Přání se plní v Brně – premiéra muzikálu Big (recenze)

Rodinný muzikál BIG známý ze stejnojmenné filmové předlohy Garyho Rosse a Anne Spielberg z roku 1988 se v sobotu 20. 10. 2018 poprvé představil českým divákům. Stalo se tak na Hudební scéně Městského divadla Brno v režii a úpravě Petra Gazdíka.

Příběh 13letého chlapce Joshe, který si přeje, aby už byl velký, jeho přání se mu vyplní a on se druhý den skutečně probudí v dospělém těle, přenesli do muzikálové úpravy známí autoři, hudební skladatel David Shire (hudba) a režisér, producent a scenárista Richard Maltby Jr. (písňové texty) spolu se scenáristou Johnem Weidmanem (libreto). Slavnostní premiéru měl muzikál 28. dubna roku 1996 v Shubert Theatre na Broadwayi, kde odehrál 193 repríz a byl nominován na pět cen Tony. Nyní, více než dvacet let po broadwayské premiéře se dostává i do České republiky, v překladu Petra Gazdíka a Karla Škarky.

Muzikál BIG (Velký)

Jak Městské divadlo Brno předem avizovalo, Big se má stát nástupcem Mary Poppins. Oblíbený muzikál se na Hudební scéně MdB hrál několik let, odehrál přes 250 repríz, přičemž se vracel pravidelně zejména v čase předvánočním. Až v minulém roce se rozloučil derniérou. Po celou dobu svého uvádění přitom obohacoval již tak početnou řadu rodinných muzikálů různých žánrů, které Městské divadlo Brno zatím na svých scénách uvedlo. Ať už se jedná o klasické pohádky jako Kráska a zvíře či Sněhurka a sedm trpaslíků (stále se s úspěchem uvádí), fantasy muzikál Let snů Lili, dobrodružný Ostrov pokladů, nebo další příběh dle filmové předlohy, Děsnej pátek, rodinné muzikály patří v Brně mezi stálice a tvůrčí týmy zde s nimi mají skutečně bohaté zkušenosti. Big by tedy měl být dalším pokračovatelem nejen Mary Poppins, ale celé této linie brněnské muzikálové tvorby.

Všechny předchozí zkušenosti se na aktuální novince projevily, zejména po inscenační stránce.

Výpravnou scénu, která vyniká zejména neobvyklou hloubkou, a na níž se v podstatě mrknutím oka střídá hračkářství s monumentálními prostory velké společnosti, bytem hlavního hrdiny, ale i třeba s vlakovým nádražím a poutí, vytvořil Emil Konečný. Projekcemi ji doplnil Petr Hloušek, o světelnou režii se postaral David Kachlíř, o ilustrativní kostýmy Eliška Ondráčková Lupačová. Společně vytvořili nesmírně bohatou a působivou scénografii, která tvoří jednu z nejlepších složek celé inscenace.

Muzikál BIG (Velký)

Vedle ní pak vynikají ještě choreografie Carli Rebeccy Jefferson. Ty sice nezaujmou na první pohled ničím originálním, ale jednoznačné nadšení vyvolává dokonalá souhra taneční company, včetně company dětské, a energie a radost, která z ní při tanci sálá. I zde se dokonale projevuje dlouhodobá zkušenost jednak s rodinnými muzikály a jednak s dlouhodobou prací s dětskými herci.

Selhává ovšem bohužel dílo jako takové. Hudba v průběhu celého díla nabídne sotva jeden výraznější hit, pak ji divák zase zapomene, a výrazně neokouzluje bohužel ani v průběhu představení. Hudební nastudování Dana Kalouska a Jakuba Žídka na tom nic nemění.

Navíc je na díle znát, že původní příběh je starý již třicet let a jeho muzikálová adaptace pak více než dvacet. V mnoha chvílích postrádá energii a švih, chybí mu kouzlo a lehkost, kterými se honosí např. v loňské sezóně uvedený muzikál Děsnej pátek – zápletkou vlastně tolik podobný, a tyto nešvary se nepodařilo překonat ani režisérovi brněnské inscenace, Petru Gazdíkovi. Ten na muzikálu odvedl svou standardně dobrou práci – vše funguje, jak má, jen energie a cokoli, co by diváka přimělo se na inscenaci znovu vrátit, či mu umožnilo si ji skutečně plnohodnotně užít, tomu chybí.

Muzikál BIG (Velký)

A to i přes výborné výkony zejména v hlavních dvou rolích. Těmi jsou Josh Baskin, onen třináctiletý kluk, který se vlivem nedomyšleného přání mění v dospělého muže – tedy jeho tělo se mění v dospělého muže, zatímco uvnitř zůstává dál jen onen třináctiletý kluk – a jeho nejlepší kamarád Billy. V rolích obou chlapců se střídají Adam a Josef Gazdíkovi, přičemž při premiéře se představil Josef Gazdík v roli malého Joshe a Adam Gazdík v roli kamaráda Billyho, zatímco dospělého Joshe odehrál Jonáš Florián (alternuje Jan Brožek). A právě Jonáš Florián a Adam Gazdík předvedli v premiérový večer nejlepší výkony, jimiž hravě strčili do kapsy i zkušenější kolegy. Josef Gazdík v roli malého Joshe působil o něco méně suverénně, jak po stránce pěvecké, tak herecké – jakoby až příliš pronikl po postavy značně nejistého teenagera. Měl navíc výrazně menší prostor, než jeho kolegové.

Eva Jedličková a Josef Gazdík

Jonáš Florián a Adam Gazdík

Viktória Matušovová (alternuje Tereza Martinkoví) byla v roli Susan Lawrencová, kolegyně, kterou Josh poznává v nové práci a která mu řádně zamotá jeho dospělý život, výborná hlavně herecky. Bohužel po pěvecké stránce pro ni byl part Susan mnohdy posazený až příliš vysoko. Se zpěvem ostatně zejména zpočátku trochu bojovala i Johana Gazdíková (alternuje Eva Jedličková)v roli Joshovy matky, paní Baskinové.

Robert Jícha a Viktória Matušovová

V roli Susanina proradného přítele, Paula Seymoura, se na premiéře představil Robert Jícha (alternuje Jiří Mach). Ten jako vždy dokázal pozitivně zaujmout i v menší roli. Stejně tak pozitivně zaujal i Jan Mazák (alternuje Zdeněk Junák), alias George Macmillan, vlastník celého hračkářství a velké společnosti za ním, který měl prostor zejména v první polovině, když se jeho George ve svém hračkářství poprvé setkává s již dospělým Joshem, a následně na večírku své společnosti, kde se spolu s Joshem usilovně snaží znovu naučit své zaměstnance bavit se a myslet jako děti, aby skutečně dokázali vytvořit úspěšné hračky, respektive tu jednu vánoční hračku, pro děti.

Jonáš Florián a Johana Gazdíková

Marek Kolář (understudy Jakub Przebinda), Radek Novotný (understudy Robert Rozsochatecký), Markéta Pešková (understudy Stanislava Hajduková) a Kateřina Marie Fialová (understudy Michaela Baladová) dostali v rolích Susaniných přátel již skutečně velmi malý prostor, stejně jako Jana Musilová (alternuje Mária Lalková) v roli sekretářky, slečny Watsonové, kterého však plně využili.

Jan Mazák a Jonáš Florián

Muzikál Big v Městském divadle Brno se tak honosí velmi dobrou prací tvůrčího týmu, inscenace je výpravná, herci v hlavních rolích předvádí výborné výkony, stejně jako company, zejména pak dětská, ve všech tanečních choreografiích. Příběh je vděčný, nabízí sympatickou podívanou, jenže nenadchne. Muzikálu chybí výraznější hudba, zábavnější děj, jakékoli překvapení. Postrádá energii a lehkost, s jakou byly v Brně inscenovány jiné, úspěšné tituly jako třeba v loňském roce poprvé uvedený muzikál Děsnej pátek, jemuž se navíc v základní myšlence až příliš podobá, aniž by ale dokázal v divácích vzbudit podobné nadšení.