Jerry Springer: Opera – taková zvláštní talkshow v Divadle na Orlí

V koloběhu divadelních sezón narážíme na různé projekty. Světové megahity, které střídavě s napětím i nadšením vyhlíží širší okruh příznivců. Pak jsou tu projekty menší, či původní. A pak je tu třetí  kategorie “černých koňů pro fajnšmekry”, která dělá radost nám, co se o muzikály zajímáme hlouběji. Je moc fajn, když se alespoň občas tuto přihrádku daří otevřít. Tentokrát se tak stalo v brněnském Divadle na Orlí při uvedení kontinentální premiéry díla “Jerry Springer: Opera”.

(psáno z premiéry 3. 11. 2013)

Novou brněnskou studentskou scénu JAMU zaměřenou na muzikál a operu jsme v minulé otevírací sezóně v našich článcích pohříchu zanedbali. Nutno říci, že zcela neúmyslně, nicméně tuto sezónu už nám v mapování nic bránit nebude. Ostatně, už první premiéra této sezóny – muzikálová úprava Pucciniho Bohémy s názvem “Bohéma 1914 – Zima, jaro” stála za to, i když jako dramaturg letní produkce RENTu Jonathana Larsona v Divadle Na Prádle jsem tenkrát v září spíše držel palce “tématicky spřízněným kolegům” a stejně tak byl na konci nadšený.  Pojďme už raději k hlavnímu tématu našeho článku.

“Jerry Springer Show” je dodnes americký televizní fenomén. Talkshow, v níž se řeší ty nejabsurdnější rodinné vazby a záliby, které jsou vlastně spíše úchylkou. Právě tento formát zaujal britského skladatele Richarda Thomase, který nejprve uvedl v roce 2001 one-man show “How To Write An Opera About Jerry Springer” a nápad se po přizvání textaře a režiséra Stewarta Lee rozrostl postupně na koncertní verzi uvedenou  v roce 2002 na festivalu Fringe v Edinburghu a odtamtud už byl jen krůček k uvedení v londýnském National Theatre a následně k úspěšnému transferu na West End do Cambridge Theatre, jehož záznam vyšel i na celkem bohatě vybaveném DVD (logicky nikoliv v naší distribuci). Vznikla pestrá žánrová směsice která zdařile mísí operu s čistokrevným muzikálem  broadwayského střihu a pokud vám nevadí určitá víra kontroverze, je zde geniální příklad zábavného satirického divadla.

U nás sice několik epizod kultovní talkshow odvysílala v době toho největšího boomu televize Nova, ale díky velkému časovému odstupu se  domnívám, že velkou stopu zde uvádění nezanechalo a pro většinu dnešního publika bude Jerry Springer Show velkou neznámou. Rozhodně ale nelze příliš uniknout masírce nejrůznějších reality show, od nichž se formát kontroverní talkshow tolik neodlišuje, minimálně možností zkoumat charaktery, nebo užíváním vulgarismů , ať už jsou v pořadech snaživě vypípávány, či nikoliv.

“Zajímavý kousek, ale asi není žádná šance ho uvést v ČR.” – řekl by si člověk trochu zběhlý. O to větší je zajímavostí, že námluvy s tímto dílem už před pár lety přoběhly, když se na malou chvíli objevilo v plánech Městského divadla Brno v režii Stano Slováka, aby následně bylo nahrazeno populárním “Jánošíkem (Malovaným na skle)“.

Je ale asi někde psáno, že každé uvedení má přijít v ten správný čas a proč ne tedy teď. Se stejným režisérem a jeho stabilním tvůrčím týmem
právě na studentské scéně, s mladou krví. Pokud tedy zrušení předchozího uvedení mohlo minimálně způsobit drobný smutek (minimálně v mém
případě), nutno říci, že čekání rozhodně stálo za to.

Příběh, dá-li se dění na jevišti tak říkat, je vcelku prostý: v první polovině se odehraje prakticky “standardní” Show Jerryho Springera. Nechybí nabuzené obecenstvo, kauzy s nevěrou, neuvěřitelnými úchylkami a exhibicionisty, stepující Ku-klux-klan a podobně (chci se záměrně vyhnout větším spoilerům, aby jste neměli příliš ochuzený zážitek, pokud na Jerryho půjdete ). V druhé půli se Jerry dostane shodou nešťastných okolností do Očistce a Pekla, kde ho Satan vyzve, aby se ujal moderování show o vyříkání si jeho sporu s Bohem, do kterého se záhy zapojí i jiné známé biblické postavy.

Show Jerryho Springera na netradičním místě...

Humor je samozřejmě značně kontroverzní včetně tvrdého slovníku a je doporučeno až od 18 let (v zahraničí projekt vyvolal spoustu protestů, u nás něco takového nejspíše nehrozí), pokud bych ho měl blíže připodobnit, asi je zcela nejblíže poetika Městečka South Park. Jestli jste jeho příznivci, je “Jerry Springer: Opera” přesně pro vás.

Inscenace Stana Slováka pracuje se scénografií Jaroslava Milfajta, kostýmy Andrey Kučerové, Elišky Ondráčkové a projekcemi Petra Hlouška a Dalibora Černáka (ty se využijí zejména v reklamních přestávkách) . O choreografii se postaral Michal Matěj, u stepu s přispěním Jakuba Zedníčka, přiznaně v základu ctí původní britský koncept, samozřejmě s přídáním vlastní invence ve všech složkách, o kopii se nejedná (co ale dělat taky s textem, který se odehrává prakticky pouze na půdě malého televizního talkshow studia – ať už na Zemi nebo v Pekle -, které by navíc evokovat i originál povědomý z  původního televizního vysílání), ale rozhodně o dost více díky větší komornosti prostoru často mile a kontaktně komunikuje s divákem, neboť se poměrně často hraje na úrovni hlediště a Publikum má mimochodem svou roli napsanou i v programu. Navíc dává každému účastníkovi dění zazářit (mimo studentů z absolvujícího muzikálového ročníku Stano Slováka je zde velký počet hostujících umělců).

Takové dílo,  s dvěma charismatickými protihráči a spoustou výrazných vícerolí se v případě, kdy všichni jedou na maximum špatně hodnotí po stránce výkonů, předem tedy omluvte celkové shrnutí. V titulní, paradoxně jediné mluvené roli se představil Zdeněk Junák, který slavného moderátora vystihl naprosto přesně, alespoň co se divadelní stylizace týče. Sympatickým protihráčem mu je ve dvojroli asistenta Jonathana Wieruse/Satana Jan Brožek, jehož šarm a i mladistvá
autorita často ovládnou hlediště. Nesmírně výraznými jsou ve svých mnoha rolích Marek Ouda, zejména jako Montel – “broučínek, kterému maminka naplácá”  Stejně tak Natálie Tichánková jako Eva a smutná tanečnice u tyče Shawntel, Kateřina Falcová jako podváděná snoubenka Peaches a
infantiní Baby Jane, Pavel Režný jako Bůh, jehož job vážně není sranda a v originále by pro zajímavost zpíval “It Ain’t Easy Being Me” a taky na chvilku v první půli nevěrný Dwight, nezapomeneme anie nepřehlédnutelnou Nikol Kotrnetzovou v davu diváctva, nebo šokovanou přítelkyně Andreu,  Barbaru Chrenkovou jako dívku Zandru, Jiřího Resslera jako Adama a Chuckyho a Moniku Havlíčkovou zejména jako Jerryho vidinu – Valkýru. A ještě početná posila v company. Celou tuhle partu si na jevišti velmi užijete.

Zdeněk Junák (Jerry Springer) a Jan Zbrožek (Satan)

Všichni se navíc náročných partů, jistě za vydatné pomoci tvůrců hudebního a pěveckého nastudování Karla Albrechta a Dady Klementové zhostili s až obdivuhodnou lehkostí, žádné větší limity nebyly patrné, ještě jednou klobouk dolů přede všemi. Představení samozřejmě doprovází desetičlenný živý orchestr a hrál vážně znamenitě.

Hlavní věcí, proč “Jerry Springer: Opera” bude, zdá se, hravě fungovat i na české diváky, je přebásnění Mikuláše Bryana. K obtížnému úkolu asi těžko mohl být v současnosti někdo povolán něko jiný, vždyť Mikuláš Bryan stojí za dost vypiplanými dabingovými překlady většiny dílů populárního sitcomu “How I Met Your Mother” (Jak jsem poznal vaši matku) a jeho velký smysl pro jazyk a svůj hudební cit naplno ukázal i v překladu písňových textů muzikálu “Papežka” na Hudební scéně Městského divadla Brno.

Přebásnění k Jerrymu je tedy velice zpěvné, téměř dokonale frázované, a navíc naprosto přesně ctí humor originálu. Tam, kde se dokonce původní text v míře f**kování stává trochu monotónním (sprostými výrazy se ale ani v češtině nešetří), to je zde dokonce často vylepšeno novým drobným vtípkem nebo dokonalou přehlídkou slovní zásoby, každá věta je přesně odměřená. Celkově se nebojím toto přebásnění označit za jedno z nejlepších vůbec, i vzhledem k obtižnosti převodu a pevně doufám, že Mikuláš Bryan dostane další sympatické muzikálové příležitosti a i tady jsem rád za přísun nové krve do žánru.

Další sympatickou věcí je, jak už jsem naznačil, že se Mikuláš Bryan s dramaturgyní Jitkou Šotkovskou prakticky nesnažili vtipy a reálie přenést do českého prostředí. Nenastává tedy situace z plzeňského Spamalotu, kde enormní míra “počeštěných” vtipů v překladu Adama Nováka razantně změnila styl celého montypythonského humoru a vznikl tak tvar, který mohl velké ctitele a znalce i zklamat.

Jistá míra lokalizace zde nastupuje jen ve dvou až třech případech, z toho jeden teleshoppingový vtípek byl díky obsazení Zdeňka Junáka do hlavní role určitě nabíledni. Občas je tak tedy potřeba trochu znát reálie americké kultury, ale v nijak velkém množství, nemusíte se bát. Navíc se tak třeba dozvíte i něco nového, co si zpětně můžete”vygooglit”, to už dnes není velký problém. Můžete začít s tím, kdo je to Dave Letterman…

Jerry Springer v Očistci

České uvedení je rozhodně událostí a jednou z nejodvážnějších dramaturgických voleb posledních let, přesto však plně využitou, i když představení asi není úplně pro každého. Premiérové publikum reagovalo přirozeně a nadšeně, moje další návštěva s běžným publikem na sebe určitě nenechá dlouho čekat.

A jedno závěrečné poznání. Pokud se v České republice hraje dokonce i “Jerry Springer: Opera”, nemusíme se už opravdu do budoucna bát nasadit kdekoliv téměř jakýkoliv titul, snad tedy bude inspirací pro jiná divadla, aby trochu opustila “divácké jistoty”. Možná jste si všimli, že vlastně ani moc co vytknout, ale možná za to osobně může moje dobrá znalost originálu, přiznávám, a proto si přítomnost českého uvedení užívám a vážím o to víc. Muzikálové dluhy se sice pomalu daří splatit, ale je jich stále dost.

Nejbližší představení se v Divadle na Orlí uskuteční 9., 20., 21 a 22. ledna 2014. Pokud jste aspoň trochu cílová skupina, rozhodně je nepropásněte, mnoho příležitostí k návštěvě už prý nebude.

Fotografie laskavě poskytl mluvčí JAMU Lubomír Mareček.