RENT – opět v Divadle Na Prádle a konečně v češtině (Recenze)

Světoznámý muzikál Jonathana Larsona RENT, který měl svou premiéru v České republice před téměř rokem a půl v anglické verzi, se konečně představil divákům i v dlouho očekávaném českém překladu, v němž se od 14. prosince uvádí zpět na prknech Divadla Na Prádle. Krátce po posledních odehraných prosincových představeních a jako přípravu na příští rok, kdy by měl být RENT uváděn dále, nejpozději od února, vám přinášíme náš pohled na českou verzi s krátkým porovnáním téměř všech aktuálních alternací.

Českou premiéru si muzikál RENT odbyl 8. srpna 2013 v Divadle Na Prádle a již tento jeho první vstup na česká jeviště lze rozhodně označit za úspěšný, jak si ostatně můžete přečíst v naší recenzi z tohoto jeho prvního uvedení. V Divadle Na Prádle se po počátečním úspěchu, byť s pomalejším rozjezdem, hrál jen krátce, nicméně končil zde s nadějí, že se brzy vrátí, ve verzi původní, tj. v angličtině, a brzy i s českým překladem, v Divadle Kalich.

A v Kalichu se skutečně představil, s obměněným obsazením, trochu jiným scénickým řešením,  o něco lepším zvukem, ovšem stále v angličtině. K ohlašovanému uvedení české verze zde nakonec nedošlo. Ta se na řadu dostala až letos v čase předvánočním zpět na prknech původní scény, Divadla Na Prádle.

I sem se RENT vrátil se znovu mírně obměněným obsazením, se zúžením počtu rolí v company, a konečně v českém jazyce. Do poslední chvíle navíc s „technickými problémy“, týkajícími se zejména poskytnuté licence k uvádění, které způsobily rušení představení ještě 14. 12. 2014, a jejich uvedení s přívlastkem veřejné zkoušky. V podstatě až na poslední chvíli se večerní „veřejná zkouška“ změnila v oficiální premiéru a diváci s tím byli seznámeni až po jejím konci.

Vyjma tří zmíněných odlišností v nastudování se však RENT do Divadla Na Prádle vrátil v provedení skoro stejném, jako bylo to původní. Kostýmy ani scéna se v podstatě nijak výrazně nezměnily, po nedělních představeních se na scénu vrátila i kulisa seskládaná z jízdních kol a několik dalších, které při oficiální premiéře ještě nebyly součástí scény. S výjimkou několika odlišností, jichž si však divák, který nemá původní verzi detailně nastudovanou, těžko všimne, je tedy scéna v podstatě stejná a jen minimální změny se konají i v kostýmním provedení.

Stále se hraje s živou čtyřčlennou kapelou, což je jedna z největších deviz muzikálu, a stále se kromě jeviště využívá divadlo v podstatě celé, jak co se týče bočních balkonů, tak co se týče uliček a hlediště, takže RENT diváka skutečně zaplaví ze všech stran.

První výraznou změnou, již předem avizovanou, bylo okleštění company, která se z původní početnější, smrskla na aktuální dva, jednoho muže a jednu ženu. Ač se jednalo o jednu ze změn, která od počátku vyvolávala otázky a pochybnosti, režisér Steve Josephson si toto své rozhodnutí zjevně výborně promyslel a stejně výborně jej dokázal převést a oživit na jevišti. Kateřina Sedláková, Markéta Švábová, Karel Korsa i David Bouša se v mnoha rolích, v nichž se během představení předvedou, rozhodně neztrácejí. V podstatě „za běhu“ mění kostýmy a převtělují se z jedné postavy do druhé, dokonce i během jediné písně. Spolu s nimi se do jednotlivých rolí company převtěluje i Josef Guruncz, který stále hraje i roli Bennyho nebo chcete-li Benjamina Coffina, bývalého kamaráda hlavních hrdinů (bez alternace). Jedinými místy, která by snad větší company snesla, tak zůstávají vstupy bezdomovců glosujících přicházející Vánoce, zimu a sníh, v nichž bylo postupné rozšiřování jejich počtu velmi působivé.

O pozměněném hereckém obsazení jsme vás již také informovali, nezbývá tedy než zhodnotit změnu nejvýraznější a nejočekávanější, kterou je zajisté převedení RENTu do češtiny. O to se, stejně jako o pěvecké nastudování, postaral Milan Malinovsky.

Jednalo se o úkol velmi nesnadný, RENT vychází z amerických reálií a bylo tedy třeba, aby se český překlad vypořádal i s tím, nejen s jazykem samotným.  O tom, jak se s ním vypořádal, bylo  částečně možné se přesvědčit již na první veřejné zkoušce, 7. listopadu v divadelní kavárně Na Prádle, kde se herci s prvními ukázkami s českými texty představili. Již ukázky z těchto předváděček dávaly tušit, že by se nemuselo jednat o průšvih, ale připravily českému divákovi poměrně nadějné očekávání. A po dvou námi zhlédnutých reprízách je skutečně možné říct, že se o žádný průšvih nejedná. Naopak. Český překlad se povedl.

Milan Malinovsky si s jazykem skutečně hraje, nevyužívá ani zdaleka jen spisovné češtiny, sem tam zazní i nějaký ten vulgarismus, vždy však takříkajíc s citem. Přeci jen se RENT neodehrává někde na akademické půdě, ale mezi squattery, bezdomovci, feťáky a pouličními umělci. Na mnoha místech se velmi věrně, skoro až doslovně drží originálu, někde se od něj vzdaluje o něco víc, ovšem aniž by tím ubíral na síle sdělení, působivosti a naléhavosti, kterou RENT již v původním znění má. Jsou okamžiky, u nichž si divák znalý původní verze a jí navyklý přeci jen řekne, že to v angličtině znělo důrazněji, ale jsou zase jiná místa, kterým český překlad celému vyznění, viděno a slyšeno českým divákem, naopak významně pomáhá.

Největší změna se koná u Maureenina sóla, jejího protestu, který se více přibližuje českým reáliím a zvykům, např. zakomponováním Červené karkulky do snového příběhu. Názory na jeho provedení se různí, z mého pohledu, jakožto člověka, kterého Maureenino  poměrně dlouhé sólo zvlášť nebaví, jde o povedený převod, ač se skutečně nejedná o věrný překlad.

Je zkrátka znát, že si Milan Malinovsky s RENTem odžil pár let, koneckonců je autorem i prvního slovenského přebásnění RENTu z roku 2007. Celý český text se výborně poslouchá, některé jeho části a písně se i skvěle pamatují a jedinou jeho škodou tak zůstává, že ne vždy je zcela jasně srozumitelný vzhledem k technickým problémům, s kterými se stále potýká zvuk Na Prádle.

Ani to se od prvního uvedení v tomto divadle, tentokrát s významným bohužel, příliš nezměnilo. Stále se stává, že porty zpěvákům čas od času vypadávají, či naskakují s drobným zpožděním, někdy je  zase příliš nahlas hudba, takže nejsou zpěváci slyšet, či není rozumět textům, zejména ve chvílích, kdy v některých písních zpívá hned několik lidí najednou. Je pravda, že se to postupem času zlepšuje a v úterý již byl zvuk významně lepší, než při nedělní premiéře, minimálně co se vypadávání portů týče. Takže nezbývá než doufat a věřit, že se to bude zlepšovat i nadále a představení, která diváky čekají po Novém roce, tak nabídnou zážitek již opravdu nerušený.

A teď se vrátíme k hereckému obsazení. To se v Divadle Na Prádle v českém RENTu představuje částečně obměněné, částečně stále původní. Na rozdíl od předchozích uvádění, tentokrát jsou hned tři role bez alternace (minimálně zatím), všichni diváci si tedy mohou být téměř stoprocentně jistí, že v rolích Marka a Rogera uvidí Tomáše Vaňka a Romana Tomeše a v roli Bennyho, jak již bylo zmíněno, Josefa Guruncze. Všichni tři tito herci a zpěváci se již ve svých rolích v RENTu představili. Tomáš Vaněk a Roman Tomeš již v prvním nastudování Na Prádle, a následně i v Kalichu, Josef Guruncz pak právě v Kalichu, a fakt, že pro ně jejich postavy nejsou novinkou, je tedy jasně znát. Nejen v projevu pěveckém, i v tom hereckém. Je až s podivem, jak moc Romanu Tomešovi sedí role Rogera, HIV pozitivního rockera, který se po sebevraždě přítelkyně lidí straní a není příliš ochotný si kohokoli nového pustit k tělu, tím spíš se vrhnout do dalšího vztahu. Skoro jako by byla psaná jemu přímo na tělo. A stejně tak dobře se do role vypravěče celého příběhu, Marka Cohena převtěluje Tomáš Vaněk. Jejich písně, jako úvodní „Rent“, či „What You Own“ tak patří k vrcholům muzikálu.

Tomáš Vaněk (Mark) a Roman Tomeš (Roger)

Po zhlédnutí původních alternantů, kteří se v roli Bennyho představili v angličtině, pak rovněž nezbývá než vyzdvihnout i Josefa Guruncze. Jeho Benny je konečně ta správná trefa. Je dostatečně výrazný, takže na to, o jakou jde postavu, rozhodně nezapomenete, a s přehledem se mění z bývalého kamaráda jdoucího po penězích na toho, kdo se tak ochotně vrací zpět a snaží znovu zapadnout mezi staré přátele, byť by k tomu měl využít psychicky nalomenou Mimi.

Jako Mimi se divákům aktuálně představí Michaela Doubravová, kterou diváci rovněž znají již od prvního uvedení v Divadle Na Prádle, a která nyní roli alternuje s novou posilou, Michaelou Horkou. Každá z nich podává svou Mimi Marquez jinak, každá z nich má jiná silná a jiná o něco slabší místa, obě však mají svou Mimi zvládnutou velmi dobře, stačí doladit pár detailů, zejména v obou případech v písni „Out Tonight“, a nebude co vytknout. Tedy snad nebýt toho, že jsme v této roli již viděli Markétu Procházkovou, která laťku nasadila opravdu vysoko a jejíž provedení je osobně pro mě stále tím nejlepším a těžko nesrovnávat.

Michaela Doubravová (Mimi) a Roman Tomeš (Roger)

O vyrovnaných alternacích pak můžeme hovořit i ve zbývajících rolích. Další z nových posil mohou diváci vidět v roli Maureen, v níž se vedle Barbary Chybové představuje nově Michaela Zemánková. Bára Chybová patří již od počátku mezi ty hlavní opory představení a rovněž se u ní chce skoro až uvažovat nad tím, zda autor při psaní muzikálu neměl v hlavě obraz právě téhle ženy. Obdivuji to již od prvního uvedení v Divadle Na Prádle a časem se na tom nic nemění, Bářina Maureen je stále jednou z hvězd představení, přesně tak excentrická, drzá a plná vášně, jak jen může být. Proti ní je Maureen v podání Michaely Zemánkové významně jiná. Není až tak výrazná a na první pohled výstřední, veškerá energie a odhodlání či vášeň z ní jdou ven tak jako by mimochodem a výborný, ač opět zcela jiný než v podání Báry Chybové, je zejména její protest v první polovině. Osobně se mi přeci jen líbí Maureen Báry Chybové víc, víc věřím tomu, že se za ní skutečně každý hned ohlédne, ale věřím, že u obou představitelek si každý divák najde to své.

Barbara Chybová (Maureen)

V roli její přítelkyně, právničky Joanne, se již od uvedení v Kalichu představují Lucie Bakešová a Vendula Příhodová. Vendulu Příhodovou jsem v české verzi vidět nemohla, takže srovnání si budete muset udělat sami. Lucie Bakešová je však výborná, zejména po pěvecké stránce patří její party k těm nejlepším, co RENT aktuálně nabízí a i herecky jí role poněkud upjaté právničky, která se ocitá mezi skupinou umělců živořících na okraji společnosti nesmírně sedí. Velmi pěkně je navíc v češtině zdůrazněn vztah, který se zrodí v písni „Tango Maureen“ mezi ní a Markem.

Záměrně na konec jsem si nechala poslední pár z RENTu, a sice Toma Collinse a Angela Dumott Schunarda. Právě v roli Angela, ve zpravidla nejoblíbenější postavě celého RENTu nastala změna nejvýraznější, a sice když se v ní nově představila Lucie Brychtová. Její alternací zůstává Laco Hudec, který se společně s Karlem Jindou postaral i o kostýmní stránku muzikálu. Laca jsme měli možnost vidět v roli Angela již v Kalichu a již tam předvedl, že jeho obsazení bylo správným krokem, jeho Angel je víc než povedený, pěvecky patří k dalším oporám a ani herecky není co vytýkat. Jeho Angel je otevřený, upřímný a plný lásky a přátelství tak, jak se od této postavy vyžaduje. A tím obtížnější úlohu měla vedle něj Lucie Brychtová. Poprala se s ní však velmi statečně. Je to víc než nezvyklý krok, obsadit roli Angela ženou, v divácích neznalých muzikálu RENT může vyvolat otázky, nicméně Lucie se s jeho charakterem poprala v rámci mezí dobře. Ještě tomu sice chybí trocha herecké jistoty, její Angel není tak suverénně otevřená a milující bytost, ovšem z mého pohledu není špatná.

V roli Angelova partnera, Toma Collinse, se dle oficiálních informací střídají Tomáš Novotný, který si zahrál oficiální premiéru muzikálu a Martin Šemík, známý již z prvního uvedení RENTu, hned druhý a třetí den uvádění však měli diváci možnost vidět záskok v této roli, o který se postaral Milan Malinovsky. A již úvodem je možné říct, že při volbě hereckého obsazení této role měli tvůrci jednoznačně šťastnou ruku. Martin Šemík byl jedním z největších překvapení již první anglické verze, v češtině jsem neměla možnost ho vidět, nicméně Tomáš Novotný i Milan Malinovsky mi tuto nemožnost bohatě vynahradili. Opět je každý jako Collins trochu odlišný. V případě Tomáše Novotného stačilo snad, aby se na jevišti objevil a otevřel pusu. Zpívá výborně, jeho hereckému projevu těžko něco vytknout a co především, získá si vás svým charisma. Člověk ani nemusí být Angel, aby se do něj okamžitě zamiloval. Collins Milana Malinovského byl podstatně jiný. Na začátku  mi jeho projev přišel o něco méně jistý, nicméně postupně se to rozjelo a při jeho sólovce, opakování „I’ll Cover You“ v druhé polovině, by se již sotva našel divák, který by poznal, že jde o záskok v této roli. Je znát, že si Milan Collinse zahrál již v prvním uvedení na Slovensku a je až škoda, že jej v této roli nebudou diváci vídat pravidelně.

Laco Hudec (Angel) a Milan Malinovsky (Collins)

O obsazení company již řeč byla v první části článku a jsou skutečně všichni čtyři velmi dobří. V mužské roli mě o něco víc zaujal Karel Korsa, v té ženské jsou Kateřina Sedláková i Markéta Švábová naprosto rovnocennou alternací.

Josef Guruncz, David Bouša a Kateřina Sedláková se právě radují, že konečně padá sníh…

Ostatně právě vyrovnanost alternací, nadšení, energie a chuť dělat RENT, které ze všech obsazených čiší, jsou jedním ze základních pozitiv, a to již od počátku jeho uvádění v Čechách. S českou jazykovou verzí se nic z toho neztrácí, před diváky znovu přichází muzikál jiný, o mnohem vážnějších tématech, než bývá zvykem, který však přináší spoustu emocí, jež z něj společně se skvělou, navíc živou hudbou, dělají jeden ze skvostů současné muzikálové scény.

Scéna “Happy New Year”

Autorkami oficiálních fotografií z české verze muzikálu RENT jsou Kristina Kuhnová a Michaela Wenigerová.