Muzikál Chyť mě, jestli na to máš (Catch Me If You Can) o jednom z nejslavnějších podvodníků světa, Franku Abagnalovi, inspirovaný filmem společnosti DreamWorks v režii Stevena Spielberga z roku 2002, vstoupil českou premiérou dne 2. prosince 2017 na prkna plzeňského Divadla J. K. Tyla.
Frank Abagnale junior se narodil 27. 4. 1948 do rodiny Franka a Paulette Abagnaleových. Bylo mu 14 let, když se jeho rodiče rozvedli a 15 let, když spáchal svůj první velký podvod. Z karty svého otce určené k bezhotovostním platbám odčerpal téměř tři a půl tisíce dolarů. Záhy pak začal falšovat osobní šeky a odtud už byla jen krátká cesta k jeho dalším, dnes až notoricky známým kouskům. Mezi svým šestnáctým a osmnáctým rokem urazil jako pilot přelétávající mezi jednotlivými destinacemi s falešnou zaměstnaneckou kartou a leteckou licencí pravděpodobně až milion šest set tisíc kilometrů během více než 250 letů do 26 zemí, kde pobýval zadarmo ve špičkových hotelech zcela hrazených příslušnými leteckými společnostmi. Neuvěřitelných 11 měsíců sloužil jako lékař, konkrétně supervizor na pediatrickém oddělení nemocnice v Georgii. V devatenácti letech zfalšoval diplom z Harvardské univerzity, na třetí pokus úspěšně absolvoval právnické zkoušky a získal práci u státního zástupce v americké Louisianě. Patřil k nejhledanějším zločincům světa.
Svůj příběh (kdyby jej náhodou někdo neznal, nebudeme prozrazovat víc) sepsal do podoby knižní autobiografie, která inspirovala Stevena Spielberga k natočení filmu, a podle něj začal v roce 2008 vznikat stejnojmenný americký muzikál. Jeho světová premiéra se uskutečnila na Broadwayi 10. 4. 2011 a plzeňské divadlo se po Mnichově a Drážďanech stalo jednou z prvních evropských scén, kde byl uveden.
Jeho autory jsou Terrence McNally, autor libreta, Marc Shaiman, který složil hudbu a Scott Wittman, který se společně s Shaimanem podílel na textech písní. Všichni tři jsou zkušení autoři, Shaiman s Wittmanem vzájemně spolupracovali již na úspěšném muzikálu Hairspray, či na muzikálu Karlík a továrna na čokoládu. Terrence McNally se za svou více než šedesátiletou kariéru stal jedním z nejpřednějších a nejuváděnějších amerických dramatiků, libretistů a scénáristů, je mimo jiné autorem libret k muzikálům Donaha! či Ragtime.
Hudba v muzikálu Chyť mě, jestli na to máš přímo vychází z místa a času, kde se jeho děj odehrává, tedy z padesátých a šedesátých let dvacátého století v Americe. Inspiruje se jazzem, swingem a popem. O její nastudování se v Plzni postaral dirigent Dalibor Bárta (diriguje rovněž Pavel Kantořík). Co mu v několika místech výrazně ubližuje, je nepříliš dobrý zvuk, nejvýrazněji se problémy s ním projevily na začátku druhé poloviny ve společné písni Franka se zdravotními sestřičkami, kdy nebylo značnou část skladby rozumět ani jemu, ani sboru sestřiček.
K místu a času, v němž se děj odehrává, odkazují i kostýmy Veroniky Hindle. Scéna, v níž zásadní roli hrají kostky, evokuje televizní studio a je dílem Dave Bensona známého již jak plzeňským divákům (na začátku této sezóny zde vytvořil scénu pro muzikál Zahradu divů), tak i např. brněnským, podílel se na několika inscenacích Městského divadla, ale i Buranteatru a Divadla na Orlí. Jeho scénu pak provází light design Jakuba Sloupa.
Plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál uvedlo v překladu Adama Nováka, který ani tentokrát bohužel nepřekvapil. Stálý nešvar jeho textů, tj. jejich přílišná jazykolomná nezpěvnost, neobratnost a šroubovanost je přítomná i v Chyť mě, jestli na to máš.
O režii inscenace se postaral Lumír Olšovský, šéf muzikálového souboru, který stejně jako v minulé sezóně s West Side Story potvrdil i svojí nynější prací své režijní schopnosti. Společně s choreografkou Denisou Kubášovou vytvořili svěží a energickou muzikálovou show, kde veškeré složky, taneční, hudební i herecká výborně fungují.
Přesto se bohužel muzikál Chyť mě, jestli na to máš v Plzni muzikálovou událostí sezóny nestane. Zabrání mu v tom především nevhodně vybrané obsazení hlavní role, kde došlo k velkému, a ne právě pochopitelnému přešlapu. Hostujícímu Martinu Harichovi se rozhodně nedá upřít snaha, nasazení a elán, s nimiž k roli přistoupil, výrazně se na něm však projevuje snad i pochopitelná nezkušenost (ostatně jedná se o jeho první muzikál), která ale právě do hlavní role podobného rozsahu, jako nabízí Chyť mě, jestli na to máš, prostě nepatří.
Projevuje se zejména v hereckém projevu. Ve chvílích, kdy je Harich pouze okouzlujícím podvodníčkem, vlastně rozjíveným a užívajícím si teenagerem, je velmi dobrý, role Franka však není jen o těchto polohách. V těch vážnějších, jakými jsou rozvod rodičů a s ním související soudní stání, nebo vánoční hovor s protivníkem, agentem FBI, bohužel nepřesvědčí. A zcela zásadním problémem pak je skutečně nepřeslechnutelný a velmi výrazný slovenský přízvuk, nesrozumitelnost a s tím související poměrně časté přeřeky, jasně dokládající značné problémy s češtinou. A bohužel ani jeho pěvecký výkon není bez problémů, že by dokonalost v něm opodstatnila jeho výběr. (O to zvláštnější, že v plzeňském muzikálovém souboru se několik jiných variant obsazení přímo nabízí.) Bohužel role nemá řádnou alternaci, pouze jako understudy Franka nazkoušel Pavel Klimenda, kterého jsme však neměli možnost vidět.
Lumír Olšovský ostatně již před premiérou West Side Story zdůrazňoval, že rád zkouší s jediným obsazením, čehož se držel i v případě Catch Me If You Can. Jedinou skutečně alternovanou rolí se tak stává Carl Hanratty, agent FBI pronásledující Franka, jeho hlavní protivník, kterého hrají Martin Stránský, či Martin Šefl. Při premiéře se v této roli představil právě Martin Stránský, který se k žánru muzikálu vrátil po delší době. Právě jeho výkon je ale v případě Chyť mě, jestli na to máš velkým lákadlem. Carl Hanratty nemá v muzikálu až tak složité písně, aby je Stránský neuzpíval, a po herecké stránce předvádí skutečně koncert. Tím víc pak vyniká a zamrzí, že nemá pořádného protihráče.
Po pěvecké stránce nejoslnivější výkon předvedla na premiéře Charlotte Pščolková v roli Brendy Strong, Frankovy snoubenky, okouzlující, rozkošné a roztomilé sestřičky. Naprosto přesvědčivá byla i po herecké stránce. Právem jí v závěru premiérového představení patřil snad největší potlesk.
Další role jsou rozsahem značně menší, jde především o rodiče Franka a Brendy. Jako okouzlující Strongovi se představují Venuše Zaoralová Dvořáková a Bronislav Kotiš, v rolích rozhádaných a rozcházejících se Abagnaleových pak Roman Krebs a Stanislava Topinková Fořtová. Všichni čtyři podávají výborné výkony po herecké i pěvecké stránce, o něco výraznější přitom jsou oba pánové, což je dáno především rozsahem obou rolí.
Poslední výraznější role, trojici agentů spolupracujících s Hanrattym na dopadení Franka pak hrají Ondřej Černý, Adam Rezner a Martin Holec.
Ve všech zbývajících rolích se pak představuje početná a skvěle připravená plzeňská company. Jediné minus, které je možné říci a už bylo zmíněno výše, je zvuk, který při premiéře velmi často ztěžoval porozumění právě sborům. Jinak byl výkon všech v ní výborný, jak po herecké, tak po taneční stránce.
Chyť mě, jestli na to máš je další z děl na scéně Divadla J. K. Tyla v Plzni, které nabízí kvalitní podívanou. Jde o výpravnou muzikálovou show se skvělým, již dobře osvědčeným příběhem. Pyšní se zajímavou hudbou i výpravou. Projevuje se na ní ovšem, snad až příliš, to, že muzikálové herectví není specializací a odvětvím, které je možné naučit se ze dne na den, a pouhé známé jméno z člověka herce neudělá. Obsazení hlavní role Franka Abagnalea juniora se v Plzni bohužel nepovedlo. Nebýt toho mohlo se snadno jednat o jeden z vrcholů muzikálové sezóny.
Komentáře
Jarek
AutorPerfektní