Volá Londýn aneb nejslavnější britské muzikálové melodie zazněly v Ostravě

Divadelní sezóna 2015/2016 se rozbíhá (i když tento text s omluvou, díky velkým technickým problémům u autora vychází s velkým zpožděním) a každý start je dobré nepřepálit. Velkých premiér totiž bude i letos dost a tak zprávu o tom, že letošní ostravská sezóna bude zahájena koncertem věnovaným těm nejslavnějším britským muzikálům šlo přijmout se značným nadšením. A když (za)„Volá Londýn“, tak jsme jako milovníci dění na West Endu logicky nemohli v Ostravě chybět.

Z hlediska publicistického se totiž člověk může po letním volnu vlastně tréninkově bez stresu rozepsat, předtím než naplno usedne do přítmí hledišť a začne pečlivěji vnímat jednotlivé složky bohaté nálože představení.

Když se skládá dramaturgie muzikálového koncertu (zde se jí ujal odborník na slovo vzatý – Michael Prostějovský), je na stole hned několik zásadních otázek. Zpívat v originále, nebo v českém přebásnění? Držet se tradice, nebo zvolit nápadité úpravy skladeb? Jen tak na okraj: všechny písně zazněly ve svých českých oficiálních překladech. Pilíř repertoáru tak logicky sestával primárně ze stěžejních děl autorských dvojic, které svou tvorbou ve formátu „muzikálu superlativů“ doslova změnily nejen West End, ale celé dosavadní žánrové dění.

Ve Volá Londýn se nenásilně protnuly oba přístupy. Viděli jsme jak modifikované ukázky z inscenací (u děl z ostravského repertoáru), došlo ale i na svébytné úpravy a drobné vtípky. První nastal už poměrně záhy, kdy nejen, že Radek Melša představil megahit „Vzpomínky (Memory)“ v pánské verzi, ale zároveň ve skočnějším swingovějším rytmu. Dojímavost skladby tím sice mírně utrpěla, ale v základu byla tato úprava dobrým odrazovým můstkem k věcem příštím. Pozděni se totiž Radek Melša představil i jako součást vokálního seskupení 5PAK (ve složení Juraj Čiernik, Radek Melša, Jaroslav Rusnák, Adam Živnůstka, Tomáš Krpec) které se stalo okamžitě miláčkem ostravského publika). Jejich medley z Jesus Christ Superstar si sice brala základ z verze od 4TETu, známé z koncertního uvedení, přesto v v jejich podání vyzněla odlišně a nově.

Pro pásmo z Fantoma Opery (dva největší hity zazpívali Tomáš Savka, Denisa Žídková, Lukáš Vlček a Martina Šnytová) si poté 5PAK připravil drobný hudební skeč „Konkurz na Fantoma“ – postavený na chronicky známém varhanním riffu, který můžeme do textu přepsat asi takto: „Pááááá – papapapa – páááá“ A nevěřili byste, jak snadno se do něj může dostat melodie ze „Slunce, seno, jahody“.

Rozhodně bychom ale neměli zapomenout na odskok do roku 2010, kdy se v podstatě započala nová éra souboru Opereta – muzikál v Ostravě a to hned projektem nesmírně ambiciózním. Přepracovanou verzí muzikálu Michela Legranda a Alaina Boublila Marguerite s Hanou Fialovou, Lukášem Vlčkem, Romanem Harokem a Veronikou Prášil Gidovou. A z naší strany se lze po předvedených kát, že jsme u nás tento báječný projekt na motivy Dumasovy Dámy s kaméliemi, zasazený do období druhé světové války, nemohly z mnoha důvodů dobře reflektovat. Nutno ale dodat, že od dob premiéry Marguerite se dopravní situace na trase Praha – Ostrava zlepšila nejen pro vozíčkáře, takže nám moc věcí nebrání tak trochu „zdomácnět“ i v Ostravě, ostatně od té doby se snažíme recenze těch nejvýznamnějších titulů přinášet pravidelně.

Blok Miss Saigon (momentálně uváděné ve skvělé inscenaci v londýnském Prince Edward Theatre) by jistě ocenili příznivci pražského nastudování v GoJa Music Hall. Nejen, že se Tomáš Savka alespoň na jednu píseň vrátil do své debutové role na profesionálních jevištích, amerického vojáka Chrise, ale píseň Bui-doi zazpíval tehdejší understudy jeho kamaráda Johna Jaroslav Rusnák a v company jsme mohli zahlédnout i Patricka Fridrichovského, který od herectví přišel zejména k divadelní dramaturgii a momentálně je uměleckým šéfem ostravského souboru.

Ostatně Jesus Christ Superstar si zaslouží menší zmínku. Do Ostravy totiž tato legenda z největších zavítá již a v režii primárně operního režiséra Jiřího Nekvasila to bude poprvé ve zcela moderním provedení, mluví se až o „ostravských pašijích“. Proto nebylo velkým překvapením, že Martina Šnytová a Lukáš Vlček představili své slavné árie „Co na tom je tak zlého“ a „V zahradě getsemanské“ ve zcela současném oblečení. Nebojte se, pokud u nějakého muzikálu (jako u jednoho z mála) funguje přenesení do žhavé současnosti více než výborně, je to právě Jesus Christ Superstar, ostatně, filmová a televizní zpracování si vždy punc aktuální doby udržovala.

Druhou polovinu koncertu otevřely ukázky ze Sunset Boulevardu (všeobecně nadšené dojmy z inscenace si můžete připomenout zde) a zde jsem se měl trochu na pozoru, zdali můj premiérový zážitek nebyl zamlžen iluzí s názvem „Oblíbený muzikál konečně v ČR“. Nikoliv, „zimomriavky“ se opět při titulní písni Tomáše Savky, tak i při „With One Look (Pouhý mžik)“ Hany Fialové dostavily a při duetu Betty a Joea (Tomáš Savka, Silvia Holečková) bylo jasné, že na tuhle kombinaci, musím do Ostravy ještě někdy zavítat.

O překvapení se postaral také Tomáš Savka, když zřejmě poprvé veřejně zazpíval slavnou árii Jeana Valjeana „Bring Him Home (Otčenáš)“ z Les Misérables a to ve slovenském přebásnění, tak, jak ji nejspíše konečně budeme od příštího roku slýchat na Nové scéně v Bratislavě. (Šlo o dokonalou dramaturgickou kamufláž, v programu ke koncertu jsou avizovány pouze texty Zdeňka Borovce.) „Knížka snů“ v podání Hany Fialové a strhující „Tam ve hvězdách (Stars)“ Lukáše Vlčka pak byly příjemnou reminiscencí brněnského nastudování této muzikálové legendy.

Mezi jednotlivými bloky jsme mohli slyšet autentické zvukové nahrávky význačných muzikálových autorů (Marie Zamora, Alain Boublil, Michael Prostějovský, Tim Rice). Autentičnost bohužel měla za následek to, že krátkým úryvkům v angličtině bylo hůře rozumět a asi by bylo dobré je otitulkovat, ale je pravda, že na shrnutí jednou větou redakce programového letáku nezapomněla.

Tato malá výtka se ale rozplynula ve chvíli, kdy nastoupil vrcholný příval energie ve čtyřech skladbách z prvního uvedeného muzikálu dvojice Lloyd Webber – Rice Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť, který se v Ostravě vrátil s živým dětským sborem ke kořenům školního představení a velmi mu to sluší.

Ostravský soubor tedy do nové sezóny vstoupil pompézně, ale optimisticky s divácky vděčným koncertním kusem. Děkujeme a na jaře už se těšíme na jarní výlet na kultovního „Ježíše“!

Autorem fotografií je Martin Popelář, převzaty se svolením Divadla Jiřího Myrona.