“Mona Lisa” – hudebně pestrý obraz
Hned ve čtyřech generálních zkouškách a třech plnohodnotných premiérách se na jevišti v současnosti zřejmě nejpopulárnější specializované pražské scény – Divadla Broadway – divákům představil zbrusu nový původní český muzikál “Mona Lisa”. Krom stálých osvědčených autorů v něm coby tvůrce muzikálové hudby debutuje Bohouš Josef. Jak se muzikál líbil naší redakci, se můžete dočíst v dnešní dvojrecenzi.
Pavel Košatka: “Mona Lisa vyniká především výkony, jinak nepřekvapí”
(psáno z veřejných generálek 2. a 3.3.2009 od 15 hodin)
Mona Lisa – jeden z nejslavnějších obrazů od známého malíře a vynálezce Leonarda da Vinciho. Nyní však v Praze poznáváme úplně novou Monu Lisu, a to muzikálovou. V Divadle Broadway ožívá muzikálový příběh podle románové předlohy Dietera Sinna “La Gioconda“, který poodhaluje tajemný příběh Lisy del Giocondo.
Mnoho diváků slyší na název “Divadlo Broadway“. Jedna část z nich okamžitě kupuje vstupenky a ta druhá se zděsí hrůzou. Jak psala kritička na portálu iDnes.cz – Divadlo Broadway má na svá představení stále stejný recept, kterým okoření každé téma, aby tak vzniklo podobné dílo. Rozhodně s tím nelze nesouhlasit, přesto je “Mona Lisa” zatím nejkvalitnějším komerčním počinem Broadwaye (nezahrnuji Adéla ještě nevečeřela, která je trochu z jiného soudku).
Co zůstává? Popová hitová hudba, honosné kostýmy, mediálně známé tváře, kýč, divácky líbivé prvky na efekt, projekce, délka představení, barevné osvětlení. Jedna z mála odlišností je právě téma – poprvé produkce sáhla po tématu, které není všeobecně divácky známé. Ale rozeberme si to jednotlivě.
“Mona Lisa” je hudební prvotina Bohouše Josefa, která se však dá přirovnat k muzikálové tvorbě Michala Davida, který s Josefem na hudbě spolupracoval. Na rozdíl od Davida však přináší nové hudební nápady, míchá více stylů a dílo tak působí svěže i přes celkem těžké a ne příliš veselé téma. Bohužel však lze slyšet i rukopis Michala Davida, takže některé části písní vám budou připadat, že jste je už určitě někdy slyšeli. Druhou negativní stránkou hudby je její nahrávka. Netuším, kolik hudebníků se na jejím záznamu podílelo, bohužel zní jak kdyby si to Josef a David nahrávali ve dvou. Samozřejmě s trochou nadsázky, ale více nástrojů by rozhodně neuškodilo.
Nejvýraznějším hudebním motivem je už všeobecně známá píseň “Jako Fénix“, která zazní v různých variantách třikrát, jednou dokonce jako duet. Hudebně zajímavý je také závěr první půle, který je opět sólovkou hlavní hrdinky (jak “netypické” pro Divadlo Broadway). Zajímavých písní je však v díle více, pro představu můžete zakoupit skvělé CD, které vřele doporučuji.
Komentovat texty Lou Fanánka Hagena už snad ani není třeba. Žádný posun od předchozích pokusů se nekoná a osobně pochybuji, že se někdy dočkáme lepších rýmů než: “Jistě má svůj časový plán, má zvláštní kouzlo tento pán.”
Bez komentáře by se obešly kostýmy Romana Šolce, které jsou opět skvělé a evokují danou historickou dobu (jejich věrnost nechám posoudit historiky). Martin Černý na jevišti Divadla Broadway vytvořil opravdu velice funkční a pohlednou scénografii. Technicky sice ničím nepřekvapí, pozitivem je minimální využití propadel. Trochu rušivě mohou působit delší přestavby mezi scénami, které se dějí ve tmě, často i bez hudební mezihry. Celkově se pak muzikál ocitá v poněkud klipovité rovině – píseň, tma, píseň, tma…
Celkem zbytečné jsou projekce Jarka Voborného, na kterých většinou uvidíme díla da Vinciho a Michelangela, nikterak však nepomáhají dokreslit dění na jevišti (kromě jedné scény při konci představení) a zrovna tam, kde by byly užitečné (ohňostroj), tak chybí.
Výše jsem zmínil také divácky líbivé prvky, které dílo zbytečně ještě více sráží do té komerční sféry. Od Draculy se zdá nesmírně populární umělý sníh, dočkáme se také kýčovitých “zlatých dešťů”. Co ale je zbytečné nejvíce, je “lyžovací scéna”, kdy dva tanečníci z company pobíhají na jevišti ve velkých plyšových kostýmech sněhuláků. Samozřejmě nadšení diváci tleskají a smějí se, inu, každý má svůj druh humoru. Poněkud na efekt je také létání nad hlavami diváků.
Problémem při prvních generálkách (možná se to již podařilo vyladit) byl zvuk. Hudba totiž mnohokrát “přeřvala” zpěv a nebylo tak často rozumět textům (sice se o nic moc nepřichází, ale jde hlavně o jejich obsah).
Prozrazovat děj by byla škoda, vzhledem k faktu, že většina muzikálů v Praze má všeobecně známé téma, a tak alespoň jedinkrát se můžete těšit na originální děj. Ve stručnosti se jedná o příběh Lisy del Giocindo, která je svou matkou donucena ke sňatku s Francescem. Stále však miluje Giuliana de’ Medici, kterého považuje za mrtvého až do chvíle, kdy jí napíše dopis a žádá jí, aby se nechala portrétovat u Leonarda da Vinciho. Dočkáme se také sporu mezi Leonardem a Michelangelem, zkorumpované městské rady nebo mateřských výčitek. V příběhu tak nechybí nic, na co by divák neslyšel – láska, zklamání, zrada, smrt…
Jak si s tématem na jevišti poradil režisér a zároveň také choreograf představení Libor Vaculík? Režijně nijak nevybočuje z průměru, choreografie je celkem slušná.
Na druhé generálce se v hlavní roli představila Marta Jandová, která roli převzala od Ivety Bartošové. A byla by veliká škoda, kdyby jí tato role unikla, protože byla doslova famózní. Nejen pěvecky, ale také herecky. Moc rád píši, že herci postavu nehráli, ale skutečně se jí na to představení stali. A jsem ještě radši, že to samé mohu říci o Jandové. O den později si Lisu zahrála Dasha. Pěvecky opět suverénní, herecky se také předvedla v nejlepším světle, ale stále tomu “něco” chybělo. Lepší dojem tady udělala Marta Jandová.
V představení také exceluje autor Bohouš Josef, který hraje Michelangela i da Vinciho. Měl jsem štěstí ho vidět v obou rolích, které zvládl bravurně, a to především pěvecky. Více mu však sedl Michelangelo, ve kterém předčil Alana Bastiena, který vynikal pouze ve výškách, jinak jeho výkon nebyl příliš zajímavý a výrazný. A jako Leonardo da Vinci exceloval Petr Muk, který opravdu mile překvapil.
Josef Vojtek, který hraje manžela Lisy Francesca, se za prvé od svého prvního muzikálového působení velice zlepšil a za druhé dostává role, které mu opravdu sedí. Jeho chraplák však stále zůstan pro mnohé diváky problémem. V roli milence Lisy Giuliana se představili dva rockeři – Jan Toužimský a Petr Kolář. Ani k jednomu nemám žádné výhrady, jen jsem zvědavý, jak se v této konkurenci s rolí popere Tomáš Beroun.
Matku Lisy si zahrála Hana Zagorová, o které musím konstatovat, že byla nejslabším článkem obou generálek a vlastně i jediným. Její pěvecké i herecké výkony byly opravdu podprůměrné, Zagorová se tedy už podruhé neprojevila jako vhodný muzikálový typ, byť v Jacku Rozparovači podávala lepší výkony. Sestru Lisy ztvárnily Marta Jandová a Zdenka Trvalcová, každá roli pojala trochu odlišněji, více však sedí Trvalcové, s Jandovou jako Lisou jsou pak ideální dvojice.
Překvapením byl Vlasta Horváth (Rafael Santi), který alternuje s taktéž skvělým Tomášem Savkou. Podobně vyrovnanou rolí je i Pietro Soderini, která vyžaduje i výrazné herecké schopnosti. Tomáš Trapl i Vilém Čok dokázali, že je mají a v této menší roličce ze sebe “vymáčkli” to nejlepší. Další skvěle alternovanou rolí je hrbáč Bernardo – Jan Fiala i Jan Maxián si opravdu nezaslouží kritiku. Posledním překvapením byla malinkatá rolička Giacoma, žáka da Vinciho. Toho hrál Roman Tomeš, kterého jsem dosud nikde neviděl, a hned na poprvé mě přesvědčil o svých hereckých i pěveckých schopnostech.
V oblibě jsou také taneční role, které němě doprovází celé představení. V Moně Lise je to Smrt, kterou skvěle zatančily Kristina Bastienová a Johana Hájková.
Nesmím zapomenout na zmínku o company, která je v Divadle Broadway stále stejně kvalitní, bohužel opět pouze tančí a sbory jsou hrány z nahrávky. Držím palce, aby se konečně tento nedostatek odstranil v budoucích inscenacích.
Udělat závěr u Mony Lisy je těžké. V rámci tvorby Divadla Broadway jde o nadprůměrný kus, v porovnání se světovou tvorbou nemá příliš šancí. Kladem jsou skvělé výkony (výjimky lze samozřejmě najít) a hudba. Stále se však jedná o komerční zátah na diváky, který však není tak nesnesitelný, jako některá předchozí díla stejné produkce.
.
Ondřej Doubrava: “Mona Lisa překvapuje hudbou, jinak ale sází na inscenační jistoty pro většinu diváků”
(psáno z druhé premiéry 5. 3. 2009)
Hned ve čtyřech generálních zkouškách a třech plnohodnotných premiérách se na jevišti v současnosti zřejmě nejpopulárnější specializované pražské scény – Divadla Broadway – divákům představil zbrusu nový původní český muzikál “Mona Lisa”. Krom stálých osvědčených autorů v něm coby tvůrce muzikálové hudby debutuje Bohouš Josef.
Nový počin pokračuje v dramaturgické linii velkých romantických příběhů cílenějších na široké publikum. K tomu posloužil i román Dietera Sinna “La Gioconda” a tvůrci nám tak předložili jednu z fiktivních verzí vzniku jednoho z nejslavnějších obrazů historie. A jelikož se opět jedná o naprosto záměrně vybranou “sladkou limonádu” nemůže být součástí hlavní zápletky nic jiného, než vynucený sňatek, spor dvou rodů a zejména šťastně nešťastná láska. A ač se dočkáme třeba i uměleckých sporů mezi Leonardem da Vincim a Michelangelem Buonarottim, či politických sporů,vedlejší linky jsou skutečně pouze rozvíjející, nijak nepřispívají k vyvrcholení a podstatě příběhu, ale o vystavení děje si ještě něco málo povíme níže… To vše nese jasný režisérský rukopis Libora Vaculíka a nechybí ani projekce Jaroslava Voborného (tentokrát pouze vhodně dokreslující děj) a tradičně honosné kostýmy nejpopulárnějšího divadelního návrháře kostýmů Romana Šolce.
Jednoznačně musíme vyzdvihnout pestrost hudby Bohouše Josefa (s přátelskou supervizí a spoluautorstvím Michala Davida) . Ten ani trochu nepromarnil příležitost a rozhodl se namíchat hodně pestrou paletu (když už jsme u toho tématu malířství) hudebních stylů, kde zúročuje jak své bohaté pop-rockové zkušenosti ze skupiny “Burma Jones”, tak nabídne i trochu ambientní nálady (velmi hezky “předehrový” motiv taneční postavy Smrti – Glorie Fricové, mimochodem, tak trochu je právě ona vypravěčem celého příběhu), prolínají se rytmy jazzu a funky muziky, nechybí ani retro čtyřicátých let v písni hrbáče Bernanda. Díky tomu se podařilo vystavět pár povedených čísel, melodie i vcelku hezky souzní s jednoduchou dramatickou linkou. Jen je škoda, že občas se v aranžmá místo živých nástrojů objeví použití zvuků syntetizátoru (viz. některé chóry).Texty Lou Fanánka Hagena, které budou asi opět předmětem četných diskusí, sice obsahují problematická místa (a správně na ně upozorňují i příznivci divadla, přitom by pro lepší souzvuk občas stačilo jen pozměnit veršosled), ale v rámci celku zase tak neobratně nepůsobí.
Bohužel je první třetina díla nepříliš výrazná, bez potřebného spádu. Jedná se vlastně o sérii samostatných obrazů, kde se seznamujeme s postavami a jsme svědky jejich charakterových načrtnutí. Někdy je dobré a rychlé (matka Lisy si v rámci působivých árií uvědomí závažnost svého chybného rozhodnutí), naopak těžko asi můžeme oplakávat smrt Leonardova milence, když se v jednom z předchozích obrazů projevil jako darebák a tak si melodicky poměrně silnou Leonardovu píseň “Prokletí spánku” lze vykládat spíše jako nářek osoby, která o tomto prohřešku milované osoby neví. Skladby z této části nejsou zdaleka tak zábavné jako ve zbytku představení, roztaženosti navíc přidává i fakt, že dekorace Martina Černého je sice díky segmentovému řešení variabilní a funkční, ale její průběžné přestavby jsou delší, než snese divákova pozornost (pokud zrovna neanalyzuje hudební motivy). Stejně tak choreografie jsou občas až přehnaně využívané, v milostném duetu „Jednou lásko přísahám“ dvojice tanečníků udělá dohromady jen několik figur a pak zase zmizí, čistěji by vyzněla jen se zpěváky. Je nutno podotknout, že ukázky nám prezentované na poslední tiskové konferenci, byly právě z této části a pokud se rozhodujete „Monu Lisu“ navštívit, neměli byste soudit tak úplně podle nich.
Zhruba od písně pojednávající o prezentaci sochy Davida “Na Davida jdem”, jako by se mírně mávlo kouzelným proutkem a divák je přítomen přehlídce efektních nápadů, aranžérských (přibyde rockovější sound a dechová sekce), i scénických (hezkým nápadem je akrobatická prezentace létajícího člověka, naopak nad přítomností sněhuláků při testování lyží asi mnoho z vás zakroutí hlavou…).
Tvůrci navíc už mají kmenové účinkující na Broadwayi pečlivě naposlouchané, proto se dočkáme i kvalitních interpretací. Ať už budeme mluvit o pěvecky suverénních Monice Absolonové a Heleně Vondráčkové coby hlavních ženských rolích Mony Lisy a její matky či Mariánu Vojtkovi coby Leonardu Da Vincim. Pěvecký charakter Michelangela Buonarrotiho Bohouš Josef jasně přizpůsobil svým hlasivkám. Část diváků by mohl překvapit Tomáš Beroun, role milence hlavni hrdinky Giuliana mu alespoň po pěvecké stránce poměrně slušně sedí. V roli Lisina věčně podnapilého manžela Francesca se představil Josef Vojtek a paradoxně je v této roli více zlý a jedovatý, než coby kníže Dracula ve vedlejší Hybernii.
Zásadní roli má pro osudy postav nevlastní sestra Margherita ve zdařilém podání Zdenky Trvalcové. Martin Pošta se sice s horami textu v prakticky činoherní roli popral skvěle, ale jeho role politika Pietra Soderiniho asi ve vzpomínkách nezůstane moc dlouho. Naopak velmi výrazný je Juraj Bernáth, ukrajující si coby Rafael Santi mnoho prostoru. Hrbáč Bernardo Jan Fiala zase přinese jak trochu záporáctví, tak humoru. O problematice postavy Giacoma Salaie, Da Vinciho důvěrného přítele, jsme si už napsali výše, výkon Daniela Bartáka je ale jinak velmi slušný, i když jeho účast v ději je minimální. Celkově se tedy v rámci obsazení nevyskytly větší přehmaty.
Závěrečné resumé: “Mona Lisa” hlavně díky barevnosti melodií hravě překonává předchozí “Angeliku”, pro někoho jistě i “Tři mušketýry”, v oblasti využívání dějové linky ale tak nějak zůstalo vše při starém, jako by se produkce bála nabídnout divákům něco závažnějšího, hlubšího a raději vsadila na „oddechovkovou“ jistotu pro diváky. Příznivci předchozích děl budou novinku milovat. Vyložení odpůrci na ni budou nadávat tak jako tak, diváky nezaujaté může v mnohém pozitivně překvapit, je na ní totiž znatelný určitý vývoj k malinko náročnějším dílům, uvidíme, jak to bude v budoucnu.
Autorem fotografií je exkluzivně pro Musical.cz Tomáš Král. Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, ozvěte se nám na email redakce@musical.cz. Publikování bez svolení autora je přísně zakázáno!
Více fotografií budete moci zhlédnout v nově připravované části našeho serveru, a to v kompletních galeriích, kde naleznete takové fotografie, které se k recenzím nevešly.
Komentáře
Verča P.
AutorMoc děkuji za recenzi, jsem na muzikál opravdu zvědavá!
Denisa
AutorMno, neodpustim si teda poznámečku, že zda se Pavle Tobě někdo něčím zavděčí?!
Jako Angelika je pro Tebe snad to nejhorší, co může existovat, v bledě modrym zřejmě i Mušketýři, prostě total povl(aspon to z Tebe čiší).Ted jsem četla celkem drsnou recenzi-řekla bych spíš kritiku na Monu Lisu.Co se týče DB a DH, tak se Ti zavděčil snad Golem-Kterej teda přiznávám zrovna moc neoslovuje mne.Určitě bych ho ale nezkritizovala tak jako Ty muzikály běžně kritizuješ.Jako začínám se sama sebe ptát,Proč ten Pavel do toho divadla vůbec chodí?´ , chodíš tam kvůli přehledu, kvůli recenzím nebo proč jako?Nebo ,jen´ kvůli těm dobrým pěveckým výkonům? Pochybuji, že by to bylo proto, že bez divadla nemůžeš dýchat a že díla aspon těchto´divadel by do Tebe vnášely to co do mne, nebo co do x dalších lidí,fanoušků, příznivců.V Tobě zřejmě moc emocí ty muzikály nezanechávaj, že? Škoda…Jenže právě i o tom to dost bývá.Víš to? Nebo si ty skutečný emoce necháváš pro sebe, a že by byly zahaleny do tak husté kritiky?…K ANGELICE, Angelika pro mne znamená hodně, že ani nebudu vypisovat celý začátek k tomu,s tím že ho stejně dost lidí i tak ví, ale řeknu k ni jen to, že vy možná jste ohromeni složitostí děl, a jak tam jde o umění a kdesi cosi, a pokud možno aby to bylo co nejvíc složitý.Uznavám, že Angelika je komerce hodně velká, ale je to příběh který v různých podobách, především té filmové je populární a známý a vyhledavaný už asi nákou řádku let,pro mne je to neuvěřiteně SILNÝ PŘÍBĚH, a asi nejen pro mne, když je stále omílán, a vsadim se že to je příběh, který propluje možná ještě hodně generacema.A tento příběh nepotřebuje žádné zbytečné na palici složitosti, protože je to prostě příběh, co v člověku něco zanechá, a to je pro mne milionkrát důležitější, než jestli je něco složitý nebo nesložitý.Já do divadla chodim pro emoce, ne za každou cenu složitý díla.To dílo ve mne musí něco zanechat, a Mona Lisa ve mne zdaleka nezanechala to, co Angelika, Mona je sice hezkej muzikál jako kde co, ale Angelika to není a nebude.Aby dílo tak silně zaujalo, tak je tohle ideální, a nevím zda lehce nahraditelný.(muzikály Jekyll a Hyde, Dracula jsou pro mne lepší než Angelika jenže taky co ve mne zanechaly, a tyhle muzikály beru do trošku jiné dimenze, než ostatní muzikály).Myslím, že samotná Michéle je takovou Angelikou i ve svých, jak jsem se podívala 70 letech…Kolik ji bylo, když Angeliku natáčeli?Tak to už taky o něčem svědčí.Stále pro nové generace, at je to generace našich rodičů nebo generace naše, a určo bude další a další..A pořád všichni tihle lidi mají Michéle za tu mladou, krásnou Angeliku de Sancé.A bude jí navždy.
HUGO
Autor…a ja se zacinam sam sebe ptat, proc musis do Pavla za kazdych okolnosti neustale a zrovna v tomto pripade si myslim i zbytecne ryt, postradam v tom jakykoliv smysl.
Btw. budes-li na tento muj prispevek jakkoliv reagovat, vez, ze na na Tvoji reakci uz reagovat nehodlam a ani nebudu!
ostatnim se omlouvam za takovy mensi “vylev”, ale uz to neslo vydrzet
Ondřej Doubrava
AutorMám pocit, že Denisin příspěvek je tak trochu adresován i mé osobě, tak chci jen všechny uklidnit, že jsme na nápor negativních příspěvků připraveni a nebojíme se ho, článek byl napsán upřímně a snad i slušně.
Klárka
AutorDěkuju za recenzi, až na menší detaily bych se pod ní mohla taky podepsat :-)
Denisa
AutorNikdo neříká, že nebyl slušnej, ale ten Pavlův je prostě drsnej až moc, řekla bych, Ondřeje neznám, takže nemohu ani soudit dál, jen prostě jak jsem četla Pavlův článek, tak jsem dostala pocit, že ho to vše prostě skoro až nebaví, když přidám, jeho veřejný názor na Angelu a 3M.A fakt do Pavla nereju za každých okolností, nebo to člověk už nemůže říci ani svůj názor? Ono je to těžký, když jsou osoby, co ho prostě nekritizují vůbec, a proto jsem JÁ stále ta špatná.Ale na to jsem si už taky zvykla.
Denisa
AutorJeště bych upřesnila, že NIKDO tady nezpochyboval kvalitu článku, nikdo neřekl, že Pavel ty články neumí psát, nebo něco takovýho, o tom ted vůbec neni řeč, to ja zase nemám problem uznat, když je něco fajn.Ale mluvim o Pavlově vztahu k divadlu, protože se mu vlastně furt něco z DB a DH nelíbí, tak mne to prostě jen překvapuje, to je asi logický, když je v divadelních FK, jestli se nepletu.
Fan
AutorPánové, celkem povedené recenze. Ještěže jste se dali dohromady. Ondra píše takové odosobněné recenze a Pavel tomu dodá tu osobitost. Takže člověk získá nejen informace ale i nástin situací a pohledů na pražskou tvorbu, jíž se jako divák neúčastní a až na několik výjimek účastnit nebude.
Hlásím ale nález chybek – každému po jednom: Pavle, v odstavci, kde se rozepisuješ o Vojtkovi, tak ti tam chybí písmeno: … chraplák zůstanE… Ondro, tobě zase chybí čárka ve 4.odstavci, 2.věta začíná Jedna, nemá tam být Jedná?
Tak jen tak dál. Ohledně Angeliky – Tu sérií filmů s Michéle miluji, ale na muzikál mě nedostanete ani za nic :) :D Pevně doufám, že nerozpoutám nějakou diskusi bokem, pak mi to bude velmi líto, ale momentálně mi to taky nedalo.
Fan
AutorJo a takový návrh na stránky, nechtěli byste pod každou diskusy, nebo prostě článek dát nějaké tlačítko, aby se člověk dostal hned nahoru? Jde o to, abych si ušetřila práci po vašich delších recenzích, či sáhodlouhé diskusi, jako je třeba na Bídnících :) Děkuji aspoň nad vašim pozastavením nad tímto nápadem.
Želva
AutorJá si obou recenzí moc vážím. Nabízejí střízlivý pohled, který bere v potaz i fakt, že kromě “široké veřejnosti” existují i náročnější diváci. Myslím, že prostě konstatují fakta, tak trochu s otazníkem, zda by nestálo za to, vydat se příště už nějakým méně otřelým a nebo více novátorským směrem. Díky.
Ondřej Doubrava
AutorŽelva: Díky za naprosté pochopení záměru a za pochvalu.
Fan: Máš pravdu, koncepty totiž v rámci rychlosti teď už většinou píšu na mobilu a on jaksi ještě neumí psát s diakritikou a jak se s tím pak dost dlouho mořím, tak stejně jedna či dvě uniknou, díky. Odosobněnost je relativní, ale v tomto případě to je pravda, ale snad se nejedná o nic fatálního a když, Pavel to fakt dotáhne. :-) Jsem ale rád, že i když se třeba na první pohled neshodujeme, tak na ten druhý začínáme mít ty názory hodně podobné.
L.end.a
AutorJá si Radku ale nemyslim, že zrovna tady by mělo být na místě Denisu okřikovat za její nesouhlas s Pavlovým a vlastně i Ondrovým hodnocením ML. To už by měla jen mlčet, aby jste si všichni nemyslely, že je to o osobních problémech mezi nima? Jen si hájí svůj oblíbený muzikál. A nedivim se jí. Já sem byla taky zvědavá na Pavlovu recenzi. Z dřívějších Pavlových příspěvků, ať tady, nebo u nás na stránkách fk, jsem znala jeho názor na Angeliku. A domnívala jsem se , že po zhlédnutí Mony budou jeho reakce podobné. Jaké bylo moje překvapení, když jsem už minulý týden někde četla, že se mu ML líbí. Ať se na mě pro můj názor zlobí kdo chce, je mi to jedno. V Mušketýrech, nebo Angelice něco začne a taky to je ukončeno, což sem u ML v mnoha scénách nepostřehla. Viděla sem to jen jednou, pravda, třeba to po druhé budu vidět jinak!!! Vůbec jsem například nechápala, proč tam byla tak srdceryvná píseň Mony Lisy, jak poznala toho hrbatého sluhu a zpívala, že jí bylo ublíženo, když celá scéna byla ukončena něčím jako ” to chce klid” od Leonarda. A nic…. asi bych teda čekala, že to bude nějak pokračovat, když to docela slibně začalo, jenže? To je jen jeden příklad …. Ale jak jsem psala, půjdu se na to jistě ještě podívat a pokud bude dvd tak si ho koupím. Mám ráda muzikály DB i DH, ale nebudu všechno jen chválit a nebo okamžitě zavrhovat. Jen mi prostě ML přijde nedodělaná. Víc než k této recenzi se přikláním k recenzi na konkurenčních stránkách http://www.musical-opereta.cz/ Z mého pohledu je pravdivější. Ale to je můj názor. Podobně jako Pavlův na Angeliku, že? Já měla mimochodem Angeliku taky hodně ráda jako Deni. Přivedla mě k muzikálům a vlastně i k divadlu celkově.
Denisa
AutorLenko třeba co ja osobně nechápu, je konec s tím obrazem..Nechci tady někomu prozrazovat, něco co ještě neviděl, ale prostě mi to přišlo blbý…Pak jsem čuměla a když jsem četla synopsi tak to bylo stejný, takže jsem to v tomhle nepochopila….No Mne právě Angelika taky zavedla k muzikálům, Monte Cristo v 10letech to fakt nebyl, byla to až Angelika čistě náhodou…A měla jsem tak užasný pocity..To už nikdy mít nebudu, i když mám z ní stále supr pocity, ale bylo to jiný…
Ondřej Doubrava
AutorJo, konkurence má pravdu v mnohém, my jsme tu ale vycházeli z toho, že nemá do nekonečna cenu se pitvat ve Fanánkových textech a nedostatcích dramatické linky, když cílová skupina bude plivat (viz. i Tebou zmíněné nelogičnosti, ale to by ty recenze byly ještě mnohem delší, takže do těch se píše to, co člověka opravdu trkne. A to byl u mě třeba ten Salai: “Jak ho můžu oplakávat, když udělala v předchozím obraze to co udělal” a polovina účinku z písně je alespoň pro mou osobu pryč. Kdepak, oplakávat se dají až na čestné výjimky jen osoby kladné.
danah
AutorRecenze jsou dobré, v lecčems souhlasím, někde ne. Ale o tom to je, co člověk to názor. A ze všeho nejlepší názor si udělá každý sám. Takže všechny recenze beru jako vodítko, ale radši se jdu přesvědčit sama :-). A dvě z generálek jsem viděla. Muzikál hodnotím jako slušný, o umělecké hodnotě se moc hovořit nedá. Ale přesto jsem si CD pustila už několikrát dokola :-) Vynechala bych sněhuláky. To je bohužel slabé místo děl Michala Davida (a v Moně je ho slyšet dost také), snaha odlehčit dílo a natahat tam diváky co touží po legraci….
Ale mě tyto vložky ruší. Proto si myslím, že je takový úspěch Draculy, ten je těchto estrád naštěstí ušetřen a za to p. Bednárikovi velký dík.
L.end.a
AutorJá taky nechci aby muzikály DB a DH někdo poplival a hodil všechny do jednoho pytle. Někomu se líbí to, někomu ono. Ale taky zároveň neumim pochopit někoho, kdo zas jen chválí bez špetky soudnosti. Nikdy není všechno jen černé a nebo bílé. Ale právě o tom by měly být tyto diskuze. A když už si zmínil Fanánkovy texty , tak za sebe mohu říct, že po jedné návštěvě muzikálu, bych si vůbec nedovolila je veřejně komentovat, ať kladně či záporně. To chce prostě slyšet víckrát a pak si utvořit názor. Je málo písní, které nás osloví při prvním poslechu. Ale překvapil mě dost Pavlův názor na Petra Muka. Já teda nevím v čem tam exceloval? Neviděla sem ho ještě v žádném muzikálu, ale líbí se mi jak zpívá. S tím jsem tam šla a docela byla ráda, že zpívá roli Leonarda on, když už jsme neměli štěstí na Mariána. Ale já neměla pocit, že by zpíval a vlastně, že ani nehrál. S kamarádkou jsme měly pocit, že dělal pouze Bosákovi “tyrše”. Možná to jiní neviděli??? Ale abych jen nekritizovala, zas mě moc mile překvapila Marta Jandová. Má hezky zastřenej hlas. A úplně jinej, než sem zatim v muzikálech slyšela:-)
Bídník
AutorDeniso, musim podporit Pavla, nebot “muzikaly” divadla Broadway vlastne nejsou zadne muzikaly. Muzikal je typ umeni, kdezto tohle je remeslo, zpusob obzivy producentu. Dukazem toho je i to, ze tam vystupuji skoro jenom hvezdy, ktere, presto, ze vetsinou vi, ze je to hruza, v tom vystupuji, nebot za to maji solidni honorar,protoze na to chodi hodne lidi. Monu Lisu jsem skoro nevidel, jen jsem slysel CD a zcela me odradilo,prestoze proti popu vubec nic nemam. Ale tohle mi prislo az amaterske. Rikam ze i Kleopatra byla necim nova, originalni a zajimava. Taky se na ni pracovalo pres 5 let. Pak ale Michal David zjistil, ze se divak spokoji jenom s hvezdami, tak rychle nasekal hruzy typu Angelika nebo Musketyri a lidi se bna to hrnuli, jenom aby videli tvare, ktere znaji z bulvarnich platku. Ano, kazdy muze chodit na co chce, ale pripada mi, ze neni vhodne psat “hudba – Michal David”, kdyz pulku hudby opsal a hudba nam byla povedoma odjinud. Nerikejme tomu proto muzikal, ale estrada hvezd. kKdyby tam ty hvezdy nehraly, predstaveni by nemelo sanci. Ja tvrdim ze dobry muzikal je dobry, at v nem hrajou hvezdy nebo ne. Takovym prikladem jsou treba les Miserables, kteri byli v praze vynikajici a v Brne taky, prestoze v praze zpivaly celebrity a v Brne nikoli.
Ondřej Doubrava
AutorL.end.a: A to je ono, člověk, který chodí na muzikál několikrát do měsíce pracovně, tomu jeden poslech stačí a už ví, navíc když si člověk pak porovná texty jiných muzikálů a když se k tomu přidá aspoň špetka citu pro rytmus . Ale je jasný, že běžný divák to má nastavené jinak a občas jim i závidím, že nemusí zas až tak hodnotit, nicméně vybral jsem si toto “zaměstnání” a snažím se jej dělat co nejlépe.
Romča
AutorPozoruhodné. Velmi rád jsem si obě recenze přečetl a musím konstatovat jedno. S tím, jak se zlepšilo Pavlovo odborné (pro kritiky zdá se nezbytné) výrazivo, s tím se ruku v ruce také Pavel přibližuje názorově oficiálním kritikům. Že by to i to vyčetl od Kábrtů, Spáčilových, Zemanových a jim podobných…?
Po generálkách mi Pavel řekl, že Mona Lisa překonala veškerá jeho očekávání, v recenzi ale najednou vidím laciné kritiky formátu: Je to dělaný komerčně na efekt a pro diváka. V podstatě tentýž názor má i Ondra. No jo, pánové, ale o tom to přece je… Viděli jste, jak dopadl Golem, který se divácky líbivých scén prakticky vyvaroval? Ačkoli je to mimořádné dílo, divácky nijak zvlášť neuspěl – prostě proto, že autoři se soustředili jen na příběh a na jeho poselství, nikoli na vemlouvání se divákovi. A jak dopadly naprosto fantastické Cats v Divadle Milénium, které splňovaly všechny typicky muzikálové předpoklady, ale protože neměly hvězdy, tak zkrachovaly po 3/4 roce?!
Produkce DB a DH nemohou dělat díla, která by se zavděčila kritikům, protože pak by skončily velmi rychle jako to Milénium, nebo GoJa MH (ačkoli si tedy na rozdíl od Bídníka a Pavla rozhodně nemyslím, že by muzikálová červená knihovna Les Misérables byla kdovíjak vynikající a úžasná a bezchybná, právě naopak. Bídníci z GoJa MH byli také o hvězdách, také o prvoplánovosti, také o líbivosti, v podstatě taková Angelika – jen s jinou hudbou. Pro někoho může být ta hudba kvalitnější, pro jiného naopak – je to o individuálním posouzení).
Takže já tvůrcům gratuluji, že vyrobili v ML muzikál o něčem, ale zároveň si tam uchovali i to “laciné”, co osloví průměrného (většinového) diváka. A osloví ho to natolik, aby se vracel! Bez toho totiž muzikálový žánr v ČR nepřežije. Ani v Praze, ale ani v Brně či v regionech. A oba autoři zdejších recenzí ví, že Praha je specifická v tom, že je tu obrovská konkurence, takže jisté podbízení se divákům je prostě nutnost.
V jediném se Pavla musím trochu zastat – Denisa patrně nezaznamenala, že jmenovitě se o Angeliku otřel Ondra, nikoli Pavel, který dosavadní “komerční” počiny DB hodil do záchodu z gruntu všechny najednou. Ale samozřejmě Denisa má právo na to považovat Angeliku za nejlepší dílo, které v DB viděla a já si Denisy jako každého jiného diváka, který se do DB vrací, vážím! To divadlo potřebuje právě diváky, jako je Denisa. Rádobyintelektuálové z Akropole či MDB se na repertoár DB (snad kromě Adély) vracet nebudou…
Jinak chci vyseknout poklonu Ondrově recenzi – je výborná. Takhle nějak si představuju opravdu kvalitní recenzní počteníčko (sic se ve všem neshodnem, ale není tam ta negativistická žluč, což se cení!)…
R.
PS: Mimochodem, Adéla… Dodnes jsem nepochopil, v čem je tak úžasně jiná, než ostatní tituly DB. Jako ano, má své kouzlo, i na tu jinou hudbu si člověk záhy zvykne, ale že by v tom byl rozdíl 60 a 70 %, jak z toho dělají (pravda, nejen) oficiální kritici, to si teda rozhodně nemyslím. A třeba od Ondry by mě vysvětlení na tuto otázku docela zajímalo.
AjA
AutorTak zatímco příspěvky výše jsem nebrala vážně, protože mi to přijde jako dohadování se o názorech (každému se opravdu líbí něco jiného) Nepřišlo mi, že by Pavel nebo Ondra svůj názor nutili, prostě napsali své recenze a je na nás, jak je přijmeme. Já jsem M.L. také viděla, zatím jen jednou, a na každé recenzi si najdu něco, s čím souhlasím, a něco, s čím ne.
Ale to, co napsal Bídník, to je už silná káva. Netvrdila bych, že divadlo Broadway nabízí nemuzikály. Nemyslím si, že jsem nějak náročný divák, asi spíš ten konzumní. Pár muzikálů jsem shlédla, např. již zmíněné Bídníky a asi bych nesrovnávala toto světové dílo s malými dílky, které se produkují u nás. Já osobně vlastně nesrovnávám, protože u mnohých koousků to dost dobře nejde. Souhlasím, že jde o komerci a výdělek, ale Broadway není jediné divadlo, které má toto za největší cíl. A že by se divák spokojil jen s hvězdami? To snad ne. Navíc mnoho z nás si tu „hvězdu“ našlo právě v divadle v muzikálu.
A pořád mě napadá otázka – jak člověk vlastně rozezná dobrý kousek a kýč? Kde je ta hranice? A kdo tu hranici určuje?
L.end.a
AutorDenči reakce byla určitě k Pavlově poslední větě Romane : Stále se však jedná o komerční zátah na diváky, který však není tak nesnesitelný, jako některá předchozí díla stejné produkce.
Sice tam nebyla jmenovitě ta Angelika zmíněna, ale myslím si, že je jasné, kam to bylo mířeno!
Fanynka
AutorPro FAN: Když sama kritizuješ jiné za chyby, které byly napsány ve výše uvedených článcích, tak, prosím tě, ve slově diskusi píšeme na konci měkké i ( ta diskuse – jako ta růže, takže v diskusi jako v růži).
Romča
AutorFanynka – :))))
L.end.a – no jasně, já si té Pavlovy věty všim, proto taky píšu, že dosavadní počiny hodil do záchodu najednou všechny, ale té Angeliky se jmenovitě spíš opravdu dotkl Ondra.
AjA – i proto se té Angeliky zastávám, když právě ji srovnávám s Bídníky. Já si opravdu nemyslím, že by LesMis z Pyramidy byli nějací světoví. To, že je to světový titul, ještě neznamená, že to bylo lepší než tituly DB… Já třeba chápu, že pro toho, kdo měl Bídníky jako svůj první muzikál, to má jisté osobní kouzlo (tak jako pro mne Monte Cristo), ale vyzdvihovat to jako zázrak – jen proto, že tam jsou 3 až 4 hity, to bych si netrouf. Mě naopak hrozně mrzí, že v tak úžasné látce, jakými Bídníci V. Huga jsou, chybí víc toho sociálně-revolučního boje utiskovaných proti vykořisťovatelským majitelům továren a dolů a hutí, kteří vysávali i ženy a děti v podstatě jen za skývu chleba, jak je to v románové předloze i v některých televizních počinech. Jedna hospoda a jedna barikáda (+ teda ta úvodní scéna, jak čekají na mrzkou mzdu), to mi na dílo, jakým Bídníci jsou, přijde málo. Na druhou stranu chápu tvůrce, že chtěli hlavně prodat – ovšem v čem je to pak jiné, než tituly DB?!
R.
Ondřej Doubrava
AutorRomča: Chystáme (teda spíš Pavel, jelikož má nakoukáno, já to mám 1:1) srovnání Broadwayské Adély s Adélou Hradišťskou, (ano, díky hostování v Pardubicích jsme ji měli možnost vidět, však jsme to slíbili, že se vypravíme). Tam se všechno dovíš. Jinak já hodnotím Mona Lisu výš než kritici, právě proto, že už je tam patrný určitý vývoj, téma komerce bych sem nepletl, ale prostě divák DB v tom díle najde to, co očekává, jednoduchou romantickou dějovou linku a je to tak trochu přešlapávání na místě, byť tady s mírným vývojem, což je dobře. Ale jsem rád, že jsem nezasažen tou negativistickou žlučí, aspoň díky Tvému názoru teda, to byl záměr, přece nebudu kydat špínu na něco, u čeho je znatelný vývoj trochu dopředu (v rámci dramaturgické linie) a to dílo je hudebně pestré. A od té druhé třetiny mě Lisa fakt docela bavila a těšil jsem se, co přijde a třeba Hrbáčovo sólo mi přišlo fakt super (muzikálové číslo, jak má být) a o tom všichni taktně mlčí, asi už je to dílo nebavilo a ono je to až poměrně ke konci. Já jsem se zmínil. :-)
Fanynka: Stane se, já jsem rád, že Fan napsala a Ty měj, prosím, na paměti, že komentáře se většinou píší spontánně a v ryhlosti, tak se to může stát, v článcích by hrubky být neměly a také, když nějakou objevíme, okamžitě opravujeme.
Pavel Košatka
AutorDeniso, ne, opravdu nejsem členem divadelních fanklubů, ostatně ani nevím, co bych tam teď dělal. A to že jsi nějakou sc=énu nepochopila, tak to je mi opravdu líto :-)).
Romane, to že ML předčila má očekávání platí. A všichni víme, že to “laciné” tam zůstat musí, ale kritizovat to nepřestanu do smrti. Nutnost to je pro prodej vstupenek, já bych měl dílo rád i bez sněhuláků ap.
Ano – Angelika a nový 3M jsou pro mě utrpení, Kleopatru mám rád, ale jen s dobrým obsazením a ne mo často po sobě. Možná jen ta Klea se nemusela “spláchnout” společně s ostatními.
Adélka mi přijde tak o 70% lepší než osatní repertoár – dokonalá hudba a texty, má to hlavu a patu a vkusný humor (teda mě je tenhle typ humuru blízký, až na prasknutý blicí pytlíček).
Ona ta recenze vyznívá docela negativisticky, ale mě ta Mona bavila, narozdíl od Ondřeje jsem se nenudil ani v 1/3 a paradoxně druhá repríza mi utekla ještě rychleji. A pokud mě srovnáváš Romane s kritiky typu pí. Machalická, tak je mi to líto, protože na tak hlubokou úroveň jako ona bych nikdy klesnout nechtěl.
V recenzi navíc spousta věcí chybí, ale to by musela být stokrát delší. A pokud si někdo myslí, že recenze na DB a DH píši schválně více negativně, tak je mi to líto, ale zřejmě vynášíte soudy, které jsou založeny na nepodložených faktech.
Helča
AutorNemohla jsem si nevšimnout, že většině tady moc nevoní muzikály od divadla Brodway. Mám pouhý dotaz jaký muzikál by vám připadal dobrý? Všechny muzikály mají nějaký nedostatky , ale tím ,že je budem ještě víc zvýraznovat je nevygumujem. Musím s výše uvedeným kementářem od Denisi v mnoha věcech souhlasit.
Předsćhozí muzikály Angelika a Tři můšketýry dozajista měli divácký uspěch a tak divadlo risklo s stejným stylem po třetí. Já z muzikálů v tomhle divadlo odjíždím teda povětšinou nadšená, lae nikdy nedasáhnou bohužel podlě mě kvatlit Kleopatry. Největší dílo se napíše jednou za život.
Pavel Košatka
AutorJaký muzikál mi připadá/dal dobrý? S přirovnatelné současné komerční sféry třeba Touha – super hudba Dana Landy, hitové chytlavé písně, texty na nějaké úrovni, rekace a kritika na aktuální témata, jedinečnost každého představení. Je spousta skvělých muzikálů, které samozřejmě také chyby mají – Jekyll & Hyde, nový Hamlet, Tajemství, Producenti, Bídníci, Adéla…
A Helčo – víš proč my na chyby upozorňujeme? Ne z důvodu jak někteří kritici, kteří si na tom zřejmě léčí své komplexy, ale my tajně doufáme, že si tu recenzi přečtou někteří z tvůrčího týmu a třeba se boudou příště snažit nějakým chybám vyvarovat. Tím, že je budeme přehlížet a mazat med kolem huby, tak tím příliš nepomůžeme.
Ondřej Doubrava
AutorSouhlas s Pavlem, chceme i trochu motivovat ty tvůrce z pozice diváků. A skvělých muzikálů je spousta, bohužel člověk musí mít čas a chuť se za nimi vydat třeba na výlet a vyzkoušet i něco nového.
tom2410
AutorJo kluci nevim jestli už na to tady někdo neupozornoval, ale na 6.fotce je myslím Markéta Procházková nikoliv Prokopová
tom2410
AutorA na 4. fotce zase Helena Vondráčková.
tom2410
Autor* na 4.fotce u Ondrovi recenze
Ondřej Doubrava
Autortom2410: Díky, opraveno…
Dingo
AutorPrijde mi ten článek dost ubohý !!! Furt akorát píšete dáváte to najevo jak DB a DH jsou chudá divadla a nemají hezké představení a pak to tu prezentujete nejde mi to do hlavy už to furt omíláte dokola ! přijde mi to až trapné !
Dingo
Autorbtw … Třeba Touha se zase podle mě nevyrovná vůbec ani Rebelům …. A ještě pěvecké výkony co jsou tam zazpívaný … no radši no coment…Jinak vy vlastně píšete co se vám hodí do krámu … je to nevkusné myslete na ostatní !
Dingo
Autorbtw … Třeba Touha se zase podle mě nevyrovná vůbec ani Rebelům …. A ještě pěvecké výkony co jsou tam zazpívaný … no radši no coment…Jinak vy vlastně píšete co se vám hodí do krámu … je to nevkusné myslete na ostatní ! a Mohli byste je furt ty Divadla urážet…? To už není o názoru ale o neslušnosti…. a je mi jedno jak na to budete reagovat…celkem mě to už štve !!!!!
veny
AutorK Ondrově recenzi: vcelku mě tam vadí fakt, že hodnotíš všechny představitele pouze po pěvecké stránce, ale na hereckou si bohužel zapomněl. To je takový můj postřeh:))) Potom nejmenuje se náhodou píseň “Na Davida jedem” a ne ….jdem” ?
Bídník: v zásadě s Tebou souhlasím.
Pavel Košatka
AutorVeny, ta píseň, ač je to třeba takhle uvedeno na internetových předprodejích, by se měla skutečně jmenovat tak, jak uvedl Ondra, už jen proto, že se tam skutečně zpívá jenom “jdem” ;-).
Ondřej Doubrava
AutorVeny: Ono to moc o herectví není a zpívá se tam fakt hodně, proto :-) A jelikož Bohouš zpívá, že se “jdem kouknout na Davida”, řekl bych, že to je “Na Davida jdem”.
Denisa
AutorÁ výborně Ondra na to přesně kápl, to o čem ja jsem mluvila, měla jsem na mysli, nevím zda to bylo pochopeno… mluví o prac.stránce, a evidentně ho to ale taky z jiné stránky moc nevzrušuje?Ondra nevím zda je v FK´s, u Pavla jsem myslela, když jsem ho viděla určitě jednou na sraze, že je..Ale pardon to asi nebylo kvůli lásce k divadlům.Přišlo mi divný, že si někdo hraje na fanouška muzikálů, tak jestli tomu tedy tak není, tak pak to tedy chápu, ale nechápu proč teda někdo se věnuje recenzím, ktere jsou po většinou o něčem co ho nezajímá, a proč teda vůbec někam chodí do nákých divadel, nebo proč nevynechá teda dvě divadla, kde se sice hrajou jen muzikály, ale hold ho nezaujaly, mne kdyby ta Angelika tehdy nezaujala, tak se do toho divadla vracet ale asi vážně nebudu.Naopak neměla jsem náladu na nákou Angeliku.Na konec to pro mne bylo to nejlepší, co mohlo přijít.Romča má pravdu, je fakt že to chce asi i něco ,lacinějšího´, ale co vím tak muzikál je volnější, než třeba opera, tak nikdo nemůže chtít aby to jako opera vypadalo,třeba.A vzhledem k tomu,že na muzikály chodim vlastně zatim jen do DB a DH, tak kdybych měla tento názor na díla těchto divadel, musela bych teda trpět, nemohla bych být fanouškem.Jo a k těm lidem jsem v FK Mariána Vojtka, nemám ráda Josefa Vojtka,Moniku Absolonovou, Šárku Vankovou.A ted jsem zvědava co mi kdo chce vytýkat..Jak jste si totiž všichni mohli všimnout, tak Mároš neni mediálně moc známý, za to všichni ostatní jmenovaní ano.Samozřejmě, to že se v muzikálech spoléhá na komerční lidi mne taky moc nebaví, ale ty muzikály mám ráda i tak.A je tam spousta i ne moc známých lidí, co si ráda poslechnu a shlédnu.Vlastně většinu lidí z muzikálů jsem neznala, než jsem začla pravidelně chodit na muzikály.A koneckonců kdo si chce představení jo vychutnat, a nejde tam za ,prací´, aby viděl všechny alternace, tak si radši zjistí, kdo kdy hraje a má to v poho:-))Já prostě se chci vžít do děje, jako správný fanoušek, a proto neřeším zda propadla využily 3 nebo 2 krát, nebo kolik bylo pochodní, zda na jedný straně jsou třeba 4 a na druhý třeba 5.to jsou fakt kraviny.Myslím, že je to kravina pro každého diváka, skupiny o které mluvil Romča,a to je skupina VĚTŠINOVÝCH DIVÁKŮ.Další věc pro Aju OPĚT NIKDO NETVRDIL, že nám Pavel či Ondra něco vnucovali.Pro změnu, ale s Tebou zcela souhlasím ja svoji hvězdu mám právě z muzikálu a kupodivu právě z Angeliky…Joo Leničko takhle Ti to řeknu, tu Angeliku jestli nebyla zmíněná(to už fakt nevim)tak jsem si doopravdy přidala já.Ale taky proč?Jasně jsem psala, že mi tahle recenze Pavlova přišla drsná, a že se mu věčně něco nezdá, tím jsem měla na mysli jeho veřejné prohlášení, že se mu Angelika a dále Tři Mušketýři též nezdá, proto prostě už jsem si řekla tak sakra co se mu vůbec líbí?Vždyt má skoro ke každýmu muzikálů nějaký výhrady…Dobře, není třeba teda fanoušek, ale i přesto ho tam nikdo nenutí…Nebo je pro něj, tak životně důležitý psát recenze na muzikály? Víš Pavle, Tobě se možná celá DB(tu mám nejradši) a DH nezdá, ale měl bys jim blahořečit, že tu vůbec jsou, protože jak vidim, tak jsou pro Tebe i přes to všechno důležitá divadla!O kom by pak byly recenze? Já kdybych prostě měla názor co Pavel na tyto díla, potažmo tyto divadla, tak prostě pro mne neexistujou.Jenže marná to sláva, zřejmě Pavel to chce dotáhnout dále, než jen u pitomých divadel..A proto radši na ty povly chodí, aby bylo o čem psát, nebo tomu už pak doopravdy nerozumim.A at si každej myslí vážně už co chce, všichni se třeba na hlavu stavěj a odrážej ušima.Vypadá to, jako by ho do těch divadel snad někdo nutil.A obávám se, že muzikály na motivy tady 2 pánů by mohly bejt velice zajímavé, ale asi by to bylo moc intelektuální, a na muzikál fakt kvůli intelektuálnosti nechodim, člověk tam totiž chodí tak nějak vypnout mozek,chce se vžít do děje a chce prostě odcházet s nákým pocitem, ne s nijakým, nepotřebuji mít pocit, jo tak ted jsem na skvělý intelektuální urovni, jsem vyrovnaná, jsem přemýšlivá, kůlturně jsem se hodila na vyšší uroven a bůhví co ještě….Asi jsem jednoduchá, ale stačí mi prostě dobrej pocit, to, že to ve mne něco zanechá, ale to mluvím tak o emocích a těchlech věcech, ale ne o intelektuálních potřebách.Já vám řeknu čeho si na muzikálech cením, že člověk na blbý 2-3 hodky prostě taky myslí na něco jinýho, je v jinym ději, neni v realitě v podstatě, ale za 2-3 hodky zase máte ty svý problemy, a tyhle s..Dám příklad na tom, jak jsem byla ted s mámou na Draculovi v Unoru, začla se mnou chodit na muzikály a je s nima štastná, v realitě ma skutečný problemy, jako ma x dalších lidí(proto si myslím, že přemýšlí stejně, nebo aspon podobně), stejně jako ja začla tvrdit, že divadlo ji nikdo neveme(i když tam neni tak často, jak by chtěla), z Draculy měla zřejmě tak fasinující pocit, jako ja..Chtěla si užít po muzikálovou náladu, kterou měla spíše paradoxně druhý den v práci, a proč?Ptz sotva co jsme přišly domů, nás do reality pěkně vrátil ten člověk co tu je(její ex manžel) a pěkně nás opět nas..Najednou vidíte, že prostě zase máte ty svý bud velký a nebo běžný, denní problemy, každopádně skutečný..Jenže muzikál má ten dar, že aspon na chvíli máte prostě klid, a skutečný problemy tak trochu neexistujou.Taky jsem přišla na to, že muzikál má dokonce ten dar, že když je pro vás tak velkým zájmem, jako třeba pro mne se stal, tak vám to vynahradí tak trošku i něco co vám zrovna chybí, třeba přítel…Nebo si to převedte do nákýho vašeho problému, nebo do něčeho co vám chybí, a tak..
HUGO
AutorUF, sebralo me sice hodne sil, to precist, ale Deni, musim rict, ze po opravdu dlouhe dobe, s nekterymi Tvymi nazory skutecne souhlasim.
Denisa
AutorHmm..Taky jsem koukala, a to kdyby Pavel napsal, že je členem, tak to by bylo ještě delší…Protože tímpádem by vyvstalo mnohem více otazníků….Napsat to bylo naký lehčí..
veny
AutorOndra, Pavel: aha, tak to jo. Je pravda, že jsem čerpala z netu, jelikož CD nemám – tak pardon:)))
veny
AutorOndra: no pokud to není moc o herectví, tak to je teda problém, kterých bych zmínila. V muzikálu je důležitý nejen zpěv, ale i herectví a to mě u tebe překvapuje, že ti to snad ani nevadí? Pavel tam občas nějakou zmínku má:))))
Ondřej Doubrava
AutorDeniso, já v žádném FK nejsem, jednak moc tohle sdružování nemám rád a za druhé by to v takové nadnesené podobě byl malinko střet zájmů, když jsem ten “novinář”.
Denisa
AutorTak aspon, že tak, jestliže i Ty máš názory jako Pavel.
Ondřej Doubrava
AutorDenisa: Napsal jsem svůj názor nejlépe, jak jsem mohl, narozdíl od “profesionálních novinářů” na díla DB a DH nemám potřebu plivat a dělat si z nich v podstatě legraci, to je totiž značně neprofesionální. Naopak fér je upozornit na problémy inscenace, které každý vnímá subjektivně, takže pro Tebe to třeba problémy nejsou, nejsou jimi pro fanoušky Broadwaye (ale Romčovi třeba sněhuláci vadí taky).. A mimochodem, zkus zajít také o pár metrů vedle, třeba do ABC na Šakalí léta, ono to chce taky trochu rozhledu.
Romča
AutorAle ono to je o herectví. Třeba Monika Absolonová už opět není přeslazenou markýzou z Angeliky, ale opravdovou trpící dívkou (v nechtěném svazku) a následně přesvědčivě trpící matkou, která přišla o dítě, no a pak Honza Maxián, Tom Savka, Helena Vondráčková, Zdenička Trvalcová, Ďuro Bernáth, Tom Trapl, Pepa Vojtek, Tom Beroun, ale svým způsobem tentokrát znovu i Marián podávají velmi kvalitní herecké výkony. A ostatní jména tam povětšinou nemám jen proto, že jsem je eště neviděl…
Jinak argumenty Pavla moc neberu. Přesněji, bral bych je od něj jako od muzikálového fanouška, kterému se pochopitelně může líbit víc něco jiného než mojí maličkosti, ale hraje-li si na kritika na relativně profesionálním muzikálovém serveru, pak se musí od osobních averzí (které v těch hodnotících článcích má) oprostit. Já vím, že to není jednoduché, a proto si nikdy na nezávislého kritika hrát nebudu a pokud budu hodnotit, pak vždycky zdůrazním subjektivitu svého komentáře, ale když už s tou kůží na trh kluci jdete, tohle byste měli brát v potaz. Ondrovi se to po těch letech většinou celkem daří, ale Pavlovi ne – a vzhledem k jeho věku je to logické. Za 7, 8 let možná už ho za kritika (bude-li na sobě pracovat) budeme moci brát taky. Zatím s ním ale hodně cloumá to ego, ego, jakkoli Ondra na něj určitě má dobrý vliv.
R.
PS: Nicméně pánové, jistě nemyslíte vážně, že zrovna z vašich komentářů se někdo z tvůrců bude chtít “poučit”, když nebere v potaz ani kritiky více či méně “renomovaných” kritiků z předních českých deníků… Pokud producent řekne, že pro něj je přednější spokojenost diváka, je to jeho právo a produkt, který vytvoří a zaštítí je třeba hodnotit hlavně z tohoto úhlu pohledu. Až producent řekne, tohle dílo jsem stvořil jako umělecké, pak nastavte jiné mantinely pro jeho kritiku – tohle je třeba při psaní komentů a kritik rozlišovat taky.
R.
Ondřej Doubrava
AutorRomča: Co mi přišlo výrazné, to jsem do článku dal.
Ale teď jsem si ještě jednou přečetl Pavlův článek a nic útočného ani s příchutí zášti jsem tam nenašel (no, možná ta úplně poslední věta), naopak, je tam pár vtipných konstatování, nebo snad není pravda, že diváci v Broadwayi se vlastně dělí na ty, co jsou nadšení (většina, která okamžitě kupuje lístky na generálky, ač z díla neslyšeli půl až tři čtvrtě roku před premiérou ani notu, ale budou tam mít oblíbence) a pár takových, co na ta díla budou vždycky nadávat (čili jim vždy vstanou vlasy hrůzou)?, ač by u nich třeba byl posun kupředu (a u Mony je)??
Romča
AutorOna ta poslední věta stačí… Shodí všechno předtím. Navíc nejde jen o zášť, píšu o tom odbourávání ega na serveru, jako je ten váš…
Jinak na Šakalí léta asi nepudu – nemam rád tuhle muziku, zkus mi doporučit (v Praze) něco jiného podle Tebe hodnotného:)
R.
Ondřej Doubrava
AutorRomča: To byl tip pro Denisu, ale tak rozhodně můžu doporučit v ABC Pana Kaplana, ale lepší je si přečíst naše dojmy, úplně pro každého to také není. :-)