RECENZE: KvětiNOVÉ děti přináší legendární VLASY v moderním kabátu (+ video sestřih)

Do Divadla Kalich vtrhly květiNOVÉ děti a s nimi muzikál VLASY. Jak se moderní pojetí již legendárního díla povedlo? To se dozvíte v naší recenzi, kde nechybí porovnání všech alternací a video sestřih z představení.

Muzikál, který se stal přelomovým v mnoha ohledech a jenž otevřel stavidla Broadwaye rockové hudbě, vznikl docela rychle. Libreto a texty písní napsali dva herci James Rado a Gerome Ragni, kteří sami žili mezi hippies z East Village. Jedná se tedy o generační zpověď, o manifest, protest proti falešným konvencím generace rodičů, bezohlednosti k přírodě, nedostatku tolerance ve společnosti a samozřejmě proti válce ve Vietnamu. Hudbu svěřili o generaci staršímu skladateli Galtu MacDermotovi, který s nimi sice nesdílel život v komunitě okorálkovaných mladých lidí, ale výtečně vystihl jejich hudební jazyk. Narodil se muzikál, jenž se stal divokou oslavou lásky a svobody.

Jako první se hotového muzikálu ujal producent Joseph Papp a nabídl pro něj autorům svůj nový divadelní sál v Central Parku, tedy na Off-Broadwayi. Start to nebyl nejoslnivější, opravdová divácká bomba vybuchla až přenesením Vlasů na Broadway zásluhou producenta Michaela Butlera. Premiéra 29. dubna 1968 v režii Toma O’Horgana byla tak ohlušujícím výbuchem, že jeho dozvuky jsou na světové muzikálové scéně slyšet dodnes. Na jedné straně silné protesty publika pohoršeného nahotou herců na jevišti, syrovým rockem, peprným slovníkem, bezostyšným znesvěcováním amerických symbolů nebo explicitními sexuálními i drogovými scénami, na straně druhé nadšení z něčeho nového, čerstvého, mladého, současného, do té doby nevídaného…

VLASY – Divadlo Kalich

Zkrátka na Vlasy „musel“ každý. Během čtyř let nepřetržitého uvádění muzikál odehrál na Broadwayi 1750 repríz, čímž se zařadil mezi nejhranější tituly všech dob. Podobnou senzaci vzbudilo i jeho uvedení v londýnském West Endu z 27. září 1968 a muzikál se rozjel do světa.

Na svou filmovou podobu muzikál Vlasy čekal celých 10 let. Režisér Miloš Forman sice zhlédl hned jeho původní broadwayskou verzi a z představení prý rovnou odcházel přesvědčený, že toto dílo musí převést na stříbrné plátno, ale tak dlouhou dobu mu pak trvalo, než autory muzikálu přesvědčil nejen o sobě jakožto režisérovi, který se v USA ocitl teprve nedávno a který doposud žádný hudební snímek nenatočil, ale také o změnách v příběhu, jenž chtěl provést společně se scénáristou Jeanem-Claudem Carriérem. Je dobře, že nakonec dostal svolení a jeho Vlasy spatřily v roce 1979 světlo světa. Muzikálu tak vdechl nový život s novými tématy, která v něm našel.

Česká premiéra Vlasů se konala v Divadle Pyramida (nynější GoJa Music Hall) na pražském Výstavišti v prosinci 1996 v režii Radka Balaše. Druhou a dosud poslední profesionální produkcí byla ta v Městském divadle Brno (2004-2005) od Dodo Gombára. Nyní se tento legendární muzikál do Prahy vrací v novém nastudování po více jak 20 letech…

VLASY – Divadlo Kalich

VLASY V DIVADLE KALICH

KvětiNOVÉ děti, jak zní podtitul muzikálu, lákají v režii a scéně Šimona Cabana na klasický příběh, který je přiblížen či tak trochu přetvořen pro současného diváka. Problémy mladé generace reflektují dnešní dobu, od mobilů, sociálních sítí až po genderovou korektnost.

V první polovině představení se tak ocitáme mezi studenty maturitního ročníku, kteří jako půlnoční překvapení na svůj maturitní ples nacvičují muzikál Vlasy. I když se jim zprvu téma moc nezamlouvá, postupně pronikají do tajů tzv. „hippie life“. V tom jim na scéně pomáhá postava vozíčkáře, válečného veterána, který dnešním studentům nabízí svůj reálný pohled na život a to i za pomocí jointů a všeho, co k hippie životu patří.

Od Cabana to je odvážný a dobře myšlený počin. Přiblížení k reálnému světu chválíme, horší to je pak s jeho provedením. Hlavním úskalím je nelogičnost děje. Divák se často ztrácí v tom, kde se právě nachází, co je skutečnost a co zkouška muzikálu. K tomu nepomáhá ani zmíněná postava vozíčkáře, která se převtěluje do postavy Bergera, nebo to je snad Berger sám? Trochu úmorné jsou i dialogy studentů se svou učitelkou, které v některých momentech děj nikam neposouvají a rozhodně by stály za zkrácení. Za zkrácení by stála i „nekonečně dlouhá“ píseň „Hashish“, v níž všichni studenti neustále opakují různá hesla. Po solidně nadupaném začátku písněmi „Aquarius / Vodnář“ a „Donna“ vás „Hashish“ nenaladí na tu správnou vlnu, naopak vás utlumí, a když už si myslíte, že jste se ho dalším číslem „Manchester“ zbavili, vrátí se vám jako bumerang zpět. Zůstává nám záhadou, proč Divadlo Kalich sbíralo od diváků během předpremiér připomínky a náměty, Caban režijně do díla vůbec nesáhl, nebo jsme žádné podstatné úpravy nepostřehli, což je škoda. První půlce by to prospělo.

Druhá půlka pak přesouvá studenty do jejich dospělého života. Claude rukuje do války a Berger, společně se svými kamarády ze studentských let, se ho chystají navštívit. A tady už se Vlasy víceméně drží svého originálu, není potřeba nějakých inovací. Nadčasová témata, reálnost, dynamika, vše funguje dokonale a to až k strhujícímu finále v písních „What a Piece of Work Is Man / Jak je člověk uhněten / Kdo si troufá“ a grandiózní „Let the Sunshine In / Kéž slunce svítí“, která je nově proložena rapovou vsuvkou.

VLASY – Divadlo Kalich

VLASŮM VÉVODÍ ARANŽE A CHOREOGRAFIE

Zbrusu nový a moderní háv doznaly původní písně. O nové hudební aranže a hudební a pěvecké nastudování se postaral Ľubomír Dolný, který v Divadle Kalich již spolupracoval na muzikálech Osmý světadíl, Pomáda, Horečka sobotní noci či Srdcový král. A i tentokrát to byla trefa do černého. Nové aranže nezní jako stará deska ze šedesátých let, muzikálu dávají nový náboj a rytmus a už jen kvůli nim stojí za to se na Vlasy vypravit. Navíc ve skvělém nazvučení Martina Strotzera znějí dnes již kultovní skladby opravdu znamenitě.

Překlad a přebásnění pochází z pera Jiřího Joska, který se bohužel premiéry Vlasů nedožil, neboť během zkoušení podlehl těžké nemoci. Nenalezli jsme zde žádný nešvar, který bývá kamenem úrazu některých „rychlo překladů“ u jiných děl. Za nás hodnotíme tuto složku na výbornou.

Pod energickou taneční choreografií je podepsána Petra Parvoničová. Dalo by se říci, že pohybově nešetří téměř nikoho a každý odvádí maximální výkon. Tanečníků a sólistů je plné jeviště a každý pohyb je promyšlen k oku lahodící dokonalosti. Choreografie vás zkrátka budou bavit.

Nabitým choreografiím pomáhají vyniknout i nápadité kostýmy, které má na svědomí Zuzana Straková. Dočkáme se pro hippies typických rozevlátých šatů a pestrobarevných košil, květinových či barevných čelenek ve vlasech a nechybí samozřejmě ani korálky. A přesně tak to má ve Vlasech být, kostýmy můžeme jen chválit.

Jednoduchou, ale velmi účinnou scénu vytvořil Šimon Caban. Na jeviště rozmístil sedm zavěšených úzkých LED panelů, na které se promítají jak prostředí, tak různé nálady k písním. To umožňuje rychlé až filmové střihy s minimálními přestavbami.

VLASY – Divadlo Kalich

SKVĚLÉMU OBSAZENÍ VLÁDNE TOMEŠ A PEKÁREK

Všechny tyto složky by ale nefungovaly, pokud by jim chybělo kvalitní obsazení. A my můžeme hned s radostí konstatovat, že toho se ve Vlasech dočkáme, ostatně, jak už jsme v Divadle Kalich zvyklí. Vidět můžete mnoho známých a v Kalichu prověřených jmen, ale také úplně nových mladých tváří, jež přináší, zvláště pro nové nastudování tohoto kultovního díla, nutný svěží vítr. Co mají ale všichni společné je nasazení a nadšení, všichni jedou na 100% a za Vlasy téměř dýchají.

V hlavní roli Bergera se na premiéře představil Roman Tomeš. Tomeš je excelentní zpěvák a i zde se po pěvecké stránce ukazuje v tom nejlepším světle, pěvecké party zvládá s jistotou jemu vlastní. Musíme však konstatovat, že ve Vlasech rovněž zúročuje své herecké zkušenosti a roli Bergera hraje skutečně přesvědčivě, ať už v poloze životem ostříleného válečného veterána či jednoho ze spolužáků. Tomešův Berger je plný emocí a jeho výstup ve finálové písni „Let the Sunshine In / Kéž slunce svítí“ jistě vžene nejednomu divákovi slzy do očí.

Roman Tomeš

Alternující Přemysl Pálek je dalším osvědčeným “Kalichovským” jménem. Po herecké stránce je taktéž výborný, exceluje zvláště v roli charismatického válečného veterána, jež zasvěcuje studenty do tajů hippie života. Lehce pokulhává po stránce pěvecké, v určitých částech jsou pro něj náročné písně nad jeho síly, pere se s nimi ale se ctí. I jeho Berger určitě stojí za vidění.

A jelikož k Vlasům patří i nahota, dočkáte se v závěru první půlky od obou nečekaného odhalení.

Jednou z mladých, v Kalichu nových tváří, je Richard Pekárek, který doslova září v roli Clauda. Oslnil nás zpěvem i herectvím. Jeho zajímavá barva hlasu se velmi dobře poslouchá a mladého studenta toužícího jít bojovat do války ze strachu, že vzdálené válečné konflikty ohrožují svobodu světa ve kterém žijeme a jejž ostatní spolužáci díky tomu považují tak trošku za blázna, hraje excelentně. Ač Claude během děje několikrát pronáší, že by si přál být neviditelný, v Pekárkově podání tomu tak opravdu není. Čistou energii jeho postavy na jevišti vnímáte téměř pořád, i když zrovna nemá žádný výstup, k tomu mu samozřejmě pomáhá i jeho vzhled. Nemáme co vytknout.

Richard Pekárek

Trošku jinak s postavou Clauda naložil alternující Milan Peroutka, kterého už diváci v Kalichu mohou znát z muzikálu Krysař. Peroutka je dalším velmi talentovaným muzikálovým umělcem. Jeho Claude je drsnější a sedí mu perfektně role vojáka ve druhé půlce, v první půlce působí maličko nevýrazně, ale věříme, že to se s počtem repríz zlepší. Ani pěvecky vůbec nezaostává a se svými písněmi si poradil bez problémů.

V hlavní ženské roli Sheily, dcery zbohatlíků do které se zamiluje Claude, se na premiéře představila Petra Vraspírová. Ač je Vraspírová v Kalichu nováčkem, je to zkušená muzikálová herečka a na jejím výkonu je to znát. S přehledem tančí, zpívá i hraje. Naprosto vyrovnanou alternací je ale Charlotte Doubravová, která se v posledních letech z malých rolí vypracovala až na role hlavní a musíme podotknout, že právem. Hraje Sheilu po svém, řekli bychom trošku energičtěji, narozdíl od Vraspírové. Obě jsou výborné, narazíte-li na kteroukoliv z představitelek Sheily, budete spokojeni a některá zaváhání ve vysokých tónech jim rádi odpustíte.

Petra Vraspírová

V tak trochu potřeštěné roli Jeanie vystupují Michaela Tomešová a Simoma Tlustá. Tomešová je již stálicí Divadla Kalich a jejímu výkonu není co vytknout, všechny muzikálové složky zvládá více než dobře. Její nejsilnější moment pak nastává v samotném závěru představení, kdy vás, sedíte-li zvláště v předních řadách, emočně přiková do sedaček. Milým překvapením byla pro nás Simona Tlustá. Její bezprostřednost a až diblíkovský vzhled působí na jevišti opravdu roztomile a užíváte si každého jejího „poblázněného“ výstupu. I zde jsou alternace vyrovnané a záleží jen na osobních preferencích.

Michaela Tomešová

Velkou příležitost dostala v roli Suzan Tereza Machová, která se doposud věnovala spíše tanci, než klasické muzikálové trojkombinaci. Už na zářijových předpremiérách ukázala potenciál a nutno podotknout, že k premiéře ušla velký kus cesty. Nejsme přílišnými fanoušky zpívajících tanečníků, ale v tomto případě uděláme rádi výjimku. Jak se nám líbil výkon Machové, tak její kolegyně Nina Horáková nasadila přesto laťku Suzan minimálně o level výš. Herecky naprosto přirozená, zvládající s lehkostí všechny polohy a její podání písně „Easy To Be Hard / Je snadné nemít rád“ se právem zařadilo mezi nejsilnější zážitky představení.

V dalších rolích jistě zaujme až excentrický Lukáš Adam v roli jednoho ze spolužáků, Huda. Ani jeho alternace Jan Tenkrát, jenž hraje postavu civilněji ale ani v nejmenším nezklame, ba naopak. V Adamově případě by možná trochu platilo pořekadlo, že méně je někdy více. Oba vás ale jistě nadchnou ve strhující písni „Colored Spade / Černá huba”.

Lukáš Adam a Roman Tomeš

Postava homosexuálního bratra Sheily, bohatého Steva nabízí asi největší prostor pro komiku a vtip, dělí se o ní Filip Hořejš a Viktor Novák. Hořejš se v roli gaye skutečně vyžívá a diváka baví každým svým výstupem. Novák postavu nehraje až tak výstředně, což ale nepovažujeme za mínus a i na malém prostoru nás svým pojetím zaujal, zároveň jsme si nemohli nevšimnout jeho krásné barvy hlasu a doufáme, že ho v budoucnu budeme mít šanci slyšet víc.

Posledním v partě kamarádů je Woof, jehož ztvárňují Jan Fanta a Štěpán Komárek, o kterých by se dalo říci, že jsou mladou nadějí a svěžím větrem naší muzikálové scény a oba pánové podávají komplexní muzikálový výkon a my se již nyní těšíme na jejich další role.

Trojrole „třídní, matka, novinářka“ připadla na Marii Křížovou a Kateřinu Steinerovou. Křížová pojala roli třídní učitelky více „kamarádsky“, jakoby se chtěla více přiblížit studentům. Oproti tomu Steinerová se snaží zachovat od studentů mírný odstup. Každá přináší do role kus svého humoru a pokaždé se bavíte jinak. Obě dvě pojetí se nám zamlouvají a je opět na divákovi, co bude preferovat více. V sólové písni „Aquarius / Vodnář“ nás o něco více zaujala Křížová. Svůj výkon pak obě dámy podtrhují v konfrontační scéně rodičů s dětmi, kterou musíme režiséru Cabanovi pochválit.

Marie Křížová

Další trojrolí je pak „ředitel školy, otec, lampasák“. V některých momentech působí tyto role trochu nadbytečně, ale to není problém jejich protagonistů Michala Pleskota a Petra Novotného. Oba dva pánové podávají sympatický výkon.

Skvělé a vyrovnané obsazení, „nadupané“ aranže, energická choreografie a neskutečně emotivní finále jsou hlavním lákadlem muzikálu Vlasy. První půlka má své chyby, ale v celkovém kontextu jsou Vlasy parádní a moderní podívanou, kterou nám opět naservírovalo Divadlo Kalich.

VIDEO SESTŘIH

Účinkují: Roman Tomeš, Richard Pekárek, Charlotte Doubravová, Jan Tenkrát, Štěpán Komárek, Nina Horáková, Simona Tlustá, Filip Hořejš, Marie Křížová, Michal Pleskot, Ivona Szantová, Martina Fantová, Katrin Cvinerová, Kateřina Górnioková, Filip Jankovič, Tomáš Drobil, Jiří Marek, Ondřej Martiš

VIDEO – PREMIÉRA

18. 1. 2019 – pátek – 19:00 hod.

Účinkují: Roman Tomeš, Richard Pekárek, Petra Vraspírová, Lukáš Adam, Jan Fanta, Tereza Machová, Michaela Tomešová, Filip Hořejš, Marie Křížová, Michal Pleskot, Ivona Szantová, Martina Fantová, Martina Ctiborová, Kateřina Górnioková, Filip Jankovič, Tomáš Drobil, Jiří Marek, Jakub Sedláček

VIDEO – 1. repríza

19. 1. 2019 – sobota – 14:30 hod.

Účinkují: Roman Tomeš, Milan Peroutka, Petra Vraspírová, Lukáš Adam, Jan Fanta, Nina Horáková, Simona Tlustá, Viktor Novák, Marie Křížová, Petr Novotný, Karolína Beerová, Viktorka Steinerová, Katrin Cvinerová, Veronika Šlapanská, Filip Jankovič, Radek Fišer, Lukáš Prokop, Jakub Sedláček

VIDEO – 2. repríza

19. 1. 2019 – sobota – 19:00 hod.

Účinkují: Přemysl Pálek, Milan Peroutka, Petra Vraspírová, Lukáš Adam, Štěpán Komárek, Nina Horáková, Simona Tlustá, Marie Křížová, Petr Novotný, Kateřina Beerová, Martina Ctiborová, Veronika Šlapanská, Filip Jankovič, Radek Fišer, Lukáš Prokop, Jakub Sedláček

VIDEO – 3. repríza

20. 1. 2019 – neděle – 13:30 hod.

Účinkují: Přemysl Pálek, Milan Peroutka, Charlotte Doubravová, Jan Tenkrát, Štěpán Komárek, Nina Horáková, Michaela Tomešová, Viktor Novák, Kateřina Steinerová, Petr Novotný, Karolína Beerová, Martina Fantová, Katrin Cvinerová, Kateřina Górnioková, Jiří Minařík, Tomáš Drobil, Jiří Marek, Ondřej Martiš