Dvojrecenze nového nastudování „Jesus Christ Superstar“ aneb návrat legendy

PK: No tak, já bych měl možnost převést ony VHS na DVD…

Tak po včerejším 27.11. představení v 15hod. asi tolik. Po velkém těšení se na Kamila Střihavku trochu zklamání- opět upozorňuji všechny, kteří sledují termíny vystoupení na jeho stránkách, nevěřte tomu. Je to pouze hrubý odhad.
A k samotnému představení, Michal Skořepa- veliký talent, který se ale momentálně Střihavkovi nemůže rovnat ani rozsahem, ani silou hlasu (v momentech, kdy si to situace žádá). Jinak v partijích, kde má „ideálně položené hlasivky“ čistý a bezchybný projev v některých okamžicích má barvu hlasu hodně podobnou Střihavkovi. Noid Bárta- bezesporu velice výrazná postava v představení, silný hlas, pěkná barva hlasu, ve výškách ale na můj vkus příliš agresivní. A z reakcí ostatních místy mu nebylo rozumět, (já ten problém nemám, protože znám texty téměř nazpaměť). Bára Basiková, bez problémů zvládá svůj part a velice dobře se poslouchá. V první půli měla obrovskou chybu, kdy začala zpívat v momentě, kdy ještě kapela hrála předehru a pak měla co dělat, aby z toho vybruslila- ale zvládla to. Marne- na živo se hold může stát ledacos. Pavel Polák, klasika, ale velice přesvědčivá. Ondra Brzobohatý, úžasný projev, jak herecký, tak hudební. Oproti spirálovské verzi, kterou jsem viděl 5x je toto číslo mnohem lepší. Kněží Seidl a Vobořil, dobré, nicméně s výpadkem textu. A nakonec Jiří Mach a Jaromír Holub v rolích Šimona Petra a Šimone Zélótese opět velice pěkný a bezchybný projev.
Pokud bych měl srovnávat verzi Karlínskou a Spirálovskou, tak upřímně- srovnat to nejde. Nikdy vás to v Karlíně tak nevtáhne do děje jako ve Spirále, kdy nebyl problém si na vystupující sáhnout. Výprava a efekty v Karlíně jsou bezesporu mnohem lepší, ale myslím, že “ syrovost či suchost“ ve Spirále Ježíšovi také slušela. Kapela byla dobrá, ale jiná než ve Spirále, zaznamenal jsem docela dost změn v aranžích, a to je dobře. Hlasitost byla dobrá, určitě o dost tišší než ve Spirále, snesl bych klidně i více nahlas.
Závěrem asi tolik, určitě budu chtít vidět Ježíše v Karlíně ještě jednou, tak v řadě 3-5 v přízemí. Myslím že tato místa jsou v tomto představení ideální. Včera jsem byl v Lóže- na to abych viděl představení jako celek a prostorově to stačí, příště ale opravdu blíž, abych viděl do tváří a více si užil jejich projevů. MUTI

Ad Sylva: Děkuji za Vaši reakci, ačkoli si dovolím zásadně nesouhlasit s tím, že bych pana Bártu urážel. O formě urážení někoho mám opravdu jiné představy. Je pozoruhodné, s jakým talentem jste z mých reakcí tendenčně vytáhla to, co se Vám hodilo k tomu, abyste na mojí maličkosti nenechala nit suchou. To, že jsem naopak oceňoval Noidův herecký výkon, to už jste pro jistotu nechala stranou… Myslím, že kdybych chtěl někoho urazit, nerozepisoval bych se tak dlouze a netázal bych se vás – hard rockových fanoušků – na to, co vás na tomto projevu zpěvu fascinuje, co se vám na tom líbí. Já se opravdu nechci hádat, ale naopak přiučit.
Jinak z Vaší odpovědi na mou otázku bych – byl-li bych tak přecitlivělý jako Vy – mohl také číst, že pro Vás každý, kdo není rocker, ze sebe apriori nevydává 150 %…, tudíž, že to vlastně fláká, že jen rockeři jsou právě tímto mimořádní. Vím, že jste to nenapsala, ale pokud bych chtěl vytrhávat z kontextu, mohl bych Vás z takového myšlenkového směřování obvinit.
Nevím, jestli jsem výše psal, že vím, že Noid umí zpívat – měl jsem ho v Elixíru života, v Carmen a ještě v Dámě s kaméliemi, a všude mi přišel dost dobrý, takže opravdu se v mém příspěvku nejedná o žádnou zaujatost vůči Noidovi či jeho přednesu. Hodnotil jsem pouze jeho výkon na 2. premiéře Jesuse a ač jsme s přítelkyní z reakcí publika pochopili, že jsme se svým názorem byli v menšině, prostě lichotivější označení toho, co jsme slyšeli, napsat neumím. Za tím si stojím. Proto jsem na základě recenze z 1. premiéry (u konkurence) připustil, že to mohlo být Noidovou indispozicí. Vy ale přesto jste šokovaná z mého označení „zařve“, zatímco termín „zařve“ v Katčině hodnocení naopak považujete za úžasný a přesně vystihující – nesvědčí to náhodou o špetce Vaší neobjektivity v přístupu k příspěvkům zde – ne z titulu toho, jak jsou psány, ale kým jsou psány?
Přeji hezký zasněžený večer R.

Mne by udelalo k Vanocum radost, kdyby se (aspon na strance o Jesusovi, kam chodim) nikdo uz nehadal a probihala tu smysluplna diskuse na dane tema;) pak by mi taky udelalo radost to dvd JCS ze Spirály, myslíte, že by se toho nekdo ujal? Ja bohuzel nemam prislusne technicke zazemi, ale za ten zaznam bych byl velmi vdecny:-)

Včera jsem byla na muzikálu Jesus Christ Superstar – hlavní obsazení: Kamil Střihavka, Václav Noid Bárta, Dasha, Ondra Brzobohatý.
Musím uznat, že se to nedá se „starým Ježíšem“ vůbec srovnat. Je zde patrný americký vliv – předposlední píseň Jesus Christ Superstar – absolutně nevkusné a blýskavé kostýmy, zbytečně moc tanečnic, které přehlušily vynikající zpěv sólistek. Co se musí nechat je krásné provedení ukřižování Ježíše, smrt Jidáše a představení orchestru – super. K jednotlivým výkonům – Kamil úžasný, ale jak jsem již v několika recenzích četla – výšky tahá až “ z paty“ a bez dřívější lehkosti. Tímto stylem si odrovná hlasivky úplně, jinak jeho výkon excelentní. Co se týče Jidáše – veliké překvapení, Vašek se moc snaží a hraje osobitě (což jeho pozice je velice těžké) – jen tak dále. Výborné!! Ondra Brzobohatý vyšvihl svým herckým umem a komediálností, že budiž odpuštěno „amerikální prostředí“ jeho výstupu. A teď Dasha – bohužel pro mě veliké zklamání. :( Jako sólistka do Stardance vynikají, ale do muzikálové hlavní role – nebrat!!! Zvlášť ne, když se jedná o takto citovou roli. Pěvecky čistě zazpívané, ale bohužel bez jediného záchvěvu emoce-naučený pohyb po jevišti a nic navíc.

Naprostý souhlas s Muti a překvapuje mě, že se na hlasitost Spirály u některých pamětníků docela zapomnělo, asi to byl nejhlasitější sound-design v české muzikálové historii, čemuž rád věřím (i ty současné rock-opery v Metropolitním divadle mi přijdou o něco tišší, mimochodem srozumitelnost ale byla skvělá, s čímž mají rock-opery problém). Tenkrát v deseti letech jsem byl díky svému postižení ještě hodně lekavý (dnes už jsem zvyklý a v podstatě mi stačí zvyknout si jen na intenzitu, bohužel s výstřely, hromy a podobně budu mít problém asi pořád) a pamatuji si, že ve Spirále naprosto neadekvátně „řvaly“ i úvodní usedávací gongy před představením a když jsem ten gong slyšel v dokumentu „Ježíš a tisíce panáčků“ (který mimochodem klidně mohli dát teď na to DVD se záznamem z Pardubic místo té 10minutové nesmyslnosti, co tam je), vím, že jsem se orosil a že mi ten sound-design ve Spirále způsobil docela trauma tenkrát, takže možná i proto jsem byl ve vztahu ke Spirále vždycky rezervovanější, i když se mi to přes všechno „skákání“ a občasné zacpávání uší moc líbilo. Ale Karlín je naprosto v pohodě, nelekal jsem se vůbec!

Tak já jsem se konečně dostala v sobotu 4.12. odpoledne. Musím říct, že nemám tak pozitivní dojmy, jak bych si přála.
Za prvé na mě muzikál působil odtažitě. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem seděla nahoře na balkoně, že třeba dole to skutečně působí jinak, ale seděla jsem daleko a vzadu i na Excaliburu a emoce z něj dýchaly skutečně až do té poslední řady (beru v úvahu, že divadlo je významně menší) a daleko a vzadu jsem seděla i na RockOperách a vtažena do děje jsem si tam přišla i tak (ačkoli úplně nebylo rozumět, s čímž jsem zase neměla problém tady), takže si úplně nejsem jistá, zda za to může jen „daleké“ místo, protože u Carmen jsem si v tomtéž divadle na tomtéž místě tak „odstřihnutá“ nepřišla.
Za druhé, po všech těch příspěvcích tady jsem čekala mnohem hlasitější hudbu. Možná to bylo konkrétní představení, ale zrovna tady by se mi hlasitá hudba hodila víc než u Carmen a nemůžu se zbavit dojmu, že tam byla daleko hlasitější. Přišlo mi to zkrátka s ohledem na tohle konkrétní dílo moc tiché.
Z obsazení bych ráda vyzvedla Jaromíra Holuba a Jiřího Macha, kteří mě překvapili a líbili se vážně moc, i ve svých malých rolích. Překvapilo mě, jak moc zní Jindřich Vobořil pořád stejně -dobře. Radek Seidl a Pavel Polák ani neurazili, ani nenadchli, řekla bych, že odvedli slušný výkon, trochu okleštěný ne až tak výraznou rolí, protože ty jsou tady v podstatě jen čtyři.
První z nich – Jiří Korn – zklamal. Možná to bylo spíš tou scénou, která je prostě prapodivná, ale on svojí roli i tak nějak nedal tu „šťávu“, která, i kdyby byla pořád stejná, byla v Bídnících a byla i v Miss Saigon. Nicméně jeho scéna se mi vážně nelíbila i sama o sobě.
Bára Basiková byla dobrá. Nebylo to tak odzbrojující jako v Johance, ale to bude mít asi co do činění s tím, co jsem psala na začátku, jinak si myslím můžu říct, že byla suverénně nejlepší ze všech v tomhle představení.
Nedokážu si ovšem představit Ježíše bez Střihavky. Je pravda, že ten hlas už není to, co znám z nahrávky, kterou poslouchám od té doby, co se muzikál v ČR objevil, ale pořád mi přijde, že je ten muzikál postavený hlavně na výkonech a v tomhle konkrétním případě na jeho výkonu. A i když si leckdy dokážu představit, že by ty výšky mohly být lepší, obrovský potlesk mu určitě patří.
Poslední významnou rolí, a pro mě trochu zklamáním byl Jidáš Vaška Bárty. Předem říkám, že jeho Robin i obě role v Excaliburu se mi líbily a mám ho ráda, ale ten výkon mi bohužel nepřišel tak dobrý. Bylo to řekla bych dobře odehrané a v některých skladbách se mi vážně líbil – příklad Zavržen na věky věkův nebo Superstar – ovšem Jidášova smrt byla lépe zahraná než zazpívaná a Jak ze sna procitám se mu prostě nepovedlo. Takže NOID pro mě prostě zůstává skvělým Robinem, ale ne úplně povedeným Jidášem, třeba se časem zlepší, potenciál tam možná i je, ale zatím mi nepřijde úplně využitý.
Závěrem, ano, je to jedno z lepších představení, ale je to jenom představení a já bych od JESUSE, jakožto absolutní milovník jeho hudby a příběhu čekala daleko víc – nedotknul se mě.
Pro zajímavost jeden z pohledů rodiče, který viděl představení ve Spirále a tam se do něj „zamiloval“, ten řekl, že Spirála jako by byla černobílý obrázek, který se jim v Karlíně podařilo dobarvit…

To je právě asi ten problém, co pořád řešíme. Ve Spirále to byl jeden z prvních muzikálů a všichni jsme z něj byli úplně paf. Bylo by zajímavé jít na spirálovskou verzi teď, o deset let stařší, s většíma muzikálovýma zkušenostma. Třeba bysme nebyli už tak uchvácení jako dřív. Mně to v Karlíně taky nevtáhlo do děje, zkusím to ještě jednou do přízemí. Ale vybavuji si, že když jsem byla ve Spirále po páté a znám slovo od slova, tak jsem taky nebyla tak vtažená do děje a řešila, jak má Střihavka špinavé nohy, když tam ležel na kamenech.

Jinak pro info: cd s nahrávkou live točím v autě stále dokola :o)

V podstatě mě napadá to, co Markétu: Docela rád bych Spirálu zažil teď, kdy je můj zájem o muzikál soustavný, hodně jsem toho viděl a tak trochu už i vím, jak to zhruba funguje (věřím, že velká škola v tomto směru ještě přijde), ono ale hodně udělá i inscenování oblíbeného díla. Vzpomínám si, jak jsme tenkrát nadšení jeli s partou skvělých lidí na RENT v Bratislavě, obdivovali jsme, jak si vlastně sám ten tým zařídil ta práva a možná jsme byli nadšení jen proto, že to byl náš milovaný RENT. A právě jsem slyšel od pár lidí, že se RENT vlastně moc nepovedl, já z toho mám ale skvělej zážitek. Chtěl bych to ale vidět teď! A to už se díkybohu nepovede a hezká vzpomínka zůstane. :-)

Ondro, omlouvám se za OT, ale RENT – Live from Broadway bude v TV, na ČT 2, koncem prosince, někdy kolem 26.12., přesný datum teď nevím, ale mrkni se do programu:):):)

No kdybych sem teď napsal (slovy Veroniky), které muzikály způsobily zážitkový šok mojí maličkosti, asi bych opravdu vypadal jako roman.tický exot mezi těžkými rockomily. O operní čistotě zpěvu mám opravdu jiné představy než Veronika – třeba Andrea Bocelli či Rolando Villazon. Mně teď zážitkový šok na podzim způsobila Patricia Janečková v Talentmánii a jsem rád, že to vyhrála, nebo včera Marián Vojtko se dvěma antibiotiky v Hybernii při Konfrontaci z Jekylla a Hydea!
Jinak – klidně mě roztrhejte – jsem si pobrečel u Monte Crista (můj první titul), u staré dobré Kleopatry (2002), u Cats z Milénia, u Golema, vloni a letos opakovaně u Dětí Ráje (díky vtažení publika do hry a nadšení všech aktérů), resp. u Je třeba zabít Davida (hlavně díky Filípkovi Antoniovi). Někde tam se pohybuje má představa o muzikálovém krásnu. Proto snad Sylva zpětně pochopí…:)

Ahoj,

22. 01. jsem navštívila zmiňovaný muzikál a zmítalo mnou mnoho pocitů. První polovina mě nijak nenadchla, cítila jsem zklamání a bylo mi to líto, jelikož jsem se na muzikál velice těšila.Chvíli mi trvalo než jsem se v ději zorientovala. Noid se mi jako Ježíš poměrně líbil, bohužel má problém s artikulací a občas více řve než – li zpívá, a proto největším zážitkem z prvního dějství je pro mě píseň v podání Báry Basikové.
Kombinace Michala Skořepi jako Ježíše a Báry Basikové jako Magdalény mi vůbec nevadila a to i když jsem si uvědomovala, že věkový rozdíl aktérů je nejméně 20 let. Bára jako Máří je jedinečná, byla to krása a Michal? Nikdy nebude Kamile Střihavkou a to je dobře, potom by to byla nuda. Je osobitý, jeho lyrické polohy se mi neuvěřitelně líbily. Určitě bude zajímavé ho v roli Ježíše pozorovat, se získáváním zkušeností a jistoty se bude vyvíjet i jeho projev. Velký dojem na mě udělala scénka v podání Ondry Brzobohátého, mělo to vtip a šťávu, improvizace v podání zavazování tkaničky byla skvěle zahraná. Mrzelo mě, že neuvidím Jiřího Korna, ale Ondra mě tak odzbrojil, že jsem litovat přestala.
Druhá půlka mi vynahradila tu první. Dále musím vyzdvyhnout jevištní techniku a světlo, vyvolávají skvělé emoce.

Tychi, začátek neprobíhal, tak jak jsem si představovala, ale znáš to. Velká reklama, velká očekávání:) Druhá polovina mi to vynahradila. Muzikál je je krásný. Potřebovala bych ho vidět, ale ještě jednou. Bylo tam moc vjemů, které jsem napoprvé nebyl schopná vstřebat.

Jiz jsem to jednou napsal, ale nejspis ke spatnemu clanku, proto se predem omlouvam, nerady bych byl povazovan za spammera :-)
Byl jsem svedkem predstaveni 5.2.2011 od 19:00.
Neda mi to, ale musim se vyjadrit k tomu, jaky na me zanoechalo dojem. Ano, pamatuji jeste legendarni nastudovani ve Spirale, ale nerad bych srovnaval, chci se podelit jen o sve dojmy z tohoto.
Vezmeme to jako pri dekovacce, pekne ze siroka. :-)
Vyprava a scenicke reseni: v ramci moznosti (ano, ac jsem to slibil, zde se nejde vyhnout srovnani se Spiralou) na me udelala dojem. Dobre napady a chvilemi jsem ani nevedel (ac na balkone), kam se divat a koho sledovat driv :-) A zaverecna scena s krizem mi vylozene vyrazila dech :-)
Hudba: evidentne doslo k uprave hlasovych partu. Nevim proc, ale nektere dynamicke pasare byly pomalejsi a ztracely tak na efektu, ktery by (podle me) mely mit. Dost me mrzelo celkem zjevne „zjemneni“ hudby. Z bicich mi mela naskakovat husi kuze a el.kytara me mela rezat do usi (za ucelem stejneho efektu). Proste mi to prislo cele takove trochu vymekle. Ale to pricitam spise vseobecnemu posunu predstaveni od rockove opery k muzikalu.
Sbor: prvni dva hlasy prosicich o vyleceni byly skvele, zbytek mi prisel dosti prumerny. Ve sborovych partech mi pripadalo, ze se nemohou shodnout (J.j.jesus christ.t.t, s.s.superstar.r.r…), ale pri delsim zpevu jim to klapalo pekne :-) Nemuzu jinak, nez vyzdvihnout tanecni vykon dvou slecen. Prvni (blondynka), ktera vetsinou vedla tanecni kreace, byla vyborna a bylo videt, ze ma roli v malicku. Ale jeste vice me dostala utla tmavovlaska (vetsinou tancila z pohledu divaka vpravo). Z te jsem nemohl spustit oci. Ta si tanec uzivala neuveritelnym zpusobem. Motorova mys, certik z krabicky… nevim, jak jeji vykon popsat. Vse tancila minimalne na 150% a byla naprosto vyborna. :-) Dokonce i pri zaverecne pisni, kdy ostatni vypadali, ze uz toho maji (pochopitelne) dost, s ni sili vsichni certi :-)
„Vedlejsi role“: S prominutim sem zaradim i Mari Magdalenu (B.Basikova), protoze te z meho pohledu nemam co vytknout. (Zmeny v nastudovani samozrejme nepocitam). Totez musim rici o Kaifasovi a Annasovi. Cekal jsem skvely vykon a dostal jsem ho. Dale jsem mel (a stale mam) pocit, ze Simona a Petra zpival jeden a tentyz zpevak. To me spis prekvapilo, ale vykon musim hodnotit jedine kladne (at to byl jeden nebo dva :-))
Pilat: Pilatuv sen byl dosti mekky, a proto jsem se bal dalsich pisni, ale predstavitel se ukazal jako schopny i v nizsi poloze (i kdyz „Ja nad tvou smrti ted meju si ruce…“ bylo uz dost na hrane). Jinak rozhodne plus.
Herodes: Uprimne jsem se dost tesil na podani O.Brzobohateho, ale bohuzel me jeho part vubec neoslovil. Mozna to bylo na me nezvyklym uchechtavanim po kazdem radku textu nebo tanecni(?) vlozkou, kterou jsem asi nejspis jen nepochopil. Predpokladam, ze v te same roli J.Korn stepuje a O.Brzobohaty musel vymyslet neco „sveho“. U ostatnich ovsem sklidil potlesk, takze je to asi jen vec meho vkusu.
a jdeme do finale :-)
Jidas: J.Touzimsky podal podle me vyborny vykon. Sice mne v urcitych castech chybelo vygradovani do vysek, ale bylo videt (slyset), ze umi a vi, kam uz se nevydavat. Dle me nejlepsi vykon vecera :-)
Jezis: Puvodne jsem chtel M.Skorepu pekne zdrbat, ale s odstupem casu to neudelam. V hloubkach a stredech byl opravdu vyborny a obcas jsem premyslel, jestli nahodou nezpiva na playback Kamila Strihavky :-) Kamenem urazu se ovsem staly vysky. Pri prvni („tvou tvar a skran…“) jsem se zasmal s myslenkou na to, ze jsem svedkem neceho, co muzu vypravet jako raritu (ze to Jezisovi pekne ujelo a tak srandovne zajodloval), kterou budu davat k dobremu. Bohuzel jsem zjistil, ze to nebyla rarita. Na druhou stranu tam tech vysek nastesti zase tolik nebylo. Obcas byl M.Skorepa jakoby osvicen a vyskam se elegantne vyhnul (zaver „V zahradach Getsemantskych“ byl vyborny), ale obcas mi pripadalo, ze se proste rozhodl a v duchu si rekl „To dam!“. Ale nedal. :-( Proto me dosti sokovalo video v clanku, kde zpiva dobre! „Tak bez, uz cekaji!“ tu vypada jako od naprosto jineho zpevaka, nez ktereho jsem videl na jevisti… Doufejme, ze to bylo nejakou momentalni indispozici, protoze potencial M.Skorepa urcite ma.
To jsem se ale rozepsal… muselo to ven a mozna to nekomu i k necemu bude :-)

m. skořepu jsem ještě neviděl, ale připadá mi trapné, že se zpochybňuje hlavní představitel světově proslulého muzikálu v hlavním městě ČR, to by se snad v zahraničí nestalo, copak nemáme v čr nikoho jiného (kromě kamila), který by tuto roli uzpíval bez jakýchkoliv problémů? Prostě můžeme diskutovat o barvě hlasu či podání role, ale ne o tom, zda někdo vyzpívá či nevyzpívá výšky!

Já viděla muzikál ve Spirále a 6.2. poprvé nově. Na začátek musím uvést, že nejsem vzdělaná v hudbě, vše hodnotím z mých pocitů. A proto nehodnotím zpěváky, jestli jim to někde ujelo, jestli vyzpívali výšky jako na cd nebo jako před 10 lety….nehodnotím scénu, jestli byla efektní, jestli zpěváci hráli nebo jen chodili…., jestli choreografie byla směšná či na úrovni….
Hodnotím podle toho, co ve mě představení vzbudilo a zanechalo….

….a v tomto případě si budu na vždy pamatovat, že mi naskakovala husí kůže, že mi chvílemi bušilo srdce, že jsem občas koukala s otevřenou pusou, že jsem žasla nad krásnou scénou, že jsem se i pousmála a že jsem i plakala….prostě představení jako celek bylo úžasné……ÚŽASNÉ…..

A jestli si autoři recenze myslí, že jsem ten obyčejný divák, kterému takové představení bude stačit ke štěstí, tak AŤ !!! Mě velmi obohatilo a dlouho na něj budu vzpomínat….

Viděla jsem to dnes a musím říci, že jsem z první půlky byla vyloženě v šoku. Projevil se český „zlozvyk“ cpát všude tanec, Jesus není vyloženě taneční muzikál a myslím, že není třeba žádná choreografie – rozhodně lepší žádná než ta, co mi připomínala tanečky z mateřské školky.
Nedávno jsem někde psala, že Karlín má nejlepší company – už si to nemyslím, protože ta v Jesusovi je naprosto nesehraná, každý si tančí jak chce, dokonce i mimo hudbu.. A jak psal Araziel – některé slečny si ten tanec vyloženě užívají, jiní vypadají, jakoby měli každou chvíli z toho tance umřít.
Měla jsem pocit, že pořád koukám na nějaké to kliše a kýč – naprosto ve všem a také – něco vyzobnuto z jedné filmové verze, něco z té z roku 2002 (to spouštění lávky, oběšení Jidáše) , něco ze Spirály (příchody mezi diváky)
Naprosto otřesné jsou kostýmy – kněží s květináči na hlavě, naštěstí Jidáš změnil kostým z náčelníka Apačů, ale ani tak to není žádná hitparáda.
Druhá půlka byla o stoprocent lepší. Zachránila to hlavně hudba a pěvecké výkony. Basiková naprosto bez chybičky, i když při „řádcích“ dostala záchvat kašle, Noid je trochu nejistý, ale dobrý, Brzobohatý překvapil…. Střihavka už sice není to, co býval – při „zahradě“ jsem měla dojem, že dostane infarkt, ale zhostil se toho se ctí.. i když radši ho uvidím v záporné roli v Robinovi, než v roli mesiáše. Nevím proč, ale toho zlouna si víc užívá.
Závěr zase pohřbily kostýmy a choreografie.

Celkově to beru jako dost nedotažené, (to oběšení Jidáše by se dalo vyřešit i jinak), momenty kýče se střídají s dechberoucími scénami…

to Jana: to jsem byli ve stejny den (ja v 15:00) a dojem z toho mame obe uplne stejny. Ja byla nadsena! A jsem taky obycejny divak. (i kdyz uplne nejvrelejsi vztah mam k Bidnikum, na ty jsem sla za hrisny penize i v Londyne).
Pisnicky z JCSS znam, puvodni cd mame doma, ale libila se mi tam pisnicka jak zpivali ti nemocni a JC pak rekl, uzdravte se sami…tu jsem nikde nenasla…

to Briseis: …“klišé a kýč“… bohužel, i když je Jesus mým nejoblíbenějším hudebním dílem, vidím karlínské nastudování přesně takhle a ani některé skvělé pěvecké výkony mi ten pocit nepomohly překonat. Asi to do Karlína patří a rocková opera prostě dostala stejný kabát jako všechny ostatní kusy. Tady to prostě už není „rocková opera“, ale opravdu „muzikál“. I orchestru chybí ten správný rockový drive :-(

Tak jsem dnes shlédla poprvé Ježíše a je to velmi zajímavé dílo. Hudba ve mě zanechává zvláštní pocit – od úžasných melodií až po uši tahající vrzání a to klidně v jedné písničce. Hloubka jeviště nevadila, přišlo mi využité a zaplněné dost (vepředu sice protažené o zakryté orchestřiště, ale vzadu zase ukousnuté, takže ok).
Noid jako Jidáš: velké plus za to, že opustil rockový chrapot a zpíval, co mu hlasivky stačily (určitě měl ještě nějaké záložní, jinak to není možné :o)), Jak ze sna procitám se mi líbí víc od Dana Bárty, ale jinak dobrý, mínus za nesrozumitelnost v některých pasážích a málo hluboký herecký projev. Udělal na mě zatím asi nejlepší dojem ze všech rolí, ve kterých jsem ho viděla, takže velká poklona.
Střihavka: v první půli působil dojmem středně těžké hlasové indispozice, v druhé půli to napálil jak se patří (když při zpěvu „V zahradě getsemanské“ ještě šplhal po žebříku, málem mi vypadly oči z důlků).
Basiková: standardně dobrý hlasový projev, to jak vypadá jsem moc neřešila (z prvního balkonu je to daleko a já jsem krátkozraká), jinak žádná zář, písničky hezký, ale ona celá ta role je taková… unylá.
Pavel Polák: herecky mě sice nevyděsil, ale nerozuměla jsem mu skoro nic z toho, co zpíval
Ondra Brzobohatý: super!
Celkově: choreografie s ratolestmi mi přišla absurdní (něco mezi mažoretkami a spartakiádou), nepochopila jsem scénu Superstar (hm, nezabloudili tam z jiného představení?), i když Noidův bílo-stříbrný kostýmek byl mňam, nějak mi to tam nesedlo. Některé texty jsou trochu nelogické (třeba „Vše psát od prvních řádků“ – hezké, leč smysl mi uniká). Šatník kněžích dobrý, možná odpárat klobouky. „Apačské pyžamo“ bylo zřejmě v čistírně, protože Jidáš měl normální ohoz a žádnou „županovou párty“ jsem nezaznamenala. Velké plus za scénu bičování (trošku dlouhá ale opravdu efektní) a ukřižování (ještě teď přemýšlím, jak to udělali), výborná je „Jidášova smrt“, „Song krále Heroda“ a skvělý výkon Kamila „V zahradě getsemanské“ ve zpěvu při šplhu.
Ani jednou mě skutečně nemrazilo :o(, jen slabé zašimrání při „Zemřít by měl“ a „Peníze zkropené krví“.
Celé dohromady to ale působí opravdu dobře, člověk rozhodně neodchází zklamán. Dávám palec nahoru :o))

Olynka: Víme, víme, pokud si to teda dobře pamatujeme. Autoři nejdřív spekulovali nad názvy „Christ“ a „Jesus Christ“, ale chybělo tomu něco údernějšího, co by upoutalo a proč ne zrovna superstar, když to ten příběh tak hezky akcentuje, protože to v jistém úhlu pohledu příběh superhvězdy, o kterou následně nikdo nestojí určitě je, však se pak Jidáš ptá, kde se stala ta chyba. A potrhlé mi to nepřijde ani trochu, to je v kontextu světového muzikálu hodně svérázné pojmenování. :-)

Děkuji za informaci, já bych to klidně z názvu vypustila :o) Ale dost možná, že moje mínění je ovlivněno jistou nejmenovanou soutěží.
Také rozhodně netepu do přebásnění „Could We Start Again Please“, ta písnička je krásná (jak jsem již uvedla výše), ale nedává mi v představení moc smysl – Ježíše ještě ani neukřižovali a oni ho už odepisují a začínají znovu??? Nebo chtějí všechno vrátit, aby mohli napravit své chyby? (tomu ale text zrovna moc neodpovídá…)
„Blízkost tvou stále cítím
zdá se však v nepořádku v mnohé kolem nás…“
Mně když odvedou životní idol na smrt, tak opravdu nebudu zpívat, že se mi zdá něco „v nepořádku“ :o)
Ale možná, že jsem kulturní barbar :o))

Ona hlavně tahle písnička dlouho dlouho v divadelním Jesusovi nebyla, byla napsanápro broadwayské nastudování a je ve filmu z roku 1973 (a tam je na stejném místě, proč ne, účastníci děje už tuší, jak to dopadne, ale narozdíl od diváků mají stále ještě naději a věří, že je to omyl, že se to přežene a začne se znova S NÍM, proto je naprosto v pořádku i ten „nepořádek“, protože v tu chvíli Ježíš ještě není odsouzen, pouze mučen) a do divadelní verze se dostala v podstatě díky Spirálovské verzi, kdy jí zapomněli vyškrtnout ( v notách totiž byla, ale neměla v tu dobu práva pro divadelní uvedení), tak se agentura údajnězlobila, ale dopadlo to tak, že sI Really Useful Group (Andrew Lloyd Webber) písničku odkoupila od filmové společnosti a do toho Jesuse se vrátila. Ano, působí dojmem finálovky, ale to by po tom ukřižování prostě nefungovalo, tam už je naděje trochu v něčem jiném, v Karlíně myslím docela hezky znázorněné, takže si myslím, že jako finálovku by to zpívat asi nemuseli, jako zakončení koncertních verzí je to ale ideální (zrovna ta česká má ale trochu sáhnuto do dramaturgie, což si u divadelního Jesuse zatím nikdo nedovolil, uvidíme, co nové britské turné).

Pavle, já vím, že JC „vznikl dááávno předtím“, ale na mých pocitech to nic nemění :o) Já jsem viděla Ježíše poprvé teď.
Jinak ale platí to, co jsem napsala – je to zajímavé dílo, i když třeba některé části nedávají smysl, nebo nelahodí mému uchu, celek je velmi působivý.
Nejsem přítel náboženských dogmat a Ježíš je tu vykreslený jako člověk, se svými bolestmi a strachy, ale zároveň obrovskou vnitřní silou. A Jidáš je vlastně také „vyvolený“ a jeho úděl je možná ještě těžší a rozhodně mnohem nevděčnější.