, že přišel, protože mu volali, co se stalo. To se mi třeba taky zdálo divné. Kdo mu to mohl volat?

Abigail – …(a přitom se z toho scénáře nabízí řešení mnohem ale mnohem jednodušší – jen s jinými aktéry/aktérem)…

Jaké?

Abigail – No, to mě právě zajímá :o)

BeaHaydee: Tak to mi přesně taky vrtá hlavou. Je sice hezké riskovat svůj život, aby byl zachráněn někdo jiný. Ale Tomáš vystavuje stejnému nebezpečí všechny ostatní lidi v autech. A ti s tím mají dělat co?
Ať se nad tím víc a víc zamýšlím, nacházím spoustu prapodivných momentů. Je to hrozná škoda, protože muzikál je to skvělý. Děj mohl být klidně méně srdcervoucí a jednoduší. Ne, že bych tento příběh nebyla schopná pobrat, ale prostě mi nesedl, není vyladěný a většinou, když jsem začínala být z tohoto muzikálu nadšená, sesadil to právě děj zbytečně dolů.
Díky bohu za ten závěrečný přídavek, protože během něho na vše zapomente a jen se bavíte :)

Mně se písničky Elánů nikdy nějak extra nelíbily… Až po shlédnutí Osmého světadílu mě chytly a líbí se mi v podání účinkujících z muzikálu víc než v originále.:-)

Dobrý den,nevíte někdo kdo bude hrát 22.4.2012 od 14.30 v muzikálu Osmý světadíl?Předem děkuji ta odpověď

Tery:a to nějak zjišťuješ přes stránky?to si tam registrovaná?nebo je to někde vidět jen tak?

Terka: Na stránkách divadla se stačí zaregistrovat a po přihlášení se vpravo objeví kolonka obsazení :)

Chtěla jsem se zeptat, jak dlouhé je přibližně představení i s přestávkou?

Míro, moc děkuju :)

Nabízím lístek za OS na pátek. Myslela jsem, že budou Eláni a nepřijedou. Prosím pište na andrea_u@centrum.cz, pokud máte o lístek zájem. Je to do druhé řady. Díky.