Montekové a Kapuleti spolu opět bojují na Hluboké

Muzikál Zdeňka Bartáka „Romeo a Julie“ se v obnovené premiéře vrátil na nádvoří romantického zámku Hluboká. My jsme samozřejmě nemohli chybět, protože výlet do Jižních Čech pro nás byl vždy příjemným kulturním zážitkem. Bylo tomu tak i letos?

Muzikál nemá podtitul “světový” jen tak bezdůvodně. Zdeněk Barták napsal v roce 1999 pro Státní operu v Soulu v Jižní Koreji muzikál Bouře. Jeho první dílo na motivy Williama Shakespeara mělo úspěch, proto v roce 2002 napsal pro Koreu Romea a Julii. K českému publiku se muzikálový příběh milenců z Verony dostal až o pár let později.

Barták psal hudbu na korejské libreto, ačkoliv, jak sám řekl, uměl asi jen šest korejských slov. To ovšem nebránilo tomu, aby se z Romea a Julie stal hit, který získal cenu GRAN PRIX za nejlepší muzikál roku celého asijského kontinentu a hlavní cenu v kategorii Nejlepší hudba roku.

“Dva rody, oba stejně vznešené, jež proti sobě léta vedou boj, zas vyvolaly v krásné Veroně ze staré zášti nový nepokoj”

Romeo a Julie je rozhodně Bartákovým nejkomplexnějším a nejpovedenějším muzikálovým dílem, takže udělal dobře, když jej nabídl divadlu Hluboká nad Vltavou. Čeští diváci si Romea a Julie užívali v letech 2009 až 2011, kdy muzikál viděli i moji kolegové z redakce a byli z něj nadšeni. Proto když bylo oznámeno, že se muzikál vrátí, věděla jsem, že si musím doplnit mezery. Neviděla jsem tedy původní verzi, pokud nepočítám ukázky v naší muzikálové videotéce.

Zdeněk Pikl zahajuje obnovenou premiéru muzikálu Romeo a Julie

Jak jsem již uvedla, Bartákovi se pro Romea a Julii povedlo napsat chytlavé, dojemné a dostatečně romantické melodie, které k  tématu vášnivé lásky neodmyslitelně patří. Sem tam se sice vloudil song, který se dal postrádat jak dějově, tak hudebně, ale když si k tomu přidáte příběh, který si přímo říká o duety, chóry a sborové scény, tak drobné úlety jako píseň Jsem hloupej a Juli, Juli, Julie zapomenete.

První setkání - první milostný duet

Muzikál využívá přímo Shakespearovy texty v mluvených dialozích, o jejichž překlad se postaral Jiří Josek, jeden z významných shakespearovských překladatelů, kterému není cizí ani překlad světových muzikálů, přeložil např. Čarodějky z Eastwicku, nebo legendární Vlasy. Texty samotných písní vyšly z pera Eduarda Krečmara. V našich luzích a hájích je bohužel kvalitních textařů a překladatelů velmi poskrovnu a Krečmar zde dokazuje, že nepatří mezi skupinu těch, jejichž výsledky vypadají jako přežvýkané od Google překladače.

Nádvoří Hluboké má samo o sobě nezaměnitelné kouzlo, takže s jeho pomocí vykouzlil režisér David Cody skutečně emotivní podívanou a ani k tomu nepotřeboval žádné originální nápady. Kulis je minimálně, nechybí Juliin balkon, o zbytek se postará samotný zámek a tři dívky jako chór na balkoně přímo nad scénou. Atmosféru vytvoří i nasvícení nádvoří, takže vás to donutí přemýšlet, zda by muzikál takto fungoval v kamenném divadle.

Andělský chór

Závěr 1. půle

Závěrečná scéna v hrobce

Velkých změn se oproti původní verzi dočkala choreografie, které se ujala Petra Parvoničová a souboje pod vedením Petra Nůska. Když se na scéně objeví tanečníci jako motivy Života a Smrti, každého, kdo má naší muzikálovou scénu načtenou, napadne, že tohle už je skutečně ohraná berlička. Snad to bylo atmosférou, ale z nějakého důvodu to funguje.  Možná to bylo i velmi úspornou choreografií, která nerušila dění na scéně, nehodlala dominovat výstupům sólistů a také možná proto, protože oproti původní verzi se role Smrti zhostil vynikající tanečník David Čerňák a jako Život mu sekundovala Zdeňka Pijanová. Pár muž a žena působil rozhodně lépe, zvláště v závěru, když Smrt odnáší umírajícího Romea k Julii na lůžko.

Život (Zdeňka Pijanová) a Smrt (David Čerňák)

Romeo právě vypil jed

Při písni Královna Mab dostala company do ruky červené šátky. Nápad to byl dobrý, bohužel company nebyla moc sehraná a v podstatě to vypadalo, že každý si tančí jak chce. Bylo evidentní, že na zkoušení choreografií bylo málo času, ale jelikož si podobného nešvaru všiml i kolega Pavel v původní verzi, bylo by rozhodně lepší skupinové scény zlepšit. Na scéně je totiž velmi často velký počet lidí a při choreografiích to působilo jako nekoordinovaný chaos.

Mab, Mab, Mab vládne nám…

U soubojů tradičně divák ocení, pokud jsou dostatečně dynamické a působí realisticky. Petrovi Nůskovi se podařilo toho dosáhnout, takže Montekové a Kapuleti nebojují jako slečinky, co mají kord poprvé v ruce.

Romeo v souboji poráží Tybalta

Divadlo Hluboká nad Vltavou už přivedlo na muzikálovou scénu mnoho talentů, které se vrátily i v obnovené premiéře, o nějakou tu zkušenost bohatší.

Romeo je pro Jana Kopečného životní rolí. Na nádvoří slavil svoje 20. narozeniny, letos to byly 25. Mezitím si stihl zahrát v Praze, získal průpravu v obtížném muzikálu Rent a posunul se dál jak po pěvecké, tak i herecké stránce. Romantické role na Hluboké mu sluší nejvíc. Kromě zamilovaných duetů ukázal, že to také umí patřičně hlasově “rozbalit”, zejména při emočně vypjaté a hudebně náročné písni Musím za tebou.

Jan Kopečný jako Romeo

Slavná balkónová scéna

Zuzana Benešová zvládla ještě výraznější kariérní postup, pěvecky je v roli Julie famózní, díky svému opernímu hlasu na sebe strhává veškerou pozornost. Subjektivně ale musím přiznat, že mi víc líbí jako rebelující Mam’zelle Nitouche v Karlíně, nebo živelná Amalia v She Loves Me v Liberci. V roli křehké a naivní Julie bych raději viděla někoho jiného, byť Benešová zvládá svoji roli bravurně. Navíc díky jejímu jinak položenému hlasu a stylu zpěvu to ústřední dvojici příliš neladilo.

Zuzana Benešová jako Julie

První a poslední společná noc

V roli Benvolia zazářil Petr Ryšavý. Snad bude zatím jeho malá hvězda stoupat výš a výš, protože má úžasný hlas a snad ho bude moci někdy patřičně předvést.

Petr Ryšavý jako Benvolio

Postava Mercuzia patří mezi mé oblíbené shakespearovské postavy a mám o něm určitou představu. Radomír Švec splnil moje očekávání, Mercuziovi dal přesně to, co by měl mít – určitou žoviálnost a výstřednost, i pěvecky zvládl roli na výbornou.

Radomír Švec jako Mercuzio

Mercuzio umírá rukou Tybalta

Dále jsme na premiéře viděli Věru Paškovou, s řádně odpovídajícími vnady Juliiny chůvy/kojné, která je vždy komediálním prvkem, ale také se uměla naladit na patřičně tragickou notu. Svůj podmanivý hlas předvedl Petr Dopita jako Vévoda, Pavel Šturma předvedl svoji mimořádně pohlednou tvář a hlas jako noblesní a agresivní Tybalt. Dobrý výkon odvedl i Dalibor Tolaš jako Lorenzo.

Věra Pašková jako chůva

Dalibor Tolaš jako Lorenzo

Petr Dopita jako Vévoda

Pavel Šturma jako Tybalt

Oldřicha Smysla je pro mini-roličku lékárníka škoda, za pravdu mi dá jistě každý, kdo ho slyšel zpívat.

Dá se říci, že veškeré výkony byly dobré a vyrovnané, v dalších rolích se představili Iva Hošpesová a Petr Matuszek (manželé Capuletovi), v roli Monteka a jeho ženy Lenka Kozáková a Jiří Hruška, Luděk Šindelář (Paris), Michal Kopecký (Petr) a Jiří Hruška (bratr Jan).

Luděk Šindelář jako Paris

Oldřich Smysl v roli lékárníka

Jako velký milovník Shakespeara a také i jako znalec, co sleduje všechny adaptace jeho her, mohu říci, že v tom množství zpracování, kterého se nejznámější drama dočkalo, jsem ráda, že právě takový muzikál vyšel z pera českých tvůrců.

Pokud tedy jako my trpíte v létě syndromem nedostatku muzikálů, určitě se na Hlubokou vydejte. Čeká vás velká porce romantiky a dojemných scén, na které jen tak nezapomenete.

Pro Julii už nemá smysl dál žít

Milenci žijí stále v textu od Shakespeara

Přídavek

Jan Kopečný a Zdeněk Barták během děkovačky

Obsazení muzikálu Romea a Julie

"Láska ta všechno překonává"

Autorem fotografií je exkluzivně pro Musical.cz Petr Marek. Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, Facebooku apod., ozvěte se nám na e-mail: redakce@musical.cz. Publikování bez svolení autora je přísně zakázáno.