Fanoušci píší

Fanoušci píší: “Edith, vrabčák z předměstí” – poněkud neprávem opomíjený muzikál (+ video)


Taneční muzikál „Edith, vrabčák z předměstí“ , který jsem měla možnost vidět v nádherném Mahenově divadle v Brně 12.9.2010 a znovu 10.4.2011, ve mně zanechal natolik silné dojmy, že pro mě není snadné ho objektivně představit čtenářům této rubriky. Přesto se o to pokusím, protože „Edithka“, jak ji s láskou nazývají hlavní aktéři představení, si větší přiblížení i poděkování tvůrcům a umělcům určitě zaslouží. Jako bonus najdete u článku jedno hudební video, jak jinak než s tématikou “Edith”.

V hledišti divadla ještě nejsou zhasnuta všechna světla, když na scénu přichází Vypravěč. Chvilku postojí na kraji jeviště, pohlédne na diváky, pak přejde k piánu stojícímu v rohu a jednou rukou zahraje na klávesnici úvodní tóny písně nejslavnější francouzské šansoniérky. Sál pohasíná, k tónům piána se přidává orchestr, opona se zvedá.  Na scéně je vidět osvětlený obrys Eiffelovy věže, pod ní do rytmu hudby tančí muži v uniformách. A tam vzadu na plošině pod Eiffelovkou přichází k mikrofonu žena, která hlasem ostrým jak břitva zpívá „Non, je ne regrette rien“.  Mezitím si Vypravěč poprvé obléká černý kožený kabát, na hlavu nasazuje čepici a už jako Smrt stoupá  po schodech nahoru k  zpěvačce, kterou vzápětí zbaví života. Edith umírá a Smrt  se svým mrazivým monologem vrací příběh v čase.

„Ode mne příběh začíná,
smrt chodí zásadně včas!
Černá jak kostka z domina,
chladná jak lednový mráz…“

Edith, vrabčák z předměstí

„Edith, vrabčák z předměstí“ už od prvního okamžiku vtahuje diváka do děje, který nás seznamuje s životem slavné francouzské šansoniérky od jejího nešťastného dětství, přes pobyt na ulici, první zamilování, profesní úspěchy, smrt dítěte. Představuje nám nejvýznačnější muže jejího života, vrchol slávy, pád na dno díky problémům s alkoholem a drogami, návrat na scénu i předčasný konec.

Prostor scény vyplňuje v muzikálu především osvětlená silueta Eiffelovy věže působící na temném pozadí velmi impozantně. Vlevo na jevišti pak stojí již zmíněné piáno, vpravo se nachází ohraničené propadlo, které slouží jako pískoviště, záhon, lůžko i hrob. Zajímavými a neobvyklými prvky jsou bílé oponky, které na lankách zavěšených napříč jevištěm nezaměnitelným způsobem dotvářejí jednotlivé obrazy a svým pohybem dodávají představení náležitou dynamiku. V rychlém sledu je převážně obsluhuje Vypravěč, který na pozadí zajímavých světelných efektů předvádí vpředu před nimi nejeden svůj výstup, zatímco se za ním odehrávají tanečně baletní scény jako např. milování Edith, porod dcery apod.

Edith, vrabčák z předměstí

Při vyslovení názvu „Edith, vrabčák z předměstí“ se většině diváků vybaví nejznámější představitelka hlavní role Radka Fišarová, hrající Edith už od prvního uvádění muzikálu v Plzni v roce 2000, v současné době pak na scéně Mahenova divadla v Brně a Moravského divadla v Olomouci. Písně Edith Piaf v jejím podání jsou neuvěřitelným hudebním zážitkem a díky výborné francouzštině znějí někdy lépe než samotný originál. Radka je vynikající nejen pěvecky, ale i tanečně a výrazově, navíc všechno dělá jakoby s lehkostí. Její hlas, který se z jemné muzikálové polohy v tomto představení promění v silný, hlouběji posazený hlas Edith, působí velmi jistě a přesvědčivě. Svá tanečně baletní čísla zvládá naprosto bravurně, takže divák mnohdy ani nepozná, kdy je na jevišti při tanečním výstupu zpěvačka a kdy profesionální tanečnice. Radka se za léta se svou Edith natolik sžila, že už ji ani nehraje – ona se jí doslova stává.

Zdenka Trvalcová jí úspěšně šlape na paty, je skvělá pěvecky i herecky, má stejně tak neuvěřitelně silný hlas naprosto nepodobný tomu, který známe např. z role Octavie v Kleopatře nebo Constance ve Třech mušketýrech. Jen bych řekla, že je pohybově o malinko horší než Radka Fišarová. Ale kdo nemá srovnání s Radkou, těžko najde na jejím vystoupení cokoliv, co by sráželo její výkon.

Video: Radka Fišarová – Milord

Přinášíme Vám tématické video k článku, a to Radku Fišarovou interpretující píseň Edith Piaf “Milord“. Vystoupení bylo zaznamenáno v dubnu 2010 na benefičním koncertu fondu Slunce pro všechny. Samotná píseň “Milord” zazní v představení “Edith, vrabčák z předměstí” pouze jako scénický hudební podklad, proto si ho exkluzivně u nás vychutnejte i se skvělým zpěvem Radky Fišarové!

V podání Radky Fišarové i Zdenky Trvalcové si můžeme dokonale vychutnat slavné i méně známé písně Edith Piaf, k nimž patří např. Mon Dieu, Non, je ne regrette rien, La goualante du pauvre Jean, Hymne à l´amour, Adieu mon coeur a další. Jiné slavné melodie slouží jako podkres k některým scénám – např. Milord zní v obraze, kdy se zoufalá Edith prodává, aby vydělala na pohřeb dcery.

Zbyněk Fric představuje v muzikálu dvojroli Vypravěče a Smrti, zároveň se však objeví např. v postavě důstojníka SS, zednického tovaryše nebo harmonikáře. Jeho postavy vyžadují přítomnost na scéně takřka během celého představení, v němž mění výrazy, oblečení, recituje, zpívá, tančí a úspěšně sekunduje baletní partnerce. Troufám si říct, že jeho role je pro něj (stejně jako Edith pro Radku) rolí životní a naprosto chápu, proč se právě toto představení stalo jeho srdeční záležitostí. Scény, jako je ta, v níž po písni Mon Dieu s neuvěřitelně emotivním projevem přesvědčuje zlomenou a alkoholu propadlou Edith k návratu na scénu, jsou pro mě jedním z vrcholů představení.

Edith, vrabčák z předměstí

Taneční a baletní výkony členů baletu Národního divadla Brno si jako laik netroufám podrobně rozebírat. Přesto bych ráda všechny umělce pochválila, protože své role odtančili naprosto profesionálně a s plným nasazením, ať již se jedná např. o představitelku „Edith“ Ivonu Jeličkovou, Radima Kafku jako Raymonda Assa, nebo třeba Michala Štípu v roli Théo Sarapa.

Režisér, choreograf i autor libreta Libor Vaculík dokázal v tomto tanečním muzikálu namíchat přesnou porci zpěvu, tance, baletu, hudby, slova, ale i světelných efektů a tím dokázal, že se toto úžasné představení hraje s obrovským úspěchem na divadelních scénách už jedenáct let, navíc ve zcela vyprodaných sálech.

Hudba Petra Maláska nenabízí líbivé melodie, které by se snad mohly stát oblíbenými hity. Dokonale však dokresluje emotivní děj, ať již se jedná o podkresy recitací a zpěvu Vypravěče/Smrti, nebo slouží jako součást tanečních a baletních výstupů. Naprosto skvěle doplňuje originální francouzské písně Edith Piaf, takže má divák někdy pocit, že i ona vznikla v době vrcholu slávy EP.

Edith, vrabčák z předměstí

Texty písní i recitací vytvořil pro mnohé muzikálové diváky méně známý textař Václav Kopta. Pro mě jeho texty patří k tomu nejlepšímu, co na současném muzikálovém poli (kam řadím i lyrikál Kudykam) existuje a z tohoto důvodu se těším i na znovuuvedení Lucrezie Borgie, která je dílem stejného týmu jako Edith. Václav Kopta zde používá neotřelé nápadité výrazy i dokonalé rýmy, které v sobě skrývají nejednu silnou myšlenku.

„Edith, vrabčák z předměstí” je dílem, které se rozhodně vymyká současné muzikálové produkci. Náročnějšího, vnímavého diváka pak zcela jistě umělecky poznamená, protože zatímco běžný muzikál je pro něj jen pobavením a možná i trošku balzámem na unavenou duši, pak „Edith“ mu s tou duší spíše zacloumá.  „Edith“ je zkrátka s minimem rekvizit i scénických prostředků uměním a mně nezbývá než znovu před autory, režisérem, herci, zpěváky i tanečníky pomyslně smeknout.

Edith, vrabčák z předměstí

Edith zemřela. Smrt odkládá čepici i kožený kabát a jako Vypravěč jím něžně přikrývá postavu ležící nehybně na zemi…

…Svět je tak prázdný bez tebe
jak oči vdov na Pére la chaise.
Vítr svíčku zhas, chybí nám tvůj hlas!
A děvka Paříž? Pláče až dnes!“

Tělo Edith sjíždí do místa posledního odpočinku – propadla divadelní scény. Vypravěč opouští tento prostor a vrací se tam, kde celé představení začalo – k piánu v rohu jeviště, aby za doprovodu zesilující se působivé hudby zavřel jeho víko. Na jevišti se rozhostí tma, muzikál končí. Ještě chvíli je naprosté ticho, pak začne v hledišti burácet potlesk….

Edith, vrabčák z předměstí

Edith, vrabčák z předměstí

.

Chcete také na našem webu publikovat svůj názor? Nelíbí se vám nějaká recenze, jste fanouškem nějakého muzikálu a chcete ostatním fanouškům popsat i své pocity? Chybí vám tu reportáž z nějaké události a myslíte si, že by bylo dobré o ní napsat? Rádi vaše příspěvky zveřejníme v sekci “Fanoušci píší”! Pošlete nám na email kosatka@musical.cz váš příspěvek a my se vám obratem ozveme. Příspěvky mohou být psány v českém i slovenském jazyce a musí být bez pravopisných a velkých stylistických chyb, abychom zachovali úroveň našeho serveru. Fotografie můžete dodat vlastní (opět v odpovídající kvalitě) či se o ně postaráme my (v žádném případě neposílejte stažené fotografie bez souhlasu)! Text musí být psán exkluzivně pro náš server a publikován výhradně u nás! Pokud vaše příspěvky budou pravidelnější, kvalitní a čtené, rádi vás uvítáme i v našem stálém redakčním týmu!

Těšíme se na vaše příspěvky! Za Musical.cz Pavel Košatka


Fanoušci píší
Fanoušci píší: “Robin Hood” střeží Sherwoodské lesy i pod hradem Loket
Fanoušci píší
Fanoušci píší: “Kat Mydlář” je muzikál plný lásky, násilí i zrady
Fanoušci píší
“Les Misérables – Bídníci” zahájili novou sezónu speciálním představením
  • washek

    Nádherná recenze… Co víc říct?… DÍKY


  • Aja

    Absolutně souhlasím – krásné představení, které bere dech, dojímá. Výkony všech jsou opravdu strhující, režie, hudba i texty …. prostě nemám slov. Také se těším na Lucrecii, že uvidíme další krásné dílo tohoto týmu. Pěknou dovolenou všem příznivcům muzikálu


  • Jano

    A proč se ten muzikál už dávno nehraje v Praze? já to viděl v Plzni a pekné. Raději dám peníze za to než třeba za Je třeba zabít Davida nebo Rokenrol – to byli dost příšernosti z dílny Divadla Broadway. Kdybych byl producent tak po Piafce sáhnu – ale bohužel nejsem !!!


  • dius

    Jano: mám pocit, že se Edith hrála v Divadle V Dlouhé


  • Jano

    JJ to vím, že se tam hrála, ale pak přišla povodeň, ale to ja byl ještě malej klouček. Vím to jen z doslechu, škoda, že po tom někdo nešáhne tady v Praze znova.


  • Jaja

    Fajn napísaná kritika – súhlas – cool predstavenie – dávám jednotku – všetkému


  • Paja

    Edith je naprosto skvělá, to samé Lucrezia, ale vítězem u mě zůstává Čachtična! Ta bere dech! Jen mě docela mrzí, že si pan režisér Vaculík nepřines s sebou všechny své kvality i do Kata Mydláře :-(( potažmo i do 3M v Hybernii


  • Tetas

    Radka Fišarová je v tom obsolutně bezkonkurenční – studoval jsem hudební vědy a to představeními strašně přišlo vhod. Díky pánům – Vaculíkovi, Koptovi a Maláskovi a hluboce před tím dílem smekám. Snad ho někdy uvidíme i v Praze


  • Aja tu Paja

    Myslím si, že pana Vaculíka dost v Broadway a v Hybernii dost umělecky oklešťují – aspoň co vím z vyprávění od interpretů – podle mého je to člověk plný nápadů a kreativity . jeho muzikálové představení – LB, EP, ČP o tom svědčí. Viděla jsem i jeho balet Faust v ND, nebo užasné Úplné zatmění v Bně – nádhera. Na druhé straně co také udělat s písničkama M.Davida v Katovi a hlavně s ne přílíž kreativním texty pana Fanánka ….? – ty se nedají s textovou tvorbou pana Kopty srovnat – třeba zde zmíněné texty Vypravěče z EP jsou krasné.


  • Lánický Eduard

    Vynikající, ohromující, vášnivý i chladně pozorující příběh legendy světového šansonu se zpěváky a tanečníky, kteří do svých rolí zapadnou jako klíč do zámku. Mrazivější než polární noc, rafinovanější než cukr, víc zdrcující než plně naložený vagón na hrudníku. Bravo


  • Katka

    Děkuji,za nádherně napsanou recenzi,po přečtení mě ještě více než předtím mrzí,že jsem toto představení neviděla,zbývá mi jen doufat,že se toto představení přesune do mě přístupnějšího divadla,aby se také mohla konečně na ,,Edith” vydat…


  • Alena Kaclová

    Katka: Jsem ráda, že se recenze líbila a nemáte za co děkovat, to spíš já za ten impuls. Asi bych si sama nikdy netroufla dát sem názor na tohle úžasné dílo.
    Těší mě skvělé reakce na „Edith“. Je vidět, že nejen pro hlavní představitele, ale i pro diváky se stala srdeční záležitostí. Moc bych si přála, abychom se dočkali znovuuvedení muzikálu v Praze – ne aby opustil Brno a Olomouc, kde si ho léta hýčkají, ale prostě aby završil svou pouť i tam, kde mu uvedení právem náleží. Myslím, že právě teď je ta správná doba, protože mnozí muzikáloví fanoušci chtějí vidět i náročnější umělecká díla, která je nejen pobaví, ale i kulturně obohatí. Při „Edith“ nemají pražská divadla co ztratit – mohou jen získat: nadšené diváky, vyprodané sály i pochvalné kritiky.


  • Lánický Eduard

    Souhlasím s Alenou, radi bychom to představení viděli i tady v Praze. Brno není tak daleko, ale přece, nejsme uz nejmladší a v Plzni, která je blíž se uz Piafka nehraje – i když se tam hrála neuvěřitelných 11 let. Anebo kdyby jí ČTV natočilo, aby se tento skvost zachoval pro generace po nás.


  • Katka

    Alena:Ač jsem představení neviděla,tak i podle těch málo ukázek ,co jse viděla a slyšela si také myslím,že by si Edith pražské uvedení rozhodně zasloužila,ikdyž já osobně bych byla raději za návrat do Ústí,jelikož uvádění v tomto městě jsem prošvihla prakticky o ,,fous” a navíc do Ústí to mám blíže než do Prahy.


  • Alena Kaclová

    No, jak je vidět, leckde bychom chtěli tohle představení znovu vidět – nejen v Praze, ale i zpátky v Ústí, v Plzni, na DVD… A proč? Protože je prostě nádherné a zpěváci i tanečníci v něm ze sebe vydávají maximum. DVD by bylo skvělé pro ty, kteří nemají možnost vidět Edith v divadle, ale i pro všechny, kteří by si mohli v klidu vychutnat třeba jen některé vybrané scény. Jenže i to nejlepší filmové zpracování nenahradí tu výjimečnou atmosféru v divadle, tu možnost vnímat najednou celou scénu, včetně hudby, při níž doslova mrazí, nebo přídavku Radky i Zdeničky v bílém nemocničním “andělíčku”… Tady popis nestačí, to se zkrátka musí vidět…


  • Siska

    Zvlaštní, jak se dá za málo peněz udělat kvalitní a krasné představení. Z Angeliky, Barona Prašila, Golema z Mušketýrů koukají miliôny a nestojí to za nic


  • Radim

    Edith……….to je srdeční záležitost……. :-)



  • Abigail

    Tak jsme se Edith dočkali a myslím, že by nebylo od věci se takhle dočkat i dalších hostování (nejen Edith), protože můj osobní dojem je víc než dobrý.
    Když budu mluvit čistě za sebe, ta forma mi přišla dost podobná jako u Lucrezie, (což by mělo, což o to), jen je to méně útočné a méně muzikálová forma, než u Lucrezie, ale přesto mi přišlo, že je to lepší muzikál než Lucrezie (a to už je co říct, protože ta mě letos (divadelní sezóna) zatím oslovila nejvíc)…
    Je pravda, že mi balet nic moc neříká – tedy sám o sobě mě prostě nebaví, ale takhle – kombinaci s muzikálem, ho “beru všema deseti”, nicméně jakkoli bylo baletní zákulisí dobré, nemůžu si pomoct ale tohle byl “koncert” dvou protagonistů, z nichž tedy jeden z nich byli dva v jednom (Edith). Zbyněk Fric pro mě byl hvězdou až do závěrečné na klavír doprovozené skladby. Potom se to mezi nimi zase vyvážilo. Nicméně pro mě zatím jeho nejvýraznější a nejlepší role, a to jsem ho letos viděla v opravdu dobrých rolích. Radčina Edith taky bez chyb, jen na mě v průběhu představení nepůsobila až tak silně, asi i vzhledem k tomu, že ta ejí role je zase půená, zatímco on si to sám odehrál i odtančil. Nicméně kombinace tanečnice a zpěvačky tentokrát taky snad ještě lepší než u Lucrezie – lépe domakané výměny i scény, kdy se objeví obě. Z tanečních sólistů, koho nelze nepochválit, je ta dva v jednom, Edith, tuším, že psali Zuzana Hradilová a potom její dva taneční partneři, jeden z nich byl ten poslední manžel a druhý ten snad druhý její muž, po otci dítěte, kteří mě oslovili nejvíc (Raymond a Theo myslím, jména nevím)…
    Závěrem, i když se to z textu možná nezdá, odcházela jsem z divadla nadšená a dokážu si představit, že bych se na tohle dílo vemi ráda vrátila, jen by se muselo víc hrát, tady v okolí…


  • HankaK

    Málokdy někam píšu, ale zážitek z včerejšího představení Edith v plzeňském Komorním divadle je tak silný, že musím. Beze zbytku se naplnilo, co je psáno v recenzi:

    “…Edith, vrabčák z předměstí” je dílem, které se rozhodně vymyká současné muzikálové produkci. Náročnějšího, vnímavého diváka pak zcela jistě umělecky poznamená, protože zatímco běžný muzikál je pro něj jen pobavením a možná i trošku balzámem na unavenou duši, pak „Edith“ mu s tou duší spíše zacloumá. „Edith“ je zkrátka s minimem rekvizit i scénických prostředků uměním a mně nezbývá než znovu před autory, režisérem, herci, zpěváky i tanečníky pomyslně smeknout….”

    O Radce Fišarové v hlavní roli bylo už napsáno vše. A Ondřej Izdný v roli Vypravěče – naprosto suverénní a oslňující. Děkuji za zážitek a doufám, že se bude muzikál hrát i nadále.


  • A. K.

    HankaK: Co dodat – snad jen, že když s recenzí amatéra takto souhlasí nadšený divák, tak to opravdu potěší. O to víc, že právě Radka Fišarová i přes své vytížení a mateřské povinnosti souhlasila s příštím rozhovorem. :-) Díky Vám i jí. :-)


  • Marius

    Myslím, že je skvělá zpráva, že plzeňské divadlo ve stejném tvůrčím týmu jako u Edith zpracovalo příběh Freddieho Mercuryho v novém tanečním muzikálu Freddie, The king of Queen. Premiéra je dnes, ovšem již z včerejší generálky musím uznat, že nový “mladší bratr” Edith se neskutečně vydařil a nezbývá mi, než dodat: ,,Nenechte si ujít tento strhující taneční muzikál s naprosto perfektním obsazením i provedením. V hlavních rolích Richard Ševčík jako taneční Freddy, Michael Kluch coby skvěle interpretující zpěvák Fredy a Iva Marešová v roli tajemné Slečny “Kdo”.