Najdou „Adam a Eva“ divácký Ráj v Divadle Broadway? (Recenze)

Pražské Divadlo Broadway vsadilo v jarní části divadelní sezóny na lehkou notu. Titul „Adam a Eva“ s námětem Haliny Pawlowské v režii renomovaného televizního režiséra Zdeňka Zelenky sliboval na svých tiskových konferencích téměř rodinný titul a odlehčený pohled na známý biblický příběh o stvoření světa. Jaký je tedy výsledek?

(psáno z premiéry 17. 4. 2014)

První minuty příběhu nás přivádí do Nicoty, kde Bůh (laskavý a sympatický Josef Laufer) seznamuje své anděly s plánem vytvořit si jen tak pro zábavu svět. Mezi andílky je ale i jedna černá ovce – anděl Luboš – ten by nejraději vládnul sám. Bůh mu vyhoví, vytvoří mu Peklo. Luboš se přejmenuje, jak jinak než na Lucifera (Josef Vojtek) a spojí se sympatickým čertem Rozkoší (Dita Hořínková). (Zde přijměme autorskou licenci číslo 1 – čerti a andělé jsou jakoby neurčitého pohlaví, Evu tedy o ženské prvenství nikdo nepřipraví.) Následuje stvoření Adama a Evy a také lekce tance. Když nadejde vyhnání z Ráje, je nutno přijmout autorskou licenci číslo 2 – nu, zkrátka, trest berou oba dva vyhnanci spíše jako odměnu. Druhá půle se odehrává v blíže neurčitém čase, evokujícím současnost nebo blízkou budoucnost. Adam a Eva jsou v ní pouličními umělci, brzy přijde první potomek a díky sázce s Bohem Lucifer určitě neřekl poslední slovo…

Bůh (Josef Laufer)

Anděl Luboš (Josef Vojtek)

Ráj plný andělů

Když už se začalo o Nicotě, nutno hned na úvod poznamenat, nicotně tentokrát působí scénografie Jaroslava Milfajta, v níž hrají prim projekční stěny s videi Petra Hlouška a Dalibora Černáka. Nad projekčními stěnami a dvěma schodišti se pak klene duhový oblouk, který má v představení v podstatě jedinou funkci – dotvářet atmosféru jednotlivých prostředí a taky trochu polarizovat Nebe a Peklo. Pokud žádný jiný účel neměli tvůrci v úmyslu, je mise splněna a i tento minimalismus může být v pořádku, zejména pokud budete obdivovat kostýmy Romana Šolce. Jeviště přece mají zaplnit hlavně umělci a vůbec by nás měla pohltit celá atmosféra představení. Proč se ale pohlcení u „Adama a Evy“ subjektivně příliš nedaří?

Scénář a režie Zdeňka Zelenky sice nabízí poměrně dost teoreticky vtipných míst, jenže na jevišti často zlobilo načasování mnoha replik a narážek, což je pochopitelně u komedie primární záležitost, takže koutky úst neputují nahoru tak snadno a často, jak bychom si asi všichni přáli. Trochu účinku tentokrát ubírá i hodně statické aranžování situací. Příliš v tomto případě nepomůže ani choreografie Leony Qaši Kvasnicové, která sice má jistou berličku ve scénáři a má asi znázorňovat postupný vývoj tance, ale i přes svou rozvernost a viditelnou energičnost působí v mnoha číslech naprosto chaoticky,  jistého uhlazení se dočkáme až v druhé polovině.

Duet na pláži

Typický taneční prvek Adama a Evy

Ještě hlubší problém, vhodný k detailnějšímu rozepsání, vyvstal v nerozvíjení jednotlivých postav. Zde bude nutné být trochu nechronologický.
Hodně propíranou postavou bude zajisté růžový anděl Jofiel, proto si ho vezmeme hned zkraje. Jeho jasná orientace funguje ve scénáři pouze jako vtip. Tomáš Trapl umí říci i větičku lacinějšího obsahu s naprostou hereckou grácií, takže je nevyužitého potenciálu postavy vážně škoda.

Anděl Rafael (Eliška Ochmanová) a Růžový anděl Jofiel (Tomáš Trapl)

Josef Vojtek s Ditou Hořínkovou jsou zase za celou dobu vlastně jen „ďáblové – teoretici“ – celou dobu kují pikle (byť opět pěvecky hezky), ale pokud do děje zasáhnou, tak vlastně jen nevýrazně a ve chvíli, kdy má dojít na jejich majstrštyk, nám děj náhle končí. Náhlost překvapí i proto, že inscenace jinak v délce koketuje se třemi hodinami času a za celou dobu je zde  komplexně pouhé načrtávání charakterů a situací.

Čert Rozkoš (Dita Hořínková) a Lucifer (Josef Vojtek) v 1. polovině

Čert Rozkoš (Dita Hořínková) a Lucifer (Josef Vojtek) v 2. polovině

A konečně se dostáváme k hlavní dvojici – Martinovi Písaříkovi a Markétě Procházkové – kteří svými precizně zahranými a odzpívanými výkony, celou nevzrušivost a táhlost scénáře aspoň na chvilku zrušili a zbytek večera rozsvítili. K provedení zde není třeba jediné výtky, i ten timing vtipů se díky nim rapidně zlepšil. A proto si můžete klást další otázky  jen k dalšímu vývoji dvojice. Totiž, když Lucifer Adama a Evu na chvíli přeci jen omámí sumičkou peněz, dvojice mu částečně utracené peníze vrátí, s tím, že si je poctivě vydělala pouličním vystupováním. Divák ale bude za čtvrthodinku konfrontován se situací, co jasně křičí „Uměním se neuživíš“! Po narození syna Kaina se totiž  z Adama stal úspěšný podnikatel s jachtou a náš pár téměř ztratí veškeré sympatie… Bylo to nutné? A otázka na závěr: K čemu je divácky jasně nejvděčnější dětský duet šikovného Tomáše Ringela coby Kaina a jeho strážného andílka (talentovaná Natálie Grossová), když v příběhu jejich seznámení a kamarádství není dále využito?

Vyhnání z Ráje je na spadnutí. Adam (Martin Písařík) a Eva (Markéta Procházková)

Anděl Čistoty (Natálie Grossová) a Kain (Tomáš Ringel)

Jistého řádu a „dramaturgického stébélka“ se můžeme chytnout alespoň při poslechu hudby Bohouše Josefa. Sice zde nenajdeme nějaké výraznější hity (možná až na duet titulní dvojice při scéně na pláži), ale jeho rukopis poznáte snadno a nebojí se žánrově rozběhnout mezi rock (u Lucifera), pop (hlavní dvojice), či swing (Bůh nebo Luciferovi pomocníci). Žánrové rozlišení je zde jasně dané, stálé, charakterům i premiérovým představitelům slušelo. Ale určitá „povědomost“ je v melodiích patrná. Můžeme si i zde hned ukázat i konkrétní případ – ve druhé půlce u krátké písně Boha s anděly Bohouš Josef využil dávný hit kapely Burma Jones – „Vím, kdo tě nemá rád“ – samozřejmě pořádně přearanžovaný a zcela jinak otextovaný. A jelikož si ho ještě pamatuji z častých otáček rádiových éterů, broukal jsem si cestou domů z představení právě tento letitý šlágr v původní elektronické verzi, více než novinky určené přímo pro tuto muzikálovou komedii. Texty debutanta Borise Pralovszkého sice zatím nepřinášejí velkou změnu v nastavené poetice divadla, ale poslouchaly se poměrně dobře. Borisovi lze snad k budoucím pracovním nabídkám popřát trochu propracovanější scénáře.

Poprémiérové společné foto

„Adam a Eva“ totiž i přes dost sympatické výkony neumí překvapit a jako komedie spíše selhává a může se dostavit i nuda. Přitom stačilo dát do nepříliš složitého děje trochu více logiky, vzít za svůj potenciál postav a pevnější režisérskou ruku, nezatíženou vytvářením scénáře. Dobrý dramaturg by se k ruce také hodil. Takto sice může „Adam a Eva“ nějakou chvíli  fungovat v takzvaném oddechovém ranku představení, jenže jemná poselství, které by každá dobrá, třeba i sebebláznivější a nejoddechovější komedie měla mít, jsou v tomto případě příliš šroubovaná a naprosto nevěrohodná, což diváckému potenciálu dvakrát nepřidává. Věrným divákům Divadla Broadway ale projekt třeba opět v mnohém vyhoví.

Vstupenky na muzikál Adam a Eva můžete zakoupit přímo na oficiálních stránkách divadla nebo v síti TICKET ART.

Autorem fotografií je exkluzivně pro Musical.cz Kristýna Junková. Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, Facebooku apod., ozvěte se nám na e-mail: redakce@musical.cz. Publikování bez svolení autora je přísně zakázáno.