Městské divadlo Brno už brzy ovládnou „Kočky“

To ja sice vubec ne, ale radsi bych tenhle muzikal videl jako klasicky kocici cats, protoze jsem tenhle kus jeste bohuzel nikdy nevidel. Ale napad to je, napodruhy bych se na to jel rad kouknout:) nebo by oni mohli sem 0:)

moc se těšim na generálku na kterou se chystám a věřim že tahle forma bude dobře fungovat a MdB si přidá do repertoaru další uspěšný světový muzikál

No mě hlavně přijde, že v těch kostýmech není moc velkých rozdílů. Snad kromě Grizabelly, Demetry(zrzavá paruka) a Victorie (celá bílá). V těch klasických Kočkách sice třeba nevíte, jak se kočka jmenuje, ale prostě v paměti vám zůstane jasnej obraz, jak vypadá. Tady mám problém poznat toho herce, natožpak, co je to za kočku. Nevím také, jak je pozměněno libreto, protože bych řekl, že třeba ,,Neboť kočky tu jsou, co znám tenhle svět“, ,,vzduchem letíš jak šíp, z výšek nemáme strach“ ,,umíš po čichu jít třeba přes celý kraj“. To jsou jen úryvky. Do toho se mi to fakt nehodí. No a opravdu pište ti , kdo to již brzy shlédnou. Já se asi do Brna nedostanu vůbec, ale ta scéna nevypadá tak náročně, takže by se mohlo hostovat.

Tady je už i video. Nevím z jakého představení to je, ale zpěv taky místama nějakej divnej

Já se nemůžu stále zbavit dojmu, že Gritabella vypadá jako Fantom opery.

Tak jsem zhlédnul čtvrteční představení (16. 5.).
Obsazení bylo následující:

Grizabella – Hana Holišová
Múz – Jan Mazák
Tygří hněv – Lukáš Vlček
Blahobyl Všemocný – Karel Škarka
Bomba-balerína – Svetlana Janotová
Rozumbrad – Aleš Slanina
Rambajz-Tágo – Dušan Vitázek
Demtra – Ivana Vaňková
Šimbal-klimbal – Jiří Mach
Vašnosta Brum – Milan Němec
Mungodžery – Kristian Pekar
Tingl-tangl – Mária Lalková
Moura, kočka domácí – Hana Kováříková
Abraka-máryfuk – Václav Púčik
Dželína – Radka Coufalová
Victoria – Simona Šeligová
Mc Dlouhý dráp, Pucifal – Laco Hudec
Jeminé – Eliška Skálová
Darmošlap – Lukáš Vokál
Exotica – Bára Musilová
Elektra – Tereza Škodová
Alfonso – David Macháček
Kňoura-mžoura – Evelína Kachlířová
Kasandra – Pavlína Palmovská
Apolón (Bengálský mour) – Bohumil Vitula
Archibaldus – Vladimír Strouhal
Baltazar – Tadeáš Horehleď
Šílený varhaník – Petr Lavičak

Nu. Co říct. Zpracování určitě netradiční a zajímavé, ale mě osobně ty „nekočičí“ kostýmy moc nesedly. A to jsem si říkal, jak odvážné byly Koty v Polsku, kde také všichni měli na férovku kalhoty apod., ale pořád to byly kočky. Nebo Göteborgu, kde byly prozměnu zasazeny do prostředí zábavního parku. Nápadité a přitom stále kočky. Asi jsem staromilec, zpátečník a vůbec…

Ale zpět k Brnu. Seděl jsem na kraji desáté řady (tehdy už lepší místa nebyla) a nemohu to doporučit, protože není vidět na část jeviště. Možná i díky tomu jsem nějak vůbec nevnímal všude zmiňované kočičí projekce – prostě bylo blbě vidět.

Co bych vypíchl u některých čísel – Moura dobrá, děti jako myši překvapily :)
Vitázek jako Rambajz mi jako extra frajer nepřišel.
Vašnosta Brum coby alkoholik (skoro až smažka?) byl pojatý originálně, u mě dobrý. Z koček to táhne dneska ven! :)
Mungojerrie & Rumpleteazer jsou v té pomalejší původní londýnské verzi – ještě jsem ji v žádné z produkcí neviděl a i když není tanečně tak zajímavá jako ta rychlejší brodwayská, tak bylo zajímavé vidět něco nového (jen jsem si u toho skoro pobrukoval to šílené Ben Mickering És Mindlevery z nahrávky maďarské produkce :-)).
Starobyl… teda Blahobyl Vznešený… teda Všemocný se na to hlasově absolutně nehodil – WTF? Ale pobavil mě Rozumbrad, když na začátku Old Deuteronomyho zpíval „Tohle je náš pán Starobyl Všemocný“. Říkal jsem si, ha – žeby Laco Hudec a jeho pražské instinkty? A on to byl někdo úplně jiný. Asi se to učili se Starobylem a pak přehodili na Blahotentononca?
Souboj pinčů a ratlíků, respektive v této verzi dog a buldoků byl v pohodě, akorát Bengálský Mour byl na můj vkus až příliš pasivní. Když Rozumbrad zpívá „Ze střechy domu na zem když skočí, tak mu divoce plameny šlehají z očí. Zkameníš hrůzou a výraz máš tupý, když staví se na zadní a naježí chlupy.“ jsem čekal, že Mour udělá aspoň něco a ne že bude jen tupě stát (a ještě ke všemu zády k nám).
Kočičí bál – ten si zkusím vychutnat napodruhé, abych mohl ocenit choreografii v momentě, kdy vidím celé jeviště. Ale napoprvé jsou dojmy dobré. Chtělo by to video a zanalyzovat :)
Jeminé zpívala moc pěkně, škoda že takhle nezpívala i moje favoritka z holandské produkce (modří už vědí :)).
Múz byl bez výhrad. Jak už Ondra psal – piráty nahradila italská árie. Tu jsem také ještě v žádné z produkcí neviděl a musím říct, že zazpívaná byla naprosto parádně. Tady palec nahoru! Tohle číslo mělo IMHO největší potlesk.
Šimbal-klimbal – po hudební stránce dobré, ale scéna mi přišla dost chudá (možná, že se v rohu, kam jsem neviděl, dělo něco zajímavějšího, ale myslím, že ne).
Bomba&Deme – McDlouhý dráp pěkně odsýpal a holky to daly pěkně. Akorát zrovna v tomhle čísle si člověk běžně užije ty parádní elastické kostýmky, což tady bohužel nehrozí :( Zase – možná je to tím, že člověk byl až v desáté řadě.
Abraka Máryfuk – asi největší zklamání. Vždy jsem byl zvyklý od kouzelníka na nějakou tu on-stage magii a pořádně baletní kreace. Tady se nekonalo ani to, ani ono. Tohle číslo je bohužel lepší pouze poslouchat, než se na něj dívat :(
Grizabella – Mickey mosue tady píše, že se nemůže zbavit dojmu, že vypadá jako Fantom opery. Když si to tak zpětně vybavuji, tak z té desáté řady mi to přišlo dost podobně. Možná, že kdybych byl na „lísačkách“, tak bych si užil detaily jejího make-upu lépe. Každopádně Hanka Holišová to zpívala pěkně, ale ten nejsilnější moment v Memory mi bohužel nesedl. Jde o ono klasické „Hýýýčkej mě letmým dotykem skrání…“ neboli „Touch me, it’s so easy to leave me…“. Člověk se plně koncentruje na tenhle moment a najednou slyší „Dáváš lásku dotykem skrání…“. A ještě to znělo spíš „Dá-váááš“. Tím byla pro mě Memory zabitá.
Journey to the Heaviside Layer a.k.a. Ťap, ťap, ťap, nebo tady O, o, o je zpracované fakt nečekaně a nebudu tady spoilerovat. Ale pobavilo :) A kupodivu tím to končí. Hýčkání koček bylo úplně vypuštěno.
No, aspoň to má výhodu v tom, že celé představení má 2 hodiny (až 2:10), takže i když to hrají od blbých 19:30, tak člověk ještě v pohodě stíhal poslední Student Agency bus do Prahy ve 22:00.

Suma sumárum – kromě Viktorie a Grízy jsem měl problém identifikovat jakoukoliv jinou kočku, ale to je holt problém všech non-replica produkcí. U pražských Koček jsem se také začal pořádně chytat až někdy po čtvrté návštěvě. Do Brna se ale tedy čtyřikrát nechystám. Ještě jednou ano a pak možná za rok, kdybych nevěděl co s časem.

Zajímavé bylo poslouchat jednu babičku po představení, která se ptala „o čem že to vlastně bylo?“. Když jsou kočky líčené jako kočky, tak je to aspoň něco, co si z toho BFD (Běžný Franta Divák) odnese, když už ten děj není tak nosný jako v jiných klasických muzikálech. Takhle babča neměla ani ty čičiny…

Nu a tohle bylo moje asi první představení v MDB, kdy nebyla standing ovation (a že byla i na takové hudební bezvýraznosti, jakou je Jeckyll a Hyde).

Na Kočky se teprv chystám, jsem zvědavá, co na to budu říkat,… ale Donaha jsem již viděla, a mám pocit, že tohle představení si recenzi rozhodně žádá! Tak jsem ráda, že se na to chystáte ;)
Dlouho jsem se v divadle takhle nenasmála a nevtáhla do děje. Sice na generálce bylo znát hodně pěveckých nepřesností a i nějakých technických, ale tohle se určitě ještě vytříbí, až si inscenace sedne. Ale i tak, je to PECKA!

Candie: Pokud někdo bude chtít jet třeba se mnou, tak to nejspíše klapne, naštěstí teď Donaha budou hrát pořád, tak třeba i spontánnější domluva bude snažší. :-)

souhlasim Donaha je opravdu svižná muzikálová komedie která si zaslouží recenzi a v podání brnáku sem si tento muzikál užil stejně jako Cats a to sem byl opravdu zklamaný že nepujde o klasickou koncepci