Plusy a mínusy: “Evita” (DJKT Plzeň)

Milí čtenáři, dneškem otevíráme novou rubriku “Plusy a mínusy”.  Jejím otvíracím článkem bude dlouho očekávaná inscenace slavného muzikálu Andrewa Lloyda Webbera a Tima Rice “Evita” v Divadle J. K. Tyla v Plzni, konkrétně v Komorním divadle. Ocitne se první titul rubriky v kladných nebo záporných hodnotách?

Nová rubrika vznikla vlastně náhodou a zároveň tak trochu účelově.  Dostal jsem totiž před časem nabídku přispívat do Divadelních novin. Prima, jenže co s Musicalem, řeknete si? Psát dvě plnohodnotné recenze o jednom představení je poněkud problematické.  Proto je zde tento malý šuplíček, kde bude možné se vyjádřit o inscenaci stručně a v neformálnějším duchu. A kdo bude chtít, může si koupit za pár desetikorun aktuální Divadelní noviny s plnohodnotnou recenzí.

Novou rubriku logicky může využívat celý tým Musical.cz, třeba ve chvíli, kdy se některý ze spolupracovníků bude chtít vyjádřit k nějaké inscenaci mimo hlavní recenzi, atd.

A nyní už slíbená “Evita”:

(psáno z představení 2. 12. 2011)

Plusy

K dispozici je v Plzni nejnovější verze scénáře  z londýnského nastudování z roku 2006, uslyšíte tedy i filmový oscarový hit “You Must Love Me”, mimochodem, ve velmi jímavém intimním provedení. Je zde i zbrusu nová medley rekapitulující Evitiny zásadní životní momenty před jejím skonem. Využité druhé české přebásnění Michaela Prostějovského se tak dočkalo jak drobné revize, tak nových částí.

Koncepce se s konečnou platností drží doporučení Tima Rice a Che – výborný a typově vhodný Roman Říčař – je opravdu jen prostým člověkem z lidu – posouvačem děje, zde stylizovaným do role spisovatele,  do konfrontace s hlavní hrdinkou se začleňuje postupně, s potřebnou gradací v závěru.

V titulní roli jsme viděli Ivanu Skálovou, našim čtenářům jistě dobře známou z Městského divadla Brno, kde už coby understudy hlavní role sbírala zkušenosti už  v brněnském nastudování, zde už je plnohodnotnou a naprosto suverénní alternací.  (A to jsou zde velmi silné hlasy, že její alternantka Soňa Borková je taktéž špičkovou představitelkou, snad budeme moci brzy  posoudit.)

Oba dva představitelé sou jasnými tahouny večera, proto i oni patří mezi jasná plus.

Představení provází nadsázka, ať už při vykreslování Evitiných hrátek s muži, tak například ve velce vhodně zkarikované postavě zpěváka tanga Augustina Magaldiho Martina Hubeňáka.

Potěší logicky i výkon Davida Uličníka coby Juana Perona.

Inscenace se nebojí drobných vysvětlování, pokud si tedy nejste jisti, kdo jsou ti “descamisados” v libretu, plzeňská inscenace vám dá konečně odpověď, je tedy vhodná i pro naprosté začátečníky, ať už v tématu, či muzikálu obecně.

Hudební nastudování Pavla Kantoříka má, oproti brněnské inscenaci, opět trochu rockovější náboj. (Druhým dirigentem je Martin Kumžák.)

Díky jednoduché scénografii Ondřeje Zichy, kterou umí herci dobře prostorově využít a která reflektuje změny v čase například pužíváním plakátů,  takovému muzikálu superlativů, jakým “Evita” rozhodně je, komorní prostor snad i sluší, rozhodně je to zajímavá změna.

Ivana Skálová v hlavní roli

Mínusy

Je potřeba se částečně odpoutat od skutečnosti, že Komorní divadlo primárně není příliš vhodným prostorem pro tento titul. Na druhou stranu, komornější koncepce režiséra Romana Meluzína až na malé detaily, jak bylo popsáno výše, funguje, takže toto první mínus berte zcela neutrálně.

Choreografie Pavla Strouhala občas nejsou (buď vůbec nebo hůře) využity ve scénách, kde by se tím zvýraznil jejich dramatický náboj. Uvěříte, že ač je “Evita” rockovou operou, největší “nářez” díla “The Lady’s Got Potential” odvypráví pouze na jevišti osamocený Che, ač líčí nástup pučistů k moci? Davové scény přitom fungují na výbornou a jsou sugestivní.

Na první repríze díla se bohužel projevily značné nedostatky v sound-designu aneb pozdní “vytahování” portů. U slavné árie “Another Suitcase In Another Hall” poté nešel port většinu pěveckého času, což bohužel značně  znehodnotilo výkon představitelky Evy Marešové. Snad už je situace s přibývajícími reprízami lepší.

Roman Říčař jako Che

Finální verdikt: PLUS

Jednoznačné plus, licenci na takto velký titul se v Plzni podařilo využít snad na maximum. Toto resumé jistě ocení nejen ti, kteří nesouhlasili s musicalovou recenzí loňského “Spamalotu”. :-) Ostatně v Kritickém žebříčku Divadelních novin se u  “Evity” mým jménem blyští hned čtyři hvězdičky z pěti.

Mou plnohodnotnou recenzi “Evity” najdete v aktuálních Divadelních novinách číslo 2/2012 na straně 7.

Tolik tedy první vydání rubriky “Plusy a mínusy”, těšíme se na vaše názory a někdy příště zase na počtenou.

Autorem fotografií je Pavel Křivánek, umístěny se souhlasem DJKT Plzeň.