Brněnský „Šumař na střeše“ na hostování v Praze

V neděli 3. února zahájil muzikál Městského divadla Brno Šumař na střeše přehlídku České Divadlo 2008 v Divadle na Vinohradech. Jaký celý večer byl se dozvíte v naší recenzi.

Celý večer v 19 hodin zahájilo předávání cen za minulý ročník přehlídky České Divadlo 2007. Nejlepší inscenací loňského roku se stala maňásková verze Dumasových Tří Mušketýrů v nastudování plzeňského Divadla Alfa. Představení zvolili za nejlepší diváci i porota. Další cenu získal Erik Pardus za roli Kirche ve hře V jámě lvové. Erik Pardus je zároveň nominován i na Cenu Thálie a Cenu Alfréda Rdoka za roli v dramatu Smrt Pavla I..  Za ženský výkon získala cenu Pavla Tomicová (známá především jako svérázná kadeřnice Simona ze seriálu Ulice) za roli Štěpy v Petrolejových lampách. Na předávání byla přítomna manželka prezidenta České republiky Livia Klausová, která nad přehlídkou převzala záštitu (společně s ministrem kultury a pražským primátorem).

Po krátké přestávce začalo představení MdB Šumař na střeše. Muzikál na námět Josepha Steina, podle povídek Šoloma Alejchema, napsali Jerry Bock (hudba) a Sheldon Harnick (texty). O českou verzi se postarali dva Pavlové – texty do našeho jazyka převedl Pavel Šrut a brněnské nastudování měl na starosti Pavel Fieber (režie, scéna, úprava). Muzikál není žádný nováček – svou premiéru měl v New Yorku v roce 1964, kde má na kontě přes 3200 repríz. Stal se tak na nějaký čas nejhranějším dílem a sklidil spousty cen.

A o čem muzikál je? Celý děj se odehrává ve vesničce Anatěvka (někde je podle ní muzikál nazýván) v předrevolučním Rusku počátkem 20. století. Židovský mlékař Tovje se snaží provdat svých pět dcer. Ty se ale vzepřou tradici a rozhodnou se najít muže sami. Děj muzikálu je vážný, ale i přesto jsou do něj vhodně vkládány komediální prvky. To rozhodně neztrácí na kvalitě, spíše naopak – koho by bavilo tři hodiny koukat na dobu náboženských pogromů?!

A právě ty tři hodiny jsou podle mě přehnané – některé scény by se dali zkrátit, protože na mě působili rozvláčně. Choreografie je výtečná! Při písních (některé byly přehnaně dlouhé) se tance moc nedočkáte, ale zato si užijete rytmických tanečních čísel během celého představení. Scéna je tvořena pouze jednoduchými rekvizitami (postel, stoly, židle) a v pozadí stojí plechová stěna představující hranici mezi okolním světem a židovským ghettem. V tomto případě je jednoduchá scéna spíše výhodou a nic nás neruší ve sledování jednotlivých výkonů.

Nebudu tradičně vypisovat všechny výkony, ale zmíním pouze ty, které mě něčím oslovily, ale věřte, že Brno opět předvedlo, že jejich umělci jsou kvalitní a to všichni! Hlavní roli Tovjeho hrál Zdeněk Junák, který byl naprosto dokonalý. Jeho “rozhovory” s Bohem, přemýšlivé momenty… Zdeněk Junák svou roli tahouna a vypravěče celého příběhu zvládl excelentně! Stejně tak jeho žena Golda Miroslava Kolářová. Její výkon otrávené a přitom rázné ženy u plotny snad nepotřebuje žádný komentář. Poslední, kdo si získal mou pozornost byl “revolucionář” Perčik, student vysoké školy. Na hostování ho hrál Alan Novotný a také nemam co dodat a patřil mezi ty tři nej.

Dále v Praze účinkovali Jana Musilová, Radka Coufalová, Oldřich Smysl, Jan Apolenář, Robert Jícha a mnoho dalších.

Závěrem musím Městské divadlo Brno opět pochválit a poděkovat za krásný zážitek. Doufám, že se v budoucnu dočkáme dalších hostování, minimálně stejně povedených jako bylo toto. Shrnutí – hudba a texty vynikající, jednoduchá a výstižná scéna, vtipné momenty vyvažující ty vážné, prostor pro vlastní zamyšlení, excelentní výkony, příliš dlouhé, nevyužití některých umělců. Celkově dávám 90%.