8. 9. 2017, 21 let po první premiéře, a 15 let po obnovené premiéře, se do Divadla Kalich vrátil Krysař, osudový muzikál Daniela Landy. Na nové nastudování jsme čekali s obavami i nadšením. Režisérka Mirjam Landa se nechala slyšet, že i když si fanoušci myslí, že je jejich oblíbené dílo nedokáže ničím překvapit, opak je pravdou. Má tedy Krysař pořád šanci zaujmout staré i nové publikum?
Zpěvák Daniel Landa, kterému média velmi ráda dávají před jméno slovo “kontroverzní”, napsal Krysaře v době, kdy v Česku řádila “draculovská” horečka a muzikálový trh nebyl ještě tolik přesycen. Dá se říci, že možná Landa napsal “odpověď” pompézním a megalomanským dílům a vytvořil v Česku nový typ komorního muzikálu, který si vystačí s kvalitní hudbou, texty a hereckými výkony. V původní verzi v Ta Fantastice si zahrála celá řada jmen, která jsou dnes na muzikálových jevištích jako doma.
Přiznejme si, že česká muzikálová tvorba nemá zrovna příliš mnoho děl, která by neupadla v zapomnění, nebo se na ně nevzpomínalo s despektem. To ale není případ Krysaře, který se spolu s nahrávkou stal legendárním a zařadil se tak do malé množiny českých muzikálů, které mají po letech co říci – pokud se jich ujme dobrý tvůrčí i herecký tým.
Část naší redakce vyrostla na Krysaři z Ta Fantastiky, ta druhá měla naposlouchanou nahrávku a toužila vidět muzikál na jevišti. Příležitost se naskytla v roce 2001 v Divadle Kalich, ale v našich řadách převládlo spíše zklamání, tato verze občas sklouzávala k sebeparodii.
Nyní se do stejného divadla vrátilo nové nastudování s velmi slibným obsazením. Jak to dopadlo?
Nejprve musíme uklidnit ty, které znají původní nahrávku nazpaměť a bojí se změn a zásahů. Hudba, texty, palčivý a mystický příběh o lásce, přátelství, zradě, pomstě, majetkových rozdílech i pošetilosti lidstva, zůstal stejný. Přesto je tento Krysař trochu jiný. Klade se tu větší důraz na scénografii, lightdesign, choreografii a nový rozměr celému dílu dává samozřejmě nové obsazení.
Co také zůstalo je humorná složka muzikálu. Pokud jste humorné výstupy neměli rádi v původní verzi, nebudete je mít rádi ani teď. Nicméně pozitivní zpráva je, že vtípky balancují na hranici únosnosti a nesklouzávají k trapnosti, i díky citlivějšímu hereckému přístupu. Za nás by bohatě stačil humor v podání Starosty a Hostinského, opilec, sluha a vrazi jsou už jaksi navíc. Zvláště scénu před očištěním města od krys bychom klidně vynechali. Na druhou stranu pokud jste humor v Krysařovi měli rádi, tak si ho užijete k plné spokojenosti.
Zásadně se proměnila výtvarná stránka, na kterou je kladený větší důraz. Zcela novou scénu vytvořil Martin Černý a my musíme říct, že je to ta nejlepší scéna, kterou jsme dosud na omezeném prostoru v Kalichu viděli. Sem tam se sice vloudí technik, ale takových chvil je skutečně minimum, naprosto zmizely únavné přestavby a zatmívačky. Scéna je pohyblivá, velmi dynamická a symbolicky jí dominují hodiny.
Krysař už není jen černobílý. Roman Šolc se konečně oprostil od megalomanství a navrhl střízlivé kostýmy, Ostrovany oblékl do fialové, která někdy symbolizuje smrt. S barvami také umně pracuje povedený lightdesign Aleše Dymka a Karla Komma.
Výraznou složkou je nová a velice originální choreografie Lindy Rančákové. Zůstaly taneční role Zlodobra a Dobrozla a přibyla dětská taneční role Krysařovy duše. Na běžném představení uvidíte pouze jen jednoho tanečníka či tanečnici, na premiéře se v roli vystřídali dva představitelé, chlapec a dívka. Postava Krysařovy duše dodává samotné postavě na mystičnosti, zvláště proto, že se jedná o dětskou roli, zvláštní mrazivost všemu dodává kostým, make-up a samozřejmě taneční výrazové prostředky.
Choreografie je náročná i pro sólisty, např. Štěpánovka předvede uprostřed rychlé skladby Nenávistná dokonce hvězdu. To všechno je velmi efektní a pokud patříte mezi fanoušky tance v muzikálu, budete nadšeni. Tanečníci dřou pot v podstatě v každé scéně, někomu ale může připadat, že je toho tancování až příliš, my bychom se třeba obešli bez “krysího tanečku”.
Kvalitní choreografie Krysaře výborně doplňuje, a i když to nemá v ději žádné opodstatnění, těšit se můžete např. na taneční výstup na šálách.
Ostatně různých symbolů, odkazů a drobných vychytávek je tu celá řada (např. Hostinského deštníček či souhvězdí během “otvírání brány hvězd”). Mirjam Landa tak potvrdila své tvrzení, že v Krysařovi je stále co objevovat.
Největší očekávání ovšem byla jako vždy kladena na obsazení, ve kterém najdeme osvědčené matadory z původních verzí, ale hlavně nová jména, většina z nich už má řadu zkušeností za sebou, ale v Krysařovi je uvidíte v úplně jiných rolích, než jste byli dosud zvyklí. Jak se s náročnou výzvou všichni vyrovnali?
Přemysla Pálka jsme vídali hlavně v komediálních rolích postpubertálních playboyů, kde je povoleno leccos. To ovšem neplatí o postavě Krysaře, která je naprosto vzdálená všemu, co Pálek dosud hrál a kde mohl uplatnit jeden ze svých talentů – tanec. U Krysaře se o tanec ani komiku opřít nemůže a stačí jediný herecký krok vedle a celá mystická aura kolem této po všech stránkách náročné role, se zhroutí. Pálek ale neuvěřitelně vyspěl, jak herecky, tak pěvecky. Bez zaváhání vystihl složitý charakter po svém, aniž by kohokoliv kopíroval. Krysař a Agnes se sice podle scénáře osudově zamilují, ale mají na jevišti velmi málo společných okamžiků a veškeré city musí vměstnat do jednoho duetu. Pálkovi bez problémů uvěříte i tuto romantickou polohu role, navíc má neuvěřitelné charisma a když vstoupí na jeviště, přichází s ním skutečně Krysař, na kterém celé představení stojí i padá.
Na premiéře mu skvěle sekundovala neméně charismatická Marie Křížová. Ta konečně dostala příležitost ukázat, že má na víc, než na postavy pitvořících se středoškolaček. Křížová obtížný pěvecký i herecký part Agnes zvládla naprosto suverénně. Spolu s Pálkem vás přesvědčí, že Agnes i Krysař bojují se svými city, než jim skutečně podlehnou. Sólové písně Temný stín a Zvrácená touha byly v podání Křížové jedním z vrcholů představení, stejně jako Krysařova zpověď a milostný duet v rytmu valčíku.
Robert Jašków je hlavně činoherní herec, proto jsme od něj neočekávali úžasný pěvecký výkon, ale nakonec jsme byli příjemně překvapeni. Jeho Osud je cynický, hravý, ale ve správnou chvíli umí i přitvrdit, aby vás vzápětí rozptýlil nějakou humornou hereckou etudou. Nedovedeme si představit, že by se někomu toto herecky naprosto suverénní podání nelíbilo, takže pár chybiček ve zpěvu mu jistě odpustíte.
V plné pěvecké i herecké síle se v roli Starosty vrátil do Krysaře Jan Apolenář, který se rolí naprosto sžil a skvěle vyvažuje komickou i vážnou tvář role. A na jeho výstup s vázičkou budete vzpomínat ještě dlouho. Jeho postava patří do groteskního tria Starosta-Rychtář-Hostinský. Rychtáře si na premiéře zahrál Oldřich Smysl (který je mj. také understudy pro roli Krysaře), Hostinský už neodmyslitelně patří Heňovi. Ten si užívá na jevišti každou hereckou i pěveckou chvilku, jeho gesta a pohybové kreace občas pobaví více, než prvoplánový humor sluhy a opilce.
Milan Peroutka je v muzikálovém žánru poměrně nováčkem a s touto ne zrovna lehkou příležitostí rybáře Štěpána se vyrovnal velmi dobře. Na premiéře jej zřejmě trochu ovládala nervozita, z hereckých částí jsme byli trochu rozpačití, především v první polovině. Peroutka to ale dohnal svým jistým hlasovým projevem (i přesto že bojoval s nemocnými hlasivkami) a překvapil drsnou polohou v druhé části představení. Věříme, že jeho výkon se s reprízami ustálí na výborné úrovni.
Kateřina Steinerová sice působí křehkým dojmem, ale role živelných žen jí sedí více než naivní bledulky, a to po všech stránkách. Jako rybářova žena Štěpánovka předvedla druhý nejlepší ženský výkon premiérového večera.
Rózi klade na představitelku stejně těžké pěvecké nároky, jako na postavu její sestry Agnes. Z Anny Slováčkové je patrná snaha, ale když se příliš soustředí na herectví, nezvládá zpěv a naopak. Ve výškách trápila sebe i diváky a Rózina smrt nás díky mdlému hereckému výkonu nijak nezasáhla.
Dvojice Martin Sobotka a Jan Vlas (Sluha, opilec, vrazi) se na premiéře starala o humornou složku příběhu. Jak jsme psali na začátku, humor v muzikálech je velmi individuální, za nás by bohatě stačilo výše zmíněné trio zákeřných Ostrovanů. Ovšem projevům Sobotky i Vlase se nejde nesmát. Podobných humorných dvojic v muzikálech máme hodně a většinou jsou spíše trapné než vtipné, Vlas a Sobotka do této skupiny naštěstí nespadají.
Na malém prostoru a zejména v závěrečné emotivní scéně dokáže zaujmout Jakub Šlégr jako Jakub.
Skvělé taneční výkony odvedla na premiéře Zuzana Havrlantová (v akrobacii na šálách už excelovala v jiných muzikálech) a Karel Jinda jako Zlodobro a Dobrozlo. Navíc nejde o taneční sóla s kamennými obličeji, Zlodobráci do všechno vkládají i výraz a doplňují tak zejména výstupy Osudu.
Úchvatná podívaná nastává při výkonech dětských tanečníků. Talentovaní Štěpán Köhler a Karolína Lea Nováková v roli Krysařovy duše předvedli skutečně famózní podívanou, v určitých chvílích i odvedou pozornost od sólisty a právem mají velký aplaus. Pochvalu si zaslouží také pěvecko-taneční company, která odvádí velmi náročnou práci s maximálním nasazením po celou dobu představení.
Mirjam Landa Krysaře velmi dobře zná. Spolu s tvůrčím týmem a skvělým obsazením připravila muzikálu důstojný návrat po všech stránkách. Čekají vás vyrovnané herecké a pěvecké výkony, vydařená scéna s minimem techniků a zatmívaček, spousta skrytých i jasných symbolů, humor a originální choreografie. Zarytí fanoušci budou jásat, ti noví přijdou na kvalitní muzikálové dílo, které nestárne. Divadlo Kalich má další muzikálový hit.
Autorem fotografií z představení je exkluzivně pro Musical.cz Kristýna Junková. Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, Facebooku apod., ozvěte se nám na e-mail: redakce@musical.cz. Publikování bez svolení autora je přísně zakázáno.
Video ukázky z press show
Video z premiérové děkovačky
Komentáře
Alena
AutorMoc hezké recenze, děkujeme. :-)