Press show muzikálu „Johanka z Arku“, poslední tisková konference před premiérou a rozhovory s Lucií Šoralovou a Bárou Basikovou

V úterý 8.9.2009 se v Divadle Kalich uskutečnila press show obnovené premiéry Johanky z Arku. Ve 35 minutové ukázce jsme mohli zhlédnout část již hotového představení, alternace hlavních rolí, práci živé kapely a další aspekty muzikálu, který má premiéru již 14. září. Jak se nám scénu po scéně muzikál zamlouval, naleznete v našem preview, doplněném exkluzivními fotografiemi. Na závěr pak pro vás máme rozhovor s Lucií Šoralovou.

Vladimír Marek v Chinonu

Nebudeme dlouho zdržovat, o „Johance z Arku“ jsme tu psali již mnohokrát, pokud stále tápete, zabrouzdejte do našich starších článků. Teď již přímo k předváděčce. Úvodního slova se ujal Dalibor Gondík, který hraje Operátora. V tu chvíli ještě zdravil diváky serveru iDnes, který měl živě show přenášet, technicky se to však nepodařilo realizovat a přenos selhal. Divadlo Kalich vždy tradičně před premiérou pořádá pro novináře předváděcí show, která je složená z již kompletně nastudovaných scén, přesně tak, jak je uvidí diváci, včetně kostýmů, kulis, nasvícení, zkrátka komplet.

Upozorňujeme, že komentujeme pouze zhlédnuté ukázky vytržené z kontextu. Definitivní hodnocení bude až po premiéře, sice výkony umělců zmiňujem, ale pouze v té jedné scéně či písni, v celém představení pak může být vše jinak!

Exkluzivně pro naše čtenáře jsme také připravili kompletní video záznam celé press show!

Vilém Čok a Vladimír Marek

První a zároveň nejdelší ukázka nás přenesla do Chinonu. První co nás zaujalo, byla scéna. Zcela se upustilo od koncepce z divadla Ta Fantastika a kritizované moderní kulisy byly předělány na historicky věrné. Zachovány zůstaly projekce k dokreslení atmosféry, které zůstaly stejně kvalitní. Změněny byly také všechny kostýmy, některé k lepšímu (šašek, král), ale i k horšímu (La Hire). Johančin obleček zůstal prakticky stejný, jen s drobnými úpravami.

V Chinonu podal naprosto skvělý výkon Vladimír Marek (Operátor, v tomto případě převtělený do role šaška), který dokazuje, že tato role patří k jeho muzikálovým vrcholům. Skvěle mu sekundoval král Vilém Čok. Byla to krásná souhra komických hereckých výkonů, doplněná dobrým zpěvem. Bohužel v druhé části písně začne být na jevišti více rušno a začíná se mísit průměrnost se špatností. Richard Tesařík bohužel již není dobrý zpěvák ani herec, Petr Opava stále předvádí stejnou polohu, jako kdybychom koukali na záznam z vydaného DVD. Největším zklamáním byl Kamil Střihavka, který hlasově také stárne a úžasné čisté výšky, které jsme mohli před několika lety slýchat například ve slavném „Jesus Christ Superstar“, se nekonají. Přesto by však bylo opovážlivé napsat, že byl špatný. Jen jsme čekali více.

Zápěstí uvolnit, pozor na loket (Vilém Čok a Renáta Podlipská)

Na tuto scénu navazuje píseň „Vím co cítíš„, kterou zpívala Lucia Šoralová. V této ukázce mě nepřesvědčila, že by dokázala pěvecky i herecky zvládnout hlavní roli. Píseň také zpívá trochu jinak, než původní Lucie Bílá, jejíž podání je známé z CD i DVD. Je to na jednu stranu dobře, na tu druhou to může být zklamání. Největší problém bych viděl v tom, že je Lucia na jevišti celkem nevýrazná. Ovšem, na závěrečné hodnocení si počkejme do premiéry!

Na řadu přichází dynamická scéna „Když smrt je…„, kde se již v lepším světle předvedl Kamil Střihavka. Křičící scény mu jdou o mnoho lépe. U této příležitosti bych pochválil projekce, které skvěle scénu doplňují. Zmíním se také o živé hudbě, ze které vynikají hlavně bubny. Aranžmá je jinak pozměněno minimálně, poznají to jen výhradní fanoušci a znalci díla. Pozastavit se musím nad taneční postavou smrti, která na jevišti už působí celkem ohraně (pravdou je, že Johanka v době svého vzniku ještě netušila, že se to stane „předpisem“ pro později vznikající muzikály), ale byla skvěle zatančena Ivanou Beranovou.

Kamil Střihavka a Richard Tesařík

Od této scény se na jevišti objevila Bára Basiková, druhá představitelka hlavní role. Všechny obavy o její stáří byly zcela neoprávněné a Bára v následujícím úryvku písně „Je pevným hradem pán Bůh náš“ předvedla své herecké i pěvecké kvality a vůbec nepůsobila „trapně“ a „staře“, jak se ozývaly hlasy našich čtenářů.

Zde byl souvislý pás navazujících ukázek zastaven a na jevišti se objevili Dalibor Gondík se Zdeňkem Podhůrským, který nám byl představen jako nová třetí alternace role Operátora (je škoda, že jsme neviděli žádnou ukázku s ním). Další ukázkou byla známá píseň „Láska je Bůh„, kterou zazpíval muzikálový benjamínek Jiří Zonyga. Bohužel je vidět, že po malé muzikálové zkušenosti v Kladivu na čarodějnice není připravený na velkou hlavní roli. Herecky je jeho výkon zklamáním, pěvecky sice nebyl špatný, jen stále ve stejné rovině, což nakonec z hezké písně, kde vyznává La Hire Johance lásku, udělalo nudnou koncertní podívanou. Zachraňovala to Bára svým hereckým podáním.

Johanka Lucia Šoralová dorazila do Chinonu i se svatými

Předposlední ukázkou byl duet „Dalas jim víc„, kde se vedle Báry Basikové postavil další nováček Ondřej Ruml. Tato scéna nás zase navnadila, protože spojení těchto dvou skvělých zpěváků bylo dokonalé. Muzikální Ruml podal píseň po svém a nezapomněl u toho hrát. K tomu nás opět potěšily přidané živé bubny, které scéně daly ještě větší grády. Do očí jen praštil velký výškový rozdíl obou interpretů, což je sice jen vizuální dojem, ale nepůsobilo to hezky.

Závěr patřil dámám a speciální ukázce. Lucia Šoralová a Bára Basiková zazpívali ústřední hit „Most přes minulost“, přepsaný pro duet a s exkluzivní novou aranží, která podle slov Ondřeje Soukupa nebude v muzikálu samotném použita. Tuto úpravu již sice můžete znát z CD, na jevišti to bylo ještě o trochu jiné, ale stejně bravurní. Dokonce i Lucia Šoralová spravila svůj výkon z první ukázky.

Tím byly završeny ukázky z muzikálu. Celkový dojem? Skvělá výprava, plusem je rozhodně živá kapela, svěží nápady a režijní práce. Strach máme jen z některých výkonů, jiné nás naopak ještě více natěšily na premiéru.

Po krátké přestávce proběhla ještě tisková konference, kde se prakticky již nic nového neřeklo, dlouhé proslovy k představení měli Jozef Bednárik (původní režijní koncepce), Ĺubomír Fritz (režijní nastudování v Divadle Kalich), Jiří Hubač (scénář) a Michal Kocourek (producent a ředitel Divadla Kalich). Slova se chopili také téměř všichni umělci, kteří spíše vtipkovali. Poté následovalo pózování pro novináře a po několika málo chvilkách se dveře do sálu zavřely a šly se pilovat další detaily.

.

FINÁLNÍ OBSAZENÍ

Bára Basiková

Johanka z Arku – Bára Basiková, Lucia Šoralová (swing Radka Špáňová)
La Hire – Kamil Střihavka, Jiří Zonyga (swing František Pytloun)
Raimond – Ondřej Ruml, Jan Kříž
Operátor – Vladimír Marek, Dalibor Gondík, Zděnek Podhůrský
Král – Vilém Čok, Jan Apolenář, Jan Kříž
Beaudricourt – Richard Tesařík, Petr Dopita
Arcibiskup – Petr Opava, Michal Kubečka
Farář – Michal Pleskot, Antonín Moravec
Archanděl – František Pytloun, Ladislav Hudec
Sv. Markéta – Radka Špáňová, Ivana Korolová, Hana Kadlecová
Sv. Kateřina – Renáta Podlipská, Martina Pártlová
Smrt – Filip Gröger, Igor Kolva, Martin Pešek
Válka – Ivana Beranová, Zuzana Pokorná, Kristýna Marková
Duše Johanky – Adéla Hájková, Zuzana Heréniová

.

ROZHOVOR S LUCIÍ ŠORALOVOU

Kamil Střihavka a Lucia Šoralová

Není to tak dlouho, co skončilo jedno z nejhezčích období roku. Prozradíte, jak jste trávila letošní prázdninové dny Vy?
Kromě pěti dnů, které jsem si ukradla pro sebe a které jsem strávila cestováním přes Francii a Itálii, jsem vlastně zkoušela divadlo. Nejdřív ve Státní opeře lyrikál Kudykam  Michala Horáčka a Petra Hapky, a potom muzikál Johanka z Arku.

Jak se těšíte na premiéru Johanky? Jste nervózní?
Jsem nervózní a mám trému, protože cítím mnohem větší zodpovědnost než dřív. Ale samozřejmě, že se velmi těším, že si to po těch letech užívám a že jsem mnohem zralejší a na pódiu jistější. A taky mám radost z nových lidí, kteří jsou bezvadní.

Když smrt je...

Hrála jste už ve dvou verzích tohoto muzikálu. Bude Vám nějaký kolega, který v nové verzi nebude, chybět? A naopak… s kým z nováčků jste ráda, že budete pracovat?
Chybět mi bude určitě Péťa Muk a Adélka Šeďová. Ale taky Lukáš Kumpricht…Vlastně všichni, co tu nejsou, protože si myslím, že to byl skvělý „cast“ a kromě toho tam byla opravdu vynikající parta. Ovšem takový Jirka Zonyga, Ondřej Ruml nebo Martinka Pártlová, to jsou lidé, kteří by mi dneska už chyběli, kdyby tam nebyli.

Když jste se účastnila španělského turné s Johankou, neměla jste problémy se Španělštinou? A jak se Vám hrálo na španělských prknech?
Španělštinu jsem se začala učit půl roku předtím, než jsme vyjeli na turné. Nejdřív sama a potom v Institutu Cervantes. Ten jazyk mi učaroval a španělská Johanka přišla jako z nebe… Zpívat ve španělštině pro mě bylo dokonce přirozenější než v češtině nebo slovenštině…. Možná proto, že jsem do ní byla čerstvě zamilovaná… Taky publikum ve Španělsku je mi svým temperamentem nesmírně sympatické a blízké, takže jsem derniéru řádně obrečela. Doufám, že to nebylo mé poslední španělské angažmá. Vlastně určitě nebylo, protože mé španělské sny ještě nekončí…

Když smrt je...

Nevadí Vám, že reklama je postavená spíše na Vaší alternaci Báře Basikové?
Upřímně, byla jsem z toho trošku zmatená, nakonec úplně stejně jako Bára. Zvlášť když se mě lidé ptali, jestli to tedy budu hrát nebo ne. Ale musím respektovat management divadla, který zvolil nejdřív silné PR koncentrované na jedno jméno. Marketing ovšem naše vztahy nezbortil, ba právě naopak. Bára se vždy zachovala velmi hezky a já ji mám  strašně ráda.

Jakou scénu z Johanky jste si nejvíce oblíbila?
Nejraději mám samozřejmě ty nejvypjatější scény, takže třeba Zatčení a Vězení… Nejméně mě baví úvodní píseň – Johančino krásné a šťastné dětství (smích).

Jiří Zonyga

Myslíte, že nová verze bude stejně úspěšná nebo dokonce úspěšnější než ta původní z Ta Fantastiky?
Nevím, jestli je možné dosáhnout v muzikálu ještě tak monumentálních úspěchů jako to bylo v éře Ježíše a Johanky v TaFa. Ta doba je, obávám se, nenávratně pryč. Jednak byl muzikál některými kousky opravdu devalvován, a jednak muzikál už dávno není novinkou, ale zavedeným žánrem. Doufám, že lidé budou otevření, nebudou soudit dřív, než nás uvidí, protože Johanka je smysluplné dílo, kde každá píseň slouží nejen libretu, ale její poselství je i všeobecně platné…

Rozhovor pro nás pořídila Míša Rochovanská, děkujeme.

.

ROZHOVOR S BÁROU BASIKOVOU

Bára Basiková a Jiří Zonyga

Jak dlouho jste se rozmýšlela, jestli se vrátíte k roli Johanky, a co všechno jste při tom zvažovala?
Nepřemýšlela jsem o tom dlouho. Rozhodl právě fakt, že jsem Johanku už hrála, takže mě nečekala tak náročná příprava jako u zcela nového projektu. Tři čtyři měsíce intenzivního zkoušení bych si vzhledem ke svému mateřství nemohla dovolit. A v neposlední řadě se mi na tu nabídku chtělo kývnout prostě proto, že Johanka z Arku je mojí nejoblíbenější rolí.

Na muzikálovém jevišti jste ztvárnila řadu zajímavých postav, včetně Máří Magdaleny v Jesus Christ Superstar. Johanku opravdu stavíte na první místo?
Ano, považuji ji za nejhezčí roli, jakou jsem kdy hrála. Je perfektně vystavěná díky libretu i díky režii pana Bednárika, se kterým jsme se na jejím pojetí bezezbytku shodli. Já jsem vůbec velká fanynka Jozefa Bednárika, líbí se mi jeho divadelní poetika… Johanka je zároveň mojí nejtěžší rolí, tři hodiny nesleze z jeviště. Cesta, kterou s ní musíte ujít od jejího dětství až po smrt, je ovšem úchvatná.

Bára Basiková a Ondřej Ruml

Jenže taky jistě náročná na emoce její představitelky. Jak jste se po odehrání tak sugestivního příběhu vždycky cítila?
Vyčerpaně. Je to hodně emotivní představení, vždyť vypráví o jednom zmařeném mladém životu. Jsem zvědavá, jak ho budu prožívat s odstupem těch několika let. Je mi jasné, že člověk k tomu musí přistupovat jako k roli, nemůže se na jevišti emočně vysvléknout donaha. Ale Johanku hodně prožívám, to přiznávám.

Do hereckého týmu Johanky přichází nové tváře. Trvá vám určitou domu, než se sžijete s novými kolegy?
Myslím, že spíš vždycky okamžitě zapadnu do kolektivu. Já se hlavně s drtivou většinou nových herců v Johance znám z předchozích spoluprací, takže pro mě nejde o cizí lidi. Ale i kdybychom se nikdy předtím neviděli, nebudu s tím mít problém. Ráda se seznamuji. A navíc vím, že pro úspěch přestavení je přímo nutností, abychom všichni táhli za jeden provaz. Divadlo je týmová práce. Není pro mě podstatné, kdo hraje hlavní a kdo vedlejší role. Každý z nás tvoří plnohodnotnou část jednoho celku.

Lucia Šoralová

Do jaké míry považujete za důležité, s kým alternujete svou roli?
To víte, že mě dopředu zajímá, s kým se budu o roli dělit. Každý režisér by se měl výběru alternací pečlivě věnovat. Je mám velkým štěstím, že jsem vždycky měla perfektní alternace. Se všemi zpěvačkami jsem se skamarádila. Kolikrát jsem sama přinášela tipy, koho by režisér mohl na mou roli ještě oslovit. S Luckou Šoralovou, se kterou se střídám v Johance, se známe dlouho, vážím si toho, že je to naprosto vyrovnaná alternace. Spíš mě mrzí, že premiéru může vždycky hrát jen jeden a že v mediální prezentaci jsou prosazována jenom některá jména. Přijde mi to nespravedlivé.

Bára Basiková

Plánujete po premiéře Johanky nové umělecké projekty?
Máme doma malé miminko a to je pro mě hlavní. Překvapilo mě, že sotva jsem se vrátila z porodnice, začala mi přicházet jedna pracovní nabídka za druhou – na televizní pořady, hostování na turné, natáčení desek i na divadelní role. Všechna ta oslovení mi samozřejmě udělala radost, ale zatím je musím odmítat. Něco málo se rýsuje, nicméně v tuto chvíli opravdu sama nevím, kdy na to budu mít čas. Johanka je jediný pracovní závazek, který jsem přijala.

Autorem rozhovoru je Jaroslav Panenka a je přejat z oficiálních tiskových materiálů.

.

Tisková konference

Skupinové foto po TK poprvé

...a podruhé.

Autorem fotografií je exkluzivně pro Musical.cz Petr Marek. Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, ozvěte se nám na email redakce@musical.cz. Publikování bez svolení autora je přísně zakázáno!