Quasimodo zazvonil v divadle Hybernia naposledy (+ video)
Po úctyhodných 102. reprízách se s pražskou muzikálovou scénou rozloučil Quasimodo, muzikál s podtitulem “…kdysi se pro lásku umíralo”. Diváci odměnili odpolední reprízu i večerní derniéru dlouhým potleskem vestoje. Pojďme se ohlédnout za muzikálovým dílem, které zanechalo víc, než jen dojmy z kvalitně zpracovaného příběhu podle románu Viktora Huga.
Poslední představení zahájila producentka Ema Krahulíková společně s režisérem Martinem Kukučkou. Pro Emu to byl podle jejích slov první muzikál, který produkovala a jak sama řekla, je ráda, že se nechala “přemluvit”.
Po premiéře listopadu v roce 2011 se ukázalo, že Quasimodo je počin, který “muzikálový svět rozdělil do světů dvou”. Zatímco kolegu Pavla zaujal Quasimodo okamžitě, jak si můžete přečíst v jeho recenzi, já sama jsem si k němu hledala cestu trochu delší dobu. I podle komentářů a reakcí se dá říci, že zatímco pro někoho to byla láska na první poslech, někdo odcházel z Quasimoda rozpačitý.
Postupem času stále více lidí přiznávalo, že to skutečně byla muzikálová láska až na druhý, třetí nebo až čtvrtý poslech. Snaha dát Quasimodovi znovu šanci jasně potvrdila, že nedal divákům spát a rozhodli se objevovat jeho jedinečnost.
Na začátku tvůrci tvrdili, že Quasimodo bude “jiný” a nebude to klasický “písničkál”. Zvedli tak očekávání na maximum a skutečně svůj slib splnili. Ovšem ve všeobecném podvědomí stojí muzikál hlavně na hudbě a textech a ukázalo se, že režisér Martin Kukučka a jeho kolega Lukáš Trpišovský spíše než na hudbu, sází na vizuální stránku díla, na netradiční choreografii a neortodoxní stylizaci postav. To vše samozřejmě doplňuje neotřelá výtvarná složka, kde scénografie či monstrózní kostýmy neslouží k tomu, aby odváděly pozornost od případných nedostatků, nebo upoutávaly příliš pozornosti.
Tím nechceme říci, že by hudba stála “v pozadí”, v tomto případě spíše podporovala osobité pojetí režisérů.
V mnohém muzikál Quasimodo výrazně předběhl konkurenci a vybočil. Začněme příběhem. Jeho základ, tedy tragická láska znetvořeného hrbáče ke krásné cikánce, zůstal stejný, a i když je tento příběh notoricky známý, byl velmi originálně pojatý a prezentovaný. Řada muzikálů je samozřejmě o lásce, stejně jako Quasimodo, tentokrát nám byla prezentována láska v mnoha podobách – láska bezelstná, čistá, naivní, oddaná, láska mateřská, ale i láska sobecká, lehkomyslná, majetnická, násilnická a zbabělá. Vše zosobňovaly postavy, které se díky kvalitnímu obsazení i libretu staly symbolickými ztělesněními tohoto nejskloňovanějšího lidského citu.
Dalším překvapivým a nutno říci i velmi chytrým tahem bylo angažování silového akrobatického dua DaeMen. Pokud neúčinkovali, byli nahrazeni neméně obdivuhodnou akrobacií na lanech, součástí představení byla i akrobacie na šálách.
Interakce s publikem není na naší scéně sice nic nového, ale Quasimodo dovedl tuto vděčnou divadelní “disciplínu” k dokonalosti a začátek 2. dějství, kdy si Quasimodo hraje s publikem, patřila k nejoblíbenějším částem představení a bavila nejen děti, ale i dospělé.
Pár prvků ovšem působilo trochu kontroverzněji. Tak například moderní výrazy v textech v kontrastu s netradičními slovy, mixování tanečních stylů a v neposlední řadě postava kozy Džali. Vyloženě taneční postava není v našich muzikálech nic neobvyklého, ale spojení písně Viktora Huga, kdy vyznává koze lásku a celková stylizace Džali, diváci nepřijímali zrovna s nadšením. Dalším mínusem byly projekce, ale naštěstí jsme je na posledních dvou představeních neviděli.
Úspěch muzikálu tkvěl také v nadprůměrném obsazení. Obsazeny byly naše muzikálové stálice, ovšem mnohdy jsme je mohli vidět ve velmi netradičních rolích, nebo na ně byly kladeny vyšší herecké, taneční a pěvecké nároky.
Ačkoliv postava Lily byla vedlejší, měla jedny z nejobtížnějších pěveckých partů. S těmi se ale skvěle vypořádala Kamila Nývltová a bylo vidět, že si zápornou roli užívá a v jejím podání z ní vytěžila naprosté maximum. Dech nám saltem vždy vyrazil Roman Vojtek, ale i Tomáš Savka. Derniéru si zahrál velmi diskutovaný David Kraus a i přesto, že není tak dobrý herec, jako jeho alternanti, tak byl vidět velký posun, už se neprocházel po jevišti, jakoby tam nepatřil.
Konečně se mohli radovat fanoušci Tomáše Trapla, protože ten po dlouhém výčtu kvalitních, leč vedlejších rolí konečně dostal roli hlavní a dokázal, že patří ke špičkám v oboru. Nezaskočil ho ani fakt, že se musel houpat hlavou dolů nad jevištěm a ještě u toho zpívat.
Největším přínosem muzikálu bylo ale přivedení nových talentů na českou muzikálovou scénu. Svoji první velkou roli dostala Markéta Procházková, které v té době její fanoušci prorokovali velkou kariéru, jen se čekalo na příležitost. Stalo se, od premiéry Quasimoda se stihla Markéta zapsat do širokého podvědomí muzikálových diváků a stala se jednou z neojbsazovanějších zpěvaček.
Radka Pavlovčinová, která si zahrála derniéru, vynikala především tanečně, pěvecky i herecky ji nepatrně předčila Markéta Procházková. Každá zvolila jiné pojetí, zatímco Radčina Esmeralda byla divočejší, Markétina spíše zranitelnější.
Zjevily se i další talenty, jako např. Petr Vančura, jehož lze nazvat “showmanem”, který když se objeví na jevišti a rozjede svůj svérázný herecký projev, dá představení zcela nečekaný spád. Vše pak potvrdil v divadle Kalich jako šakal Tabakí.
Zaujal i Csongor Kassai, důstojná alternace ostříleného Tomáše Trapla. Představení by se neobešlo bez kvalitních tanečníků a akrobatů, připomeňme talentovaného Přemka Pálka, který se postupně dopracoval až k hlavním rolím a Lindu Fernandez Saez, jednu z našich nejlepších tanečnic.
Quasimodo nám toho nabídl skutečně hodně a ještě více toho po sobě zanechal. Bude nám chybět
Autorem fotografií je exkluzivně pro Musical.cz Petr Marek. Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, Facebooku apod., ozvěte se nám na e-mail: redakce@musical.cz. Publikování bez svolení autora je přísně zakázáno
Video
Tomáš Trapl zpívá píseň “Jsi tou” na poslední děkovačce
Pro Musical.cz natočil Martin J. Polák.
Komentáře
Martin K.
AutorBude mi chybět!
Díky za tu krásnou duši, Tomáši, Markéto a další…
Kikča
AutorU fotky Phoeba máte napsaného Jana Krause, není to David? :-)
Radek Janda
AutorČlánek aktualizován o derniérové video.