Mendel aneb Vzpoura hrášků – operetka pro letní večery (recenze)
Léto – doba odpočinku od hektičnosti divadelní sezóny, ať už ji prožijete teoreticky, prakticky, nebo z pohledu fanouška. Co by to ale bylo za slunečné večery bez několika návštěv open – air produkcí. Ještě před začátkem divadelních prázdnin tak už pár sezón díky Městskému divadlu Brno ožívá Biskupský dvůr Moravského zemského muzea. Letos 21. června tam měla světovou premiéru rozpustilá operetka o jedné z nejdůležitějších osobností spjaté s Brnem – zakladateli genetiky Gregoru Mendelovi.
Sehraná autorská čtveřice – hudební skladatel Karel Cón a tři libretisté a vzájemní „koordinátoři“ Stanislav Slovák, Jan Šotkovský a Petr Štěpán Mendelův příběh pojímají jako zábavnou skládanku jeho důležitých životních okamžiků ( profesorská zkouška,vysazení hrášků, první významná přednáška o jeho objevech) a zároveň planou láskou k divadlu a k jeho historii. Hravou formou dobírají i drobného edukativního prvku, který si divák může podobně jako hrášek z lusků, bude-li chtít. Představení je tak vhodné jak pro ty, co se chtějí s postavou Gregora Mendela teprve seznámit, tak pro znalé brněnské patrioty. Ale jak je naznačeno, mnohem víc než pomůcka k výuce, výsledný tvar spíše vyznává poctu samotné osobě Mendela a divadlu a lidem v něm zapojeným zároveň. Stejně jako u nedávného projektu Divadla Na Orlí PA – PAPAPA – PA – PA.
Známe to asi všichni: Píšeme nějaký článek, práci, případně čteme nějakou divadelní hru. A potřebovali bychom se autora, který je v tu dobu ale už po smrti, potřebovali zeptat na nějaký detail, poznat jeho život. V této situaci je mladý doktorand historie Janek (Lukáš Janota), který se právě courá po „Mendláku“ a žije jen svou disertací. Nemá čas na sympatickou přítelkyni, náladu ani na párty Divadelní vědy. Jenže právě divadlo mu už za pár minut bude velmi nápomocné. Přichází za ním slavný impresário Anton Zöllner s nabídkou výletu do roku 1843 až 1844 (změny prostředí jsou prováděny díky efektnímu videomappingu Petra Hlouška) a prožít tak Mendelův život alespoň na divadelních prknech. Koho by taková nabídka nelákala?
Anton Zöllner je zde vůbec velice výraznou postavou, bez přehánění se jedná o jedno velké sólo pro Milana Němce. Jako správný divadelník posouvá děj či přemýšlí, co je pro diváka právě nejzajímavější a přeje si, jako jeho kus byl co nejpoutavější. Při Mendelově přednášce Pokusy s rostlinnými hybridy spustí takovou klauniádu, že přednášce v tu chvíli prakticky nelze věnovat pozornost. Odlehčenost je ale tvůrčím záměrem. Je znát, že je v těchto rolích Milan Němec jako doma a stoprocentně ví, jak si získat publikum.
Lukáš Janota ale už od začátku bez problémů splyne s charakterem a rozhodně nehraje druhé housle, svůj prostor ale získává hlavně ve chvílích intimnějších, kdy rozjímá nad svým osudem.
A když už jsme u slůvka osud, nesmí chybět důležitá součást každé správě divadelní hry, tentokrát jde o subretu Emmu Denckerovou. Andrea Březinová s jistotou rozehrává úlohu miláčka diváků a jak scénář neopomíná, i divadelních kritiků, její platonický vztah s Mendelem však nedostal mnoho příležitostí se rozvinout.
Nesmíme zapomenout ani na některé epizodní roličky, v nichž září zejména Dušan Vitázek jako Ľudovít Štúr v krátkém “slovenském intermezzu”. Nezáleží na rozsahu role, jeho temperament naplno využívá svých pět minut slávy. A Schuster Jiřího Resslera je narážkou na všechny divadelníky, kteří měli kdy co do činění se zlobivým hercem. Dramaturgické nůžky ale u jeho alotrií zacvakaly v pravý čas (viz poznámka na konci článku).
Hudba Karla Cóna, prováděná opět živým orchestrem, hýří rozpustilostí a vydání CD by jistě pomohlo k větší zapamatovatelnosti skladeb. A pokud jste viděli a zbožňujete podobně jako my Sněhurku a sedm trpaslíků této autorské čtveřice, nezapomnělo se ani na oblíbené citace. Proto nebudí žádné rozpaky, že si subreta Denkerová vypůjčí do úryvku z operety Princezna na hrášku pár taktů od kolegyně Lízy Doolittlové. A divácké nadšení či dokonce vyprsknutí smíchy se dá očekávat u objevení kousku z Příhod včelích medvídků.
Velmi chválihodné je, že se na rámec současnosti v závěru nezapomíná. (Některé počiny to mají často ve zvyku…) Jankův příběh je v současnosti po „dohrání své role“ také ukončen a jak se sluší a patří, hlavní hrdina se dočká svého úspěchu.
Open – air sezóna tedy začala úspěšně a díky Vzpouře hrášků můžeme do divadelních prázdnin vkročit s úsměvem na rtech.
Zajímavost na závěr: Texty hry v programech Městského divadla Brno jsou poslední dobou zjevně tištěny ve verzi před škrty. Nejen, že text Vzpoury hrášků je zábavný i jen při pouhé četbě, ale určitě stojí za pozornost najít různé drobnosti, co se do představení nakonec nedostaly.
Autorem fotografií je exkluzivně pro Musical.cz Lucie Baziková. Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, Facebooku apod., ozvěte se nám na e-mail: redakce@musical.cz. Publikování bez svolení autora je přísně zakázáno.
Komentáře