Recenze a reportáže

Fantom opery poprvé zazpíval česky v GoJa Music Hall. Rozpoutá u nás stejné emoce jako v zahraničí?


Největší muzikálová legenda je konečně v Čechách. 13. září 2014 se v GoJa Music Hall rozezněly tóny slavné předehry a impozantní lustr začal stoupat nad hlavy diváků. Na premiéru jednoho z nejznámějších děl Andrew Lloyd Webbera jsme čekali 28 let. Tak dlouhá doba a proslulá náročnost Fantoma opery z něj učinila nejočekávanější a nejsledovanější událost této sezóny.

Uvedení Fantoma opery je pro naši českou muzikálovou scénu významné, proto jsme se rozhodli, že mu věnujeme dva články, kde vám zprostředkujeme své dojmy. Druhý článek pro vás chystá kolega Ondřej Doubrava, který jej pojme více dramaturgicky, jak je u něj zvykem. V mém článku vám zprostředkuji nejvíce dojmů hlavně z obsazení.

Pro celou naši redakci je Fantom opery srdeční záležitostí, viděli jsme jej na West Endu a všichni jsme se shodli na tom, že to byl pro nás velmi silný kulturní zážitek. O to těžší pro nás bylo samotné čekání na Fantoma opery, kdy jsme napjatě sledovali přípravy a zároveň jsme se rozhodovali, jak vlastně články pojmeme.

Pamatuji si velmi živě, jaké to bylo, když jsem viděla Fantoma poprvé. Zírala jsem s otevřenými ústy, neuvěřitelná atmosféra mě pohltila natolik, že už o přestávce jsem začala shánět lístek na druhý den. Další den se situace opakovala. Byly to tři nezapomenutelné večery. Prožívala jsem absolutní “muzikálovou nirvánu” a tento zážitek u mě zůstal dosud nepřekonán.

Proto je pro mě velmi těžké se oprostit a vyhnout se tak srovnání s českou verzí. Vím, že argument “to přece nelze srovnávat”, je zcela na místě, a i když se srovnání v následujících řádcích stejně nevyhnu, tak jsem schopná se na Fantoma podívat i očima těch, kteří jej uvidí v české verzi poprvé. Ruku na srdce – kdo z vás nemá naposlouchanou hudbu, nebo neviděl záznam představení k  25. výročí?

Fantom opery GoJa Music Hall

FANTOM se poprvé zjevuje za zrcadlem

Ještě nedávno se zdálo být uvedení Fantoma opery v Čechách naprosto nepředstavitelné. Ovšem jak řekl producent muzikálu Dr. František Janeček na premiéře, od chvíle, kdy Fantoma opery viděl, toužil jej předvést i českým divákům. Snažil se dlouhých deset let, než licenci získal, ovšem s podmínkou, že v Praze nebude uvedena replika představení z West Endu. V praxi to znamená, že čeští tvůrci dostali volnou ruku a nemuseli se držet přísných pravidel, na druhou stranu to znamená jistá úskalí, např. udržet kvalitu všech složek tohoto náročného díla.

A tak, když bylo oznámeno, že Fantom opery vtrhne na české jeviště, zavládlo nadšení, ovšem převládala i směsice rozpaků a obav z výsledku. Obavám nahrávaly i bulvární články, které nás bombardovaly zprávami o tom, kdo je s kým zasnoubený, kdo má v kostýmu napěchovanější dekolt, kdo má víc vlasů, kdo zapomněl, že maska nepatří do rozkroku, ale na obličej, nicméně zpětně lze říci, že šlo o velmi dobře promyšlenou strategii, jak dostat Fantoma do povědomí těch, kteří o muzikálech téměř nic nevědí. Možná i díky této mediální masáži začaly mizet lístky už půl roku před premiérou, což je v České republice, kde proslulé Cats z roku 2004 vydržely pouhou jednu sezónu, jev dosud nevídaný.

Fantom opery GoJa Music Hall

Opera Hannibal

Pokud se již klepete na verdikt, jak vlastně česká verze Fantoma opery dopadla, tak vězte, že všichni, kdo se na něm podíleli, k němu přistoupili s velkou zodpovědností a byli si vědomi, jak moc budou pod drobnohledem muzikálové veřejnosti. Jednotlivým složkám díla byla věnována velká pečlivost a zkoušky trvaly dlouhé týdny. Vyplatilo se tedy dlouhé čekání a dokázali čeští tvůrci, že umí zvládnout něco tak náročného, jako je Fantom opery?

Čeho jsem se já nejvíce bála, byl český překlad. Já, jakožto zatvrzelá příznivkyně originálů, a teď nemyslím jen Fantoma opery, jsem občas nemohla na premiérách zahraničních kusů uvěřit vlastním uším, co jsou schopni překladatelé vyplodit. U některých nejmenovaných muzikálů jsem měla pocit, že snad v češtině poslouchám úplně jiné dílo. Jak se mi pak v Goje ulevilo, je nepopsatelné. Jaroslav Machek odvedl tak dobrou práci, že vás český překlad nebude rušit, ani pokud znáte původní texty písní Charlese Harta nazpaměť. Dokonce Raoulovo “umírám láskou” mě dojalo víc, než originální a v podstatě výmluvnější “Christine, I love you”. Překladatel si na českém textu dal skutečně záležet, neztratilo se ani původní sdělení skladeb.

Tolik negativně propíraný zvuk v GoJa Music Hall už naštěstí postoupil o několik levelů výše. Sboru je dobře rozumět, stejně tak sólistům, hudba, největší devize Fantoma opery vás strhne přesně tak, jak by si Andrew Lloyd Webber přál – to vše i díky živému orchestru, umístěnému za jevištěm. Naštěstí se odtamtud neline pofidérní vrzání, jako u jiných inscenací, takže pokud patříte do množiny těch, co milují pořádný zvuk, už se nemusíte bát do Goji vyrazit.

Fantom opery GoJa Music Hall

Padající lustr

Velkou výzvou jsou i dekorace, kterým dominuje tolik známý lustr. Architekt Daniel Dvořák stvořil vskutku úchvatnou scénu, díky které se ocitnete v pařížské opeře a hned vzápětí v katakombách. Žádné složité přestavby pomocí zatmívaček, scéna je nesmírně živá a neustále se pohybuje. Pokud si ovšem chcete tuto podívanou užít kompletní, zvolte zadní řady.

Lustr je opravdu impozantní a už úvodní scéna stoupání nad hlavy diváků vám vezme dech. Ovšem jeho velikost je bohužel na úkor pohyblivosti. Když Fantom slibuje majitelům divadla “katastrofu”, tak čekáte skutečně katastrofu, ale ne kolos, šinoucí se hlemýždím tempem směrem k pódiu, kde se sice zděšeně tváří celá company, ale těžko jim to uvěříte, když vidíte, že by dokázali utéct i po jedné noze.

Na režisérovi Petrovi Novotném ležel úkol nesnadný. Jak bylo uvedeno, dostal od majitele licence volné ruce a mohl si tak udělat Fantoma po svém. Těžko ovšem mohu hodnotit, pokud nechci prozradit překvapení, která režisér nachystal jak pro diváky Fantomem netknuté, tak i pro skalní fanoušky. Některé scény jsou režisérsky zvládnuté dokonale, jsou plné nápadů (scéna v ředitelně divadla, skladba Prima Donna) a pokud tedy srovnáme se zahraniční verzí, tak mnohdy fungují i mnohem lépe. Na druhou stranu jsou tu scény, u kterých budete mít tendence chytat se za hlavu, jak jsou nedotažené, nebo vůbec nevyzní (např. oběšení Buqueta). Velmi smyslně je pak pojatý duet Christine a maskovaného Fantoma v opeře Don Juan, sympatická je scéna s Raoulem a Christine na začátku 2. půlky, kterou v žádné jiné verzi neuvidíte. Občas se hraje i mezi diváky, což je vždy velmi vítaný moment každého představení.

Fantom opery GoJa Music Hall

Scéna architekta Daniela Dvořáka

Jedno zklamání si ovšem neodpustím napsat. Určitě všichni znáte fotografii ze skladby Music of the Night, kde Christine stojí zády k Fantomovi a on jí drží kolem krku a ona má zavřené oči, případně se dotýká jeho masky. Tento postoj v české verzi nečekejte. Detail, myslíte si? Možná. Ale z mého pohledu se jedná o postoj velmi symbolický a pro muzikál typický a dle mého názoru neměl chybět i přesto, že to neměla být přesná replika.

Dá se konstatovat, že až na menší přešlapy se Petrovi Novotnému podařilo tento muzikálový kolos ukočírovat a dobrou práci odvedl i ve vedení sólistů, ale o tom níže.

Choreografie, snad kromě jedné scény, zahrnuje především balet. Petra Parvoničová roztančila i představitelky Christine a stejně tak představitelky Meg, které se musely naučit tančit na baletních špičkách. Tanečně je company sehraná, na Tereze Vágnerové nebo Andree Gabrišové téměř nepoznáte, že na baletních špičkách nestály od dětství. Velmi působivé je taneční sólo otrokáře v opeře Hannibal. Ačkoliv tanec není pro Fantoma opery primární záležitost, nebudete ochuzeni o kvalitní výstupy.

Pokud se řekne “non-replica”, platí to i pro kostýmy a tam se mohl Roman Šolc “vyřádit” dle libosti. Udělal to hlavně v úvodní scéně 2. půlky, ve skladbě Maškarní, kdy je na jevišti skutečně velký počet účinkujících. Z těch barev a rozmanitých kostýmů vás přejde zrak, téměř jistě si je nestihnete ani prohlédnout. Uzdu své fantazii popustil výtvarník i ve scénách z oper Hannibal, IL Muto a Don Juan. Tam, kde se nehraje “divadlo v divadle”, zvolil Šolc střízlivější barvy i střihy. Nejimpozantnější je samozřejmě Fantomům plášť, který mu dodává na přízračnosti, zvláště pokud s ním efektně pohazuje.

Fantom opery GoJa Music Hall

“Maškarní, masky vskutku bizarní!”

A jak dopadlo maskování Fantoma, nebo spíše jak moc znetvořený Fantom je? To by mělo, podle našeho názoru, zůstat překvapením, takže práci maskérek posuďte sami.

V hlavní roli znetvořeného génia se střídají Marian Vojtko a Radim Schwab. Kromě zpěvu se před nimi rozprostřely velké herecké výzvy – přízrak z katakomb, geniální skladatel, milovník hudby, manipulátor, ale také zamilovaný muž, poznamenaný svým znetvořením, zároveň pomstychtivý vrah, který udělá cokoliv, aby dosáhl svého. Skutečně široký záběr a k tomu vysoké pěvecké nároky. Jak se s touto výzvou porvali? Schwab i Vojtko se již v minulosti nijak netajili tím, že Fantom je pro ně vysněnou rolí a zodpovědný přístup je na jejich výkonech znát.

Kdo zná Mariana Vojtka, tak ví, že má občas jisté (zlo)zvyky, jak ve zpěvu, tak v herectví, ale pokud má nad sebou pádnou režisérkou ruku, jsou tyto projevy, které mu občas recenzenti vyčítají, okamžitě pryč.

Už na premiéře bylo jasné, že v roli Fantoma předvedl Vojtko nejlepší výkon celé své úctyhodné kariéry. Pěvecky mu nelze vytknout nic, zpívá s naprostou lehkostí, s určitými částmi si příjemně pohrává a ústředním hitem Hudba noci si získá i své největší odpůrce.

Radim Schwab to má složitější než Vojtko a je slyšet, že se na zpěv musí více soustředit. Byť je na poslech příjemnější Vojtko, u Schwaba lze předpokládat, že s reprízami bude jeho pěvecký projev jistější.

Fantom opery GoJa Music Hall

Marian Vojtko (Fantom) a Michaela Gemrotová (Christine Daaé)

Romantická a tajemná poloha role nečiní obtíže ani jednomu. Schwabovi vždy seděly démonické role a gestikulaci pro ně typickou vkládá i do postavy Fantoma, možná by mohl ubrat na příliš dramatickém kroužení kolem Christine během notoricky známého hitu Fantom opery, kde je navíc vidět, že mu překáží dlouhý plášť, v jednu chvíli si ho namotal  kolem ruky, což esteticky nevypadá příliš dobře.

Křest hereckým ohněm pro oba pány nastává ve dvou zlomových momentech – když Christine strhne Fantomovi poprvé masku a v závěru, kde se v podzemí střetává ústřední trojice. Tam se naplno projeví Fantomova nevyrovnaná povaha, která dává průchod jeho sebelítosti i zuřivosti.

Lepší dojem v nás zanechal Marian Vojtko, i když výkon obou je v rámci tohoto obtížného výstupu značně diskutabilní a zřejmě se do něj musí pánové ještě dostat. Vojtko pojal závěrečnou scénu skutečně maniakálně, u Schwaba musíme použít ustálené spojení o “tlačení na pilu”, méně je někdy více, příliš hysterie už působí spíše úsměvně.

Pravda je, že závěr by ve vás měl zanechat dojem, že vidíte nešťastně zamilovaného muže, co je zcela v koncích. Zda to na vás tak působí, ať už v podání Vojtka nebo Schwaba, už necháme na vás.

Ať už jste fanouškem jednoho, či druhého, nebudete odcházet nespokojeni, i když u nás to až na mírné herecké nedostatky “vyhrál” Vojtko.

Fantom opery GoJa Music Hall

Monika Sommerová (Christine Daaé) a Fantom (Radim Schwab)

U role Christine Daaé je třeba s radostí konstatovat fakt, že skutečně není třeba zvučných jmen na obsazení hlavní role. Stačí sáhnout mezi neznámé umělce a je zcela jisté, že pokud mají tvůrci šťastnou ruku, objeví úžasné talenty. U Michaely Gemrotové a Moniky Sommerové to byl výběr skutečně velmi šťastný. Obě dámy jsou typově dokonalé, čistým sopránem vládnou jevišti, zvládají všechny polohy role. Umí být ustrašenou baletkou, debutující divou, žačkou ovládanou andělem hudby, truchlící dcerou, zamilovanou snoubenkou, a v závěru také sexy kráskou. Ovšem o malý kousek více nás zaujala Monika Sommerová. Je to velmi těžké pojmenovat, nicméně z ní vyzařuje zvláštní něha, kterou přenáší jak na herecké kolegy, tak i na diváky. Díky tomu si odnesete z jejího pojetí emotivnější zážitek, zkrátka “něco navíc”.

Raoul, Vikomt de Chagny, je tak trochu nevděčná role. Málokdy mu někdo přeje, aby to u Christine vyhrál on, všichni spíše soucítí se zamilovaným Fantomem. Na premiéře rozptýlil dohady o nevhodném obsazení díky svému věku Bohuš Matuš. Zapracoval na sobě, výrazně zhubl, takže i největší skeptik by neuhodl jeho skutečný věk. Do role vkládá především svůj nezpochybnitelný pěvecký talent a barvu svého hlasu, skrze kterou vyjadřuje veškeré emoce, ovšem měl by se zbavit gestikulace rukou během pěveckého projevu. Zapracoval i na svém herectví, ale na paty mu výrazně šlape jeho alternant Tomáš Vaněk. Pro někoho možná neznámé jméno, ale svůj talent dokázal už v RENTu a také v menší roli v muzikálu Antoinetta – královna Francie.

Fantom opery GoJa Music Hall

Bohuš Matuš jako Raoul v úvodní scéně

Tomáš Vaněk dal svému Raoulovi naprosto přirozené herectví, takže ve všech polohách této role je naprosto uvěřitelný. Když vyznává lásku Christine, nezapochybujete ani na chvilku, že to myslí vážně, uvěříte mu každé gesto i notu,  jeho zpěv je naprosto suverénní. Vaňkovi se podařilo přímočarý charakter v očích diváků posunout úplně jinam a možná se i přistihnete, že fandíte spíše tomuto Raoulovi, než Fantomovi. S Monikou Sommerovou navíc vytvořil úžasný pár, který chvílemi válcoval herecky a pěvecky i hlavního představitele. A jedna typicky ženská poznámka – v uniformě během skladby Maškarní je Tomáš Vaněk velmi sexy.

Fantom opery GoJa Music Hall

Tomáš Vaněk (Raoul) a Monika Sommerová (Christine)

Roli divy Carlotty Guidicelli si užívá Tereza Mátlová. Sice česká verze ustoupila od italského přízvuku postavy, ale to rozhodně není problém, protože Carlotta není v podání Mátlové italská hysterka, ale sebestředná a namyšlená rádoby hvězda. Na Mátlové je skutečně vidět, jak ji čas strávený na jevišti baví, má možnost ze sebe vyluzovat opravdu velmi zábavné tóny, což vyšperkovává velmi zábavnými grimasami a gesty. Rozhodně jí role sedí více, než naivní Cosetta v Bídnících. Jen do toho kvákání by se mohla víc opřít.

Fantom opery GoJa Music Hall

Carlotta (Tereza Mátlová), Madame Giry a Meg Giry (Tereza Vágnerová)

Madame Giry, učitelka baletu a jediná osoba v celém divadle, která ví, kdo je Fantom zač, se na premiéře zhostila Miroslava Časarová, jméno muzikálem také nepoznamenané, ale díky jejímu ráznému pojetí role si jí zapamatujete. I když se Časarová nevěnuje zpěvu na plný úvazek a ve Fantomovi nemá příliš pěveckého prostoru, zaujme nejen svým projevem, ale také aurou tajemství, která ji obklopuje, což k Madame Giry rozhodně patří.

V roli její dcery, baletky Meg se střídá Tereza Vágnerová a Andrea Gabrišová. Obě křehké krásky, typově naprosto odpovídající, opora Christine v těžkých chvílích. Andreu Gabrišovou si možná většina pamatuje z reality show Cesta ke slávě, kde podávala poměrně nestabilní výkony. Stačil jeden duet s Christine a bylo jasné, že od té doby urazila velký kus cesty.

Další postavy jsou spíše komické, karikaturní. Ubaldo Piangi v podání Nikolaje Višnjakova nemá příliš pěveckého prostoru, nicméně pomocí šílené zrzavé paruky a vousů bylo dosaženo kýženého efektu, kdy máte tendence se smát, kdokoliv se tento otylý mužík v nevkusném obleku objeví v Carlottiných patách. Samozřejmě díky jeho přízvuku dochází i k vtipným nedorozuměním.

Role nových ředitelů divadla Firmina a Andrého nastudovali Jan Urban, Josef Štágr a Petr Matuszek. Tyto postavy vnímám jako ty zábavnější, jako zmatené úředníčky, co se se snaží mluvit do něčeho, čemu nerozumí (tedy do umění). Více tuto definici vystihla dvojice Matuszek/Urban. Oba vkládají do výkonu patřičné pitvoření a gesta, samozřejmě ve snesitelných mezích, Josef Štágr není tolik výrazný jako Urban.

Fantom opery GoJa Music Hall

Ústřední trio v dramatickém závěru

Závidím vám všem kteří jste Fantoma ještě nikdy neviděli a česká verze bude vaše premiéra. Věřím, že většina z vás si řekne, že se jim splnil sen. Určitě budete zažívat ty stejné chvilky “muzikálového opojení”, o kterém jsem psala v úvodu. Jsem přesvědčená, že budete nadšeni.

A pro vás, co jste Fantoma viděli v zahraničí, mám radu: i když to bude obtížné, zkuste se přenést přes pár chyb a také si Fantoma užijete. Ve srovnání se zahraničními verzemi se nemáme zač stydět.
A všichni dohromady můžeme mít radost, že muzikál, o kterém se u nás mluvilo jako o nerealizovatelném, konečně máme možnost vidět. V porovnání s ostatními muzikály v Čechách se jedná o nadprůměrnou show.

Pokud jste stále skeptičtí, tak se běžte podívat na nové talenty, které díky Fantomovi vstoupily na naše muzikálové nebe.

Fantom opery je jeden z nejkrásnějších muzikálů. Užijte si ho tak, jak si zaslouží.

Autorem fotografií je Michaela Feuereislová. Děkujeme agentuře GoJa za jejich poskytnutí.

Recenze a reportáže
“Muchova epopej” – melodický (ne)životopis v Brně
Recenze a reportáže
Na náročné konkurzy “Osmého světadílu” dorazila i skupina Elán
Fotoreportáže a galerie
Fotoreportáž z castingu multimediálního muzikálu „Naháči“, získá roli Drda či Šinkorová?
  • niki

    Já patřím k těm, kteří zahraniční divadelní verzi neviděla, a opravdu jsem odcházela nadšená. Porovnávat alternace zatím nemohu, oba představitele jsem viděla jen v roli Roula. S autorkou musím ve většině věcí souhlasit, snad bych jen za sebe řekla, že závěrečná scéna, kdy Fantom (v podání M.Vojtka) zpívá s hrající opičkou úryvek Maškarní, pro mě byla velmi dojemná.


  • HONZY

    HONZY
    Slavný muzikál A. L. Webbera FANTOM OPERY dorazil skutečně poprvé do Prahy a podle prvních předpremiér bude mít zasloužený, mega úspěch!Je to zásluhou technických i uměleckých složek, které do sebe správně zapadají.Překrásné, výpravné kostýmy, nápaditá choreografie, funkční, zajímavá scéna včetně padajícího obřího lustru, jízda loďkou po laguně a další efektní triky.Živý orchestr, výborný zvuk i povedený překlad do češtiny.Z pěveckých výkonů si zaslouží pochvalu všichni protagonisté (Schwab, Sommerová, Matuš….) včetně sezpívaného sboru.Pečlivá příprava se vyplatila a divák si odnáší silný divadelní zážitek, u nás v tomto žánru dosud nevídaný!Psáno z druhé předpremiéry 10.9.14 Hodnocení 100%.


  • Bidnik

    Honzy: Prosimvas proc kopirujete svuj prispevek pod kazdej clanek?


  • Adam

    Velkolepá show. To ano. Ale přesto trochu nudná. Po shlédnutí Ježíše v Karlíně, kdysi Cats v rockopeře ( tehdy Milenium) Josefa v Brně… nevím, Phantom mi nepřijde jako nejlepší dílo pana Webbera.
    Ale musím pochválit zvuk a hlavně, po dlouhé době muzikál kde nikdo nezpívá falešně !


  • Lucie

    Podařilo se mi na říjen sehnat lístky jen na vnější kraj sektoru M. Můžete mi prosím někdo poradit, jestli je tam vůbec něco vidět? Děkuji.


  • dj.koala

    Lucie, podle zdejší fotky scény architekta Daniela Dvořáka se obávám, že výhled bude velice mizerný. Uvidíte ten balkon, ale to co se děje v zadu na scéně vůbec. Ale co chtít za 349kč že?


  • Lucie

    dj.koala: Děkuji za info. Tak snad aspoň uslyším :-)


  • HONZY

    Ad Bidnik:Nechte si prosím komentování mého příspěvku,já též nepoukazuji na velké množství vašich “podnětných” spíše jednovětných rádoby postřehů.Honzy


  • Bidnik

    Honzy: Vas prispevek nekomentuji,jen se ptam,proc ho kopirujete pod kazdy clanek:-D jinak proti Vasemu prispevku nic nemam :-) mrzi me ze Vy proti mym ano :-(


  • Ondřej Doubrava

    Sektory M, N a bohužel i oficiální místa pro vozíčkáře (na chvilku jsem si tam zaparkoval a viděl jsem pouze zabalenou položku číslo 666 :-) ) jsou pro správný zážitek z Fantoma bohužel zcela nevhodná, do hloubky jeviště není vůbec vidět a ty portály se navíc v některých momentech posouvají a dělají “kukátkové divadlo”. Rozhodně na lístcích nešetřete a jděte třeba později, ale na dobrá místa, v klidu můžeme doporučit třeba i horní sektor J, odkud je ideální výhled, pokud si opravdu chcete užít každý detail v inscenaci, i když třeba herce budete mít malinko dál. Ale je jasné, že minimálně v prvních měsících budou diváci rádi za to, když seženou alespoň nějaký lístek a je pravda, že v těch bočních sektorech na ně lze natrefit i na poměrně blízké termíny. Je to zkrátka hlavně na divácích, my pouze můžeme doporučit.


  • Lucie

    Ondřeji děkuji za info a doporučení. Skutečně je to tak, nemohla jsem se dočkat a tak jsem zkrátka koupila co bylo :-) Chápu, že Fantom je kultovní záležitost a na lístcích by se nemělo šetřit, ale na druhou stranu mě trochu zaráží, že není scéna postavená tak, aby i diváci na levnějších lístcích měli nějaký slušný výhled. Chodím do divadel často a nejsem zrovna milionář, takže volím lístky na přístavky a na galerie a nikdy se mi nestalo, že bych neviděla celé pódium. A to jsou ty lístky daleko levnější než tady za 349 Kč a kde tedy asi moc neuvidím.
    V Hybernii a na Broadwayi člověk na přístavcích sedí v předních řadách za mnohem nižší cenu, než kolik platil vedle sedící divák na pevných sedadlech. A zrovna v Hybernii jsou ty přístavky dokonce i pohodlnější než ta sklápěcí křesla, kdy vám člověk před vámi leží na kolenou a člověk za vámi vám koleny dělá díru do ledvin…


  • niki

    V tom případě můžete být ráda, že v jiných divadlech ušetříte a na zážitku se to nepodepíše, a tady zainvestovat :) Na druhou stranu musíte počítat s tím, že lístky za 800 a za 350 musí být rozdílné a záleží na všich prioritách, zda radši lepší zážitek nebo ušetření.


  • Lucie

    To je mi samozřejmě jasné, že ta cena se musí někde odrazit, ale jak jsem psala, v jiných divadlech jsem s tím zatím nikdy problém neměla. Tak nějak jsem doufala, že tady to bude stejné :-)


  • Ondřej

    Zdravím Lucie, podotýkám, že na Fantomovi jsem ještě také nebyl, ale neni pravda že by všechna divadla byla tak dobře postavená jak píšete.. Třeba v Karlíně nebo Státní opeře z podobných levných míst také rozhodně neuvidíte na celé dění na jevišti.


  • Ondřej Doubrava

    V Londýně není žádnou hanbou, že se podobná místa alespoň slušně označí jako “restricted view” čili s omezeným výhledem, kde část scény zkrátka neuvidíte (nutno říci, že často třeba jen malou, ale už to takhto označí!) a jsou to většinou místa levná… Tady by to označení mělo být naprosto samozřejmé, protože ty strany jsou přímo “ultra restricted” (a ideální to prý nebylo ani na Bídnících)… třeba se časem to označení objeví, bylo by to férové, portálová hračka je sice ze středu efektní, ale ze stran moc dobrou diváckou sloužbu nedělá. Ale zase milá Lucie, budu rád, když se potom tady podělíte o přímou diváckou zkušenost, protože my máme názor jasný a třeba ve výsledku ale není tak zle. :-)


  • Lucie

    Ondřeji, ve Státní opeře jsem byla několikrát v rámci akcí, kdy byly opravdu velké slevy na lístky, takže jsem seděla na “normálních” místech a nemůžu tak hodnotit přístavky, pokud tam tedy vůbec nějaké jsou. V Karlíně běžně chodím na II. balkón doprostřed a výhled na celé pódium je naprosto v pořádku. A cena 290 Kč (několikrát jsem tam dokonce byla i za levněji v rámci slev na vstupenky z předchozího představení) je stále nižší než na Fantomovi. Je mi opravdu jasné, že za cenu 350 Kč nemůžu čekat stejný výhled jako u nejdražších vstupenek, ale pokud se naplní mé rostoucí obavy a představení ze sektoru M bude spíše audio než video, tak by mě to dost mrzelo. No, doufejme v lepší variantu :-)


  • Tereza

    V bočních sektorech jsem seděla (M, N), je tam výhled úplně v pohodě. Neuvidíte úplně do hloubky, počítám, že tak čtvrtinu celkového prostoru jeviště, kde se ale nejspíš nic moc neodehrává, myslím tím, zadní stěny, odtamtud vidět nejsou, to jsem si uvědomila, až když jsem si prošla o přestávce uličkou… Ale jinak mám pocit, že jsem dostala, co jsem chtěla. A zvuk je tam výborný.


  • One

    Je možné někde zjistit obsazení ? Žádný z herců to na svých stránkach nemá…
    Bude nějaké video ? :) nebo je to vše tak tajné ? :D
    Díky


  • niki

    U někoho z herců (ale fakt si ted nevzpomenu u koho) jsem na facebookových stránkách termíny viděla, ale zároveň jsem někde četla, že si produkce nepřeje obsazení zveřejňovat… Ale prakticky všichni z herců už dnes FB mají, takže není problém jim napsat a myslím že většina z nich vám soukromě své termíny sdělí. Na dotaz k videu už někdo odpovídal, že u představení, na která se vztahují licenční práva, videa nebudou.


  • One

    Díky moc :)


  • boby

    Opravdu nevím, jestli jsem byl na stejném představení jako “nadšení” recenzenti. Výkon Mariana Vojtka je jedním slovem příšerný. Nechápu, že ve stejném článku píšete, že jste muzikál viděli v zahraničí a zároveň chválíte českou verzi. Vojtko není Fantom, má charisma chcíplé kozy. Všude okolo nás – Vídeň, Varšava nebo Budapešť by ho to kvalifikovalo maximálně k účinkování v šatnářském ansámblu, půjčování kukátek, nebo k prodeji zmrzliny a programů. Texty J. Machka jsou zřejmě z google translatoru. Chybí jim kouzlo, co měl Borovec nebo Prostějovský ve svých přebásněních. Bohužel úroveň diváků je stejná jako úroveň místních “recenzentů”. Stačí jim to. Nic proti musical.cz, píše poctivě o všem, ale píšou ho amatéři, kteří do divadla chodí sice s nadšením, ale bez vzdělání. Je to kruté, ale je to třeba říct nahlas.


  • Felix

    Akorát nevÍm jak dlouho vám to představení vydrží, když hned po 3. představení vám přestal fungovat lustr. Připadali jsme se jak v 5D kině, když na nás začal kapat pot opravářů, kteří se snažili vytáhnout lustr nahoru pryč s jeviště. Ale aspoň jsme měli důkaz že Fantom Opery je zde s námi. Vždy když Fantom zpíval jak rozbil v dějové lince lustr, divadlo se začalo smát a tleskat.
    Byl jsem na předtavení Fantom Opery i v N.Y.C. a to co dokážeme tady doma bylo neskutečné, nejen že jsem v Americe neměl takové zážitky jako tady, ale hlavně to že máme o 100 procent lepší kostýmy a hlavně scénografii. Zpěvi nejsou bohužel tak výjmečný oproti N.Y.C., ale to nakonec vůbec nevadilo(uspívali to ? – uspívali !). Prostě to co jsem viděl jsem nečekal. Nádhera!!!


  • Roman

    boby: a smím- li se zeptat, čím se živíte Vy, že se o proti ostatním divákům cítíte tak nadprůměrný a vzdělaný? :-) Evidentně nejste příznivcem Mariana, to je každého věc, ale nezlobte se, tím že se mi představení líbí, mě ještě nemusíte urážet. Váš vzkaz si beru osobně, a nemyslím si že bych byl člověk bez úrovně a nevzdělaný… Fantoma jsem viděl v několika zemích, a opravdu si myslím, že “naše představení” je velice zdařilé, minimálně co se výpravy a kostýmů týká. A nezlobte se na mě, ale po třech představeních nelze i od největšího profesionála čekat totožný výkon, jako od člověka, který to dělá několik let. Každý kdo někdy stál na jevišti ví, že vše potřebuje čas minimálně několika repríz.


  • boby

    To Roman: Já nejsem příznivec MV, nemusím, proč bych měl? Ale kdyby na tu roli skutečně měl, nenapsal bych to. Cítím se natolik průměrný a vzdělaný, že nepotřebuji vidět nadprůměr, pochopím a ocením i normální obyčejné “cokoli” – jenže: to představení nemá dobrý základ, to nenaženete reprízami. Herci ani režie, či překlad. Napsal jste: “zdařilé, alespoň, co se kostýmů a výpravy týká.” – To je na “největší událost sezóny” trochu málo. A herecky je to opravdu slabé až hrůza – klasická bída českého muzikálu, ze které se dělá průměr a z něj fanoušci vyrobí nadprůměr. Cítím se natolik průměrně vzdělaný v oblasti divadla, abych tuto diskuzi dál nečeřil, ale názor jsem říct musel.


  • Jarda

    Já jdu na fantoma až za 14 dní, tak nemůžu zatím hodnotit. Z hodnocení bobyho cítím jakousi zvláštní zášť k tomuto představení. Připadá mě, že už před představením věděl, že se mu to nebude líbit. Myslím si, že nemá rád fantoma opery jako takovýho. To je úplně normální věc, každý preferujeme něco jinýho. Ale je trošku zvláštní, když 20 lidí řekne, že herci hrají výborně a boby řekne, že to byla herecky strašná hrůza. Tady něco nehraje. Je pravda, že z toho co jsem měl možnost slyšet, tak český texty jsou skutečně nic moc. Třeba Borovcovi Bídníci jsou podle mě úplně někde jinde. Myslím si ale, že i v angličtině není ten text u fantoma na takové úrovni jako třeba u Bídníků. U fantoma je myslím klíčová hudba, a ne texty. Pro mě je hudba u fantoma bezkonkurenčně nejlepší ze všech muzikálů. Mariana Vojtka jsem slyšel zpívat hudbu noci tento týden ve snídani s novou a skutečně to nebylo nic moc, ale to se samozřejmě nedá srovnávat s výkonem při představení (snad).


  • Andrea

    Dobrý den boby, cítím, že Vám dlužím odpověď. Pokud mohu mluvit i za kolegy, tak všichni jsme tu nadšenci, co chodí do divadla rádi, nikdy jsme tu nikde netvrdili, že máme nějaké vzdělání, ani se nenazýváme recenzenty, ale zprostředkovateli dojmů, a je jen na každém, co si z našich textů odnese. Pokud stojíte o recenzi na Fantoma od někoho se vzděláním, vyhledejte si recenzi od paní Hrdinové.
    Díky za Váš názor a přeji krásné zážitky v českých nebo zahraničních divadlech.


  • nikol

    Já se také ještě vyjádřím k textům – zcela upřímně, po prvním představení jsem vůbec netušila, jaké ty texty vlastně jsou. Fantoma mám v originále naposlouchaného, soustředila jsem se především na hudbu, výkonu, scénu apod., a slyšet k tomu český text jsem vlastně nepotřebovala a nevnímala ho, z čehož jsem usoudila, že texty jsou průměrné a nijak představení nerušily. Při druhém představení jsem se je snažila vnímat víc a myslím, že mají silnější místa (některé obraty se mi vyloženě líbily) a samozřejmě i slabší, ale srovnávat s Bídkíny bych si to nedovolila, génius jako Borovec není z mého pohledu nikdo. A k výkonu M.Vojtka ve Snídani – zpívat árie bez rozezpívání v sedm hodin ráno je opravdu něco jiného než při představení. Bobyho poměrně radikální názor mě překvapil, neříkám že je vše naprosto dokonalé, ale takovou hrůzu jakou popisuje jsem vážně nevidělěla. Já za sebe Fantoma doporučuji.


  • kolibrik

    Podceňuje-li Boby úroveň tisíců diváků, kteří během doposud sedmi představení Fantoma opery v Praze viděli a na závěr každého z nich tleskali dlouhé minuty vestoje, pak sám sebe zřejmě řadí mezi “creme de la creme”, mezi tu elitu, pro kterou jiný názor je názorem póvlu a tupé spodiny, jíž je třeba poučit. Pouští se do pana Vojtka a nazývá ho chcíplou kozou. Nuže, chtěl bych být u toho, kdyby to čirou náhodou říkal tomu téměř dvoumetrovému chlapíkovi, nesmírně živému a živočišnému, hrajícímu svou roli jako o život, říkal do očí. To se ovšem stane jen sotva, neboť trefná jsou v tomto případě slova madam Giry v onom muzikálu: “Odvážila byste se to říct i v přítomnosti skladatele?” Překladatele J.Machka podezřívá z používání google translatoru. Jak by, proboha, ty nesmysly, které google translator chrlí, napasoval do těch krásných a náročných melodií? Pro zajímavost jsem do translatoru zadal jen pouhé názvy některých skladeb. Podívejme se tedy, jakých výtvorů se mi dostalo! V závorce uvádím překlad pana Machka tak, jak jsem si ho zapamatoval. “Wishing you were somehow here again” (“Kéž bys tu jak tenkrát mohl být”) – Přeji ti byli nějak tu zase.
    “Past the point of no return” (“Tam, odkud zpět nelze jít”) – Za bod odkud není návratu.
    “All I ask of you” (“O víc tě nežádám”) – Všechno, co jsem od vás.
    “Wandering child” (“Zbloudilé dítě”) – Putování dítě.
    “Poor fool, he makes me laugh” (“Bloud, musím se mu smát”) – Špatná blázen, že mě to rozesměje.
    I já se musím smát panu Bobymu. Je to ovšem poněkud hořký smích. Ne ovšem tak hořký jako jeho žlučovitost.


  • Jana

    Bohužel, já také budu jedna z Těch, kteří nebyli nadšeni z muzikálu Fantom opery. V první části jsem bohužel nerozuměla ani fň, s ušima mi kroutila zpěvačka, která zpívala Charlottu, zpívala tak upištěným až nepříjemným hlasem, že jsem opravdu měla chuť po první půli odejít. Ústřední melodie nebyla zpívaná s citem a kouzlem, byla jen odzpívána. Fópá s lustrem, který nespadl a nešel vytáhnout, to bylo taky úsměvné, ale stát se to může, až na to, že jsme čekali poměrně dost dlouho venku a už jsem se přestala i těšit na pokračování. Druhé jednání mě mile překvapilo, bylo to již příjemné. Nejvíce mi však vadilo, když jich tam zpívalo, někdy dá se říct řvalo více, to bylo pro mě neposlouchatelné. Závěrečná scéna byla také až přehnaně přehrávána. Celkový dojem průměrný a kapku zklamání…
    S lítostí musím konstatovat, že ač jsem Čech a patriotka, nemám potřebu tento muzikál již vice krát vidět…


  • Pavlína

    Jana: Ale Carlotta přesně takhle zpívat má. :-) Ve filmu si divadelní personál při zkoušce cpal do uší špunty. Zkuste jít na muzikál znovu třeba za půl roku, až si to všechno sedne. Já jsem se rozhodla pro totéž. Nekoupila jsem si vstupenky hned při prvním spuštění prodeje, protože jsem nechtěla vidět představení hned v samém začátku uvádění – právě proto, že vím jak náročné to je.


  • Tereza

    Tak já jsem asi byla na jiném muzikálu než pan boby. Napíšu i svou zkušenost.

    Když jsem se dozvěděla, že Fantoma uvede p.Janeček v Čechách, řekla jsem si: Ha ha, to u nás nikdo neuzpívá, neuhraje, to bude ostuda. Má nedůvěra v české muzikály je velká a zatím mě naplno přesvědčili jen Bídníci a “Ježíš” (než jsem viděla Fantoma :).

    Nemám sice “živou” zkušenost ze světových divadel, ale slyšela jsem a viděla v TV snad všechna provedení, která kdy byla natočena na kameru a jsem Fantomův velký milovník. Když se blížila česká premiéra, objednala jsem lístky na předpremiéru a byla prosta velkých očekávání (ač jsem si je za ty peníze – lístky v 7.řadě uprostřed) přála mít ;) Ani jsem netušila, jak mile budu překvapena! Obsazení Vojtko, Gemrotová mě uchvátilo, jak krásně spolu ladili. Většinu představení jsem prožila ve stavu splněného snu a lehkého emočního kómatu ;)

    Muzikál je umění a umění je především o emocích a prožitku, nechat se unést. Toho se mi dostalo neskonale a už nyní mám objednané lístky na únor 2015 :) Hudbu komentovat netřeba – ta je jednou dána a náš ŽIVÝ orchestr ji odehrál bezchybně. Zpěv, kdy jsem Fantoma-Vojtka slyšela i v morku kostí, mě přesvědčil, že i my můžeme mít démonického i křehkého Fantoma. Ani u ostatních jsem nezaznamenala větší pochybení.

    Pro Janu: postava Charlotty stojí právě na pištění a lehké karikatuře operní primadony ;)

    Závěrem snad jen maličká výtka – ten lustr mohl padat rychleji, no :D Ale nejsem hnidopich. Takže vřele doporučuji – příběh Fantoma je nesmrtelný a každý si v něm najde kus sebe.


  • Kačka

    Jani, tomu pištění a řevu se říká OPERA :-D:-D a jak již název napovídá, bez toho se toto dílo neobejde :-D Nĕkdy je předem lepší zjistit si na co jdete :-D Hold koloraturní soprán není pro každé ucho…..


  • Bidnik

    No… S tim jakozto pravidelny operni divak nesouhlasim:) koloraturni sopran neznamena pisteni. Tedy v zadnem pripade nema znamenat. Ale pokud zminenou interpretkou byla Lucie Silkenova, tak tomu trochu rozumim, z opernich produkci z ni mam podobny pocit.


  • Jarda

    No myslím si, že podle této diskuze už tu máme odpověd na otázku z nadpisu článku. Fantom už emoce rozpoutal. Na mě to působí tak, že kdo má fantoma rád, tak si to představení v goje užije a bude to pro něj zážitek. Pro koho není fantom úplně šálek jeho čaje(i takoví diváci se najdou), tak se do “fantoma” díky českému provedení úplně nezamiluje.


  • Kačka

    Bídnik: To byla samozřejmě nadsázka… že soprán znamená pištění…. ale pro Janu evidentně ano


  • Jana

    milí diskutéři a fandové oper a muzikálů, ale já jsem napsala jen svůj pocitový názor. Fantoma opery znám velice dobře, byla jsem ně něj velmi zvědavá a těšila jsem se již od Vánoc, kdy jsem dostala lístek pod stromeček. Ano, máte pravdu, že jsem asi udělala chybu, že jsem to chtěla vidět hned, ale ta touha to vidět, co nejdřív byla v tomhle případě silnější než mozek. Uši mám v pořádku, soprán je krásný hlas, ale musí být poslouchatelný a příjemný i s tím, jak já říkám pištěním, ano, nejsem žádný operní kritik, mám jen své uši, ale ctím pořekadlo, že někdy méně je lépe a v případě této role a zrovna provedení, které jsem já 19.9. 2014 slyšela, mi prostě vůbec příjemné nebylo. Ano, možná, až to bude pět po 125-té, to bude krásné od samého začátku, ale přeci to zkoušeli, poměrně hodně dlouho, ne, a jsou to profesionálové. Možná měla zpěvačka pouze a jen trému, protože v druhém dějství už takto “sopránově nepištěla” – soprán ji zůstal, ale byl již příjemně poslouchatelný. Co se týká srozumitelnosti textu, tak opět v prvním dějství, ten, kdo to nezná, vůbec nemohl tušit, o co jde….Opravdu nebylo dobře rozumět. A na co jsem zapomněla, krásná scéna byla u hrobky, ta byla opravdu v podání hlavní hrdinky nádherná :-) Pořád přesto ve mě dříme, že podruhé už asi nepojedu…Dokonce ke konci představení, se dostavil i pan Janeček a seděl o dvě místa vedle mě, po deseti minutách však odešel, já se na něho dívala a i on byl docela nervozní…Nedivím se mu, já bych byla nervozní také, ale v dobrém slova smyslu, on tím žil dlouhá léta, chtěl udělat milovníkům této nádhery radost, za to mu skládám svůj hold obdiv, musím říct, že až do toho zpěváci a herci vběhnou a budou cítit v sobě tu jistotu, kterou na začátku opravdu asi mít nemohou, udělal pro nás fanoušky velkolepou věc. Já si dám kapku odstup, vstřebám dojmy a možná, za delší dobu si řeknu, husou, i přes to, co se ti nelíbilo, jsi viděla a slyšela prostě úžasnou věc….


  • music

    Poslyšte, možná byste nejdřív měli vidět originál, a pak teprve prohlašovat, že “Janečkovo dílo” je “úžasné”.


  • Petr

    music: a čemu říkáte originál? třeba? https://www.youtube.com/watch?v=Xh7vRCZWMXY Fantoma jsem viděl v Londýně a zrovna tato scéna je v pražské verzi jak choreograficky, tak kostýmově propracována “dle mého názoru” mnohem lépe… a zvládají to i bez figurín na schodech, které mě v Londýně vysloveně uváděli k šílenství. A pokud se nepletu, tak i český Fantom je “dílo” pana Weberra, pan Janeček ho pouze přivezl a zaplatil.


  • Dana

    Ne každý může létat za Fantomem do New Yorku nebo Londýna.


  • Lída

    Já viděla Fantoma 2x v Londýně v průběhu posledních 6 let a hned jsem spěchala i na českou verzi. Můžu klidně říct, že je srovnatelná, má úroveň, kterou má mít. Zdržme se porovnání s filmem nebo záznamem z 25. výročí, to je jiné médium, ne živé divadlo.


  • Vlasta

    Nadšení i zklamání – to asi nejvýstižněji vyjadřuje naše rozpaky po shlédnutí představení 20.9. od 19.00. Úchvatný hlas fantoma R. Schwaba byl pro mě nejsilnějším zážitkem. Skvělá a přesvědčivá byla Monika Sommerová, výborný T.Vaněk. Ale proč tolik estrády – shodly jsme se na výrazu “cirkus” u hromadných scén. Barevný efekt drahých honosných kostýmů jako by potlačil dějovou osu příběhu. Čím méně postav na jevisti, tím to bylo lepší! Skvělý orchestr, trošku jsem se ale divila pěvecké neprofesionalitě zpěváků – pozdní nástupy, zpěv mimo rytmus…patrné nejvíc u postav ředitelů divadla. A postava Madame Giry, nepamatuji si obsazení, to byl pro mě nejslabší článek – pěvecky nic moc a mluvený projev ještě horší, jen vizáž skvělá. Ale závěrečná scéna ústření trojice – fantoma s odhalenou tváří – dokonalé, dojemné… chtěla bych to poslouchat déle. To je ale jen můj názor, nikomu nevnucuji


  • HorskyTroll

    nemuzete aspon napsat kdo hral 1. a kdo 2. premcu? jako konkretne? hrala Matlovka obe?


  • niki

    Ano, Marián Vojtko, Bohuš Matuš a Tereza Mátlová hráli obě premiéry, jinak se většina rolí prostřídala.


  • Milena

    My jsme byli nadšeni.byli jsme v sobotu a vsichni byli skvělí.


  • Mlada

    Vlasto,prosim,muzete se mi ozvat na milenavosykova@gmail.com.dekuji.


  • HorskyTroll

    Niki: vite kdo a kdy? jen me to zajima, zda hrala Sommerova prvni nebo druhou


  • Linda

    HorskyTroll: Monika Sommerová hrála druhou premiéru.


  • HorskyTroll

    Lindo, diky. podle me si zaslouzila prvni.


  • Linda

    Taky si myslím.


  • HorskyTroll

    ale u doktora uz me neprekvapi nic


Novější komentáře »