Recenze a reportáže

Městské divadlo Brno se rozloučilo s Papežkou Janou


Minulý týden se v Městském divadle Brno odehrála poslední čtyři představení historického muzikálu Papežka. A tak se Jana po necelých třech letech rozloučila s přechodným domovem na prknech Hudební scény!

Papežka Jana

Jen pro připomenutí. Muzikál Papežka (Die Päpstin) měl světovou premiéru v německém městě Fulda dne 3. června 2011. Tentýž rok se stal v Německu Muzikálem roku! Papežka je muzikál na motivy stejnojmenného světového bestselleru “Papežka Jana” americké spisovatelky Donny W. Crossové. Bestseller vyšel ve více než třiceti jazycích, byly podle něj natočeny již dva celovečerní filmy. Do muzikálové formy jej převedl mladý německý muzikálový skladatel a textař Dennis Martin. Tím vytvořil muzikál se strhujícím příběhem o výjimečné ženě, která se vzepřela zákonům a podle legendy v polovině devátého století usedla na papežský stolec.

Příběh pojednává o dívence jménem Jana, která se narodila v době, v níž to ženy neměly lehké. Je výjimečná, chytrá a talentovaná. I proti zvyklostem se Janě dostane dobrého vzdělání v klášterní škole. Posléze se v převleku za svého zabitého bratra věnuje dalšímu studiu. Převlek ale znamená její neustálý útěk. Po dlouhé cestě se dostává až do Říma, kde se stává léčitelem a nakonec lékařem samotného papeže. Když papež umírá násilnou smrtí, jeho následníkem je právě Jana – neboli Jan Anglicus, kterého milují především prostí lidé. I Jana ale podléhá lásce a její převlek je prokouknut až v okamžik, kdy porodí dítě.

Papežka (Hana Holišová)

Česká premiéra se uskutečnila 4. února 2012 na Hudební scéně Městského divadla Brno. Papežka si ihned získala mnoho příznivců, kteří se vždy rádi vraceli. Proto jsem po avizování derniéry neváhala a jedno z představení navštívila! Kvůli časovým důvodům jsem se bohužel nemohla zúčastnit přímo večerní derniéry v sobotu 6. prosince 2014, ale s nadšením jsem usedla do hlediště týž den odpoledne.

V hlavní roli Papežky Jany, se stejně jako divákům na derniéře, představila Hana Holišová, která za tuto roli získala Cenu Thálie pro rok 2012 a mohu říci, že zcela oprávněně a zaslouženě. Její herecký projev byl po celé představení přirozený a uvěřitelný. Co se týče projevu pěveckého, člověka pohltil Hančin příjemný hlas, který působil čistě a byl plný jistoty. Hanka svou postavou po celou dobu naplno žila a ani jednou nezaváhala. Proto mě posléze překvapilo, když jsem se čirou náhodou dozvěděla, že odpolední představení bylo údajně pro ní zároveň “oprašovačkou”. Bylo to těžko uvěřitelné, jak vše zvládla s naprostou lehkostí a právě s tou jistotou, neboť se muzikál hrál naposledy v březnu tohoto roku. Na druhou stranu mě o to více přesvědčila o svých kvalitách.

Hana Holišová s Cenou Thálie

V dalších rolích se představili Robert Jícha jako Gerold, kterého jsem viděla podruhé a opět předvedl skvělý výkon. Jeho barva hlasu je opravdu příjemná a nenechá vás chladnými. Anastasia ztvárnil Radek Novotný, který se alternoval s Alešem Slaninou. Je zajímavé, že Radek hrál Anastasia zcela výjimečně a já shodou náhod viděla vždy jen jeho. V jeho roli je pozoruhodné sledovat, jak se během ubíhajícího příběhu mění v člověka, který je plný hněvu, zaslepený touhou po usednutí na papežský stolec a v závěru touhou po pomstě. Jeho otcem Arnesiem byl Igor Ondříček, chvílemi se mi zdála nejistota v pěveckém projevu, tu však dohnal sebejistým herectvím. Za zmínku stojí i Ladislav Kolář jako Aeskulapius, jehož projev je milý a příjemný. Je to zkrátka celkově velmi milá role a panu Kolářovi sedne jako ulitá. Další zajímavostí je, že si v představení zahrála dvě role Johana Gazdíková, nejprve Gudrun, matku dětí Jany (Kristýna Kučerová) a Jana (Lubomír Hrdlička) a v druhé polovině se převtělila jako výjimečný záskok do kurtizány Mariozy. Tak se událo ve všech představeních této poslední série. Dle mého názoru jí role matky krásně sedí, ale co se týče role kurtizány, nepřesvědčila mě. Každopádně klobouk dolů za tento záskok. Otcem dětí byl Stano Slovák, jehož zloba byla vskutku uvěřitelná. Jako poslední z rolích bych ráda vyzdvihla již výše zmiňovanou Kristýnu Kučerovou ztvárňující malou Janu. Je krásné sledovat mladší generaci a rodící se budoucí talenty nejen muzikálové scény. Lehce rozpačitě na mě však působila chvílemi company, tanečně výborná, bez zaváhání, ale v pěveckém projevu byly slyšet malé nedostatky, které ale dojmy z představení opravdu nezastínily.

Derniérová děkovačka

Závěrem bych chtěla poděkovat všem účinkujícím za přísun energie, kterou do hlediště předali, neboť na každém z nich bylo vidět, jak si každou minutu představení užívají, právě jako by ta minuta byla tou poslední. Tento strhující příběh plný tajemství, nespravedlnosti, lásky, vášni, intrik a obětování se rozloučil se svými fanoušky velkým a zdlouhavým potleskem ve stoje. A to především při příchodu samotné Hanky Holišové na děkovačku, při němž se celé divadlo doslova otřásalo v základech. My můžeme jen doufat, že se Papežka Jana třeba zase jednou vrátí na jeviště brněnské Hudební scény a opět nás bude strhávat do svého příběhu, osudu plného poslání.

“… Odpočívej v pokoji, Papežko Jano…”

Foto: Městské divadlo Brno


Recenze a reportáže
“Jsme tým”: Hudebně-činoherní experiment v divadle Semafor
Recenze a reportáže
“Krysař” se s úsměvem rozloučil s Divadlem Kalich
Brno
Konkurz do muzikálu Sněhurka a já
U článku nejsou žádné komentáře. Napište svůj názor jako první!