Michaela Nosková: Silvestr v Ráji (+ video)

31. prosince 2011 se slavnostním silvestrovským představením dočastně rozloučil muzikál „Děti ráje“ s pražským publikem. Místo uvolnil jiným projektům, především pak obnovené premiéře „Bídníků“, které se budou uvádět od 1. března 2012. Zpět ale k „Dětem ráje“. Jelikož jsme na Silvestra měli jiné plány, požádali jsme Michaelu Noskovou, představitelku jedné z hlavních rolí muzikálu, aby nám sepsala své osobní dojmy nejen z „derniéry“ (která vlastně oficiální derniérou nebyla), ale i z celého tři roky trvajícího fenoménu…

Michaela Nosková: Silvestr v Ráji

Když mě z Musical.cz poprosili, abych sepsala své pocity a dojmy z posledního představení Děti Ráje, bylo to pro mě asi jako kdybyste řekli slepému, ať vám popíše jak vypadá červená. Prostě to nejde, musí se to zažít. Ale přece jen jsem našla něco, co popsat můžu.

Pamatuji si, když jsem před několika lety dostala poprvé nabídku na muzikál Děti Ráje. Bylo to, myslím, v roce 2005 a mně to v tu dobu přišlo naprosto nemyslitelný. Nakonec se nic nedělo a uběhlo pár let, které mi pomohly přehodnotit některé své postoje :o) I když je pravdou, že i přesto jsem na konkurz těch „našich“ Dětí šla až na poslední chvíli a pamatuju si moc dobře, kolik stresů mě to rozhodnutí stálo. Ale teď v roce 2012 mohu s klidným srdcem říct, že jsem za celou tu dobu ani jednou nelitovala. Končit s přeplněným hledištěm v posledních cca 20 představeních je prostě neuvěřitelné.

Míše Nosková jako dospělá Eva

Pamatuji si den, kdy byla premiéra. Den, kdy jsme vyšli na naši první děkovačku a zažili první z asi 320 standing ovation.  A pamatuji si, jak jsem se nervózně plížila za producenty, abych jim oznámila, že jsem těhotná a místo stresu a šílených debat se na mě jen usmáli a řekli: „To je skvělý“, žádný „Co budeme dělat“ nebo „ Kdo bude hrát“. Prostě všechno to bylo děsně fajn a přirozený. A myslím, že i právě proto jsou Děti Ráje takové, jaké jsou. Když se do práce těšíte, je to i proto, že máte skvělé vedení a kolektiv. Nepanuje žádný faktor strachu ani pocity méněcennosti.

Další důvod, proč jsou Děti Ráje takové, jaké jsou, je Sagvan Tofi. Prostě nejde říct víc než „Sláva autorovi“ no a bez pana režiséra Petra Novotného a choreografky Petry Parvoničové by to zkrátka nešlo. Vlastně jsme všichni takové mámy a tátové toho „našeho“ muzikálu a možná právě proto mají Děti Ráje opravdu veliké srdce, které potěší každého, kdo se na nás přijde podívat.

A jaký byl tedy pocit nás všech, když jsme se naposledy loučili v GoJa Music Hall? Asi podobný, jako když dítě odejde z domu. Je to smutné, ale víte, že se vždycky jednou vrátí, protože doma na něj čekají s otevřenou náručí :o) Takže je to vlastně na vás, kdo nás máte rádi. Minimálně v květnu můžete přijet na návštěvu do Bratislavy. A pak? To bych říkala víc, než vím sama. Ale věřím, že to naposledy nebylo.

Co vy?

Míša Nosková

Poznámka redakce: „Děti ráje“ již na svých webových stránkách přislíbily, že se na podzim 2012 vrátí do Prahy!