“Děvčátko – Vánoční příběh” ovládlo sváteční čas ve Studiu DVA

Pražské Studio DVA si i pro letošní rok připravilo svůj vánoční projekt. Po klasice Charlese Dickense “Vánoční koleda”, která se v minulém roce dočkala novější verze a celkově nedáno oslavila už šedesátou reprízu, se opět sáhlo po klasice a novinka čerpá z “Děvčátka se sirkami” Hanse Christiana Andersena. O novou hudebně divadelní adaptaci se tentokrát postarali hudební skladatel Kryštof Marek a režisér Šimon Caban.
(psáno z reprízy 29. 11. 2013)

Pokud znáte některé z předešlých projektů Šimona Cabana a máte jeho tvorbu rádi, budete si připadat při sledování “Děvčátka” jako ryba ve vodě, je zcela v jeho stylu, ať už scénografickém (chválíme působivé použití LEDek), tak právě ve schopnosti propojit příběh s hudbou. Původní smutná předloha, samozřejmě nenabízí nijak květnatý a složitý děj, proto se hlavní téma našlo hlavně v prohlubování sociálních rozdílů, kde má svůj prostor hlavně company) a hledání lásky a štěstí (zejména u rodičů Děvčátka Ivany Chýlkové a Martina Davídka), přičemž více prostoru je logicky věnováno té chudší části, zatímco ta bohatší(kam se nesmírně touží Děvčátko i přes nepřízeň osudu dostat) je pojednána poněkud jednorozměrně, zkrátka hamižně. Mnohem poutavěji a přesto hodně komorně, ostatně taková už je předloha, je líčen vztah Děvčátka (nesmírně uvěřitelná Jana Stryková) a Mráze (uhrančivý Peter Strenáčik). Krátkost příběhu je vyvážena hodně dobrým tempem a takřka ideální rodinnou délkou dvou hodin i s pauzou, zde navíc často v hodně optimistickém duchu, byť se tu a tam vkrádá i pocit srachu a nebezpečí.

Děvčátko (Jana Stryková) se skamarádí s Mrázem (Peter Strenáčik)

Kryštof Marek se svým živým orchestrem i tentokrát připravil hutný melodický koktejl plný milých zimních motivů. Ústřední melodie “Štěstí není hřích” se ale v představení zopakuje tolikrát, že prakticky není možné, aby jste si ji na rtech neodnesli domů. Jestli to budete brát jako plus, nebo mínus, necháme zcela na vás. A to vás jako přídavek ještě čeká klasická “Auld Lang Syne” s novým českým textem.

Babička (Marta Vančurová) a Děvčátko (Jana Stryková)

Velmi záhy poznáte, že název Děvčátko je vhodně zvolený, už jen z toho důvodu, že se v rámci obsazení jedná o silně dámskou záležitost. Dějovou linku totiž jako sympatické průvodkyně dějem posouvají hlavně Anděl (Monika Absolonová) a Štěstěna (Zuzana Mauréry) a trochu i Babička (Marta Vančurová) Anděl i Štěstěna jsou zcela nejvýraznější a divácky nesmírně vděčné postavy hry, přesto však jejich vzájemné dialogy nešustí papírem, ani laciným humorem, ba se občas upřímně zasmějete nad tím, že než by Anděl vztahoval nad Děvčátkem ochrannou ruku, raději se hádá se Štěstěnou (Až je Babička občas musí okřiknout a ačkoli je Anděl celou dobu oslovován v mužském rodě, říká jim “Holky!” (zajímavý scénáristický vtípek), či si jde opakovaně pro svou porci svařeného vína. A Štěstěna je zase tak trochu hyperaktivní. Ale nakonec se, i díky vlídným, i když usměrňovacím slovům babičky vždy domluví a hlavní hrdince i ostatním vždy v pravé chvilce.

Rozverná dvojice Anděl a Štěstěna (Monika Absolonová a Zuzana Mauréry)

Drobná sumarizace je jednoduchá. Zatímco “Vánoční koleda” svůj multižánrový mix koncertu, činohry a muzikálu možná tak úplně správně nevyvážila, “Děvčátko“ díky své “melodramatické přímočarosti” a jednoduchosti při sobě drží mnohem lépe. Je navíc skutečně milým vánočním projektem, naprosto splňující rodinný atribut příjemného večera a dětský divák se podle zaznamenaných reakcí taky nudit nebude. Vizuálních podnětů je tu dostatek, od kostýmů Simony Rybákové, přes pyrotechniku a nechybí ani pár kouzel. Dá se předpokládat, že se v příští době adventní se s ním v repertoáru opět shledáme.

“Děvčátko” můžete na nově otevřené scéně Studia DVA na Václavském náměstí letos vidět ještě ve dvou reprízách do konce roku: 29. 12. od 15:00 a 30. 12. v 19:00.

Autorem fotografií z představení je Václav Beran. Laskavě je poskytlo Studio DVA.