Muzikál „Quasimodo“ je nebývale originální a umělecky kvalitní (+ videosestřih)

Lucie – Já seděla ve čtrnácté řadě skoro uprostřed a rozumět bylo špatně.
Souhlasím s názorem na Quasimoda – na hlavní roli toho moc nezpíval, což u Trapla je vyloženě škoda.

Olynka a Miloš – tak to bude možná tím místem, já totiž byla taky ve 14. řadě, ale na kraji. Takže 14. řadu nebrat :-)

Pro všechny obdivovatele Jana Ciny – Jan dnes na HBO v seriálu Terapie :))

To, že se v Quasimodovi tolik nezpívá, vidím jako výhodu. Konečně je tam taky prostor pro hraní, činoherní výstupy. Až moc jsme si zvykli na klasické písničkály!

Hm, tak nevím, co si mám představit pod pojmem „písničkál“ natož „klasický“. To, že se v muzikálu málo mluví a hodně zpívá podle mě ničemu nevadí a rozhodně to není stěžejním kritériem pro posuzování díla.
Například Romeo et Juliette (G. Presgurvic) nemá nijak velký podíl činohry a rozhodně bych si ho netroufla označit pojmem „písničkál“.
Pro mě je muzikál dobrý, pokud se mi líbí hudba (z toho důvodu mě nijak zvlášť nezaujal třeba Monte Cristo – obzvlášť tehdy ve srovnání s Draculou, nebo Mona Lisa).
Nikomu neberu, že se mu Quasimodo líbí, rozhodně netvrdím, že je špatný, ale nadšená jsem z divadla prostě neodcházela.

Abigail berete mi slova. ;-)

Nemyslel jsem jen mluvené slovo. Ale hrání a činohru jako celek. V Quasimodovi až na pár výjimek není moc sólovek, při kterých by někdo vyčníval, zpíval a nehrál. Pořád je tam nějaká akce. Písničkál je zkrátka muzikál, když to vypadá, jako by celé dílko byl jen koncert pěveckých hvězd a jejich písničky byly propojeny nějakým dějem.

Abigail – viděla jsem obě zmíněná díla a stejně asi nechápu :o)
ReJ se mí hudebně hodně líbí, KM ne.

Tak mně by se v tom líbil, i kdyby v Ordinaci nehrál. Většina mých oblíbenců jsou mediálně neznámý, nebo jsem je poznala v době, kdy byli ještě neznámý.:-) Kdybych viděla Petra a líbil se mi, pochválím i jeho.:-) Zatím nemám možnost srovnání.:-))

Hurá, další kdo chápe pojem písničkál! Souhlas :-)

Upřímné blahopřání Pepíkovi Vágnerovi, Romčovi Vojtkovi a Tomíkovi Savků k vítězství v anketě To byl náš hit. To, že Holky z naší školky vyhrály, je hlavně zásluha jejich famózních čtvero výkonů!

Tak jsem se dočkal a usedl v hledišti Divadla Hybernia ke shlédnutí muzikálu Quasimodo. Jako vždy budu hodnotit konkrétní představení (12.1.2012) a tudíž i konkrétní obsazení.

Začnu trochou historie. Po shlédnutí první ukázky („Kdo to ví“) jsem se na muzikál těšil, píseň mi přišla zajímavá. Jak se ukázky a informace nabalovali, postupně se toto nadšení snižovalo, protože mi přišli podobné, ploché, zkrátka trochu nudné. Po premiéře se však vznesla vlna pochval a já si tak musel počkat na finální hodnocení na vlastní „zkušenost“.

Usedal jsem smířen s tím, že očekávání nemám velká a že mě představení naopak může příjemně překvapit. Zvedla se opona a do předních řad se začalo valit neuvěřitelné množství mlhy. Nevím, proč nestačila zleva se valící „těžká“ chlazená mlha, která se alespoň nedostala do očí. Kdyby měla alespoň nějakou příjemnou vůni, zase tolik nestojí. S mlhou souvisí světla. A ty byla využita perfektně! Krásně doplňovala hru a bylo opravdu jen málo míst, kde by neplnila svou úlohu. Stejně tak jednoduchá, a přitom účelná scéna. Líbilo se mi, že mimo pevnou scénu byly na jevišti jen dvě velké rekvizity – židle a gauč. Bylo to krásný, čistý. Na projekce jsem radši nekoukal (a vzhledem k sedadlu v první řadě bych si ukroutil hlavu, kdybych chtěl vidět ty postranní). Perfektním také shledávám líčení Quasimoda. I z minimální vzdálenosti přede mnou nebyl herec, ale skutečně Quasimodo.

Další technickou „disciplínou“ byl zvuk. Zde už začnu mít výhrady. Celou první půli bylo dost špatně rozumět, muzika byla místy dost málo nahlas. A výsledný mix rozhodně nebyl ideální. Jak se například může stát, že hrající a mluvící tanečníci, kteří zrovna mluvili, nezesílení, byly více nahlas než muzika a sólový zpěvák s mikroportem? Takovýchto chvil bylo bohužel více než jedna. V druhé půli se to naštěstí mnohem zlepšilo. Je to škoda, protože člověk kvůli tomu občas ztrácí přehled co je důležitější a kdo zrovna zpívá.

Když už jsem nakousl tanečníky. Bylo skvělé že se zapojovali do hry i mluveným slovem a občas i zpěvem. O to víc mi přišlo líto, že většina sborů (alespoň z mého poslechu) bylo na playback. Přišlo mi to líto hlavně kvůli těm, co skutečně zpívali. A zpívali dobře (co jsem měl možnost slyšet zblízka). Choreografie se mi líbila moc, občas mi jen přišlo, že je tam vloženo něco „jen abychom ukázali, že to ti naši tanečníci umí“, což bylo zbytečné, protože tam bylo spoustu chvil, kdy své dovednosti plně předvedli v něčem, co mělo smysl v rámci celku.

Tím se dostáváme k hudbě. Od ukázek se mnohem zlepšila (i když i tehdy bylo jasné, že se nejedná o finální verze). Moc se mi líbila orchestrace. Bylo to zase něco nového a skvělý čerstvý vítr. Bohužel jsem postrádal nějaký výraznější motiv (výraznější!, ne že by tam žádný nebyl) a tak nějak ta hudba vždy z něčeho spíše vykoukla, než že by logicky vyplynula. Stejně tak pak zaskočila za portál, místo aby měla nějaké logičtější zakončení. Celé představení ale příjemně uteklo, mělo spád.

Herce asi netřeba hodnotit zvlášť, protože všichni předvedli profesionální výkon. Skutečně mi tam nikdo nevyčníval „ať už pozitivně, či negativně“. Bylo také hezké vidět spoustu nových tváří, které zdatně konkurovali svým známějším kolegům.

Co na závěr. V naší republice patří Quasimodo zaručeně k nadprůměru, ale k dokonalosti má ještě daleko. Autorům chci ale říct jedno: rozhodně tvořte dál. Quasimoda beru jako zkušenost, je na něm vidět co funguje a co ne, je na něm vidět tvrdá a tvůrčí!! práce a příště (doufám že se ho dočkám) to bude ještě lepší. Rozhodně máte našlápnuto dobrým směrem!

Samozřejmě! Měl jsem na začátku dodat, že se má „recenze“ váže i na konkrétní sedadlo :) Je jasné, že zvuk nemůže být všude stejný, záleží na umístění reproduktorů i akustice sálu.

Tak jsem se na tento „neotřelý“ kus vydala – a odcházela jsem vrcholně zklamaná. Či spíše šokovaná. Bylo to opravdu příšerné, horší muzikál jsem ještě neviděla. Muzika jak kolovrátek – na cca dvě písničky hraje pořád dokola to samé. Slova nic moc, navíc autoři zjevně neměli moc inspirace, když postavy klidně 4-5xpo sbě opakují stejnou sloku. Dostalo mě slovo „vrahyně“ a pak ty odkazy na autorádio. Ostatně – do kdy byl vlastně děj situován? Původní příběh je z 15. století, kostýmy bych tipla tak na 19. století, autorádio a styl hudby – 20/21. století. Bohužel tohle nejde jen tak mechanicky pospojovat, už jen proto, že katedrála dnes není totéž, co byla v 15. století.
Výkony pěvecké průměrné, pohybově dobré, ale zas budu-li chtít vidět kotrmelce a skoky, půjdu na balet, nebo si v TV pustím atletiku. Příběh nevěrohodný, deformovaný – Esmeralda umírá pro velku lásku, která se ale nějak nekoná (a v původním příběhu zas tak velkou roli nehraje), matka Gudula je tam vyloženě zbytečně (a její nářky nepůsobí dojemně, ale spíše trapně), Victor Hugo – kterého jsem považovala za básníka z knihy, ne za Huga – má únavné dlouhé proslovy (a příšernou píseň o koze).
Celkový dojem je zkrátka strašný. S kanadským Notre Dame de Paris raději ani nesrovnávám, protože to jsou díla na zcela jiné úrovni. I když…dokázat zkazit takhle výborný námět, který dává obrovský prostor pro silné písně a silná vystoupení, a udělat s něho cirkusáckou tragikomickou frašku s pár odrhovačkami, je samo o sobě taky výkon. V tomto ohledu je muzikál opravdu „neotřelý“. Bohužel.

Mně se Quasimodo taky líbil. Je to něco úplně jiného. Na jevišti se stále něco děje, divák se nenudí. Pěvecké i herecké výkony byly vyrovnané, nikdo nezapadal. Měla jsem štěstí na obsazení: Tomáš Trapl, Marian Vojtko, Tomáš Savka, Markéta Procházková, Jan Cina, Kamila Nývltová. Kompany výborná. I hudba se mi líbila. Každá postava má svou hudební linku, kterou drží celý muzikál.

Těžko někoho přesvědčovat, že je to dobrý muzikál, když se upne na knihu a chce, aby to bylo naprosto to samé. Chrám Sv. Víta je skutečný kostel, nechápu to srovnání s divadlem, i když také dřívějším kostelem. Tvůrci Quasimoda maji obrovskou fantzii a za to jim patří má poklona.

byla jsem na quasimodovi dnes a musím říct že je to bomba muzikál…byla jsem ohromena Tomášem Traplem(ostatně jako ve všem) :) skvělá byla i Radka i když Markéta je podle mého lepší:) výšky Zdeničky Trvalcové..tak to jsem měla husinu:) a nejvíc mě překvapil Jan Cina byl herecky výborný a hlas také zajímaví. Dále hrál Jiří Korn,Roman Vojtek,Vanda Konečná a Ondřej Ruml… je to krásný muzikál…a jsem ráda že zase úplně jiný než ostatní

ja už na quasimodovi byla a bylo to užasný ale nej víc semi líbyla role špindíry kterou zrovna hrál Jan Cina bylo to užasné ale vančura mi na tu roli nesedí

Slečno nikule, nejdříve se, prosím, ve škole naučte správně česky a pak sem klidně pište Vaše názory… PS: Myslím, že role Špindíry, je zrovna rolí vyrovnanou; každý z chlapců je jiný, ale oba ji zvládají výborně.

Jádrem pudla u tohoto muzikálu bude asi to, že je prostě trochu jiný, než ostatní produkce tohoto žánru. Krásně je to vidět na divácích, jak na začátku trochu tápou a neví, co si mají myslet, aby se nakonec pomalu rozehřáli a vychutnali si skvělý závěr. Ano, muzikál se povedl, nemá vysloveně slabého místa jak v produkci, tak v hereckém ansáblu, ale něco malinko tam chybí. Kdo viděl muzikál Pokrevní bratři, asi ví o čem zde píši. Schází mi závěrečné vyvrcholení, husí kůže a mrazení, schází hit, který bych si pískal další týden, zbyl jen skvělý zážitek ze sobotního večera dne 25.2.2012. Walker

Top výkony: Trapl, Konečná, Procházková, Hájková
Zklamání: Vojtko, Mácha

Pre Pavel Kosatka.
Prepac ,ale nemozes tvrdit ,ze su v tomto muzikaly lepsie piesne alebo momenti akov muzikaly Notre Dame de Paris.Notre Dame de Paris patri medzi top 5 muzikalou na svete ktore sa marne niekdo snazi prekonat.Quasimodo je pekne predstavenie ale nikdy nedosiahne metu ani z 30 percent muzikalu Notre Dame de Paris.
Tiez ako v cr vznikol skvely muzikal Dracula a dlho nemal konkurenciu a potom prisiel muzikal tanec upirov a wow. A teraz ked pan Kamel Ouali urobil uzasny muzikal Dracula a to je predstavenie vazne na vysokej urovni.Skoda ,ze na sk a v cr sa tieto muziakly nehraju pretoze su to veldiela.quasimodo je pekne predstavenie ale neni to notre dame de paris.
Ak mam poveda svoj nazor tak top 10 je
Notre Dame de Paris
Les Miserables -anglicka verzia
Don Juan – Canadska verzia a to si najdite vazne wow.
Dracula- francuzska verzia
Tanz der Vampire-rakuska verzia
Oliver- anglicka verzia
Pokrvni bratia- anglicka verzia
L e roi Soleil-francuzska verzia
Dracula- ceska verzia.
Mary Poppins-ceska verzia

Asi mě tady ukamenujete…… Ale mně se muzikál nelíbil. Nerozuměla jsem většině zpěváků, dusil mě dým, přes který nešlo dýchat, natož dovidět na podium, Špindíra si v podstatě jen sahal mezi nohy. Velké zklamání byl pan Korn, který nevyzpíval žádné hlubší polohy, David Kraus nezpíval vůbec, Markétě Procházkové jsem nevěřila lásku, o které zpívala a co jsem absolutně nepochopila byla náklonnost Esmeraldy a Viktora Huga ke koze……. Nakonec jsem si ale řekla, že to lze brát i jako provokaci chlapců z kapely Nightwork – uděláme něco hodně ulítlého a schválně, jestli nám to sbaští….. Omlouvám se a můžete se do mě pustit.

Aneto, od muzikálového guru bych očekávala jiný názor, než typu – větší blbost jsem neviděla.. Pozor, nelze srovnávat nesrovnatelné.
Já viděla vesměs profesionální pěvecké i herecké výkony, emocemi nabitý příběh a pestrou mozaiku tanečních variací. Pokud někdo nesouhlasí s autorádiem, pověšením za koule a nevím ještě čím vším – je to věc názoru. Já to beru tak, že je to sice několik století starý příběh – ovšem ztvárněný v současnosti – mně osobně tam trocha odlehčení v tomto tragickém tématu nijak nepřekážela.
Z muzikálu jsem nadšená, hezký den.

Briseis, protože se mi zdá z tvých příspěvků, že máme hodně podobný hudební vkus, určitě bych dala Quasimodovi ještě jednu šanci… ale šla bych na Markétu Procházkovou, Jirku Korna, Ondru Rumla a Kamilu Nývltovou.. pak je to představení úplně o něčem jiném :-)
Napoprvé jsem byla z Quasimoda taky celkem zklamaná, ale druhá návštěva mě přesvědčila o jeho kvalitách :-)

Vanda bola naozaj vyborna a to som isla s obavami, lebo dovtedy som ju videla len na DVD Monte Crista a tam som bola z nej zhrozena. Mna nadchol cely muzikal, okrem Davida Krausa, bohuzial asi nemal svoj den. Je to samozrejme vec nazoru, ja by som isla okamzite zas, keby nebyvam 5 hodin autobusom od Prahy. Minimalne Marketu by som chcela zastihnut, kedze v mojom pripade ju na poslednu chvilu nahradila Radka.