Top 10 Thálie 2013 podle Musical.cz
Ceny Thálie jsou rozdány, všechna média o tom informovala, laureáti i jejich domovské scény zajásali a ti, co vyšli naprázdno, možná trochu zaplakali. I my jsme se slavnostně oblékli a vyrazili do Národního divadla, a protože již téměř vše bylo řečeno, připravili jsme si pro vás žebříček deseti nejlepších okamžiků Thálie 2013.
1) Nejupřímnější medailonek
Každý z nominovaných měl samozřejmě předtočený svůj medailonek. Všichni dostali stejný prostor, všichni mohli říci pár vět. Jak to tak bývá, někteří umělci byli seriózní, jiní vtipní, další přirození, někteří se styděli, protože se radši vyjadřují zpěvem či tancem. Pro nás však nejupřímnější medailonek patřil Jiřímu Langmajerovi, nominovanému za roli Maurice Chevaliera v muzikálu Mata Hari. “Za muzikál jsem nominován už podruhý, což je velmi zvláštní a za poslední léta jsem nominován už jenom za muzikál… “, zahájil Langmajer svůj předtočený výrok a s lehkým úsměvem a s grácií sobě vlastní dodal: “Jako tanečník jsem prachmizernej, jako zpěvák taky, ale když mi to chtějí dát, tak proč ne.”
2) Nejpřekvapenější reakce
“Eeeehhhhhh….”: Tímto překvapeným citoslovcem zahájil svoji řeč po obdržení Thálie v kategorii Mužský herecký výkon v muzikálu/operetě Marek Holý. Všichni, co obdrželi cenu, měli proslov, jistě časově omezený. Nejčastěji padaly věty “měl jsem si něco připravit, neudělal/a jsem to”, po kterých obvykle následoval proslov jak z partesu. Marek Holý ale očividně nečekal, že ocenění získá a tak po poděkování režisérovi Petru Gazdíkovi, producentce muzikálu Zorro Emě Krahulíkové, rodině a ostatním, zničehonic vyhrkl: “Hergot, já su dojatý!”
3) Nejkrásnější róba
Ve výčtu toho nejlepšího nesmí chybět nejlepší dámská róba večera. Výběr jsme zúžili na nominované dámy a tou nejlepší byla Lucie Bergerová. Odnesla si cenu za výkon v muzikálu Báthoryčka a v elegantní róbě a účesu byla ozdobou jeviště a i večírku na Žofíně, který následoval po slavnostním vyhlášení. Všichni nominovaní seděli totiž přímo na jevišti, takže bylo co hodnotit a nač se dívat.
4) Nejkrásnější pár
Marta Drastíková a Ondřej Vinklát spolu tančí v Národním divadle v baletu Romeo a Julie. Ona získala Thálii, on také, takže dvojitá radost, navíc na domácí scéně, jim velmi slušela.
5) Nejvtipnější medailonek
Richard Samek, nominovaný za roli Fausta v opeře Faust a Markétka, si připravil do medailonku jednu větu: “Nominace na cenu Thálie mě velmi mile překvapila a o to víc mě potěšilo, že to bylo za roli Gounodova Fausta a Markétky, která patřila k tomu nejkrásnějšímu, co jsem měl možnost za minulou sezónu nastudovat.” Zatímco ostatní měli pěkně sestříhaný medailonek bez přeřeků, u Samkova jsme měli jedinečnou možnost vidět, jak reaguje operní pěvec, když se přeřekne. Popsat se to bohužel nedá, doporučujeme archiv České televize. “Už vím, kdo bude příště uvádět Thálie”, podotkl moderátor večera Antonín Procházka. Jsme rozhodně pro, ačkoliv nic proti panu Procházkovi, Richard Samek byl i v té krátké ukázce vtipnější.
6) Nejelegantnější gesto
K herci Janu Přeučilovi už neodmyslitelně patří klobouk, který téměř nikde neodkládá. I během galavečera ho měl na hlavě, ale když předával cenu za nejlepší herecký výkon do 33 let, udělal výjimku: “Staří mistři říkají: Klobouk na jeviště nepatří. Je to chrám. Proto mi dovolte, vážení přátelé, abych svůj oblíbený klobouk z tohoto krásného chrámu před vámi hluboce smeknul.”
7) Nejdojemnější projev večera
Nejen dojemný, ale i vtipný byl projev Josefa Somera, který získal Thálii za celoživotní mistrovství. Když vyslovil tato slova, málokdo se ubránil dojetí: “Konečně mám poslední možnost, abych se obrátil k vám, vážené kolegyně, vážení kolegové a poděkoval za to, že jsem s vámi mohl žít, že jsem s vámi mohl pracovat, bylo to moc pěkné… někdy. Někdy tedy báječné. A bylo toho až až. Přeji vám všechno dobré a hodně úspěchů. Upřímně! Děkuji.”
8) Nejinspirativnější medailonek
Všichni, kdo dostali ceny Thálie za celoživotní mistrovství, si zaslouží obdiv. Nás zaujal Zdeněk Peřina, který byl oceněn za celoživotní mistrovství v oboru loutkového divadla. Zdeněk Peřina se chtěl loutkovému divadlu věnovat už v dětství. Podle svých slov v sedmé třídě psal do rozhlasu, co má dělat, aby mohl dělat loutkové divadlo, rozhlas tedy předal jeho dopis AMU a ta mu odepsala, že nejdřív musí mít maturitu. A Zdeněk poslechl a svůj sen si splnil. Hned po studiích na pražské DAMU zakotvil v Naivním divadle v Liberci, kde zůstal dodnes. Zdeněk Peřina je jasným důkazem toho, že pokud po něčem opravdu toužíte a děláte pro to maximum, tak se vaše sny mohou splnit.
9) Nejzajímavější odpověď v magazínu Ceny Thálie 2013
V tištěném magazínu, který vychází každý rok, najdete kromě reklam sponzorů rozhovory se všemi nominovanými, jejich fotografie a zdůvodnění, proč porota vybrala do nominací právě je. Nechybí ani přehlídka těch, kteří se dostali do širších nominací a kteří odpovídali na čtyři otázky. Jedna z nich zněla: “Co pokládáte za svůj loňský nejsilnější kulturní zážitek? Všichni jmenovali divadelní hry, opery, film, knihy, jen Peter Strenáčik, který se do širší nominace dostal za roli pantera Baghíry v muzikálu Mauglí, uvedl: “Nadchl mě asi osmiletý neznámý chlapec u “zatčeného” klavíru na vlakovém nádraží v Praze.”
10) Nejpravdivější výrok
“Jeho předchůdci (současného ministra kultury – pozn. aut.) sdělovali národu, že kultura není pupkem světa. A já s nimi souhlasím. Kultura není pupkem světa, kultura je srdcem světa.” – Jiří Hromada, prezident herecké asociace
Autorem fotografií je Martin J. Polák, jemuž za jejich poskytnutí děkujeme.
Komentáře
Elena
Autorvšechna Top 10 jsou nejlepší….