“Mona Lisa” – hudebně pestrý obraz
Hned ve čtyřech generálních zkouškách a třech plnohodnotných premiérách se na jevišti v současnosti zřejmě nejpopulárnější specializované pražské scény – Divadla Broadway – divákům představil zbrusu nový původní český muzikál “Mona Lisa”. Krom stálých osvědčených autorů v něm coby tvůrce muzikálové hudby debutuje Bohouš Josef. Jak se muzikál líbil naší redakci, se můžete dočíst v dnešní dvojrecenzi.
Pavel Košatka: “Mona Lisa vyniká především výkony, jinak nepřekvapí”
(psáno z veřejných generálek 2. a 3.3.2009 od 15 hodin)
Mona Lisa – jeden z nejslavnějších obrazů od známého malíře a vynálezce Leonarda da Vinciho. Nyní však v Praze poznáváme úplně novou Monu Lisu, a to muzikálovou. V Divadle Broadway ožívá muzikálový příběh podle románové předlohy Dietera Sinna “La Gioconda“, který poodhaluje tajemný příběh Lisy del Giocondo.
Mnoho diváků slyší na název “Divadlo Broadway“. Jedna část z nich okamžitě kupuje vstupenky a ta druhá se zděsí hrůzou. Jak psala kritička na portálu iDnes.cz – Divadlo Broadway má na svá představení stále stejný recept, kterým okoření každé téma, aby tak vzniklo podobné dílo. Rozhodně s tím nelze nesouhlasit, přesto je “Mona Lisa” zatím nejkvalitnějším komerčním počinem Broadwaye (nezahrnuji Adéla ještě nevečeřela, která je trochu z jiného soudku).
Co zůstává? Popová hitová hudba, honosné kostýmy, mediálně známé tváře, kýč, divácky líbivé prvky na efekt, projekce, délka představení, barevné osvětlení. Jedna z mála odlišností je právě téma – poprvé produkce sáhla po tématu, které není všeobecně divácky známé. Ale rozeberme si to jednotlivě.
“Mona Lisa” je hudební prvotina Bohouše Josefa, která se však dá přirovnat k muzikálové tvorbě Michala Davida, který s Josefem na hudbě spolupracoval. Na rozdíl od Davida však přináší nové hudební nápady, míchá více stylů a dílo tak působí svěže i přes celkem těžké a ne příliš veselé téma. Bohužel však lze slyšet i rukopis Michala Davida, takže některé části písní vám budou připadat, že jste je už určitě někdy slyšeli. Druhou negativní stránkou hudby je její nahrávka. Netuším, kolik hudebníků se na jejím záznamu podílelo, bohužel zní jak kdyby si to Josef a David nahrávali ve dvou. Samozřejmě s trochou nadsázky, ale více nástrojů by rozhodně neuškodilo.
Nejvýraznějším hudebním motivem je už všeobecně známá píseň “Jako Fénix“, která zazní v různých variantách třikrát, jednou dokonce jako duet. Hudebně zajímavý je také závěr první půle, který je opět sólovkou hlavní hrdinky (jak “netypické” pro Divadlo Broadway). Zajímavých písní je však v díle více, pro představu můžete zakoupit skvělé CD, které vřele doporučuji.
Komentovat texty Lou Fanánka Hagena už snad ani není třeba. Žádný posun od předchozích pokusů se nekoná a osobně pochybuji, že se někdy dočkáme lepších rýmů než: “Jistě má svůj časový plán, má zvláštní kouzlo tento pán.”
Bez komentáře by se obešly kostýmy Romana Šolce, které jsou opět skvělé a evokují danou historickou dobu (jejich věrnost nechám posoudit historiky). Martin Černý na jevišti Divadla Broadway vytvořil opravdu velice funkční a pohlednou scénografii. Technicky sice ničím nepřekvapí, pozitivem je minimální využití propadel. Trochu rušivě mohou působit delší přestavby mezi scénami, které se dějí ve tmě, často i bez hudební mezihry. Celkově se pak muzikál ocitá v poněkud klipovité rovině – píseň, tma, píseň, tma…
Celkem zbytečné jsou projekce Jarka Voborného, na kterých většinou uvidíme díla da Vinciho a Michelangela, nikterak však nepomáhají dokreslit dění na jevišti (kromě jedné scény při konci představení) a zrovna tam, kde by byly užitečné (ohňostroj), tak chybí.
Výše jsem zmínil také divácky líbivé prvky, které dílo zbytečně ještě více sráží do té komerční sféry. Od Draculy se zdá nesmírně populární umělý sníh, dočkáme se také kýčovitých “zlatých dešťů”. Co ale je zbytečné nejvíce, je “lyžovací scéna”, kdy dva tanečníci z company pobíhají na jevišti ve velkých plyšových kostýmech sněhuláků. Samozřejmě nadšení diváci tleskají a smějí se, inu, každý má svůj druh humoru. Poněkud na efekt je také létání nad hlavami diváků.
Problémem při prvních generálkách (možná se to již podařilo vyladit) byl zvuk. Hudba totiž mnohokrát “přeřvala” zpěv a nebylo tak často rozumět textům (sice se o nic moc nepřichází, ale jde hlavně o jejich obsah).
Prozrazovat děj by byla škoda, vzhledem k faktu, že většina muzikálů v Praze má všeobecně známé téma, a tak alespoň jedinkrát se můžete těšit na originální děj. Ve stručnosti se jedná o příběh Lisy del Giocindo, která je svou matkou donucena ke sňatku s Francescem. Stále však miluje Giuliana de’ Medici, kterého považuje za mrtvého až do chvíle, kdy jí napíše dopis a žádá jí, aby se nechala portrétovat u Leonarda da Vinciho. Dočkáme se také sporu mezi Leonardem a Michelangelem, zkorumpované městské rady nebo mateřských výčitek. V příběhu tak nechybí nic, na co by divák neslyšel – láska, zklamání, zrada, smrt…
Jak si s tématem na jevišti poradil režisér a zároveň také choreograf představení Libor Vaculík? Režijně nijak nevybočuje z průměru, choreografie je celkem slušná.
Na druhé generálce se v hlavní roli představila Marta Jandová, která roli převzala od Ivety Bartošové. A byla by veliká škoda, kdyby jí tato role unikla, protože byla doslova famózní. Nejen pěvecky, ale také herecky. Moc rád píši, že herci postavu nehráli, ale skutečně se jí na to představení stali. A jsem ještě radši, že to samé mohu říci o Jandové. O den později si Lisu zahrála Dasha. Pěvecky opět suverénní, herecky se také předvedla v nejlepším světle, ale stále tomu “něco” chybělo. Lepší dojem tady udělala Marta Jandová.
V představení také exceluje autor Bohouš Josef, který hraje Michelangela i da Vinciho. Měl jsem štěstí ho vidět v obou rolích, které zvládl bravurně, a to především pěvecky. Více mu však sedl Michelangelo, ve kterém předčil Alana Bastiena, který vynikal pouze ve výškách, jinak jeho výkon nebyl příliš zajímavý a výrazný. A jako Leonardo da Vinci exceloval Petr Muk, který opravdu mile překvapil.
Josef Vojtek, který hraje manžela Lisy Francesca, se za prvé od svého prvního muzikálového působení velice zlepšil a za druhé dostává role, které mu opravdu sedí. Jeho chraplák však stále zůstan pro mnohé diváky problémem. V roli milence Lisy Giuliana se představili dva rockeři – Jan Toužimský a Petr Kolář. Ani k jednomu nemám žádné výhrady, jen jsem zvědavý, jak se v této konkurenci s rolí popere Tomáš Beroun.
Matku Lisy si zahrála Hana Zagorová, o které musím konstatovat, že byla nejslabším článkem obou generálek a vlastně i jediným. Její pěvecké i herecké výkony byly opravdu podprůměrné, Zagorová se tedy už podruhé neprojevila jako vhodný muzikálový typ, byť v Jacku Rozparovači podávala lepší výkony. Sestru Lisy ztvárnily Marta Jandová a Zdenka Trvalcová, každá roli pojala trochu odlišněji, více však sedí Trvalcové, s Jandovou jako Lisou jsou pak ideální dvojice.
Překvapením byl Vlasta Horváth (Rafael Santi), který alternuje s taktéž skvělým Tomášem Savkou. Podobně vyrovnanou rolí je i Pietro Soderini, která vyžaduje i výrazné herecké schopnosti. Tomáš Trapl i Vilém Čok dokázali, že je mají a v této menší roličce ze sebe “vymáčkli” to nejlepší. Další skvěle alternovanou rolí je hrbáč Bernardo – Jan Fiala i Jan Maxián si opravdu nezaslouží kritiku. Posledním překvapením byla malinkatá rolička Giacoma, žáka da Vinciho. Toho hrál Roman Tomeš, kterého jsem dosud nikde neviděl, a hned na poprvé mě přesvědčil o svých hereckých i pěveckých schopnostech.
V oblibě jsou také taneční role, které němě doprovází celé představení. V Moně Lise je to Smrt, kterou skvěle zatančily Kristina Bastienová a Johana Hájková.
Nesmím zapomenout na zmínku o company, která je v Divadle Broadway stále stejně kvalitní, bohužel opět pouze tančí a sbory jsou hrány z nahrávky. Držím palce, aby se konečně tento nedostatek odstranil v budoucích inscenacích.
Udělat závěr u Mony Lisy je těžké. V rámci tvorby Divadla Broadway jde o nadprůměrný kus, v porovnání se světovou tvorbou nemá příliš šancí. Kladem jsou skvělé výkony (výjimky lze samozřejmě najít) a hudba. Stále se však jedná o komerční zátah na diváky, který však není tak nesnesitelný, jako některá předchozí díla stejné produkce.
.
Ondřej Doubrava: “Mona Lisa překvapuje hudbou, jinak ale sází na inscenační jistoty pro většinu diváků”
(psáno z druhé premiéry 5. 3. 2009)
Hned ve čtyřech generálních zkouškách a třech plnohodnotných premiérách se na jevišti v současnosti zřejmě nejpopulárnější specializované pražské scény – Divadla Broadway – divákům představil zbrusu nový původní český muzikál “Mona Lisa”. Krom stálých osvědčených autorů v něm coby tvůrce muzikálové hudby debutuje Bohouš Josef.
Nový počin pokračuje v dramaturgické linii velkých romantických příběhů cílenějších na široké publikum. K tomu posloužil i román Dietera Sinna “La Gioconda” a tvůrci nám tak předložili jednu z fiktivních verzí vzniku jednoho z nejslavnějších obrazů historie. A jelikož se opět jedná o naprosto záměrně vybranou “sladkou limonádu” nemůže být součástí hlavní zápletky nic jiného, než vynucený sňatek, spor dvou rodů a zejména šťastně nešťastná láska. A ač se dočkáme třeba i uměleckých sporů mezi Leonardem da Vincim a Michelangelem Buonarottim, či politických sporů,vedlejší linky jsou skutečně pouze rozvíjející, nijak nepřispívají k vyvrcholení a podstatě příběhu, ale o vystavení děje si ještě něco málo povíme níže… To vše nese jasný režisérský rukopis Libora Vaculíka a nechybí ani projekce Jaroslava Voborného (tentokrát pouze vhodně dokreslující děj) a tradičně honosné kostýmy nejpopulárnějšího divadelního návrháře kostýmů Romana Šolce.
Jednoznačně musíme vyzdvihnout pestrost hudby Bohouše Josefa (s přátelskou supervizí a spoluautorstvím Michala Davida) . Ten ani trochu nepromarnil příležitost a rozhodl se namíchat hodně pestrou paletu (když už jsme u toho tématu malířství) hudebních stylů, kde zúročuje jak své bohaté pop-rockové zkušenosti ze skupiny “Burma Jones”, tak nabídne i trochu ambientní nálady (velmi hezky “předehrový” motiv taneční postavy Smrti – Glorie Fricové, mimochodem, tak trochu je právě ona vypravěčem celého příběhu), prolínají se rytmy jazzu a funky muziky, nechybí ani retro čtyřicátých let v písni hrbáče Bernanda. Díky tomu se podařilo vystavět pár povedených čísel, melodie i vcelku hezky souzní s jednoduchou dramatickou linkou. Jen je škoda, že občas se v aranžmá místo živých nástrojů objeví použití zvuků syntetizátoru (viz. některé chóry).Texty Lou Fanánka Hagena, které budou asi opět předmětem četných diskusí, sice obsahují problematická místa (a správně na ně upozorňují i příznivci divadla, přitom by pro lepší souzvuk občas stačilo jen pozměnit veršosled), ale v rámci celku zase tak neobratně nepůsobí.
Bohužel je první třetina díla nepříliš výrazná, bez potřebného spádu. Jedná se vlastně o sérii samostatných obrazů, kde se seznamujeme s postavami a jsme svědky jejich charakterových načrtnutí. Někdy je dobré a rychlé (matka Lisy si v rámci působivých árií uvědomí závažnost svého chybného rozhodnutí), naopak těžko asi můžeme oplakávat smrt Leonardova milence, když se v jednom z předchozích obrazů projevil jako darebák a tak si melodicky poměrně silnou Leonardovu píseň “Prokletí spánku” lze vykládat spíše jako nářek osoby, která o tomto prohřešku milované osoby neví. Skladby z této části nejsou zdaleka tak zábavné jako ve zbytku představení, roztaženosti navíc přidává i fakt, že dekorace Martina Černého je sice díky segmentovému řešení variabilní a funkční, ale její průběžné přestavby jsou delší, než snese divákova pozornost (pokud zrovna neanalyzuje hudební motivy). Stejně tak choreografie jsou občas až přehnaně využívané, v milostném duetu „Jednou lásko přísahám“ dvojice tanečníků udělá dohromady jen několik figur a pak zase zmizí, čistěji by vyzněla jen se zpěváky. Je nutno podotknout, že ukázky nám prezentované na poslední tiskové konferenci, byly právě z této části a pokud se rozhodujete „Monu Lisu“ navštívit, neměli byste soudit tak úplně podle nich.
Zhruba od písně pojednávající o prezentaci sochy Davida “Na Davida jdem”, jako by se mírně mávlo kouzelným proutkem a divák je přítomen přehlídce efektních nápadů, aranžérských (přibyde rockovější sound a dechová sekce), i scénických (hezkým nápadem je akrobatická prezentace létajícího člověka, naopak nad přítomností sněhuláků při testování lyží asi mnoho z vás zakroutí hlavou…).
Tvůrci navíc už mají kmenové účinkující na Broadwayi pečlivě naposlouchané, proto se dočkáme i kvalitních interpretací. Ať už budeme mluvit o pěvecky suverénních Monice Absolonové a Heleně Vondráčkové coby hlavních ženských rolích Mony Lisy a její matky či Mariánu Vojtkovi coby Leonardu Da Vincim. Pěvecký charakter Michelangela Buonarrotiho Bohouš Josef jasně přizpůsobil svým hlasivkám. Část diváků by mohl překvapit Tomáš Beroun, role milence hlavni hrdinky Giuliana mu alespoň po pěvecké stránce poměrně slušně sedí. V roli Lisina věčně podnapilého manžela Francesca se představil Josef Vojtek a paradoxně je v této roli více zlý a jedovatý, než coby kníže Dracula ve vedlejší Hybernii.
Zásadní roli má pro osudy postav nevlastní sestra Margherita ve zdařilém podání Zdenky Trvalcové. Martin Pošta se sice s horami textu v prakticky činoherní roli popral skvěle, ale jeho role politika Pietra Soderiniho asi ve vzpomínkách nezůstane moc dlouho. Naopak velmi výrazný je Juraj Bernáth, ukrajující si coby Rafael Santi mnoho prostoru. Hrbáč Bernardo Jan Fiala zase přinese jak trochu záporáctví, tak humoru. O problematice postavy Giacoma Salaie, Da Vinciho důvěrného přítele, jsme si už napsali výše, výkon Daniela Bartáka je ale jinak velmi slušný, i když jeho účast v ději je minimální. Celkově se tedy v rámci obsazení nevyskytly větší přehmaty.
Závěrečné resumé: “Mona Lisa” hlavně díky barevnosti melodií hravě překonává předchozí “Angeliku”, pro někoho jistě i “Tři mušketýry”, v oblasti využívání dějové linky ale tak nějak zůstalo vše při starém, jako by se produkce bála nabídnout divákům něco závažnějšího, hlubšího a raději vsadila na „oddechovkovou“ jistotu pro diváky. Příznivci předchozích děl budou novinku milovat. Vyložení odpůrci na ni budou nadávat tak jako tak, diváky nezaujaté může v mnohém pozitivně překvapit, je na ní totiž znatelný určitý vývoj k malinko náročnějším dílům, uvidíme, jak to bude v budoucnu.
Autorem fotografií je exkluzivně pro Musical.cz Tomáš Král. Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, ozvěte se nám na email redakce@musical.cz. Publikování bez svolení autora je přísně zakázáno!
Více fotografií budete moci zhlédnout v nově připravované části našeho serveru, a to v kompletních galeriích, kde naleznete takové fotografie, které se k recenzím nevešly.
Komentáře
Denisa
AutorTaky si myslim..Heh…
Mystery Train
AutorJá si dovolím jen malou glosu k jevu, který se zde náhle objevil při diskuzi o Kladivu na čarodějnice. Ondřeji a Pavle, není zvláštní, že na diskuzi o představení divadla Broadway jsou zde, kromě dvou rozdranděných dívek :)))), jen chvalozpěvy až nekritické? Sám se nebudu k Moně Lise vyjadřovat. Šel jsem na ni v doufání, že po Adéle začíná svítat na lepší a vkusnější časy. A ono prd:)))) Pro mne to “lehounké, zábavné, oddechové, pestré ach tplik pestré a kostýmní a nenáročné a…a…a… vydržel jsem až do konce představení, ale dlouho zas do Broadway nepůjdu. Není to můj “cup of tea” :)))
L.end.a
AutorMystery Train : Asi si tu diskuzi nečetl až tak dokonale:-(
Mystery Train
AutorTo Lend.a
Četl jsem ji dosti podrobně a hlavně na diskusním fóru, ale podstata mé glosy míří do nedávné minulosti. To jen na okraj:))) Přeci se nebudu míchat do sporu ženy, která musí mít vždy poslední slovo i za cenu vlastního zesměšnění a dehonestace:))))))
L.end.a
AutorDala sem si tu práci a přečetla onu diskuzi , aháááá už chápu oč tu běží:-)))
Denisa
AutorJakže to bylo?No to je to nejvtipnější, co jsem tu mohla číst…Teda že jsem rozdranděná a dehonestentní to doopravdy čtu poprvé v životě…Rozdranděná no to nemá chybu…Fakt roztomilý…Já teda bývám rozdranděná z jiných věcí…Jsem z toho dostala záchvat smíchu, a ted mám o zábavu postaráno:-))Rozdranděná jsem…hih
Kuba
AutorMystery Train:
Jo, diskuze o Kladivu byla super, hlavně ten týpek co měl net kavárnu a “byl z branže”.
Pavel Košatka
AutorM.T.: Nevím, nepřijde mi tu nic zvláštního a souvislost s Kladivem nikde moc nevidím. Na diskusní fórum píší převážně fanoušci, tak možná proto jsou ohlasy pozitivní.
Jejda a teď nás čeká přednáška o tom, proč Denisa nerozumí cizím slovům… Ona je přeci jen kadeřnice, asi už chceme moc. Stačí umět jen trochu anglicky a to slovo deHONESTace je hned jasné. A nutno podotknout, že jsi se teď dehonestovala ještě více :-))).
Jo a s tím plazením slečno – předposlední kapka…
Mystery Train
AutorTo Kuba
Ano, přesně tento jev, tedy nečistý konkurenční boj, jsem měl na mysli. Mí zvědové mi donesli velice pikantní zprávy o tom co hlásá naprosto otevřeně pan Lichtenberg:)))
To Pavel:
Viz moje glosa ke Kubovi:)))
To Denisa:
Nejste dehonestentní. Jste dehonestovaná:))))
Denisa
AutorHm až na to, že nejsem jediná kdo tomu nerozuměl…Asi hold nemohu bejt tak chytrá jako Ty Pavlíku, ale asi se budeš divit, nikdy bych nechtěla být Tebou(to budu radši blbá blondýna)…..A náký Tvoje kapky jsou mi srdečně jedno.MysteryTrain:Tak dehonestovaná…Ale to předchozí slovo bylo vtipnější:-))
petr
AutorOd roku 2004, který byl zatím poslední velmi silnou sezónou komerčních muzikálů, už uběhlo opravdu hodně času a tak jsem si myslel, že se už ta špatná tvorba nějak musím prolomit a do Mony Lisy jsem vkládal velké naděje už kvůli režisérovi Liborovi Vaculíkovi, jehož práce na Třech mušketýrech v divadle Broadway byla zatím tím nejlepším v divadle Broadway a na české muzikálové scéně vůbec. Bohužel jsem byl opět zklamaný. Mona Lisa mě oslovila zhruba stejně (rozuměj velmi málo) jako předchozí Angelika. Na muzikálu jsou pro mě nejpřednější dvě věci a to je dobrá hudba a dobrý příběh. Po hudební stránce je to naprosto stejné jako u Angeliky. Ze tří hodninového hudebního představení zhruba čtyři hezké písně, zbytek vata. Co se příběhu týče – pak stejně jako u Angeliky – slabý příběh bez sebemenšího přínosu či poselství pro diváka. U Mony Lisy mě velmi potěšilo obsazení. Vynikající Monika Absolonová je stále lepší především po pěvecké stránce. U Heleny Vondráčkové se profesionalita každým coulem dala čekat (když přimhouřím oko k tomu, že její postava je charakterově skoro nesnesitelná). Výborný byl Petr Kolář, jehož role i charakterem i kostýmem velmi evokuje Vojtu z Golema. Mariana Vojtka jsem viděl už v mnoha rolích, v žádné se mi ale nelíbil tolik jako v roli Leonarda da Vinciho. Samotní herci ale bohužel ten zbytek nezachrání. Kamenem úrazu je stejně jako u Angeliky špatná scéna, na které režisér bohužel nedostává mnoho prostoru pro fantazii a vzniká tak nejen špatná scénografie, ale i režie. Texty Fanánka už se opravda začínají přejídat, nikdy jsem proti nim nic moc neměl, ale po Angelice a Moně Lise už to opravdu volá propříště po změně. Hodně mě potěšilo, že z představení se vytratily naprosto trapné výstupy komiků (Genzer, Suchánek….) které se v muzikálech DB staly odporným zvykem. Mona Lisa není zcela propadákem, ale je to podprůměrné představení, které možná ani nestojí za to vidět.
Lavera
AutorTak jsem se právě vrátila z “Mony Lisy” – co k tomu dodat ?
Protože jsem se opět řídila svou osvědčenou a lety i zkušenostmi prověřenou zásadou – od jakékoliv dosud neviděné inscenace si předem absolutně nikdy nic neslibovat – bylo to vlastně všechno v “pohodě”. Žádné zklamání, žádné “překvapení”…
Ovšem velice příznivý dojem na mě svým celkovým projevem udělala Marta Jandová v titulní roli.
Romča
AutorAd Petr… Prosíííííííím?! Špatná scéna? Vata? Bez sebemenšího přínosu či poselství pro diváka? Asi jsme každý byli na jiné Moně Lise v tom případě… Oproti tomu právě na Mušketýrech dodnes, ačkoli jsem z jejich zatím posledního představení byl díky hereckým a pěveckým výkonům nadšen, neshledávám nic výjimečného. Jsou fajn, ale pro mě zatím z toho, co v DB a DH vzniklo, zůstávají na posledním místě. Pak se ovšem nelze divit, že mám zcela obrácené pocity (kromě hodnocení těch výkonů, tam se zcela shodneme) z Mony Lisy.
Ad mysterický vlak… Když mi nechce odpovědět konkrétně Ondra, můžu se zeptat, v čem se Adélka od ostatní produkce DB a DH tak zásadně odlišuje pro Vás? Ja su ten komerční primitiv a líbí se mi to i to, tak bych se v tom potřeboval nějak orientovat propříště:)
R.
Ondřej Doubrava
AutorRomča: Až budu mít chvilku času, rád Ti soukromě odpovím, je to skutečně na delší mail, ten zásadní rozdíl je právě ve využívání dramatické linky, v tom, že správný muzikál sice hit potřebuje, ale tu ambici nemůže mít každá skladba, něco musí dotvořit i atmosféru. V tom Mona udělala docela dost práce a snad se to bude ještě zlepšovat, tam by ale pomohlo to, pomohla by i určitá supervize – kooperace několika textařů.
Lavera
AutorRomča: já si myslím, že “Adéla” je něco, čemu se za mého mládí říkávalo hudební komedie, kde bývával kladen větší důraz na hereckou než na pěveckou stránku, která většinou nebývala interpretačně příliš náročná. Proto tyto hudební komedie hrávala s úspěchem i činoherní divadla.
Pro ostatní produkce DB jsem párkrát zaslechla označení “písničkál” – tam je zase většinou herecká stránka odsunuta až na hodně “zadní kolej”…
Ale to je jen osobní názor laika, který chodí na představení “hudebního divadla” teprve dvaačtyřicet let…
Romča
AutorNo právě Lavero, že chodíte 42 let, takže jste pro mě daleko výraznější zdroj informací než páni kritici z renomovaných periodik. Já myslím, že ideální by bylo klát důraz na zpěv, herectví i tanec dohromady – pak je to muzikál, nemýlím-li se. Jinak jsem měl mail od pana kolegy Sladkého od konkurence a on použil pro DB termín revue (snad ve smyslu hudební revue). To mi přijde vcelku odpovídající – nicméně těžko můžeme chtít, aby produkce přestaly svým počinům říkat muzikál – obyčejný divák by to nepochopil:)
A přiznám se, že nevím, prostě tak velký rozdíl v hereckých výkonech v Adéle a v ostatní produkci obou našich divadel nevidím. Třeba Langmajer perlí jak v Adéle, tak v Draculovi (o Rebelech kdysi ani nemluvě) a Vlastík Zavřel je výborný taky ve všem, na co sáhne…
Z Ondrovy reakce jsem pochopil, že mu jde hlavně o texty. Hmm. Tak jestili je to tak u všech kritiků, pak už se ničemu nedivím:) Nesmyslný odpor (a teď z toho neviním Tebe, Ondro) k Fanánkovi halt bude mít za následek dopředu utvořený názor i do budoucna, no…
Ale díky oběma, konečně první náměty k orientaci v problému.
R.
Lavera
AutorKdyž je někdo herec, tak většinou HRAJE v každém díle. Pokud jde o V. Zavřela, na toho se pamatuji ještě z dob nuselské scény HDK – tehdy to bylo HDKN. (Ještě více si ale vzpomínám na jeho otce Miloše Zavřela, kterého jsem coby skvělého všestranného umělce hudebního divadla v Karlíně i Nuslích vídávala dlouhá léta ).
Já spíše vidím takový “drobný problém” v tom, že do muzikálů teď bývají obsazováni lidé, kteří jsou především zpěváci ( nebo “zpěváci”, ale to už je jiná věc ), ale s herectvím asi moc zkušeností nemají. Dříve v hudebních hrách účinkovali většinou lidé, kteří k tomu měli právě ty “všestranné” schopnosti ( většinou vyplývající i z odpovídajícího “divadelního” vzdělání, což ale nebylo to nejpodstatnější ); dost velkou roli hrálo i to, že se jednalo o stálé, lety dokonale sehranné soubory – a to dnes v Praze v tomto žánru v podstatě neexistuje.
Pokud jde o ten název REVUE, pamatuji se třeba na “operetní revui” P. Abrahama Ples v hotelu Savoy z dávných “karlínských” dob. Bylo to – z dnešního pohledu – něco mezi operetou a klasickým muzikálem, svěží příběh s “moderními rytmy”, jak bylo tenkrát uvedeno. Ale to už je jen poznámka navíc…
Lavera
AutorPokud jsme u té terminologie, co je muzikál, tak ten můj nejoblíbenější muzikál je vlastně opera…
V úplném počátku také tyto “současné” ( pojem použitý pro odlišení od muzikálů “klasických” ) zahraniční muzikály byly nazývány rockovými operami.
Ondřej Doubrava
AutorRomča: Právě, že jen o texty nejde, hudba s texty musí být v dokonalé kooperaci, vysvětloval jsem to třeba u Kleopatry: “proč senátoři, když řeší vážnou věc, která vyústí v tragédii, jsou podbarveni veselou melodií?”, ale to je fakt na dýl a člověk se to dozví třeba na těch přednáškách. Proti Fanánkovi nic nemám, ale jeho texty jsou ve srovnání s konkurencí která je bohatá, takové neobratné, ale tak jako, i mistr tesař se někdy utne a i pan Borovec má v “Bídnících” pár maličkostí.. ale jak je vidět, tenhle názor nesdílím jenom já, ale nemyslím si, že by to byla nějaká programová nenávist k Fanánkovi. Já například ke každému dílu přistupuji s čistým štítem, (a proto možná kritika Mony vyznívá pozitivněji) za ostatní samozřejmě mluvit neumím. Ale i tady říkám, chce to trochu rozhledu.
Lavera: Ano, oficiální označení Adély je muzikálová komedie a plně se s tím ztotožňuji a ten žánr všechno naplňuje a Adéla se mi moc líbí v obou dvou nastudováních.
MM
AutorMystery train:
(Ano, přesně tento jev, tedy nečistý konkurenční boj, jsem měl na mysli. Mí zvědové mi donesli velice pikantní zprávy o tom co hlásá naprosto otevřeně pan Lichtenberg:))) )
Jaké pikatní zprávy? :-)
Mystery Train
AutorTo MM:
Že vynaloží všechny síly a prostředky aby to představení propadlo, aby prostě nebylo. Ono je to potenciální nebezpečí. Velké divadlo, navíc arénního typu s množstvím jevištních mašinerií, nové vedení, velmi závažné téma…to všechno kšeftaře co pytlíkují muzikálové fastfoody poněkud znepokojuje. Nehledě k faktu, že Milénium má své vlastní velké parkoviště pro autobusy i osobní auta návštěvníků, což nemá žádné divadlo v centru Prahy.
To Denisa
Možná bylo vtipnější, leč neexistuje. JOvěřil jsem si to i i na stránkách Ústavu pro jazyk český:)))
MM
AutorTo Mystery Train:
Jaké prostředky má asi na mysli? Že by Milénium zapálil? :-) Nejsou to jen plané řeči?
Mystery Train
AutorTo MM:
Inu, jsou prostředky mnohem “čistší” než paličství:))) Stačí tu a tam zasít semínko pochybnosti. Například lze i umělcům naznačit, že jejich účinkování v konkurenčním projektu by mohlo mít fatální konsekvence v jejich kariéře v divadle, kde doposud vystupují. Nu a košile bližší kabátu. Nový start Milénia je sázkou do loterie. Může to být obrovský úspěch, ale taky katastrofální propadlo. Úspěch, pochopitelně, konkurence nechce, to je nabíledni. A pak tu je samozřejmě mediální podpora bulvárního tisku. Tam lze nově vznikající projekty válcovat. V podstatě tomu tak vždy bylo a je. Podnikatel bude asi jen těžko podporovat něco, co mu může ubrat značné procento zákazníků:)))
Honza
AutorViděl jsem v Milleniu Starce na chmelu (Lucka Vondrajda a Michal Kozelka, Holubová,Zbyněk Fryc,Švandová,Chýlková..režie Petr Kracík), několikrát, hráli se tam dva roky velmi úspěšně, bylo to fakt nádherný představení,u kterýho se lidi smáli i brečeli (vzpomínám si jak na premiéře brečel mibistr Dostál dojetím..) a přesto někdo o nich rozšířil fámu jak byli neúspěšní.Byla to LEŽ jako věž, ale taky: bylo potřeba zatočit s tím prostorem,aby neubíral lidi jiným.Povedlo se.
Každej se i po Cats toho prostoru bojí a díky špatnýmu projektantovi (snad Pizinger?myslím) tam skoro nemůžou lidi s klaustrofobií, jsou tam až úplně nahoře jen dva malý únikový východy a když se zavře dole hlavní vchod (jevištěm) je to pro některý lidi nevydýchatelný.
Přesto jim přeju aby protrhli tu pověst a tu nepřízeň ostatních producentů,protože tam byly představení vždycky na vysoké úrovni. Viděl jsem ML a ještě se nemůžu vzpamatovat.:((((((
Jiří
AutorMě se muzikál líbil! Je dobře,že se o něco zkrátil.Akorát mi nesedí na roli matky H.Zagorová-hrozný výkon!
Romča
AutorTak to já jsem asi divnej, no… Kopu za DB a DH, z Mony Lisy jsem nadšením ouplně hotovej, ale Kladivu reklamu budu dělat (z pozice mé hlavní profese) taky, protože Milénium mam rád a dodnes teskním po nejlepším světovém provedení Cats, které se odehrálo právě tam! Prostě nemám problém ani tam, ani onde. Chce to jen mít obecně pozitivistický přístup a nevěřit zlým pomluvám o ošklivých producentech (kteří navíc hrajou úplně jinou ligu, takže maj docela jiný starosti)…
R.
Denisa
AutorMystery Train:Mluvila jsem o té rozdranděnosti, a ta za mé hlavy nebyla:-)
Kuba
AutorRomča:
Mě se Mona Lisa taky líbí, je to první představení DB na který jsem šel a obecně nic proti žádnýmu divadlu nemám, nikde mi nic špatnýho neudělali a představení hodnotím hlavně podle toho jak se mi líbí a né podle toho kde to hrajou, i když je pravda občas má na můj názor vliv to jak se mi sedělo, ale to je takový postranní a spíše nedůležitý faktor. Takže s tebou souhlasím, uvidíme jak to bude vypadat až Kladivo a Milenium začne plně fungovat, ale mojí podporu to divadlo určitě má, i kdyby se někdo stavěl na hlavu a vykládal při tom pohádky.
Mystery Train
AutorAni z mé hlavy to nebylo. Říká to moje přítelkyně:)))
Denisa
AutorBůhví na co teda myslela při tom:-)) Každpádně at to vymyslel kdo chtěl, Ty to používáš, a proto bys měl vědět co používáš:-))Trošku blbá výmluva, nemyslíš?:-))Kdybys třeba řekl, Joo a moje přítelkyně Ti vzkazuje, že jsi rozdranděná…Tak bych to pochopila.Každopádně je to rozkošné slovo:-)
Mystery Train
AutorMoje přítelkyně Vám vzkazuje, že je rozdranděná též a že se tu nemám vykecávat:)))
Denisa
AutorNo, takže jsem to slovo pochopila uplně stejně jako přítelkyně:-))
petr
Autorty texty jsou fakt hrozné. čím víc to poslouchám tím horší. hudba docela v pohodě, ale v každé písní …. já vím, já znám, jak vím, jak znám…… co to vlastně znamená?????
veny
Autorno jedna známá byla z ML doslova zhnusená. A to viděla hodně “děl” DB a DH. A taky texty se jí zdály příšerné.
Romča
AutorTak to jsem rád, že znám už hodně desítek lidí, kteří jsou z ML nadšení. I z textů!!! R.
Honza
AutorRomane, a co jinýho ti asi mají říkat když děláš co děláš? Jsou jenom slušný a nechtějí tě zarmoutit. Ale ty sám přece musíš připustit,že texty jsou úděsný,plytký,špatný a trapný.Věřím,že jsi vnímavý, máš DB rád a pracuješ pro ně, tím spíš bys měl ty být první kdo řekne: Tak tohle už přece nejde…. Vždyť je to pro dobro tvý scény.Nikdo to tu nemyslí zle,ale co je moc je moc.
Denisa
AutorHonzo, tohle ale přesně neni o slušnosti, ale o věčnym přetvařování, co tu vládne.Přece lze i slušně někomu říci, že se mu to prostě nezdálo.Zajímavý, že když ja můžu milovat Angeliku, víc než třeba Romča(ač vede FK´s), tak nikdo si neřekne…No ja ji nebudu zarmucovat…ja ani lež od nikoho nečekám, já si mávnu rukou nad tim, když to někdo zkritizuje, ptz na to, že nemáme všichni stejný názory sem si zvykla.Nebo může dojít ke střetu s danou osobou, ale to tak hold občas bývá, ale já taky nelžu, když se mi něco nelíbí.
Romča
AutorHonzo, mohu Tě ujistit, že většina lidí v našich fanklubech (sic mezi těmi, kterým se ML velmi líbí, nejsou zdaleka jen členové FK’s a naopak, jsou tací fanklubáci, které zatím nenadchla) NEJSOU POKRYTCI a skutečně, pokud mají připomínky, tak to řeknou. Myslím, že i naše debata na fóru divadlobroadway.wz.cz je dosti otevřená a rozhodně tam jen nechválíme (dokonce ani já)… Ale i ty texty jsou nejen podle mého názoru opravdu dobrý, často i vtipný (viz rým, který jsem tu už uváděl pro příklad) a úvodní pozdravení diváků v divadle vložené do úst Smrti je naprosto dokonalý! Takže to, co bys ode mě chtěl slyšet, neuslyšíš, a to ne proto, že bych se bál, ale proto, že si opravdu myslím pravý opak toho, co Ty! Ačkoli jsem vnímavý. Ano, mám DB rád a externě s nimi spolupracuji, ale kdyby tam měl přijít titul, který by se mi protivil, tak bych to řekl a ten titul bych prostě ze své pozice nepodporoval. Zatím se to naštěstí nestalo! R.
L.end.a
AutorMáš svatou pravdu Deni, že se všichni přetvařujou. Když se mi to nelíbí a neumim to říct
nahlas, tak je lepší mlčet, než někomu mazat med kolem huby :-)) A zrovna Romča mi nepřijde z těch, co by neunesli kritiku. Já bych to Honzo neviděla, že by Romana nechtěli zarmoutit, ale proto, že dělá to, co dělá , tak spíš z prospěchářství. Určitě ne všichni, ale tak půl na půl???
Denisa
AutorPřijde mi jen nefer, že Roman zase bude souzen tak jako, že je on ta neobjektivní osoba a vše hodlá jen chválit, takže jak řekne něco dobrýho, tak to bude bráno prostě tak, jako že je to jasný…ale zrovna on tohle teda asi nemá za potřebí, a naopak kritiku umí vyjádřit bez problémů.
L.end.a
AutorTo doufám Deni nemyslíš , jako že já ho budu soudit? I kdyby to teda byla pravda, že je ta neobjektivní osoba, jak si to nazvala, tak by se to snad dalo pochopit? Nikdo z nás nebude veřejně hanit práci svých kolegů, či svých zaměstnavatelů a natož, když tu práci má rád a ještě v této divné době? To by asi byl hodně velký hazardér:-(
Ale já mu věřim, že se mu ML líbí, protože kdyby to nebylo jeho přesvědčení a říkal to jen z prospěchářství, tak se svým názorem nejde do boje proti negativním reakcím. To by mu přece bylo šumafuk????
Jan
AutorTak bych rád k diskuzi něco přidal. Bohouš Josef napsal dobrou, řekl bych velmi dobrou hudbu, příběh je slušně napsaný, scény plynou logicky. Obsazení je zajímavé a barevné. Dasha zpívá úžasně, Marta rovněž, Hana Z. a Helena V. jsou každá jiná a přitom každá dobrá. Režie je zdařilá, pečlivá. Ovšem vyloženě – omlouvám se – PRŮSER – jsou neskutečně hloupé texty L.F.Hagena. To je opravdu těžké bránit se smíchu při jejich poslechu. Ano rýmují se, ale některé věty jsou současné, jiné plné archaismů… Proboha ať už to nedělá!!!
Jeho největší perla je tedy z muzikálu GOLEM : ,, že doufám zde co oběť moru zahynout se zdráhám říct…” = bojím se říct, že raději zemřu, než…. Ale v Moně Lise se překonává – píseň SVATBA je plná směšností atd…
David
AutorMyslím, že obě recenze lze brát jako názory dvou lidí, kteří muzikál viděli (já ještě doposud ne) a mají na něj svůj názor. O tom, že je napsali dobře, svědčí i dlouhá diskuze, neboť jimi rozvířili emoce…stejně jako muzikálový zážitek má být o emocích a pro mě osobně jsou muzikály z DB a DH těmi, u kterých ty příjemné zážitky prožívám.
Pro mě osovbě má být muzikál něčím, kde se pobavím, psychicky zrelaxuji…rozhodně nečekám “těžkou uměleckou smršť”, to bych šel spíš na operu.
A že nejsou muzikály z DB či DH dostatečně umělecké? To je možné, na to nejsem expert, abych to posuzoval…každopádně jsou oceněné vysokými diváckými návštěvami, a to podle mne vydá za víc než recenze kritiků typu Spáčilová.
A komerční muzikály si holt na sebe musí vydělat, je to podnikání jako každé jiné. Navíc třeba v případě Švejka dali diváci jasně najevo, že toto nechtějí a muzikál propadl a naopak ve stejné době uváděná Adéla se “chytla”.
Osobně se mi třeba líbil karlínský Jackyll a Hyde (viděl jsem ho ještě v Kongresovém centru) – ale byl divácky úspěšný? I přes výborné výkony protagonistů nebyl…hrál se 2x do měsíce a i když bylo vyprodáno, nemohl se divácky poměřovat s muzikálem, který se hraje 5x do týdne.
Co je a co není umělecké posoudí spíše až naše další generace, takže my si raději v klidu užívejme muzikálů a buďme rádi, že tu máme aspoň takové, jaké máme…a nesuďme, kdo je a kdo není objektivní, protože všechny recenze jsou subjektivní. A tak to má být
Denisa
AutorNo vida tomu řikám názor.Velká část z Davidova příspěvku je přesně to o čem jsem mluvila.Že muzikál prostě ma bejt o emocích, relax, a že to neni opera…To vše prostě je ono, jsem ráda, že konečně někdo se vyjádřil obdobně…Tak přeci jen nemusel by to vychalovat, Leni..ale u něj vim, že je to upřímný.
Romča
AutorJana nebudu komentovat. A ani další laciné kritiky LFH za každou cenu. Chtěl bych vidět každého z nich, jak by dovedli slepit z desetiny něco tak dobrého jako Fanánek. Právě ta citace z Golema je nádherná záležitost… No nic. Proti gustu:) R.
jehy
AutorTrochu odbočím od tématu, i když to souvisí s Monou Lisou.,Mohl by mi někdo pomoct doplnit slova v písničce “Sochy, vázy, drahý kov”? Je tam: Já říkám vám / Dál ať jen plápolá / Žár spálí chrám / Chrám těch …… (tady nerozumím, což mě štve). Moc děkuju
tom2410
AutorChrám těch již vládli nám.Tak se hroutí slavný rod……….
klára
AutorDne 2.3.2009 jsem v muzikálu Mona Lisa měla v úloze Leonarda Petra Muka jeho výkon byl opravdu ubohý .Jediné co ho může omluvit je nemoc jinak nic .
Pokaždé když vstoupil na podium trpěl asi i on a hlavně my.Jediné co je na tomto muzikálu opravdu pěkné jsou výkony ostatních představitelů.
Jan
AutorNo, ono je to možná v Golemovi hezky řečeno, ale muzikál má být jasný a pro lidi, kteří jej slyší poprvé a třeba naposledy by měl text být vodítkem děje, což fakt neni, pokud de o takovéto konstrukce
jinak: švec bys řekla jistě dříve než… :)))
nebo: pohled maminčin a mistr da Vinci – no to je hodně velkej úlet :))))
a rýmy zpívá-dívá beru ale slaví-diví? :))))))))))))))
Ondřej Doubrava
AutorNavážu na Jana, přitom u “pohled maminčin a mistr Da Vinci”¨by pouze stačilo minstra a pohled prohodit a hned to zní o dost lépe, ne tak šroubovaně.