Recenze obnovené premiéry muzikálu ANGELIKA v Divadle Broadway
„Nejočekávanější návrat!“ avizovalo Divadlo Broadway v reklamní kampani obnovené premiéry muzikálu Michala Davida a Lou Fanánka Hagena ANGELIKA. Ta se uskutečnila ve čtvrtek 18. února 2016. Jak se nová inscenace pod taktovkou režiséra a choreografa Libora Vaculíka podařila, se dozvíte v naší recenzi.
Angelika měla v Divadle Broadway premiéru 6. března 2007. Titulní role ztvárnily Monika Absolonová, Leona Machálková a Dasha. Záznam muzikálu vyšel jak na CD, tak DVD. V lednu 2010 se Angelika vrátila na scénu s novou představitelkou hlavní role, Kamilou Nývltovou. Toto obnovené uvedení ale záhy skončilo kvůli zvýšení licenčních poplatků autorce knižní předlohy Anne Golon. Nyní se podařilo opět práva dojednat a Angelika se tak vrací do Divadla Broadway, a to v částečně novém kabátu.
Už v původní verzi byl děj značně překombinovaný, Lou Fanánek Hagen se v libretu snaží převyprávět události pěti dílů knižní série. Nová zkrácená verze tak v ještě větším chaosu představuje mnoho událostí a postav, které se na jevišti jen chvilkově mihnou a mnohdy zase bez vysvětlení mizí. Nemá vůbec cenu přemýšlet o motivacích postav, vše je načrtnuto velice povrchně. Ani samotná Angelika není dobře napsaná, libreto jí žene od jednoho drama k druhému, opět bez hlubších motivů. Divák nemá šanci se s postavou ztotožnit a těžko se tak dostaví nějaké emoce, které bychom od této látky očekávali.
Výsledný tvar tak připomíná spíše výpravné hudební klipy, které se autoři snaží pospojovat dějem. Když si libreto neví rady, povolá do akce paní M.M., která s předehraným hlasem Libuše Švormové vysvětluje a posouvá děj. Nechybí samozřejmě ani komická dvojice, která českým humorem glosuje děj. A upřímně si nevzpomínám na žádný muzikál, kde by komická dvojice byla takto nevkusná a zbytečná. Pokud chtěli tvůrci něco zkrátit, měli začít právě u Geno a Steliena.
Dalším z nepochopitelných paradoxů v Divadle Broadway je přidaná postava holčičky Vivienne, která na jevišti řekne asi tři věty. Proč, když se tvůrci uchylují ke zkrácení, připisují úplně zbytečnou, pro děj nepodstatnou, postavu? Odpověď je nasnadě, ale budeme doufat, že to má nějaký skrytý umělecký význam.
Hudba Michala Davida je takovým klasickým romantickým kýčem. Vůbec ničím nevybočuje z průměru, diváci si zapamatují především duet „Je to zázrak“, postavený na slavné filmové melodii Michela Magneho, která se v různých obměnách line celým muzikálem. Z opravdu povedených hudebních čísel za sebe mohu jmenovat „Zásnubní tercet“, hudebně zajímavá je také „Krátká vášeň záhy odezní“ (když je dobře odzpívaná, ale k tomu se ještě dostaneme). Nechybí ani klasická Davidovská osudová árie „Doufám, že mi sílu Bůh dá“ nebo balada „Snad měl bych jít“. Milým vybočením z popových stereotypů je králova rockovější „Ne a ne, stále říká ne“ nebo orientálními rytmy střižená „Den jako den“.
Písňové texty Lou Fanánka Hagena není třeba znovu komentovat, ostatně verše jako „Markýzou budu zlou“ nebo „Jen žádný pláč, loučí se rváč“ mluví samy za sebe.
Režisér a choreograf Libor Vaculík (dle režijní koncepce zesnulého Jozefa Bednárika) pak na jevišti zhmotnil vše, co je typické pro muzikály Divadla Broadway a tedy i to, co jsme vždy kritizovali. Čeká na vás velice povrchní podívaná plná kýče, barevných blikajících světélek a vyjíždějících tanečníků z propadla. Herecké akce jsou omezené dramatickým lámáním rukama nebo teatrálním práskáním bičem. Choreografie jsou opět pojaté stylem „čím více, tím lépe“, navíc působí neoriginálně a neustále se opakujícím dojmem.
Režisér Radek Balaš v minulých letech předvedl tituly Mata Hari nebo Mýdlový princ, že i komerční muzikály Divadla Broadway se dají udělat relativně vkusně. Tohle je opět velký krok zpátky.
Rozporuplné dojmy vyvolává také scéna Šimona Cabana, jejíž základ tvoří spojené posuvné poloprůhledné paravány, které se neustálé vysouvají a zasouvají. Jejich největší vadou je velice velký hluk, který vydávají kolečka při přesunech. (Nejen) uprostřed romantických duetů se to opravdu nehodí. Pochválit naopak lze jakoukoliv absenci LED panelů nebo projekcí. Tradičně honosné jsou historické kostýmy Romana Šolce, které od minulého uvedení nedoznaly mnoha změn.
Titulní roli na premiéře ztvárnila Michaela Gemrotová, jedna z nových představitelek. Zatímco jako Christine ve Fantomu opery nás naprosto nadchla, v roli Angeliky se vyloženě ztrácela. Její soprán se do popových árií moc nehodí, ve vyšších polohách měla sice několik zajímavých a na poslech líbivých momentů, ale v hloubkách se trápila. Po herecké stránce byla její Angelika emočně plochá, stále se pohybovala v jedné rovině ublížené osudem zmítané krásky. S lepším libretem a režijním vedením by možná její výkon dopadl lépe, ale Michaela rozhodně nebyla tím typem muzikálové zpěvačky, která by utáhla celé představení. Ve srovnání např. s Monikou Absolonovou, Dashou nebo Kamilou Nývltovou tak příliš neobstála.
Jako Joffrey de Peyrac se představil Josef Vojtek, který předvádí svůj standardní výkon. Pokud nemáte rádi jeho charakteristický chraplák, tak ani Angelika váš názor nezmění. Na jevišti ale působil velice jistě a přirozeně. Kvůli průměrnému nazvučení (v kombinaci s oním chraplákem) mu však nebylo často rozumět.
Jako katastrofální by se dal označit výkon Yvetty Blanarovičové v roli Contoire. Velice nepříjemný zpěv, kombinující rytmickou recitaci a ječení, podpořila excentrickým „hereckým“ výkonem, plným máchání rukama a podobnými teatrálními gesty. Její výstup „Krátká vášeň záhy odezní“ patří k tomu nejbolestivějšímu, co jsem kdy na českých jevištích viděl. Když si například vzpomenu na její skvělou Alexu z brněnských Čarodějek z Eastwicku, tak nemohu uvěřit, že jsem na jevišti viděl tu samou Yvettu Blanarovičovou. Toto byl velký krok vedle.
Nicolase na premiéře ztvárnil mladý muzikálový zpěvák Jan Kopečný, který se typově do role příliš nehodí. Působí spíš jako princ z pohádky, roli drsného vládce podsvětí mu těžko uvěříte, ani pokus o dramatické umírání mu nevychází nejlépe. Pěvecky není špatný, ale chybí mu výraznější barva, zkrátka „něco“ co by ho odlišilo od stovky jiných zpěváků.
Tradičně dobré výkony podaly muzikálové jistoty Tomáš Trapl a Markéta Procházková. Vilém Čok v králi Ludvíkovi XIV. uplatnil své standardní komické úšklebky a nezaměnitelný zpěv. Malé role Špíny se se ctí zhostil Peter Pecha.
Ve dvou již spílaných komických rolích Geno a Steliena se na premiéře představili Bronislav Kotiš a Jan Kuželka. I když prvotní vinu nese špatné libreto, tak pánové rozhodně nijak těmto výstupům nepřilepšili. Hereckým lajdáctvím a absencí jakéhokoliv přirozeného komického talentu či schopnosti improvizace dovedli tyto role až k dosud neprozkoumaným hranicím trapnosti. Znát to bylo také na vlažných reakcích premiérového publika. Tomu se prostě nedalo smát.
V dalších rolích se představili Ali Amiri (Bachtiary Bej), Michal Tůma (Gendére), Natálie Grossová (Vivienne) a Nelly Danko (Paní M.M.)
V rámci škrtů se také ke slovu dostali členové pánské company, kteří se ujali dvou malých rolí Lorraina a Filipa. To, že by tanečníci měli tancovat a ne hrát, jsme u různých recenzí zmiňovali nespočetně krát a Angelika to jen potvrzuje. Na premiéře tyto role ztvárnili Marek Lhotský a Dominik Peřina, z jejich rozpačitého činoherního zapojení bych ale vinil spíše režiséra či jiného zodpovědného člena tvůrčího týmu. Ti jsou ale evidentně v tomto nepoučitelní…
Obnovená premiéra Angeliky tak dopadla dle očekávání. Diváky Divadla Broadway zcela uspokojí, protože stále vaří ze stejných ingrediencí: popová hudba Michala Davida, známé tváře, kýčovitá výprava, příběh podle známé předlohy a spousta tanečků. Po všech stránkách se ale jedná o velice průměrnou podívanou, zkrácení původní verze také dílu nijak neprospělo, spíše naopak. Povrchní režijní ztvárnění a několik špatně obsazených rolí tak z „Nejočekávanějšího návratu“ dělá událost, kterou můžete s klidným svědomím minout.
Nejlepší obrázek o muzikálu si však nejlépe uděláte sami, ze strany publika je o vstupenky obrovský zájem a některé reprízy jsou již beznadějně vyprodány. Aktuálně jsou do prodeje uvolněny veškeré reprízy do konce roku. Vstupenky je možné zakoupit na pokladně Divadla Broadway, na oficiální stránkách divadla nebo v síti TICKET ART.
Obsazení obnovené premiéry muzikálu Angelika
ANGELIKA – Kamila Nývltová / Michaela Gemrotová / Alžbeta Bartošová
JOFFREY DE PEYRAC – Josef Vojtek / Marian Vojtko
DESGREZ – Tomáš Trapl / Bohouš Josef
NICOLAS – Josef Vágner / Jan Kopečný
ŠPÍNA – Peter Pecha / Jakub Kudrnáč / Michael Veselý
KRÁL LUDVÍK XIV. – Vilém Čok / Martin Šemík
BACHTIARY BEJ – Ali Amiri / Jiří Daniel
GENDÉRE – Michal Tůma / Robert Kryl
GENO – Zdeněk Izer / Bronislav Kotiš
STELIEN – Ivan Vyskočil / Jan Kuželka / Petr Pečený
CONTOIRE – Yvetta Blanarovičová / Radka Fišarová / Olga Lounová
MONTESPAN – Zdenka Trvalcová / Lucia Jagerčíková / Markéta Procházková
PANÍ M.M. – Ljuba Dančenko / Nelly Danko
VIVIENNE – Ines Ben Ahmed / Natálie Grossová / Anežka Lišková
LORRAINE – Marek Lhotský / Michal Klohna
FILIP – Dominik Peřina / Jiří Marek
Další fotografie z premiéry
Autorem fotografií z premiéry je exkluzivně pro Musical.cz Kristýna Junková. Další publikování fotografií bez svolení autora je přísně zakázáno. Pro více informací a svolení k publikování pište na email redakce@musical.cz.
Komentáře
Dux
AutorVelice subjektivní názor. Řekl bych přímo nefér, jakoby si s tvůrci/producentem něco udělali. Nebo to lze označit přímo za podlost? Proč si naši vznešení kritici myslí, že se po nich žádá, aby za každou cenu blili zelené? Co v životě dokázal tento náročný kritik s “vycibreným” vkusem? Proč očekává, že navštíví-li komerční muzikál, zažije soudobého Shakespeara? Proč požaduje u muzikálu hloubku a motivaci postav? Neplete si žánr?? Není důležité, jaký zážitek si odnese typický divák, pro kterého dílo vzniklo?
anonym2023muzikalAngelikaisBEST
AutorDobrý den, muzikál jsem viděla je hezký jen u některých scén nesedí letopočty… Např. když se ti dva alchymisté baví jak pohostí krále…, však víte, tak Angelika se odehrává v 17. století, ale francovka vznikla až v 20. století.(Vím že je to myšleno vtipem, jen že jsem si toho všimla