Nejslavnější rodinný muzikál všech dob poprvé v Praze!

28.června letošního roku si celý muzikálový svět velkolepými oslavami, novými muzikálovými produkcemi, koncerty a výstavami připomene sto let od narození hudebního skladatele Richarda Rodgerse (zemřel v roce1979), který povznesl populární divadlo na úroveň opery a spolu se svým spolupracovníkem – textařem, básníkem a libretistou Oscarem Hammersteinem II.(1895-1960) udělal muzikál muzikálem.

Rodgersovy muzikály v tomto roce připravily k uvedení na 4.000 produkcí po celém světě. Svou troškou do mlýna k těmto supermuzikálovým oslavám přispívá i Hudební divadlo v Karlíně, které 1.června letošního roku poprvé u nás uvádí bez nadsázky nejslavnější rodinný muzikál všech dob – Za zvuků hudby (The Sound Of Music).

Michaela Dolinová s dětmi

Během léta bude tento muzikál koncertně proveden v Salzburku, v jehož okolí se muzikál odehrává, a na podzim se londýnský West End dočká jeho remaku v produkci samého Andrew Lloyd Webbera. O to víc karlínská premiéra těší a jasně dokazuje, že se HDK právem řadí k nejprestižnějším scénám svého žánru na evropském kontinentě.

Rodgers s Hammersteinem spolu začali spolupracovat v roce 1943, což byl začátek nejúspěšnější partnerské spolupráce v dějinách Broadwaye. Napsali spolu devět muzikálů, z nichž Oklahoma!, Caroussel, South Pacific, The King And I a The Sound Of Music patří k celosvětově nejhranějším americkým muzikálům vůbec. Jejich muzikály získaly 34 prestižních muzikálových cen Tony, 15 Oscarů, 2 Pullitzerovy ceny za drama (nejvyšší ocenění dramatických děl, které je v oblasti muzikálu udělováno jen velmi vzácně) a v roce 1998 je časopis Time zařadil mezi 20 nejvlivnějších umělců 20. století. O rok později se v USA objevily na poštovních známkách. V roce 1990 bylo po Rodgersovi pojmenováno jedno broadwayské divadlo na 46. newyorské ulici, ve kterém dnes sídlí galerie a muzeum připomínající jeho život a dílo – 900 publikovaných písní, které zdomácněly i ve světě jazzu, kabaretu, opery, baletu, filmu a pop music, a 40 braodwayských muzikálů.

Václav Sloup a Radana Herrmannová

Premiéra muzikálu Za zvuků hudby (The Sound Of Music), o němž se dá také psát jako o muzikálu rekordů, se konala 16. 11. 1959 v broadwayském Lunt-Fontanne Theater. Muzikál získal 6 cen Tony, dosáhl 1.443 repríz a prodalo se 10 milionů alb se záznamem jeho hudby a písní. Na Broadway se triumfálně vrátil v roce 1998. Londýnská verze posledního Rodgersova a Hammersteinova muzikálu měla premiéru v roce 1961 a byla ještě úspěšnější. Měla 2.385 repríz a stala 5. nejhranějším muzikálem ve Velké Británii.

Michaela Dolinová a Petr Štěpánek

2. 3. 1965 se konala premiéra filmové verze tohoto muzikálu v režii Roberta Wise s Julie Andrewsovou a Christopherem Plummerem v hlavních rolích. Muzikál získal 5 Oscarů a stal se největším filmovým hitem od dob Jihu proti Severu. V roce 1989 ho čtenáři časopisu People zvolili nejpopulárnějším filmem všech dob. Do roku 1975 byl filmový soundtrack tohoto muzikálu na 3. místě v celosvětovém prodeji LP desek a do roku 1978 nejprodávanějším filmovým soundtrackem všech dob, než planeta Země podlehla disco vábení Horečky sobotní noci. A ještě v roce 1978 byl tenhle muzikál nejúspěšnějším filmovým muzikálem v dějinách tohoto žánru (než ho vystrnadila Pomáda).

Dodnes je muzikál Za zvuků hudby nejúspěšnějším rodinným muzikálem všech dob. Spolehlivě plní kasy nejen v New Yorku a Londýně, ale také v Tokiu, Budapešti nebo Aténách. A nejinak tomu bude jistě i v případě jeho karlínské verze, která si své diváky rozhodně najde.

Radek Kuchař a Michaela Dolinová

A o čem tenhle muzikál s celosvětovými hity Climb Ev´ry Mountain a Edelweiss (mnozí si dosud myslí, že jde o rakouskou lidovou píseň) vlastně je? Libretisté Howard Lindsay a Russel Crouse se nechali inspirovat skutečnými životními osudy rodiny Trappovy, do jejíhož života krutě zasáhl nacismus a válka, a která uchvacovala americké obecenstvo svými alpskými písněmi. Děj muzikálu se odehrává v malé rakouské vísce vysoko v horách. Novicka Marie se rozhodne opustit klášter, když zjistí, že se nemůže navždy zřeknout světského života a že chce žít raději s lidmi než s Bohem. Stává se vychovatelkou sedmi dětí barona Trappa. Strohý námořní kapitán Trapp, který své děti vychovává vojenským drilem, se díky Mariině laskavému působení na něj samotného i na jeho děti, přeměňuje v něžného tátu a milence hlavní hrdinky. Po připojení Rakouska k Německu se Trapp rozchází se svou nevěstou Elsou, kterou si jeho děti stejně neoblíbily, a odmítá vstoupit do německé armády. Marie, Trapp i děti utíkají před vojáky wehrmachtu do kláštera, kde abatyše Marii s Trappem oddá. Nazítří celá rodina překračuje hranice a vydává se do světa hledat štěstí.

Jan Přeučil

Ač má tenhle muzikál ze všech Rodgersových a Hammersteinových děl nejblíže k operetě, přesto se stal skutečně jedním z nejúspěšnějších světových muzikálů. Určitě i proto, že vypráví typický lidský příběh, má silný emocionální záběr a vzbuzuje v divácích pozitivní city. Potvrzuje odvěké lidské hodnoty – naději, sny, dobro, lásku a dává divákům vše, co je jim blízké a co k životu nezbytně potřebují – schopnost milovat, sílu překonávat překážky a předsevzetí konat jen dobro.

Připočteme-li k tomu mistrnou kombinaci zpívaných muzikálových čísel, které vycházejí přirozeně z dialogu, perfektní nastudování a kultivovanost výkonů, tedy všechno, na co jsme si v posledních letech v Karlíně zvyklí, nezbývá než konstatovat, že se máme opět na co těšit. Zvlášť když v muzikálovém příběhu srozumitelném lidem na celém světě dostaly opět příležitost největší muzikálové hvězdy z Karlína roku 2002: Michaela Dolinová, Petr Štěpánek, Jan Přeučil, Galla Macků, Václav Sloup a Radana Herrmannová. Tedy skuteční muzikáloví herci, kteří se stali mistry svého oboru a jejichž talent je, jak to nakonec v žánru jakým muzikál je, rovnoměrně rozdělen na zpěv, herectví a tanec. Navíc je Za zvuků hudby pravděpodobně, vedle Popelky v GOJA Music Hall, jediným muzikálem uváděným v Praze, na který stojí skutečně za to vzít děti. Proč? Jednoduše proto, aby se muzikál naučily mít rády.

text Jan Adam
fotografie ze zkoušek Martin J. Polák