„Godspell“ – Evangelium podle Matouše v zábavné a poučné formě s geniální hudbou

Dne 2. března 2008 byl v České republice opět splacen dluh a bylo zde uvedeno dílo, co zasáhlo do historie hudebního divadla. U nás je ale prakticky neznámé a první české uvedení na scéně Marta divadelní fakulty JAMU ho představuje v české premiéře v režii Jany Janěkové.

Jan Křtitel na začátku muzikálu

„Godspell“ coby dílo je vlastně takovou nechtěnou parafrází a souputníkem mnohem (alespoň u nás) slavnějšího bratříčka „Jesus Christ Superstar“. Oba dva měly světovou premiéru na Broadwayi ve stejném roce (1971), skoro stejně vkročily do kin i jejich filmové verze (1973) oba dva reflektují život a smrt Ježíše Krista. Přesto se obě díla podstatně liší.

Jako námět si počin Johna Michaela Tebelaka a Stephena Schwartze vzala reálně existující evangelium, konkrétně sv. Matouše. Evangelium začíná pokřtěním Ježíše Krista Janem Křtitelem a končí jeho ukřižováním a z mrtvýchvstáním. Celé evangelium je zarámováno setkáním mladých lidí, kteří si unavení spěchem moderní doby „hrají“ evangelium a biblické příběhy s morálním poselstvím, ovšem celé zabaleno do obalu „klauniády“ s velkou porcí velmi dobrého a vkusného humoru i interaktivity s divákem. Ten samozřejmě na konci druhé půle, postupně mírně opadne a Poslední večeře s následným ukřižováním tak vyzní nesmírně emotivně.

Ježíš a Jidáš (Lukáš Janota a Tomáš Novotný)

Pro naše diváky je „Godspell“ úžasnou příležitostí, jak objevit v Česku, slavného skladatele muzikálů, kterým Stephen Schwartz hlavně v USA zcela nepochybně je a v poslední době jeho proslulost dosáhla vrcholu s muzikálem „Wicked“, vycházející z motivů „Čaroděje ze země Oz“. Ano, hrál se tu sice několikrát jeho počin „Pippin“, ale jak brněnská, tak pražská inscenace, (o kterých existují zmínky) upadly prakticky v zapomnění a sehnat rozsáhlejší informace o jejich podobě je dnes prakticky nemožné. Takže pro Schwartzovu tvorbu se v ČR v podstatě jedná o nový začátek.

Ač je dílo často považováno za rockovou operu, její hudební rámec je mnohem bohatší, s popovými kořeny, přes folk, jazz, prvky vaudeville a další. Byla by tedy škoda nevyužít pro tak pestrou škálu melodií živou kapelu. Tu samozřejmě má, hudební aranžmá a nastudování z dílny Františka Chaloupky a Dady Klementové se nadmíru povedlo, velmi dobré je též české přebásnění Pavlíny Hoggard, která je i dramaturgyní díla a velice živelná je choreografie Radky Coufalové. Všechny složky jsou přímo neuvěřitelně propojené v jeden celek a vzniká tak nejen dramaturgická, ale též inscenační událost letošní muzikálové sezóny.

Autorem fotografií je Tino Kratochvil, fotografie jsou použité s jeho svolením.