Recenze a reportáže

Evita v divadle Studio DVA – tradice nebo nový přístup k dílu? (recenze)


Nekorunovaná královna muzikálu Evita Andrewa Lloyd Webbera a Tima Rice od roku 1978 úspěšně brázdící mnoho světových scén, se po dlouhých letech od uvedení vrátila do Prahy, konkrétně do komornějšího prostoru metropolitní scény Studio DVA na Václavském náměstí. A už v úvodu si můžeme říci, že to není návrat tak úplně do stejné řeky.

Evita se u nás poprvé představila zejména jako logický nástupce kultovního nastudování Jesus Christ Superstar v letech 1998 – 2000 v unikátním prostoru Divadla Spirála v překladu Jiřího Bryana, které i díky vydání nahrávky na CD má mezi fandy zjevně značnou oblibu.

První mezera mezi uvedeními byla poměrně velká, svůj další domov u nás našla Evita až v roce 2009 na Hudební scéně Městského divadla Brno, v nesmírně poutavé minimalistické inscenaci režiséra Pavla Fiebera, poprvé v přebásnění Michaela Prostějovského, které bylo do té doby využito pouze jako titulky do kina pro filmovou verzi Alana Parkera (1996) a jinak bylo pro většinu lidí, pokud se mu třeba náhodou nevěnovali v nějaké studii, spíše velkou neznámou. V současnosti jde o jediné používané přebásnění. Od té doby jsme mohli přivítat tuto stálici na repertoárech divadel zhruba každé dva roky. Například v roce 2011 se v Komorním divadle v Plzni, kdy se poprvé Evita představila i v menším prostoru v režii Romana Meluzína hrálo už podle upraveného londýnského scénáře, zatím jeho finální verzi představilo Divadlo Jiřího Myrona v Ostravě v příjemně tradiční inscenaci Petra Gazdíka. Od premiéry v roce 2014 uplyne zanedlouho rok a ještě stále toto představení v době vydání článku můžete vidět.

Pro ty, kdo během let časté mimopražské inscenace Evity navštěvovali, nebo alespoň zhédli některou z nich, nebude vůbec žádným překvapením, že dílo během let díky novým londýnským a broadwayským nastudováním prošlo už několika proměnami, které toto dílo malinko odklonily od často používané žánrové škatulky „rocková opera“ . Od orchestrace, nyní více využívající latinsko-americké vlivy, až po zásadnější textové změny v libretu.

Sám jsem si během let vytvořil takové divácké či chcete-li dramaturgické pravidlo. První nastudování titulu v dané zemi by mělo být co nejtradičnější, přece jen by diváka nemělo zklamat něco, na co díky složitému putování licencí musel čekat minimálně pár let. V tom druhém už ale může (a nemusí být) prostor pro určité malé experimentování. A pokud toto silně neoficiální pravidlo můžeme vztáhnout čistě jen na pražská nastudování Evity, tak se právě sem dnes docela hodí.

Těžko říci, jestli se Evita ve StudiO DVA dá nazvat přímo experimentem, ale rozhodně z ní lze vycítit velmi silný režisérský přístup k textu, kterému je podřízeno naprosto vše. Až se zdá, jestli při pečlivé analýze textu nebyl někde schován také šikovný dramaturg. Program k představení ale tuto pozici nehlásí, vycházejme tedy z toho, že Ondřej Sokol pečlivě vážil v Evitě každé slovo i vzhledem k menšímu prostoru divadla (například scéna Adama Pitry často pracuje jen s náznakem a posuvnými bloky, o to honosnější jsou kostýmy Kateřiny Štefkové) a vybral témata, která mu přišla nosná a chce o nich hrát. Primární témata zde jsou: Evina cesta k moci a Evita – symbol a modla národa. Vše ostatní jde tak trochu stranou. Ondřej Sokol se pro co nejsilnější vyznění nebojí textových úprav, škrtat třeba i celé sloky písní a některé menší škrty třeba zase otevřít. Pokud je něco vyškrtnuto, zdá se to pro zdejší děj naprosto nepodstatné. Pokud muzikál neznáte do nejmenšího detailu, pár úprav si zcela určitě ani nevšimnete, znalci budou asi v mnohem horší pozici.

Zároveň se tak trochu bourají ta inscenační klišé, kdy už tak trochu víme, jak by se která scéna v ději mohla inscenovat. Buenos Aires coby velká taneční scéna? Zapomeňte. Choreografie Renaty Suchánkové je zde sice přítomná, ale slouží spíše k „umravnění“ davových scén. Co možná bude trochu vadit je, že mnoho postav, od zpěváka Magaldiho v podání Ondřeje Izdného (který je vtíravý až slizký, zahráno v dobrém slova smyslu), až po důstojníky armády a vůbec mnoho postav v company je zcela záměrně silně karikováno vlastně až na hranici loutek v Evitině (a částečně Perónově) hře. Alespoň, že Another Suicase In Another Hall Perónovy milenky v podání Veroniky Vyoralové žádnou velkou změnu vyznění nevyžadovala a umí stále krásně dojmout.

Veronika Vyoralová (Perónova milenka)

Veronika Vyoralová (Perónova milenka)

Mezi nejzajímavější změny patří například zredukování konfrontace bohaté smetánky a armády (Peron’s Latest Flame) pouze na část smetánky. Nebo například finální scéna, kdy své závěrečné vyznání (Lament) Evita zpívá minimálně v okamžiku smrti, či spíše až po něm. Skladbě to dává zajímavou naléhavost.

Kryštof Marek vede i přes použíté aranže s latinsko-americkou příměsí živý orchestr se sympatickou rockovou energií (například Rainbow Tour má skutečně velmi slušný odpich), takže člověk rád odpustí i občas výraznější syntetické zvuky kláves, vcelku pochopitelné díky menšímu obsazení orchestru. Doufáme, že konečně přichází čas, kdy přestaneme živou hudbu v muzikálech ohlašovat jako velkou raritu a je prima, že i menší scéna, neorientovaná primárně na hudební divadlo, bere orchestr jako naprostou samozřejmost.

I když lze vysledovat určité nápady, jejichž zárodky už jsme mohli vidět v jiných českých nastudováních (Che, který zlehčuje veškeré dění kolem Evity už byl podobně použitý v Brně, Che – novináře jsme zase mohli vidět v Plzni),  tyto zřejmě nevědomé výpůjčky zpracoval Ondřej Sokol zcela po svém a do výsledného tvaru dobře zapadají. Spoustu dalších zajímavých nápadů se nehodí v recenzi prozrazovat, abyste nepřišli o překvapení. Nicméně pokud bylo někdy Prostějovského libreto označeno jako za náročnější na vnímání a přehlednost (mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, že větší soustředění je potřeba), tak Sokolova úprava svým způsobem orientaci v textu zásadně usnadňuje (navzdory menším premiérovým problémů se zvukem), protože se skutečně v potaz bere každé slovo.

Pokud se ale třeba nemůžete smířit s tím, že postava Che v předchozích verzích přišla například o dynamickou rockovou píseň The Lady’s Got Potential a místo toho mu bylo připsáno pár monologů přibližující historické pozadí, verze Studia Dva vás příliš nepotěší. Koncepce využívá jisté skulinky a monology ještě rozšiřuje, dokonce několika způsoby. Buď Che mluví k obecenstvu a má připsané věty navíc, nebo jsou nám prezentována zajímavá vedlejší fakta ze života hlavní hrdinky, napsaná na virtuálním projekčním psacím stroji. Vzniká z toho jakási hra: Co Tim Rice v libretu nemá tak úplně akcentováno, najdete zde! Doporučujeme těmto vsuvkám věnovat značnou pozornost, protože následující obraz vždy informaci bere v úvahu a pracuje s ní, což je zejména partné u finálových scén. Zároveň by ale zejména v první polovině tempu inscenace prospělo, kdyby některé informace Che jednoduše obecenstvu řekl.

Samozřejmě pro pečlivý přístup je dobré mít určité tahouny představení. S hlavní dvojicí se to bezpochyby vydařilo. Peterovi Strenáčikovi koncepce dokonce umožnila, aby si celé představení řídil, debatuje o Evitině osudu a činech i s ostatními postavami a nebojí se mnohokrát vstoupit s Evou do přímé konfrontace. Sice občas karikuje její kroky, ale v pár chvílích z něj vyzařuje i obdiv a respekt k její osobě. A jelikož si umí získat pozornost publika, je zážitek zaručen.

Peter Strenáčik (Che)

Peter Strenáčik (Che)

Monika Absolonová mladou Evitu v rámci koncepce pojímá tradičně a prakticky okamžitě se z ní stává neskutečně sebevědomá velmi burcující žena a i díky předchozím řádkům je nasnadě, že když na vrcholu slávy zazpívá například „Jsem nástrojem moci, šperkem i snem“, věřte, že tomu tak skutečně je, ačkoli záhy se pohádka zhroutí.

Monika Absolonová a Karel Roden (Evita a Juan Perón)

Monika Absolonová a Karel Roden (Evita a Juan Perón)

Problematické je bohužel obsazení Karla Rodena do role Juana Peróna. S pěveckým partem se sice pere statečně a vlastně zaslouží obdiv za to, že do neznámých vod téměř celozpívaného muzikálu vstoupil, leč nedokázal totiž postavě za celou dobu vtisknout potřebný diktátorský respekt a charisma a proti energické a suverénní Absolonové působí často jako věchýtek. I když možná i to je určitý záměr, ukázat Evitinu naprostou dominanci.

Evita v divadle Studio DVA je ve výsledku zajímavý příklad toho, jak může vypadat dílo, když se ho chopí režisér, který se sice žánru muzikálu nevěnuje úplně pravidelně, ale má šikovně vybroušené dramaturgické oko. Někomu změny mohou připadat příliš velké, někomu budou připadat nicotné a bude brát tuto verzi jako rozšíření možností, zejména pokud jste viděli alespoň jednu z mimopražských verzí, která byla v tomto směru docela dobrou přípravou. Proto se vlastně lze těšit i na vaše dojmy, jak návrat Evity do Prahy přijmete. Čistě můj názor je ANO, i takto může výklad vypadat a pokud se mohu zcela osobně přiznat, málokterá z mnoha změn mi v něm přjde zcela drastická či nehodící se. Ba naopak, v rámci zvolené koncepce v ní lze často najít sympatická řešení, jak vcelku pohodlně provést diváka značně jiným úhlem na již chronicky známý příběh.

Autorem fotografií je Václav Beran. Za poskytnutí děkujeme Tomášovi Přenosilovi z divadla Studio DVA.


Praha
RECENZE: Muzikálová parodie 50 ODSTÍNŮ! v Divadle Radka Brzobohatého
Recenze a reportáže
Zorro se rozloučil s Prahou, uvolňuje trůn Antoinettě – královně Francie (+ rozhovor)
Recenze a reportáže
Mendel aneb Vzpoura hrášků – operetka pro letní večery (recenze)
  • Petr Kral

    A co pouzivani jinych textu, nez je text Prostejovskeho?


  • Michal

    Mám z té recenze rozporuplný pocit, protože většinou takhle zásadně upravené věci jsou spíš ke škodě než k užitku a v paměti mám ještě původní skvělou podobu. Ale určitě se půjdu podívat, myslím, že mě určitě nezklame Monika Absolonová a Peter Strenáčik. Karla Rodena si vůbec neumím představit, ale nechám se překvapit. :-)


  • Ondřej Doubrava

    K otázce částečného proniknutí jiné verze textu jsem se rozhodl v článku nevyjadřovat, protože to mohlo vzniknout zcela spontánně na zkoušce, navíc já sám dám ruku do ohně jen za úpravy několika slov.


  • Ondřej Doubrava

    K zásadně upravené věci: Pro toho, kdo zná novější verze Evity to opravdu zase takové překvapení nebude, zkrátka Ondřej Sokol jen po svém rozšiřuje možnosti, které mu nejnovější verze libreta dává.


  • Lenka

    Tak buď už stárnu nebo jsem prostě jenom blbá – ale z téhle recenze jsem tramvaj. Snažila jsem se to číst třikrát!!! Ale pro mě je to text naprosto nestravitelný a nepochopitelný


  • Fíla

    Jestli to Lenko nebude tím, že je ten text daleko fundovanější, než tu bývá zvykem u jiných rezencí. Za to ale O. Doubravovi pouze jen palec hore!


  • Fijalka

    Leni, ono to možná bude tím, že by to chtělo, aby si článek přečetl a upravil korektor. Spousta vět je neskutečně dlouhá(ke škodě věci, nedá se v tom orientovat), některé věty(a že jich není málo) jsou dost kostrbaté, některé až vysloveně nečitelné…


  • Ondřej Doubrava

    Slibuji, že v neděli s textem zkusím ještě něco málo udělat, díky za reakce.


  • jirka

    Moc pěkně napsaná recenze postihující a hodnotící vše zásadní. Diky Ondro.


  • Jane

    Priznám se, ze kdyz chci fundovaný text, tak jdu na jiné weby. Nic jsem se nedozvedela o peveckych vykonech. Evita je napsana dosti vysoko, jak to Monika zvladla?


  • Trifi

    Zajímavá recenze, ale člověk si stejně musí udělat názor jen a jen sám… už se těším do Prahy. :)
    A k těm změnám… mohlo by se zdát, že Evitu – jakožto v podstatě to nej mezi muzikály – je hřích jakkoliv ohýbat, překrucovat a ´kuchat´. Ale já mám zrovna k Ondřejovi takovou důvěru, že nepochybuju o tom, že má každá změna své kouzlo (a opodstatnění, vzhledem k možnostem samotné scény…). A komu se zasteskne po klasické, hudebně netknuté verzi, může si vždycky pustit trošku níž položenou filmovou verzi.
    Jenom pořád nechápu jednu věc. Snad v každém rozhovoru Ondřej nezapomene zmínit, že Karla Rodena musel do role skoro na kolenou přemlouvat. A ten sám navíc Evitu vůbec neznal a divil se, že v ní nemá jediné mluvené slovo… Takže musí následovat logická otázka… Proč proboha? Jen kvůli jeho jménu? To se mi nechce věřit…

    A ještě si neodpustím říct, že obliba Bryanova libreta spočívá v nahrávce jen asi tak z pěti procent. Zbytek tkví v prostém srovnání obou textů, tak to prostě je. :)


  • Niki

    Je pravda, že písen High flying adore je tam s původním překladem Svá křídla už máš?


  • Petr Kral

    Ondreji, ze to michani textu na zkousce, to vite a nebo vas to napadlo?


  • Ondřej Doubrava

    Já se přiznám, že jsem Spirálu ze závažných zdravotních důvodů nemohl vidět a tudíž k ní nemám vztah. Mimopražské jsem viděl všechny.

    Stejně tak mě nebaví vypisovat, jak kdo pěvecky zvládl roli, ani se to víceméně obecně nedělá a toto se musí hodnotit komplexně, myslím, že je z textu zcela jasně patrné, byť záměrně zvolenou oklikou, že je Monika velmi velmi dobrá., ale stejně tak je nesmysl dělat nějaký žebříček představitelek, ale to už ze mě zase mluví dramaturg. Když by to nezvládla, v článku by to bylo.


  • Lenka

    Je možné, Fílo, že je ten text fundovanější, než tu bývá zvykem – ať už si pod tím slovem představíme cokoliv. Proto je podle mě otázka, jestli sem takový text patří. Mně to spíš přijde jako nějaká literární esej divadelního ústavu na hony vzdálená běžnému divákovi. Je ale možné, že je to nějaký záměr tohoto webu a jeho nové směřování. Což je mi jako dlouholetému příznivci těchto stránek spíše líto….


  • Michal

    Zvláštní je, jak vždycky jeden titul vyvolá dlouhou diskuzi, až skoro napadání. A jiný třeba nemá žádný komentář. Ohledně Evity bych doporučoval jít na to do divadla a nepitvat tolik, jak je napsaná recenze, vždyť je to jen subjektivní názor i něčí styl psaní, tak proč to tak dlouho řešit?


  • Jakub

    Ondřej Doubrava: Velké díky za krásnou, komplexní recenzi! Několik posledních recenzí mě tu docela zklamalo, bohužel šlo spíš o jednoduché popisování jednotlivých aspektů představení, bez jakékoliv struktury či koncepce. Souhlas i s tím nesmyslným “žebříčkem představitelů.”


  • PLuto

    Mě se třeba zase takovýto text líbí. Obzvlášť u takto pojaté Evity, která je jinak zpracovaná, než je obvyklé, tak je to myslím rozhodně přínosnější, než rozepisování jednotlivých rolí a kdo jak ji odehrál/zazpíval. To nejdůležitější – výkony hlavních postav jsou popsány dostatečně.


  • Kozel

    S celkem vstřícnou recenzí nemohu souhlasit. Myslím, že se to hrubě nepovedlo.Pouze dva dobře zvolení herci představení neutáhnou a zbytek buď neumí, nebo je obsazení fatální omyl. A také než ten miniorchestr, to už je snad lepší pořádná nahrávka.


  • Charlie

    Právě jsem se vrátila z představení a musím říct, že mě pražská Evita nijak nenadchla.
    Byla tam spousta pěkných momentů, dobrých nápadů, ale jako celek mě to spíš zklamalo.
    Monika není můj šálek čaje, tudíž hodnocení je značně subjektivní, nicméně i přes ty všechny její grimasy, monikovské pitvoření a falzetové výšky mě vlastně překvapila, protože jsem čekala, že to bude horší.
    Peter Strenáčik byl super.
    Karel Roden… tak tohle vážně nechápu a ten člověk snad nemá soudnost?! Proboha to nikdo z tvůrců/ostatních účinkujících neslyší? To bylo špatný… moc špatný. Nevěřila bych, že tohle může jít před diváky! Nevím, jestli to byl záměr režiséra, aby celou dobu působil jako takové chuďátko, že máte sto chutí ho pohladit a dát mu dvacku, nehrál, nezpíval, jen stál a koukal…sem tam něco zabrblal nebo šíleně zaskřehotal. Bylo mi za něj normálně trapně.
    Ačkoliv představení ubíhalo celkem svižně, zastavování a promítání textu mě začalo po chvíli otravovat.
    Myslím, že to mělo mnohem větší potenciál, ale povedlo se jim to dokonale zazdít. Opět platí staré známé, nalákáme na Absolonovou, Rodena a lidi budou tleskat vestoje…


  • Bidnik

    Tak jsme byli na Evite ve Studiu DVA. Hello, Dolly! z teze produkce mi prisla jako dost povedene predstaveni, tak jsem se na Evitu opravdu tesil – a bohuzel me velmi zklamala.

    Rezie
    mi pripadala nemastna neslana, po Dolly, kde byl jeden napad za druhym, zde nebyl skoro zadny. To neustale promitani doprovodnych textu sice umoznuje divakovi lepe pochopit, o co jde, ale cele to hrozne brzdi a predstaveni postrada spad a svih. Informace o Evite si radsi prectu v knize (ktera mimochodem nedavno vysla) a uziju si predstaveni plne energie. Neco jako kdybych jedl dobre jidlo, ale mezi jednotlivymi sousty bych musel absolvovat vyklad o vareni.

    Choreografie
    temer chybela, nekde to bez ni opravdu nebylo ono – treba scena Buenos Aires je na tanci postavena a Absolonova trsajici na zadni sedacce automobilu to nezchrani. U nekolika dalsich sviznejsich pisni uz company pritomna byla, ale jen tak tam postavala, coz to uplne pohrbilo.

    Scena
    me asi neurazila ani nenadchla, ty svitici panely po stranach jsou takove nicnerikajici, poloprusvitne promitaci platno, za kterym se rysuje orchestr mi prislo jako dobry napad, pri mnoha scenach byl dirigent jedine, na co me bavilo koukat.

    Preklad
    Prostejovskeho se mi oproti Bryanovu moc nelibi (urcite je to z casti i tim, ze jsem znal Bryanuv driv), pouziti Bryanova textu Sva kridla uz mas me tim padem potesilo, ale je divny, ze nikde o tom neni ani zminka.

    Orchestr
    byl sice maly, ale hral pekne, par nepresnosti a umely zvuk klaves ala symfonicky orchestr mi vubec nevadily, naopak je videt, ze hudbu hraji lidi, ne pocitac.

    Absolonova
    byla sice o neco lepsi, nez jsem cekal, ale ze by byla dobrou Evitou, to rict nemuzu. Herecky to nebylo spatne (kdo je jeji fanousek, tak bude urcite spokojen), ale pevecky je na ni part hrozne vysoko, takze radu vyssich tonu “nedala” a nektere “dala”, ale tak, ze me z ni bolelo v krku. Pod tonem ale casto byla i v nizsich polohach. Ze solovek se mi od ni opravdu libila jen You must love me, ostatni me nechaly chladnym a Lament se mi vylozene nelibil (k cemuz prispely i svetla, ktera pri teto pisni sajnila do hlediste –> mne do oci).

    Strenacik
    se mi libil jak herecky, tak pevecky, jeho vykon me bavil :-) skoda jen, ze tam furt musel ne vlastni vinou brzdit predstaveni tim promitanym textem.

    Roden
    … nevim, proc byl do role Perona obsazen. Celou dobu vypadal, ze je tam za trest, cast sveho partu mluvil, cast si dal o oktavu niz, ale stejne zpival tak strasne falesne, ze jsem se nekdy malem zacal nahlas smat, jindy to bylo mym usim az fyzicky neprijemne. Pokazde, kdyz zacal “zpivat”, se lidi sedici kolem me zacali pochechtavat a rozpacite po sobe pokukovat. Nulovy herecky projev byl asi podrizen upornemu soustredeni se na zpev. Bylo mi ho na jednu stranu lito, ale na druhou stranu fakt nema soudnost, ze tu roli vzal – a producent, ze mu ji nabidnul. Jako mozna to byl nejprisernejsi muzikalovy vykon, ktery jsem za svuj zivot videl. Skoda, ze zrovna v Evite, ktera si zaslouzi dobre obsazeni.

    Vyoralova
    ma jednu pisnicku, nenadchla, neurazila :-)

    Celkove mi tato Evita prisla vazne spatna, je tam par dobrych napadu a dobry vykon Strenacika, ale to to nezachrani. Lepsi si pustit Spiralovskou nahravku a v klidu si ji vychutnat.


  • Alena

    Teda Bídníku, jsem moc zvědavá, jestli i pro mě bude Karel Roden nositelem titulu “nejhorší muzikálový výkon mého života”. Zatím se nikomu ani náznakem v mých očích nepodařilo překonat nebožku Ivetu Bartošovou v Miss Saigon cca před deseti lety, která zpívala tak falešně, že jsem jenom zírala. Ale jak to tak čtu ze všech stran, obávám se, že tentokrát je to šlápnutí vedle ještě větší. A zrovna u člověka, který je nesporně vynikající, ovšem činoherec. Třeba se časem s produkcí dohodne, že tu roli prostě přeobsadí, a bude klid. Přece někdo jeho formátu nemá takové ponížení zapotřebí. Nějak si neumím představit, jak to takovýhle člověk, který je ve své profesi zvyklý být za eso, asi vnímá, když sám musí vědět, že je jeho výkon naprostý průšvih. :-(


  • Ondřej Doubrava

    Ono je to s formami článku těžké, jelikož jsem částečně v muzikálové praxi, ale ne tak často, jak bych si přál, proto ještě občas, když je chuť píšu a hodně kolegů mi říká: “Ondro, nepiš pořád jak fanoušek…” a tak zkouším různé formy, tak jak to zrovna cítím a pokud mi někdo napíše, že je to fundované, mám radost, stejně tak za tu esej z divadelního ústavu. Protože takhle nějak by se mělo psát, jen nechci, aby to bylo suché, což doufám, že není. Stejně tak beru v potaz, že se to někomu čte hůře, ale rád bych opravdu minimálně svoje články rád někam posunul, protože už nechci být brán pouze za příznvce, když mám za sebou 2,5 inscenace jako (spolu)dramaturg. Zároveň rád čtu články našeho týmu, myslím, že každý si najde to své.Ano, tohle je článek o koncepci, protože mě jako občasnou dramaturgickou sílu ta hra s textem docela bavila, beru názor každého, koho to bavit absolutně nebude. A možná u Sunset Boulevardu už zase bude trochu toho srdíčka, ještě uvidím. :-)


  • jansisel

    No tak to je teda teprve síla a hrůza – to je teda partička ,teď je konečně snad vy všichni kritici načase, se omluvit za ty urážky směrem k nominacím Thálie…..zlatý Savka….. a zlatá Nosková…..to se nedá ani s Ostravou ani se Sněhovou královnou vůbec srovnat…..lepší je se jít nejdřív podívat a pak kritizovat…


  • Alena K.

    Tak si tady se zájmem pročítám Ondrovu recenzi i jednotlivé názory a musím říct, že ač mě toto zpracování Evity zatím vůbec nelákalo, po dnešku jsem rozhodnuta si ho nenechat ujít. Protože patřím většinou k příznivcům Moniky Absolonové, tak věřím, že mě jako Evita nezklame, Strenáčika vesměs všichni chválí, ale jsem neskutečně zvědavá na Karla Rodena. Nikdy jsem ho neslyšela někde zpívat, navíc mi na roli Peróna nesedí ani vizuálně. Z diskuze mám, bohužel, dojem, že předvádí výkon hodný anticeny “Zlatá malina”, ale ráda si udělám vlastní názor o tom, jestli se jen “s pěveckým partem pere statečně”, nebo je to “nejpříšernější muzikálový výkon”, jaký se dá vidět. Každopádně jeho pochvalu jsem zde neviděla, takže jestli to je průšvih, tak je mi tohoto úžasného činoherního herce předem líto za to, co si vyslechne, nebo přečte…


  • Bidnik

    Alena: On bohuzel vubec ani nehraje. Kdyz se objevil na jevisti, mel jsem pocit, ze tu roli dostal jako trest za neco, ze se hrozne boji a tesi se, az to bude mit za sebou. Coz bilo do oci o to vic, ze ztvarnuje Perona.
    Bartosovou jako Kim jsem nevidel, ale ta pani aspon umela zpivat pokud vim, i kdyz ji Saigonka treba nemusela sednout, kdezto Roden je tam asi jen kvuli jmenu, i kdyz s muzikalem nema spolecneho vubec nic. No, jsem zvedav na Vase srovnani s Ivetou :-)


  • Terezka

    Až Bídník nějaký počin, nebo herce, na české muzikálové scéně pochválí,tak se rozestoupí nebesa…


  • Bidnik

    Pokud jste cetla prispevek, ktery jsem psal vcera vecer, jiste jste si vsimla, ze jsem pochvalil Strenacika:-) nevim, kde bydlite, ale nad Prahou 5 – Kosire se nebesa nerozestoupila :-(


  • Ondřej Doubrava

    Tak to zatím podle důvěryhodných zdrojů vypadá, že “křídla” v High Flying Adored jsou jednoduše omyl, žádný záměr. Je tedy dobře, že jsem jakžtakž odhadl situaci a v článku se této umělé senzaci nevěnoval.


  • Jirka

    Já jsem asi stále nepochopil milý Bídníku, proč na tu Absolonovou furt chodíte, když jí v každém článku, kde je jen zmíněna, haníte a píšete jak je hrozná.
    Jinak Evita je super! Je tedy trošku originálně zpracována, ale bavilo mě to :).


  • Nicola

    Já myslím že Strenáčika nelze nepochválit :)


  • Bidnik

    Jirka: ja nechodim na absolonovou, ale na muzikaly. Ale je pravda, ze u nas vetsina lidi (ja mezi ne snad nepatrim) chodi jen na zname tvare, coz je skoda.
    To, ze Absolonovou pod kazdym clankem hanim, jste si vymyslel hezky, ale zrovna o ni jsem (jestli si dobre vzpominam) nepsal ani nepamatuju – pokud jo, tak mi to prosim pripomente :-) nehanim ji ani zde, naopak jsem psal, ze me prekvapila, ze jsem cekal, ze bude horsi, ale ze i presto je ta role na ni hrozne vysoko, takze ty vejsky moc dat nemuze. A pod tonem proste byla, pisu, co jsem slysel, nikoho nehanim :-)


  • Radek

    Mám prosbu, nevíte náhodou někdo, kde by se dal sehnat záznam Evity, která se hrála v Praze (ve Spirále) v letech 1998-2000? Velmi by mě zajímalo porovnání obou verzí muzikálu… Moc díky, Radek


  • Alena K.

    Takové porovnání bych si také dala říct. Už pro tohle:
    https://www.youtube.com/watch?v=XdUD9_VFQ2k


  • milan

    Jak se takovy omyl prosim vas stane? To ze nekdo zpiva jiny text na zkouskach, to by musel byt reziser i dirigent uplne hluchy – ale pri premiere?


  • jansisel

    Konečně pro některé správnej názor na otázku……,proč chodíte na Absolonovou….asi …protože jsou např.ceny Thálie udělovány intepretům a hercům a né inscenacím……


  • M.

    M.M.

    Autor Odpovědět

    Radku, kontaktujte mě na email supermichalek@seznam.cz :) Evitu ze Spirály mám.


  • Ondřej Doubrava

    Milane, to už musí vyřešit někdo jiný…


  • mataador

    A to tam je nejen Závratný let od Bryana, ale i nějaká sloka v Goodnit and thank you


  • jansisel

    No to je docela velký problém….. tady si prostě každý dělá co chce…. ale to už asi ….kritiky….nezajímá,já tomu teda nerozumím…a považuji to za neuvěřitelnou drzost pana režiséra….


  • Ondřej Doubrava

    Podle mě za to režisér v tomto případě moc nemůže, je to na hercích, oni ta slova pronášejí…


  • terka

    Režisér za to nemůže? Vždyt je za to představení zodpovědný, a pokud mu tam herci něco vyvádějí, tak si to musí ohlídat. Navíc nevěřím, že by Monika, která zpívá konec Křídel, měla potřebu nějak revoltovat, když několikrát v médiích řekla, že z původní Evity zná jen ústřední písen.


  • Ondřej Doubrava

    Já pochybuju, že by kvůli “revoltám” někdo třeba zastavoval představení. Samozřejmě, vždycky se dá po představení (zkoušce) říct: “Prosím tě, přeuč se to, je to jinak…” S největší pravděpodobností už se to i stalo. Stejně tak já třeba taky, když zkouším, tak chodím za herci s textovými změnani a tak. Ale co vám herec řekne naostro, to prostě absolutně neohlídáte, na to už se můžete jenom koukat. :-)


  • Ondřej Doubrava

    Samozřejmě, jiný případ by byl, kdyby tam ta “křídla” byla přímo v rámci režijní a dramaturgické úpravy, což ale zatím podle všech informací nejsou…


  • Alena

    Dneska jsem se taky vypravila na Evitu. Vlastně se mi to představení líbilo opravdu hodně, což je dáno za A tím, že je v něm skvělá muzika, za B moc hezkými výkony ve všech sólových rolích vyjma jedné. Nejvíc jsem čekala od P. Strenáčika a dočkala jsem se. Charismatický chlap s nádherným hlasem, navíc na Slováka s neuvěřitelně dobrou češtinou. Ale to je možná tím, že už je tu celkem dlouho. Takže bych vlastně ani nepojala podezření, že Čech není, kdybych to nevěděla. :-) Monika Abs taky výborná. Pravda, Evita je trošku uječená role, ale to není její vina. I Ondra Izdný a Veronika Vyoralová se mi moc líbili.
    Ovšem Karel Roden….Já jsem čekala průšvih, ale on začal alespoň náznaky zpěvu ukazovat až v sólové písničce. Do té doby to vypadalo jako jakýsi divný pokus o recitaci. Navíc Peron celou dobu působil buď jako senilní dědek, jedinec stižený pravou chřipkou nebo jako opilec. U takhle skvělého herce opravdu nepochopitelné. Kdybych nečetla recenze a reakce jiných diváků, myslela bych si, že dneska prostě Karel Roden jenom silou vůle dolezl na jeviště a je těžce nemocen. :-( Ještě štěstí, že Peron je tak malinká role, takže celkové vyznění představení zas tolik neovlivní. Čímž teda odpovídám Bídníkovi na to, jestli je pro mě K. Roden větší průšvih než I. Bartošová v Saigonce. Není, protože ona sice opravdu zpívala, akorát děsivě falešně a s hroznou manýrou, ale měla táhnout celé představení, pročež diváci byli tenkrát šíleně naštvaní a poznámky u šatny ze všech stran stály za to. Tohle je spíš smutné s ohledem jinak nezpochybnitelné kvality Karla Rodena a něčí absenci soudnosti, že mu tu roli de facto ještě vecpali. Ale má “understudy”, takže třeba bude časem hrát méně a méně, až se vytratí úplně…


  • Anonym

    Dnes už byla v představení písnička Tvů olymp – tak jak je uvedeno v programu.


  • Petr

    Jestli chcete vidět nádhernou evitu přijeďte do Ostravy

    http://www.ndm.cz/cz/opereta-muzikal/inscenace/1673-evita/


  • Bidnik

    Petr: Do Ostravy jsme prijeli, tesili se na Evitu a odjizdeli velice zklamani.


  • petr

    Docela by me zajimalo, co vas na predstaveni tak zklamalo?
    Dle meho hlediska je v ov mnohem vetsi vyprava nez v praze,
    hudba a texty jsou stejne a cena vstupneho je polovicni a jako host zpiva
    T.Savka.


  • terka

    Já myslím že zrovna v Evitě není výprava až tak důležitá. Savka je samozřejmě super, ale verze ze Studia 2 se Strenáčikem v čele pro mě rozhodně vede.


Novější komentáře »