Filmové muzikály

„Repo! Genetická opera“ – filmový muzikál pro otrlé


Dnes vám přinášíme recenzi nového muzikálového filmu, který se vymyká jakýmkoliv dosud existujícím filmovým dílům. Jak může dopadnout sci-fi muzikál od režiséra brutální hororové série SAW? No přeci jedině dobře! Přinášíme Vám recenzi filmu a DVD + mininázor Ondřeje Doubravy.

Sarah Brightman jako Slepá Mag

Sarah Brightman jako Slepá Mag

Režisér Darren Lynn Bousman rozhodně velice rád provokuje. Po třech dílech mládeži nepřístupných brutálních filmů Saw se rozhodl natočit celovečerní remake dva roky starého krátkometrážního filmu a divadelního muzikálu Repo! The Genetic Opera.

Děj filmu je poněkud… zvláštní. V ne příliš vzdálené budoucnosti (která je zcela odlišná od současného světa) ničí smrtící epidemie lidské orgány. Z toho nejvíce vytěží společnost GeneCo, která prodává orgány náhradní, a to i na půjčku. Na ty, kteří svůj dluh nezaplatí, čeká krutý osud – přijde za nimi Repo Man a orgány si vezme zpět. Ovšem i Repo Man a jeho dcera mají své problémy…

Jak si jistě domyslíte, Darren Lynn Bousman se nezdráhá ukázat jakékoliv vnitřnosti či jejich zbytky. Ale vzpomeňte si – kdy jste naposledy viděli jednu z nejlepších sopranistek současnosti Sarah Brightman, jak si ve finále svého čísla vydloubne obě oční bulvy? Zřejmě nikde… Při písních Repo Mana zase není výjimkou, že během chůze po futuristickém městě jen tak mimo píseň vytrhne pár orgánů.

Anthony Head jako Repo Man před exekucí orgánů

Repo Man (Anthony Head) před exekucí orgánů

Co ale vlastně film dělá specifickým? Šílený děj a nechutné scény nabízí mnoho filmů, jejichž kvalita nikdy nevyšplhala příliš vysoko. Bousman však zašel trochu dál a z hromady střev, ledvin, srdcí… splácal rockovou operu! Autoy hudby, textů, scénáře i námětu jsou Darren Smith a Terrance Zdunich. Filmařsky zajímavé jsou komiksové vsuvky doplňující děj.

Hudební motiv byste v díle hledali těžko a pokud nemůžete rock vůbec vystát, těžko si hudbu oblíbíte. Pro rockově laděné diváky bude však hudební stránka pohlazením pro uši. Stěžejní písní je vynikající „At the Opera Tonight“, za zmínku také stojí skvělé písně „Infected a Legal Assassin“. Jednou z mála mírnějších a pomalejších písní je „I Didn’t Know I’d Love You So Much“, která zazní ke konci filmu. Co je ale na filmu nejlepší není ani samotná hudba, nýbrž pěvecké výkony.

Alexa Vega - Shilo

Alexa Vega - Shilo

Alexa Vega (Shilo) a Anthony Steward Head (Nathan / Repo Man) jsou nejen představitelé dvou hlavních rolí, ale také největší pěvecké hvězdy filmu! O Sarah Brightman (Slepá Mag) snad není třeba dlouze psát, její pěvecké výkony vždy nemají chybu. Tajemnou roli vykradače hrobů si vzal jeden z autorů Terrnace Zdunich a jeho specifický hlas se skvěle hodí do jeho písní. Za zmínku také stojí hluboký, téměř operní hlas Paula Sorvina (Rotti Largo).

Ve filmu také můžeme vidět Paris Hilton (Amber Sweet), která za tuto roli získala ne příliš lichotivou cenu Zlatá malina za nejhorší ženský výkon ve vedlejší roli. Jestli oprávněně musíte posoudit sami, mně její výkon nijak výrazně špatný nepřišel. Komické úlohy jejích bratrů se bravurně ujali Bill Moseley (Luigi Largo) a Nivek Ogre (Pavi Largo) a jejich naprosto úchylná (odpusťte ten výraz)  píseň „Mark It Up“ patří k tomu nejlepšímu a zároveň nejtrhlejšímu z tohoto filmu.

Terence Zdunich

Terrance Zdunich

K filmu také vyšel vynikající soundtrack (jak v klasické verzi, tak rozšířené sběratelské), který doporučuji těm, kteří nemají žaludek na vytrhané orgány a chtějí si také vychutnat skvělé rockové písně.

Repo: Genetická opera vyšla nedávno i na DVD. Technická stránka je více než slušná, jak po stránce obrazu (samozřejmě širokoúhlý ve formátu 1,78:1), tak po stránce stěžejnější, zvukové. Při prostorovém mixu si skutečně „pošmáknete“, slušně využívá zadní kanály a navíc má prostě šťávu. Po stránce bonusů disk nepřináší naprosto nic, pokud nepočítáme upoutávky na začátku disku. Za co ale lze distributora pochválit je ten fakt, že na disku nenaleznete český dabing. Pokud po něm smutníte, vězte, že toto rozhodnutí je jen a jen správné, v 99% se v něm totiž zpívá a naštěstí tedy nejsme svědky mnoha bizarních situací na discích s dabovanými muzikály, kde se zpívá jen o něco málo méně a český text plynule přechází do originálu. ;-). Ale prý dabing u těch jiných titulů tvoří velké procento prodejnosti. Autorem českých titulků u „Repo“ je navíc věhlasný překladatel Petr Palouš a na některých místech si se slovy celkem hezky pohrál.
Mininázor Ondřeje Doubravy:
Tak takovouto bizarnost jsme v DVD přehrávačích už dlouho neměli. Hlavní důvod, proč jsem se na „Repo:  Genetickou operu“ těšil byl Anthony Steward Head v hlavní roli (Kdo viděl speciální muzikálovou epizodu „Once More With Feeling“ ze seriálu „Buffy, přemožitelka upírů“, ví, o čem mluvím.) a taky trochu má oblíbenkyně Sarah Brightman (oba nezklamali). Ano, ten film je v dobrém slova smyslu „divný“ a ani chvíli netřeba pochybovat o tom, že ho tak tvůrčí tým natočit chtěl. Lze tak zároveň pochopit jak nadšené, tak zamítavé reakce diváků (obojího si lze na různých místech přečíst dostatek). Pokud ale při jednotlivých  značně emotivních „exekucích“ nebudete odvracet oči od obrazovky, případně rovnou odbíhat (kam se občas hrabou kousky Jigsawa ze Saw), jakožto zástupce „muzikálové (či spíše rockově – operní) alternativy“ funguje až překvapivě dobře, ale slovu alternativa dejte skutečně velký důraz. Více než neodbytně všudypřítomná „šílenost“ ale někomu může vadit mírná dějová a hudební monotónnost. Naštěstí je k dispozici i pár momentů, kdy se úspěšně zlomí (například posouvátko událostí coby comics funguje bezvadně) a užíváte si. Nelze si však při pohledu na závěrečné titulky nepoložit otázku – „Skutečně toto dílo fungovalo i jako divadelní inscenace?“. Potom už si musíte jen dávat pozor na to, aby jste nezačali příliš často cedit mezi zuby slovíčko „surgery“. I já tedy doporučuji, s tím, že vás zároveň důrazně varuji. Pokud v muzikálu nemáte rádi experiment a černou nadsázku a navíc nemáte rádi krvavé horory, poohlédněte se po jiném titulu, během prázdnin si jich ještě pár představíme.
Za poskytnutí DVD a fotografií děkujeme společnosti Hollywood Classic Entertainment.

Repo: Genetická opera vyšla nedávno i na DVD. Technická stránka je více než slušná, jak po stránce obrazu (samozřejmě širokoúhlý ve formátu 1,78:1), tak po stránce stěžejnější, zvukové. Při prostorovém mixu si skutečně „pošmáknete“, slušně využívá zadní kanály a navíc má prostě šťávu. Po stránce bonusů disk nepřináší naprosto nic, pokud nepočítáme upoutávky na začátku disku. Za co ale lze distributora pochválit je ten fakt, že na disku nenaleznete český dabing. Pokud po něm smutníte, vězte, že toto rozhodnutí je jen a jen správné, v 99% se v něm totiž zpívá a naštěstí tedy nejsme svědky mnoha bizarních situací na discích s dabovanými muzikály, kde se zpívá jen o něco málo méně a český text plynule přechází do originálu. Ale prý dabing u těch jiných titulů tvoří velké procento prodejnosti. Autorem českých titulků u „Repo“ je navíc věhlasný překladatel Petr Palouš a na některých místech si se slovy celkem hezky pohrál.

Zhodnotit tento film je nesmírně těžké – buď se vám totiž může nespoutaně líbit (můj případ) nebo vás totálně znechutí. Pokud přivřete oči nad bizardním příběhem, brutalitou a máte rádi rockové opery, neváhejte a zhlédněte tento film. A jak jsem naznačil výše, zkusit můžete také nadupaný soundtrack.

.

Mininázor Ondřeje Doubravy

Starostlivý otec Anthony Head s dcerou Alexou Vega

Starostlivý otec Anthony Head s dcerou Alexou Vega

Tak takovouto bizarnost jsme v DVD přehrávačích už dlouho neměli. Hlavní důvod, proč jsem se na „Repo:  Genetickou operu“ těšil byl Anthony Steward Head v hlavní roli (Kdo viděl speciální muzikálovou epizodu „Once More With Feeling“ ze seriálu „Buffy, přemožitelka upírů“, ví, o čem mluvím.) a taky trochu má oblíbenkyně Sarah Brightman (oba nezklamali). Ano, ten film je v dobrém slova smyslu „divný“ a ani chvíli netřeba pochybovat o tom, že ho tak tvůrčí tým natočit chtěl. Lze tak zároveň pochopit jak nadšené, tak zamítavé reakce diváků (obojího si lze na různých místech přečíst dostatek). Pokud ale při jednotlivých  značně emotivních „exekucích“ nebudete odvracet oči od obrazovky, případně rovnou odbíhat (kam se občas hrabou kousky Jigsawa ze „Saw“), jakožto zástupce „muzikálové (či spíše rockově – operní) alternativy“ funguje až překvapivě dobře, ale slovu alternativa dejte skutečně velký důraz. Více než neodbytně všudypřítomná „šílenost“ ale někomu může vadit mírná dějová a hudební monotónnost. Naštěstí je k dispozici i pár momentů, kdy se úspěšně zlomí (například posouvátko událostí coby comics je bezvadné) a užíváte si. Nelze si však při pohledu na závěrečné titulky nepoložit otázku – „Skutečně toto dílo fungovalo i jako divadelní inscenace?“. Potom už si musíte jen dávat pozor na to, aby jste nezačali příliš často cedit mezi zuby slovíčko „surgery“. I já tedy doporučuji, s tím, že vás zároveň důrazně varuji. Pokud v muzikálu nemáte rádi experiment a černou nadsázku ani krvavé horory, poohlédněte se po jiném titulu, během prázdnin si jich ještě pár představíme.

Za poskytnutí DVD a fotografií děkujeme společnosti Hollywood Classic Entertainment.


Filmové muzikály
Filmová Mamma Mia! s Meryl Streep bude mít pokračování
Filmové muzikály
„Nine“ – „artový“ muzikál plný snových videoklipů
Filmové muzikály
Čím chce být Muzikál aneb Cesty ke štěstí? (Recenze filmu)
  • dius

    no Pavle, jak můžeš prozradit jeden z velkých okamžiků Blind Mag. Vřele doporučuji, soundtrack sjíždím denně.


  • Pliv

    Nejlepší film vůbec… Nádhera