Pan Kaplan má třídu rád (a to i v takřka muzikálovém hávu)

Tři hodiny? Uf. Přiznám se, já knížku nedočetla, ve 3/4 jsem to vzdala, přestal pro mě být vtip vtipem. Proto si neumím představit, jak se to dá divadelně nastudovat. Díky za článek.

Pavel: To je tím, že jsem četl pár příspěvků těchto “rozčarovaných”, ale určitě se najde i spousta lidí, kteří to přijmou i bez znalosti předlohy bez problémů. Ale vážně věřím, že na to půjdou hlavně ti, kteří důvěrně znají jakoukoli verzi předlohy.

Tychi: 3 hodiny jsou moc a moc, ale jako celek ta inscenace funguje výborně a je zábavná.

Jakub Richter: Díky za reakci, ač se mi Pan Kaplan velmi líbil, musím s Vámi vlastně souhlasit, neboť i takovéto divácké reakce se dají očekávat a tři hodiny řešení slovních rébusů bez dějové linky asi opravdu bude pro mnoho z nich nepříjemné. Právě proto se domnívám, že na to půjdou zejména znalci předlohy a vlastně asi i fanoušci Šakalých let, pro které to může a nemusí být zklamání, záleží na úhlu pohledu. Nicméně předloha jako taková asi o moc lépe adaptovat nešla, inscenaci by ale pomohlo zkrácení.

Někde to vysvětlené bylo…

Tak jsem se včera konečně také dostala na “Pana Kaplana”. Knihu jsem nikdy nečetla a o tématu jsem měla jen nepatrné povědomí. Možná proto, že jsem po strašně dlouhé době viděla muzikál – hudební komedii – nejen odzpívanou, ale skutečně zahranou, byla jsem naprosto spokojená a “délku představení” jsem vůbec nevnímala. Sledování “jazykových hrátek” mi kupodivu ani v “mém věku” nedělalo nejmenší potíže, skvěle jsem se bavila tím krásně plnokrevným herectvím, na jaké jsem bývala z dřívější doby v tomto žánru zvyklá a které mi v současnosti tolik chybí…( Také jsem ocenila, že divadlo nezapomíná ani na své už “poněkud starší” herecké kolegy – např. p. Lipský je ve svém věku obdivuhodný ).
Zpívat – alespoň na slušné úrovni – dokáže každý herec, ovšem zdaleka ne každý zpěvák je schopen – zase alespoň na té slušné úrovni – hrát. ( Někteří “zpěváci” mají problém i se zpěvem samotným, ale to už je jiná věc ). V muzikálu by mělo být – společně s pohybovou stránkou a samozřejmě podle daného tématu – všechno zastoupeno rovnocenou mírou; ne nadarmo býval muzikál označován jako syntetické divadlo…

JAK: Díky moc za info…

Asi jsem byl teď v sobotu na něčem úplně jiném, než je zde popisováno. Délka představení je naprosto v pořádku. Za celou dobu jsem nepodíval na hodinky, což se mi zase tak často nestává (do divadel chodím celkem pravidelně). Že je potřeba udržovat pozornost po celé představení? Pak nechoďte do divadla, ale puste si na Nově nějakou hodnotnou estrádu a klidně si i při ní schrupněte.

Všechny zdraví Mirek Hanuš.(režisér a dramatizátor toho kousku) . Když vás to zajímá, vysvětlím vám volbu překladu. Eisnerův je sice z války, ale pro mne je mnohem živější. Ve vší úctě k panu Přidalovi, jeho překlad mi připadá mnohem akademičtější, vymyšlenější. Dal si s tím jistě velkou práci, ale na mne řada míst působí vykonstruovaně. Myslím, že Rosten to psal lehkou rukou, pro radost a tuto lehkost mnohem víc cítím u Eisnera než u Přidala. Myslím, Eisnerův překlad jistě obsahuje několik archaických momentů, ale o jeho životnosti vypovídá i to,že nedávno znovu vyšel.
Každá inscenace má svůj vývoj.A také tato, která skrývala pro incenátory mnoho záludností. Např. otázka toho, jak tlumočit co nejzřetelněji slovní přesmyčky a přitom držet inscenaci v tempu konverzačky. To jsme zdokonalovali až s diváky. Jinak to u komedie nejde.Mnoho lidí se domnívalo, že tuto knihu nelze pro divadlo adaptovat vůbec. To dokazuje i to, že úspěšné knihy mají množství dramatizací. V tomto případě se i ve světě jedná jen o několik osamocených pokusů. Bylo to velké riziko a nemuselo to vůbec vyjít.
Po premiéře jsme na incenaci dál pracovali a dnes trvá zpravidla 2 hod. 35 min.
To,že divák odchází lehce vyčerpán, je nezbytné. Tato zábava je v podstatě intelektuální , co Vám uteče a nerozluštíte vlastní aktivitou , je pro Vás nevratně pryč.
Všechny zdravím a přeji hezké setkávání na českých divadelních prknech.

M.H.

Zdravím všechny příznivce pana Kaplana, zejména ty, kteří si vychutnali knižní podobu. Z knihy jsem byla naprosto nadšená, hlavně asi proto, že miluju češtinu. Abych to zkrátila: představení mě naprosto zklamalo a nedá se vůbec tvrdit, že vyčerpalo. Z postav jsou karikatury, slovním hříčkám není rozumět a herci přehrávají. Přesto je vždycky plný sál a lístky není možné sehnat. Pak je asi chyba ve mně. Vymetám všechna možná divadla a jsem asi zhýčkaná.