Editorial

Uplynulá sezóna 2014/15 očima redaktorů Musical.cz

Sezóna 2014/15 je úspěšně za námi a většina divadel čeká dva měsíce prázdnin či příprav nových inscenací. Náš redakční tým se ohlédl za uplynulou sezónou a každý z našich tří redaktorů dal dohromady své subjektivní “NEJ” sezóny. Přečtěte si, co nás nadchlo, a co nás naopak zklamalo. V komentářích se pak těšíme na vaše “NEJ” sezóny…

Ondřej Doubrava

Největší zážitek: Sunset Boulevard v NDM Ostrava

Jsem moc rád, že jsem se v minulém žebříčku nespletl a nesmírně jsem si užil českou premiéru Lloyd Webberova Sunset Boulevardu v Divadle Jiřího Myrona se skvělým hudebním nastudováním a ideální Normou Desmond Hanou Fialovou, navíc bez tíhy srovnávání s nějakou velkolepou zahraniční inscenací. Další důležitý milník je překonán a doufám, že ostravský soubor neusne na vavřínech.

Sunset Boulevard

Nejvíce navštěvovaná inscenace: Duch v Městském divadle Brno

Nejvíce repríz jsem potom navštívil (v rámci rodinných výletů) u Ducha v Městském divadle Brno, protože jeho divadelnější pojetí mě osobně hodně baví a navíc si člověk musí občas procvičit slzné kanálky.

Největší překvapení – zde mám tři naprosto vyrovnané inscenace, každá totiž překvapila v jiném směru.

Mýdlový princ v Divadle Broadway

Titul Radka Balaše skutečně představuje žánrovou odnož jukebox muzikálu takovou, jaká by asi měla v základu měla být. Jednoduchý, ale srozumitelný příběh, který vhodně doplňuje nálož hitů, to vše naplněno naprostou pohodou. Navíc písničky Václava Neckáře a spol. zkrátka nestárnou.

Evita ve Studiu DVA

Naprosto v tomto případě rozumím rozdílnosti názorů – jedni byli s novou pražskou inscenací Evity Ondřeje Sokola spokojeni, druzí už méně. Čistě po dramaturgické stránce je ale tato inscenace nesmírně zajímavá, zejména co do práce se zdrojovým textem. Pro každého, kdo by do této problematiky chtěl proniknout hlouběji, se tak může jednat minimálně o lákavý studijní materiál.

Evita (Monika Absolonová a Karel Roden)

PA – PAPAPA – PA – PA – Divadlo Na Orlí

Osobitá brněnská verze Kouzelné flétny Maria Buzziho a Martina Sládečka útočila svým všudypřítomným humorem nejen na bránice,nebrání se citacím ani hodně lokálním a aktuálním narážkám. Do toho velmi nakažlivý elán absolventů JAMU. Opravdu bych si ještě někdy rád poslechl ty povedené písničky.

Nemilé překvapení v podobě zkaženého zážitku z inscenace se z mé strany pro tuto sezónu nekonalo, berme to tak, že jsem se více než půl roku věnoval intenzivně i jiným projektům a tak jsem se výběr inscenací vhodných k návštěvě snažil z časových důvodů hodně selektovat.

Pavel Košatka

Premiéra sezóny: Fantom opery v GoJa Music Hall

Vybrat za sezonu 2014/15 nějaký opravdu kvalitní muzikál je pro mě těžké, protože v této sezóně se v ČR pro mě neurodila žádná inscenace, se kterou bych byl alespoň na 90% spokojený. Jednu jsem přeci jen vybral, a to českou premiéru Fantoma opery. I ta má samozřejmě své drobné mouchy, ale jako celek funguje a nemusíme se za něj ve srovnání se světem stydět. Kdyby se hrálo ve vhodnějších a menších prostorách, mohla to být skutečná bomba. Pokud bych se nedržel českých hranic a vynechal americkou Broadway, rozhodně bych také zmínil skvělé moderní nastudování Jesus Christ Superstar v Bratislavě.

Fantom opery

Překvapení sezóny: Mýdlový princ v Divadle Broadway

Původně jsem na Mýdlového prince nechtěl ani jít, protože tvorba Divadla Broadway prostě není pro mne a každá další návštěva ze mě vysává trochu té divadelní duše. Mýdlový princ jde cestou přiznaného braku, laciné vtípky střídají ty lepší, máme v něm dobré i karikaturní výkony, ale jako celek neurazí. Cílové diváky pobaví, mně jako muzikálového fanouška rušil jen tragický Sagvan Tofi a rozvleklý úvod. Mýdlový princ není rozhodně kvalitní umělecké představení, ale milá hudební komedie pro český lid.

Zklamání sezóny: Sweeney Todd od studentů JAMU

Vybaven vysokými očekáváními z Ondřejovy recenze jsem se vydal na hostování absolventského ročníku JAMU v Divadle Disk. Sweeney Todd je velice náročný titul, a to jak po pěvecké, tak herecké stránce. Z inscenačního hlediska musí skloubit brutalitu a temnotu s jistou dávkou nadhledu a černého humoru. Těžko popsat mé pocity, které jsem měl v podstatě od prvních vteřin muzikálu. Odpustil bych horší zvuk apod., ale tak nepřesvědčivé herecké i pěvecké výkony jsem skutečně od absolventů muzikálového oboru nečekal. Pochválit mohu živý orchestr a na studenty bohatou výpravu. V polovině představení vedly mé kroky pryč z divadla, a to opravdu nedělám často a rád…

Sweeney Todd v Orlí

Zážitek sezóny: Návštěva americké Broadwaye

Všechny letošní muzikálové zážitky v mém případě přebil výlet za oceán, poprvé na slavnou Broadway. 9 představení v muzikálové mecce bylo skutečným zážitkem, na který člověk, společně s návštěvou impozantního New Yorku, nikdy nezapomene. Kromě samotných umělecky kvalitních a poctivých představení přispívá k zážitku i unikátní atmosféra (všudypřítomné reklamy, nádherné markýzy historických divadel, setkávání s umělci u stage doors, loterie o vstupenky…), která celou divadelní Broadwaye provází. A jaké tituly mě uchvátily? Seřazeno od nejlepších: Hedwig and the Angry Inch, Book of Mormon, Idina Menzel v If/Then, Wicked, Les Misérables. Naopak do vkusu se mi netrefily Chicago a Gentleman’s Guide To Love And Murder, přičemž o umělecké kvalitě nemůžu říci nic špatného. Vím, že výlet do New Yorku na týden není po finanční stránce žádný med, ale rozhodně se na něj vyplatí ušetřit. Pokud milujete divadlo a muzikály, budete skutečně jako v ráji!

Andrea Ulagová

Překvapení sezóny: Fantom opery v GoJa Music Hall

Zdráhala jsem se na začátku sezóny napsat do výčtu očekávaných premiér tuto muzikálovou legendu, protože mě ovládly obavy, že naše verze se nemůže těm zahraničním přiblížit. S potěšením konstatuji, že jsem se mýlila. I přes nepohyblivý lustr ve vás český Fantom opery vyvolá přesně to, co má a spolehlivě funguje i v našich končinách. Na premiéře to byl jen začátek. Postupem času se ukázalo, že českého Fantoma pozvedají komplexní výkony, kterým kraluje Marián Vojtko. Zvláště při závěrečném triu předvede to nejlepší, čeho je schopen a dojme vás k slzám. Fantom opery je v Čechách a funguje.

Herecké překvapení sezóny: Lukáš Kumpricht

Málokdy se nám stane, aby nás něčí role naprosto zarazila do sedačky a my jen užasle sledovali, co dokáže se svým hlasem a hereckým projevem. Lukáš Kumpricht v titulní roli v obnovené premiéře muzikálu Dracula v divadle Karlín nám ukázal, že o něm ještě uslyšíme a to jen v superlativech. V jeho zpěvu je naprosto vše, emoce, city, krutost, herecky střídá polohy tak, že naprosto vystihuje to, co se děje na jevišti. Navíc vedle Hůlky a Vojtka měl velmi těžkou startovní pozici, ze které ovšem vystřelil jak šampion a svoje kolegy rychle dohnal.

Lukáš Kumpricht jako Dracula překvapil

Nejlepší návrat: Jesus Christ Superstar v Bratislavě

Snad nevadí, když zmíním muzikálovou scénu na Slovensku. Ján Ďurovčík vrátil tento muzikál na jeviště přesně se stejnou parádou, jako kdysi nastoupil do Spirály. Minimalistická scéna, malé jeviště, výstupy mezi lidmi a hlavně výkony, které jsou na úrovni zahraničních hvězd. Sice by to režisér nemusel tak přehánět s lightdesignem, který vám občas málem vypálí oči a závěr, kdy Máří Magdalena dostane více prostoru, než je třeba, také nemusí sednout každému, nicméně Ďurovčík a celý team se živým orchestrem uctil Lloyd Weberovo dílo přesně tak, jak si zaslouží a návštěvu Bratislavy všem doporučuji.

Muzikálová srdcovka sezóny: Horečka sobotní noci v Divadle Kalich

Kalich je zárukou kvality a již výše zmiňovaný Ján Ďurovčík také. I když se názory na Horečku sobotní noci různí a někteří jí vyčítají absenci děje, je to muzikál, na který se ráda vracím. Nejen proto, že mám ráda Bee Gees, ale také proto, protože díky náročné taneční choreografii je tento muzikál nabitý neuvěřitelnou energií, která vás spolehlivě strhne. Těším se na další počin tohoto divadla, které si stále drží svoji vysokou úroveň. Vím zkrátka, že tam mě žádný titul nezklame.

Horečka sobotní noci

Zklamání sezóny: Evita ve Studiu Dva

Viděla jsem Evitu v Ostravě, které dost ublížil nekvalitní zvuk, company nebylo rozumět a kromě Tomáše Savky se od hlavních představitelů linulo příliš falešných tónů, ale po zhlédnutí inscenace ve Studiu Dva jsem se ostravské Evitě tisíckrát omluvila. Evita ve Studiu Dva ukazuje, že i kvalitní dílo plné hitů lze naprosto pohřbít vysvětlivkami psanými na stroji, kdy představení naprosto ztrácí tempo. Pár nápadů se tu a tam objeví, ale stále jsem se nemohla zbavit dojmu, že tahle Evita je bohužel naprosto průměrná a dokonce jsem se místy nudila. Nejhorší je vidět tak úžasného herce, jako je Karel Roden v žánru, který mu vůbec nesedí. Jako Perón sice zpívá minimálně, ale i tak vypadá, že je na jevišti omylem. Monika Absolonová je sice skvělá a role jí sedí, Peter Strenáčik odvádí svůj bezchybný výkon, ale tuhle Evitu to rozhodně nikam neposouvá.