Tarzan, světový muzikál dle animovaného filmu studia Walta Disneyho, si po třinácti letech od své světové premiéry našel cestu do České republiky, konkrétně pak do Prahy, do Divadla Hybernia, kde se 3. a 4. 10. 2019 uskutečnily jeho veřejná a slavnostní premiéra.
Tarzan, jedna z nejznámějších fikčních postav, spatřil světlo světa již před více než sto lety. Roku 1912 vyšel tehdy ještě časopisecky první z jeho příběhů, Tarzan of the Apes (Tarzan z rodu Opů). A o tom, jak velký úspěch si získal, svědčí jak více než dvacet knižních pokračování z pera autora Edgara Rice Borroughse, tak celá řada jeho televizních i filmových zpracování – za více než sto let svého života se Tarzan stal jednou z nejznámějších a ve filmu nejzpracovávanějších literárních postav. Na filmovém plátně se objevuje již od éry němého filmu a k bezpochyby nejvýznamnějším a nejznámějším jeho zpracováním patří právě animovaný film Tarzan studia Walta Disneyho z roku 1999, který se stal předlohou pro divadelní adaptaci.
Muzikál Tarzan vycházející z něj využil obrovské popularity, kterou si získala muzikálová inscenace Lvího krále, dalšího původně animovaného filmu společnosti Disney předělaného pro divadlo. Pro produkci Disneys Musical napsal libreto David Henry Hwang, hudbu i texty písní pak Phil Collins, jenž přitom využil vlastní nesmírně úspěšné písně z animovaného filmu (za skladbu You’ll Be in My Heart byl nominován na cenu Grammy a získal Zlatý globus a Oscara) a připsal k nim devět nových. Roku 2006 měl muzikál Tarzan svou premiéru na newyorské Broadwayi, v Richard Rodgers Theatre, odkud jeho cesta vedla např. do Nizozemska, Německa, Švédska či na Filipíny, než konečně dorazila i do České republiky.
Muzikál vychází právě z první knihy o Tarzanovi a vypráví již legendární příběh o chlapci, který spolu s rodiči ztroskotá kdesi v džungli a poté, co ještě jako nemluvně tragicky osiří, se jej ujímá velká pralesní opice (v animované i muzikálové podobě konkrétně gorila). Ta se mu stane náhradní matkou, dá mu jméno Tarzan a vychová jej v nejmocnějšího tvora džungle. Jako dospělý muž se pak Tarzan v džungli setkává s výpravou vědců, mezi nimiž poznává i krásnou Angličanku Jane a s její pomocí znovu nachází cestu do světa lidí.
VIDEO
Peter Pecha a Dita Hořínková – Jsi navždy v srdci mém (You’ll Be in My Heart)
Ukázka z tiskové konference muzikálu – Divadlo Hybernia (19.9.2019)
Divadlo Hybernia muzikál Tarzan uvedlo v české premiéře a již hodnou dobu před oběma premiérami slibovalo velkou akrobatickou show – vlastně první tanečně-akrobatický muzikál v České republice, využívající nejen akrobacii v mnohem větší míře, než veškeré dosavadní v České republice uvedené muzikály, ale i prvky nového cirkusu. Kvůli akrobacii v inscenaci pak pořídilo i speciální jevištní techniku. Ohlašovalo pak rovněž velké investice do kostýmní i scénické výpravy.
A zejména tyto investice nejsou na díle příliš znát. Tarzan, alespoň co se zahraničních produkcí týká, se pyšní skvostnou výpravou: ať už jde o scénu nebo projekce. Petr Hloušek sice vytvořil na jevišti džungli lidskou nohou ještě nedotčenou, a to mimo jiné i s využitím vlastních projekcí, kdy na první pohled může scéna působit efektně, ovšem ke slibované multimediální show má přeci jen trochu daleko. Celkově by se dalo říci, že něco podobného jsme už v Hybernii viděli několikrát. To, na čem je muzikál postaven v zahraničí, se u nás nekoná.
Co se na celé výpravě skutečně nepovedlo je panenka, jež má představovat Tarzana ještě v kojeneckém věku, kdy osiří a ujímá se jej jeho gorilí matka. Namísto obvyklé panenky miminka (tou dobou koneckonců ještě láskyplně opečovávaného vlastními – lidskými rodiči) se totiž tvůrci rozhodli využít loutku, která spíš než kojence, připomíná známou panenku Chucky. Rovněž by chtělo zapracovat na jejím pláči, který zní z playbacku a který je slyšet z různých míst, jen ne přímo od ní.
Kostýmy Romana Šolce jsou velmi ilustrativní a na jevišti tak ožívají gorily – u nichž za zvláštní zmínku stojí efektní masky a make-up – či leopard. U některých kostýmů, např. u masožravých a dalších rostlin v nás hlodá myšlenka, jaký byl na ně rozpočet, neb nepůsobí zrovna příliš oslnivě, ale to už je jen drobná výtka.
Za choreografií stojí Ivana Hannichová a Jan Kohout. Pochvalně musíme ocenit hromadné taneční scény s gorilami, které jsou nápadité a velmi dobře pracují s typickým gorilím pohybem. Opičího hemžení by mohlo být sice více a mohlo by být výraznější, ale i tak z něho budete mít pěkný zážitek. Trochu nám chybí ne úplně využitý potenciál tanečně-akrobatického muzikálu, na který tvůrci v první řadě lákali. U našich německých sousedů, ať již v Hamburku či v Oberhausenu, patřila taneční akrobacie k nejoceňovanějším složkám jejich inscenací. I v Hybernii s akrobacií pracují. I zde se Tarzan objeví v již ikonické scéně – letící na liáně (koneckonců právě silueta letícího Tarzana je ústředním motivem vizuálu celého muzikálu) – a kromě něj se na mnoha liánách houpou další herci a tanečníci v rolích goril, a to velmi efektně. Bohužel je té akrobatické show v muzikálu, který na ni tak velkolepě láká, přeci jen poněkud málo a netvoří dechberoucí podívanou.
VIDEO
Martin Šemík a company – Rozbij to! (Trashin’ The Camp)
Ukázka z tiskové konference muzikálu – Divadlo Hybernia (19.9.2019)
Co však stojí za ocenění je fakt, že se muzikál v Hybernii konečně hraje zase s živým orchestrem, vedeným dirigentem Daliborem Kaprasem. A živá hudba dodává známým písním Phila Collinse, které proslavil již animovaný snímek v roce 1999, významné plus.
Stejně jako celkem povedený překlad, o který se postarali pánové Martin Fahrner (překlad) a Pavel Cmíral (texty písní), jenž ostatně české písňové texty napsal už pro již zmiňovaný animovaný film – a je leckdy jen obtížné oprostit se od oněch až notoricky známých textů, jež musely být pro divadelní muzikálovou verzi pochopitelně upraveny.
Kdo dává na animovanou verzi plně zapomenout, jsou představitelé hlavních rolí.
Na viděné veřejné premiéře se jako Tarzan představil pěvecky, herecky i pohybově výborný Peter Pecha (alternují David Gránský, Vojtěch Drahokoupil a Robert Urban), který byl jednoznačně skvělou volbou pro obsazení hlavní role.
Stejně komplexním dojmem pak přesvědčila v roli jeho lásky Jane Petra Vojtková (alternuje Ivana Korolová).
Petra Vojtková a Peter Pecha
Mimo ústředního zamilovaného páru pak stejně výrazně zaujal Martin Šemík (alternují Ladislav Korbel a Vojtěch Drahokoupil) v roli Terka, Tarzanova opičího kamaráda.
Pro Michaelu Gemrotovou (alternace Dita Hořínková) je Kala, Tarzanova náhradní gorilí matka, rolí zatím značně vybočující v jejím repertoáru. Po herecké stránce si s ní poradila zdařile, po té pěvecké v nás převládá pocit, že její operní hlas by se spíše lépe vyjímal v jiném hudebním žánru.
V roli gorilího samce Kerchaka se představil Marian Vojtko (alternují Josef Vojtek a Ernesto Čekan). Ten předvádí stabilně výborný pěvecký výkon. Úloha rozvážného vůdce opičí tlupy by však neměla být komickou rolí, v případě Vojtkova hereckého podání tak bohužel poměrně často vyznívá.
Malého Tarzana, po úvodních lehkých známkách nervozity, velmi přesvědčivě ztvárnil Filip Vlastník (alternují Viktor Antonio, Mateo Klimek a Michal Mückstein jr.).
Jako Janin otec, profesor Porter vynikl svou standardní hereckou suverenitou Jaromír Dulava (alternace Tomáš Trapl) a jako jeho průvodce džunglí a spolucestující Clayton, toužící hlavně po odchytu goril a získání peněz za jejich ulovení, se představil Rudolf Kubík (alternuje Ernesto Čekan).
Oku lahodící a precizní pohybový výkon předvedl Tomáš Smička v taneční roli Leoparda. Smička dále působí i v malé činoherní roli, zde bychom si jen dali pozor na lepší artikulaci mluveného slova.
Na závěr jsme si ponechali režiséra Libora Vaculíka, který v našem prázdninovém rozhovoru na otázku: Vy sám jste viděl nějakou zahraniční verzi Tarzana, nebo jste ho studoval jen z videí a poslechu nahrávek?, odpověděl toto: „Viděl jsem dva nebo tři dokumenty, převážně ze zákulisí muzikálu – jak se to vytvářelo, ale nikdy jsem ten muzikál neviděl celý. Dokonce mi pan producent Milan Fil’o nabídl, že by mě pozval na představení, které se tuším hraje v Kanadě, ale já to s díky odmítl, chci jít svou vlastní cestou.“
Z našeho pohledu je docela škoda, že se pan režisér nenechal, byť jen trochu, inspirovat zahraniční produkcí. Dopředu avizovaná velkolepá multimediální show by poté nemusela působit jako chudší příbuzný.
Muzikál Tarzan v Divadle Hybernia zdobí hudba Phila Collinse v pěkném provedení živého orchestru a některé výkony hlavních představitelů. Působivé jsou hromadné taneční scény opic, ovšem potenciál tanečně-akrobatického muzikálu není zcela naplněn. To samé se dá říci i o slibované velkolepé show, která zůstává tak trochu za očekáváním.
Foto: Blesk, Daniel Černovský
Komentáře