“Vražda za oponou” – bláznivá detektivní komedie či pocta divadelnímu kumštu?
V soupisu letošních premiér figurují prakticky jen samé známé a mnohokrát osvědčené tituly. Proto překvapí, že zrovna pražské Hudební divadlo Karlín sáhlo po menším experimentu, který ale zároveň sázkou na jistotu tak trochu je. Pojďme se tedy seznámit s „Vraždou za oponou“, v originále „Curtains“.
Hanka Křížková a company
Kam jinam se přece v Praze více hodí dílo takových muzikálových klasiků, jakými bezpochyby jsou John Kander a již zesnulý Fred Ebb, dílo bylo následně dopsáno se scénáristou Rupertem Holmesem na základě konceptu taktéž zesnulého Petera Stonea a po Los Angeles se v letech 2007 – 2008 hrálo na Broadwayi a české uvedení je jedno z prvních evropských.
Jsme v Bostonu roku 1959. Divadelní soubor manželů Bernsteinových představuje westernovou muzikálovou adaptaci známé legendy: „Robbin Hood“. Leč představení je zdá se propadák, což nepotěší ani producenty a navíc soubor přišel o svou největší (byť poměrně neschopnou, ale zato slavnou) subretu – brzy se ukáže, že byla během děkovačky zavražděna. Případu se ujímá ambiciózní mladý nadporučík Frank Cioffi, shodou okolností velký nadšenec, co se divadla a filmu týče. Kdo je pachatelem,či jak to nakonec dopadne s vraždami kriminalistickými i v přeneseném slava smyslu uměleckými se nechte překvapit.
Petr Vondráček a Ondřej Brzobohatý
Na “Vraždu za oponou” se můžete koukat hned dvěma pohledy:
1. Bude pro vás skutečně jen mírně crazy komediální detektivkou a jiný rozměr v ní hledat nebudete. Určitě si zamilujete hlavního hrdinu – nadporučíka Franka Cioffiho. Ten je totiž přesným prototypem detektiva, jakého má většina našich diváků v oblibě: trochu Hercula Poirota, trochu poručíka Columba a kdo chce, i trochu toho „Adélovského“ Nicka Cartera si může přimíchat. Zejména když si výborný Ondřej Brzobohatý představení tak krásně krade pro sebe, je jedinečný a tudíž je dobré, že není alternován. Na druhou stranu má právě standardní epizoda detektivního seriálu třetinovou až poloviční stopáž, takže „Vražda za oponou“ může být se svou tříhodinovou délkou coby taškařice trochu rozvláčným kouskem (navíc když některé postavy jsou zde vyloženě navíc), co se rázem ocitne v průměrných hodnotách.
2. Jenže muzikál má v sobě „divadelnický rozměr“. Z díla je zřejmé, že právě ten byl pro autory naprosto klíčový. Zkrátka vyjádřit lásku k divadlu jako celku, i k jednotlivým profesím se legendám hudebního divadla povedlo dokonale! Je zde tudíž i spoustu vtipů a momentů, odkazující právě na znalost branže. A zde může být v našem prostředí menší problém. V zahraničí je možné takové dílo napsat, jelikož se nadšenci vcelku aktivně zajímají i o divadelní praxi a zákulisí a v tom jsou u nás jisté rezervy. Přitom postavy z úst vypouštějí velké pravdy, co se „divadla lehké múzy” týče, navíc si titul utahuje z kritiků a lze vyjádřit přesvědčení, že při songu producentky Carmen o dobrém byznysu obrátí oči v sloup i někteří teoretičtí teatrologové.
Monika Absolonová a Peter Strenáčik
Je velmi pravděpodobné, že nejvíce si představení užijí ti, co už se někdy ocitli ve tvůrčím týmu některého představení při samotném procesu zkoušení, kadence vtipů je rázem dvojnásobná. (Zde je paradoxní, že autor recenze v toto chvíli lavíruje mezi oběma póly, kritickým i realizačním, toť asi zdroj dobré zábavy.) Proto tuto divadelní rovinu dle našeho názoru 90% diváků nemůže ocenit (i když během druhé premiéry z reakcí publika svítilo celkem velké světélko naděje). Přesto je ale třeba ocenit snahu, že se divákům zdařilými českými opisy snažili přiblížit jednotlivé situace a stejně tak je v tomto módu zcela pochopitelné, proč Hudební divadlo Karlín tento titul mírně odvážně nasadilo a nutno přiznat, že udělalo asi dramaturgické maximum, aby titul fungoval co nejpřirozeněji, dokonce v programu najdete i miniaturní (nejen) divadelnický slovníček, i když zjednodušený. V textech písní by se drobné kostrbatosti našly, ale jinak lze Adama Nováka pochválit za dobrou práci.
Jenže ta úplně klasická muzikálová odnož u nás zatím nezdomácněla (čest zachraňují pouze některé oblastní scény, např. NDM Ostrava, či Divadlo J. K. Tyla v Plzni, chtělo by to do dramaturgických plánů více Cole Porterů, Gershwinů a podobně…), což může zapříčinit, že současní diváci už v této krásné poctě všem „old fashion“ muzikálům nenajdou například velký hit, byť hudební stránka přesně pasuje do tvůrčí dílny autorů a například se vyrovná i „Chicagu“, přičemž tato legenda v podstatě také nehýří hity na první dobrou a jsou spíše příběhové. Nicméně hudební nastudování Kryštofa Marka je precizní a nebýt malých problémů s vytahováním portů u postav, nebylo by moc výhrad ani ke zvukové stránce.
Scéna o divadelních kriticích...
Určitě příjemným překvapením je, že Antonín Procházka, v nesmírně funkční, účelné, přesto v některých momentech efektní a až monstrózní scénografii Aleše Valáška, vytvořil stylově naprosto čistou inscenaci (připomeňme, že minulá „Polská krev“ byla tak trochu utopena v různých lacinějších legráckách, zde jsou ale v počtu minimálním) , ctící text i herecké možnosti vcelku bezchybně obsazeného ansámblu.
Sice jsou zde náznaky určitého „figurkování“ u postav, v tomto případě například ukočíroval Jaromír Dulava svého režiséra Bellinga sympatičtěji a lidštěji, než až příliš karikaturní Bronislav Kotiš, Monika Absolonová a Dasha v roli libretistky Georgie Hendricks (všimněte si, že v překladu se většina ženských příjmení nepřechyluje!) jsou obě naprosto své a přirozené, u Dashi více potěší jen větší rozdíl v tom, že umí lépe odlišit libretistku a ženskou postavu z “Robbina Hooda”, kterou je vzhledem k okolnostem nucena ztvárnit. Zuzana Norisová i Kora Lang jsou v roli roztomilé naivky Niky naprosto vyrovnané alternace. Skladatel Aaron Fox je jakoby ušit na tělo Petru Vondráčkovi, ač je Lumír Olšovský také dobrý. Ivana Chýlková a Hana Křížková do divácky vděčné postavy producentky Carmen svou vlastní energii. Ostatní postavy v ději jsou skutečně pouze postavičkami, majícími v příběhu svou roli, ale využívají svůj prostor naplno.
Jedna z povedených tanečních scén pod vedením Pavla Strouhala
Reputaci si na klasičtějším stylu po předchozím „Jesusovi“ značně vylepšil i choreograf Pavel Strouhal, byť nejlepší číslo muzikálu “Zkuste nás trumfnout”, krásnou poctu dvojici Ginger Rodgersová a Fred Astaire má choreograficky na starosti Ivanka Hannichová. A teď opět s pravdou ven, kdo asi opravdu zná filmy této slavné dvojice, ačkoliv se jim veřejnoprávní televize občas věnuje?
Obě dvě premiéry navštívil autor hudby John Kander (jaký to sympatický počin vozit autory na premiéry či reprízy), který vyjádřil s nastudováním velkou spokojenost a neopomněl krátce zmínit svého celoživotního tvůrčího partnera Freda Ebba a obdržel v obou premiérách nadšený potlesk ve stoje. Vzácné pozvání využilo HdK k vytvoření nové tradice – vlastního chodníku slávy – první dvě hvězdy patří zakladateli divadla Eduardovi Tichému (odhaleno Ivanou Chýlkovou a Milanem Šteindlerem) a právě Johnu Kanderovi (odhaleno Ondřejem Brozobohatým a Zuzanou Norisovou) – však se koukněte na naše fotografie.
Dva hlavní tahouni představení - Jaromír Dulava a Ondřej Brzobohatý
Zkrátka, s „Vraždou za oponou“ v HdK to rozhodně zkuste, minimálně si ověříte, jak na tom vlastně ve vztahu k divadlu a tomu muzikálovému zvláště, vlastně jste (tuto větu neberte nikterak urážlivě), sednout vám může i nemusí, ale za vidění rozhodně stojí.
Petr Vondráček a Monika Absolonová
Ondřej Brzobohatý a Hanka Křížková
Monika Absolonová
Premiérová děkovačka
Autor hudby John Kander
Hromadná premiérová fotografie
John Kander u své odhalené hvězdy
Autorem fotografií ze zkoušek a premiéry pro Musical.cz je Tomáš Král. Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, ozvěte se nám na e-mail redakce@musical.cz.
Komentáře
Pavel Košatka
AutorJá si neodpustím krátký komentář, recenzi jsem psát nechtěl. Viděl jsem dvě představení, neveřejnou generálku a premiéru. Důvodem mého oficiálního nepsaní je to, že Vražda za oponou je zcela mimo můj vkus i hudební záběr, takže to nemůže být objektivní. Čekal jsem to, protože už při poslechu CD jsem měl pocit že poslouchám jednu dlouhou nudnou “old style” písničku. Ta hudba je bez invence a jen těžko se dá uvěřit, že se jedná o relativně nový muzikál. Zlaté Chicago…
Problém mám také s libretem a dějem. Za 1) dílo je neúnosně dlouhé, vzhledem ke svým kvalitám, za 2) je tam velice mnoho postav, se kterými autoři pracují rovnocenně a rozehrávají jejich příběhy, to nikdy nedopadá dobře, výsledek je, že se s žádnou nesžijete a dozvíte se o nich jen 50%, za 3) detektivní zápletka je naprosto tragická, mám rád detektivky a po třech hodinách bych čekal něco více… sofistikovanějšího. Něco na co divák může přijít sám, ne takové s prominutím blbé vysvětlení. Za 4) musím pochválit výborný divadelně-černý humor, kterého je však málo. Kdyby to byla činohra a celá byla v komediálním duchu scén režisér-detektiv, bylo by to super.
Dál se těžko něco hodnotí, nechci křivdit nikomu z českého tvůrčího týmu ani hercům, tam si myslím, že vše bylo v naprostém pořádku. Ale hudba a libreto (potažmo jeho překlad) z toho pro mě dělají jeden z nejnudnějších kusů, které jsem za poslední roky viděl. Ale do Karlína se to hodí, pro tamější cílovou skupinu asi také. Jen bych od moderního divadla čekal jiný výběr titulu, jako byla třeba Carmen.
Jen vyzdvihnu ještě exceletního Brzobohatého a naprůměrně vtipného Dulavu, překvapivě mi nevadila ani Absolonová, skvělá byla Křížková i Chýlková, poněkud nudný a nevýrazný byl Vondráček, ale to je asi rolí. Skvělé choreografie – skvělá comapny. Neviděl jsem nikoho špatného, jen pan Kotiš lehce přehrával, ale i tak byla jeho postava nejvtipnější.
Celkově to není inscenačně vůbec špatné, všichni výborně hrají, zpívají i tančí, ale titul samotný nenabízí nic, proč bych na to měl jít. A to jsem tomu dal ještě druhou šanci… Ještě jednou – nic proti Čechům, tady je prostě špatný ten muzikál, vlastně je zázrak, že je z toho v Karlíně koukatelný kus. Ale věřím, že si to diváky najde, jen to není pro mě a toto byly jen mé postřehy, které třeba někoho zajímaly :).
Hezký den.
Elik
AutorDnes jsem na tomto díle byla a líbilo se mi to. Ondra Brzobohatý, Křížková vtipný režisér a úchvatná dvojce Vondráček a Absolonová!!! Je pravdou, že některé postavy mi přišli také zbytečné, ale jinak se mi to velice líbilo. Zasmála jsem se i držela palce a celou dob dedukovala, kdo je vrah!!! Vážně super!!
Abigail
AutorTak na mě to působilo jako takové klasické americké šíleně švihlé, komické muzikálové dílko. Klasické, šílené a americké. Ale takhle nějak si představuji ten starý klasický muzikál, jako ten základ, z kterého celý ten fenomén vznikl. Šílená komedie, kde se hraje, zpívá tančí. A všechno konečně parádně – proti Jesusovi obrovský pokrok, návrat k tomu, co jsem si vždycky myslela, že v HDK umí. Ale. Mělo to pro mě jedno velké ale, a sice – neutáhne to tempo. Těžko říct, jestli je to jen příběhem, který je banální jako některé podobné, nebo délkou, nebo jestli je to jen tím, že tomu někteří herci nedají potřebnou šťávu a třeba to ještě není tolik vypilované. To se může změnit ještě k lepšímu, časem. U některých by to bylo potřeba. Ačkoli obsazení bylo skvělé a všichni byli dobří, někteří mi prostě přišli málo výrazní. Nejvíc mě to mrzelo u té blondýnky – Kora Lang nebyla špatná, ale je to stejný typ role jako je Květuška v Adéle a ta blondýnka v Limonádovém Joeovi, a bohužel jak Zuzka Norisová v Adéle, tak Linda Rybová v Joeovi (hodnotím jen ty, co jsem viděla) byly pro mě výraznější, významně. A ještě třeba ta postava, co ji hrál Lumír Olšovský, překvapilo mě, jak zpívá – velice pozitivně – ale herecky mi tam něco chybělo, něco co by přidalo důraz té postavě. Jinak Dasha dobrá, Ondra Brzobohatý dobrý, ta dcera “Bambi” nebo jak dobrá, Chýlková a Dulava byli skvělí, oni dva to vždycky významně posunuli, a moc mě překvapil i Peter Strenáčik – velice pozitivně – pro mě tři nejlepší výkony. A i všichni ostatní byli dobří. Taneční choreografie skvělé, ale… Jak jsem to srovnávala s Adélou, je to velice podobné, ale má to proti ní jednu obrovskou chybu – narozdíl od Adély to neudrží tempo. Líbilo se mi to, jako klasický muzikál (hezky se mi to zařadilo do Karlína po bok Noci na Karlštejně, Limonadového Joea, Producentů), myslím, že se ještě půjdu podívat, jestli to třeba výraznější obsazení nebo výkony alternací neposunou a nebo jestli se to neposune samo, časem, ale zatím tomu za mě něco chybí (je to výrazně lepší než byl celý vyzpěvovaný Jesus, ale Carmen mě bavila víc). A je to velká škoda, protože přidat trochu na té energii a tempu, bylo by to moc pěkné muzikálové dílo. Klasicky muzikálové. Takže dojmy celkově pozitivní, ale bojím se, že úspěchy, jaké nastaly s Carmen (taky jako novinkou) to nezopakuje.
Honza
AutorJe to hudební komedie, bez výraznější melodie. Skvěle jsem se u toho bavil, výkony herců byly úchvatné. Brzobohatý,Chýlková a Dulava byli excelentní. Je to poctivé divadlo, když nejde s očekáváním hudební pecky, tak je to moc příjemná záležitost.
Barbara Semenov
AutorSouhlas s oběma recenzisty. Výběru tohoto kusu také nerozumím, divadelnímu a muzikálovému světu rozumím naopak velmi dobře, – v jeho prostředí se pohybuji jak v Česku tak v zahraničí, proto jsem si vtípky a narážky na zákulisní život hodně užívala. Tento muzikál se jeví být retro muzikálem, ale je v podstatě mladší než například Dracula či Jesus Christ Superstar – jak bylo uvedeno – premiéru měl v roce 2006 v Los Angeles, o rok později se hrál na Broadwayi, kde spadla poslední opona/curtains hned následujícího roku. Proč nezvolilo Karlínské divadlo spíš muzikál stejných autorů „Fosse“ – ojedinělou muzikálovou a taneční podívanou? Příběh Vraždy za oponou je totiž skutečně banální, tím hůř, že se jedná jen o repliku dané doby. Na druhé straně se Karlínskému divadlu podařilo vytvořit z tohoto nepříliš vzrušujícího díla opravdu skvělé divadlo díky hercům, režii, scéně i choreografii. Jak také zmíněno – Brzobohatý, Chýlková a Dulava jsou požitkem! Pro milovníka divadel a muzikálů stojí návštěva Vraždy za oponou určitě za to, musí být však smířen s tím, že jde na americkou muzikálovou veselohru. Kompliment patří českému otextování muzikálu a českému jazyku vůbec, stihneme-li ještě sledovat kontrast s anglickými nepoetickými titulky v záhlaví divadelní scény.
Míša
AutorJá bych řekla, že se jedná o docela hezkou činohru se zpěvy, pěknými kostýmy, scénou i hereckým obsazením. Jak někdo psal o klasických muzikálech, tak já bych tento do této kategorie nezařadila. Hudbu jsem (asi bohužel) měla naposlouchanou již z dřívějška z originálního CD a na představení v HDK nebyly pěvecké výkony tak precizní, jak bych očekávala. V tom mě nezklamala snad jen Ivana Chýlková. Jinak je velká škoda, že se do orchestru nevešla foukací harmonika ani xylofon. Jednou bych se ráda na české scéně dočkala třeba Anything Goes, nebo Thoroughly Modern Millie, ale máme vůbec nějakou českou Sutton Foster?:)
PK
AutorSutton Foster asi nemáme, ale Millie dávali třeba na Fidlovačce…
Lavera
AutorNeříkám, že to je nějaký “zázrak”, ale konečně jsem v Praze a speciálně v HDK viděla zase normální muzikál, tedy žánr, který jsem znala už z mládí, a ne rockovou operu či “písničkál”.
danah
AutorCelkem se ztotožňuji s názorem Pavla Košatky. Během představení jsem se nudila:-(.
Když už jsem nečekala nic moc hudebně, toto není můj oblíbený žánr,tak jsem čekala více humoru. Co jsem ocenila, byly kostýmy. Ondřeje Brzobohatého mám ráda a podává skvělý výkon, přesto bych si v této roli představila spíš třeba Lumíra Olšovského.
Romča
AutorI já se kupodivu většinově s Pavlem Košatkou tentokrát shoduji, ale i s některými dalšími komentáři. Snad jen – navzdory ostatním – musím konstatovat, že mě právě velmi zklamala Ivana Chýlková na premiéře. Jak byla vynikající v Producentech a jak jsme na její úžasné výkony zvyklí z televize, tady (stejně jako ovšem v Hello, Dolly!) jakoby neměla co hrát. Resp. ona to zahraje, ale chybí tomu ty “Producentské” koule… A poslední dobou mám problémy s její výslovností, u Dolly ještě víc než v Curtains. Tam naopak vyfasovala 2 snad nejhorší písničky z celého díla, takže to neměla lehké – uznávám… A právě v tom vidím velký problém onoho šíleného amerického humoru. Nemohli se tu vyřádit dostatečně tak, jak bezesporu umí, ani takoví borci jako Martin Sobotka či Milan Šteindler – jejich postavy jim to prakticky neumožňovaly… Je-li někdo mistr inteligentního českého humoru, v Curtains (n. r. od Producentů) prostě bude mít problém ho uplatnit! Už z toho důvodu bych Vraždu s Adélou příliš nesrovnával. Adéla totiž překypovala oním inteligentním českým humorem a byla radost jít na ní vždy a znova (zejména když hrál showman Aleš Háma – oproti nepoměrně nudnějšímu Petru Vondráčkovi – bylo by zajímavé, jak by se s rolí Petra a Lumíra v Curtains popasoval právě Aleš…).
Jinak Monika ABSolonová mě nepřekvapila -její výkony jsou vždy naprosto precizní a že se i pohybově velmi precizně vypracovala, to každému už od loňské Star Dance muselo být naprosto jasné… Ale jak říkám, krom Chýlkové a Vondráčka výkony vůbec nebyly špatné, naopak, nazkoušené výborně (zejména choreografie), jen to prostě postrádá jako celek ty pověstné koule, o kterých už byla řeč. A když k tomu přidáme (pro mne) naprosto neposlouchatelnou muziku, je mi líto, že nenajdu dost odvahy přijít zatleskat alternacím – Dashe, Lumírovi, panu Dulavovi, o nichž nepochybuju, že budou úžasní také. Ale podruhé bych tohle už fakt nedal! A obávám se, že navzdory zde vyrovnaným diskusním příspěvkům s tímhle bude mít většinoví český divák problém obecně. Budou chodit fandové tzv. staré klasiky, ultras jednotlivých stars, kterým stačí na své favority koukat – bez jakýchkoli dalších vjemů – ale na poprockové opery a písničkály zvyklé většinové české publikum si důvod pro opakovanou návštěvu určitě nenajde.
Prostě chtělo by to příště od HDK opravdu už toho Fantoma opery. Praha finančně jistě pomůže a kvalitní interprety na to tady máme – talentovaných mladých borců a borkyň:) je tu pořád víc než dost… I v HDK!
Romča
AutorOmlouvám hrubku – většinový český divák (v hlavě byl původně plurál).
Míša
AutorNaprosto parádní představení. Všichni skvělí a Ondra Brzobohatý je naprosto luxusní. Jedinou slabinou je Monika Absolonová,která je tak nějak prkenná a navíc zpívá falešně,ale příště třeba budu mít štěstí a uvidím a uslyším Dashu. V kritikách je opomíjená role Bambi, která je podle mého názoru ze všech ženských rolí nejtěžší a provedení je perfektní a je ta role komciká a blízká mladým.
Věra
AutorNechápu, jak někdo po Moničině absolvování Stardance může říci,že je prkenná :-) Monika zvládá taneční role stejně jako Dasha, ono přiznejme si na podpatkách je to vždy o dost těžší, zvlášť,když jsou větší i než na normální standart a latinu … Monika podle mě není vůbec slabina, jakožto skvěle se doplňující článek se všemi ostatními :-)
Romča
AutorVěru, jen kdybych něco podobného napsal já třeba o Lucii – to by se hned na mě zdejší eskadra slétla jak vosy na med… Samozřejmě s Tebou souhlasím, že Monča je naopak obrovskou jistotou, a to nejen pěveckou, ale i pohybovou! Velmi milé překvapení v jinak problémovém titulu. Ale tak musíme si zvykat, že ne každému se královna muzikálu bude líbit… Když je někdo jo dobrej, vyvolává emoce obojího rázu, tak to bývá v každém řemesle. PS: Míša není moje Míša – jen pro eventuální pochybovače:)
Míša
AutorNo a Míša 26.9.2011 v 9:21 není Míša 28.9.2011 v 11:20 :)
Pavel
AutorJá jsem Vraždu za oponou také viděl a moc se mi to líbilo. Měl jsem to štěstí vidět představení v obsazení Ondřej Brzobohatý, Kora Lang, Dasha, Hanka Křížková, Vlastimil Zavřel a Jaromír Dulava.
I když je to představení dost dlouhé, musím říct, že jsem se výborně bavil. Je to typický americký muzikál, plný vtipu a nadsázky, kterou herci dobře zvládají. Skvělý výkon podal Ondra Brzobohatý v roli nadporučíka Cioffiho, ale překvapila mě také Kora Lang, která se alternuje v hlavní roli pohledné naivky Niki se Zuzkou Norisovou. Zaujala nejen herecky, ale i tanečně a pěvecky byla dokonalá, člověk jí věřil každé slovo. Zatím jsem ji hrát neviděl, ale možná ji uvidím hrát i v jiném muzikálu. Vrcholem celého představení bylo taneční číslo s Ondrou Brzobohatým.
Jinak nejvtipnější byl asi Jaromír Dulava, který hrál excentrického režiséra. Musím se přiznat, že jsem byl osobně trochu zklamaný, že nehrál Milan Šteindler, na kterého jsem se moc těšil. Trochu méně výrazná mi přišla herecky Dasha, zpívala ale moc pěkně.
Představení celkově určitě stojí za vidění, hlavně pokud máte rádi americký muzikál a detektivku. Určitě se v listopadu půjdu podívat ještě jednou, jsem zvědavý na Ivanu Chýlkovou. Snad budu mít tentokrát štěstí i na Milana Šteindlera.
klokan
AutorSouhlasím s názorem, že v roli Cioffiho si dokážu dost dobře představit Lumíra Olšovského. Dále je pravda, že podané výkony, choreo, kostýmy atd. jsou vysoce profesionální, bohužel stojí na špatném textu, blbé záplatce, prostě slátanině. Nebo slušněji: na špatném muzikálu. Ano Hudební divadlo Karlín by mělo lépe vybírat tituly, zvláště, když mají jen jednu premiéru do roka. Všichni chceme Fantoma opery.
Jana
AutorPodle mě,je Vražda za oponou jeden z nejlepších muzikálů. :) Bláznivá komedie,plná krásných písniček,úžasných choreografií,dechberoucích hereckých vykonů,skvělých efektů…:) chápu,že někomu se můžou zdát tři hodiny zbytečně moc,ale podle mě je to o zvyk.Tento muzikál jsem viděla 3krát.Poprvé mi to moc neubýhalo,podruhé a potřetí jsem si říkala,jak to,že to tak rychle skončilo. :)
ted herecké obsazení :)
nadporučík Frank Cioffi alias Ondra Bzobohatý-co k tomu dodat..snad jen,že jablko nepadá daleko od stromu..:) jeho pohybové,herecké a hlavně pěvecké schopnosti-klobouk dolů…:) podle mě nejlepší výkon ze všech :)
Niki Harris:Kora Lang, Zuzana Norisová- Mě osobně se víc líbila Kora Lang.Přisla mi taková..jak to říct,víc naivní :). A myslím,že i pěvecky je na tom lépe než Zuzka Norisová.Zuzka Norisová tu postavu udělala takovou nevýrazou,v podání Kory Lang je podle mě výraznější.Doufám,že Koru ještě někde uvidíme.:)Obě dvě ale tančí bezvadně.Muzikálové číslo s Ondrou Brzobohatým je neskutečné :)
Georgia Hendricks: Monika Absolonová, Dasha- Obě dvě velmi pěvecky i herecky zdatné.Ale mě osobně sedne víc Monika :)
Carmen Bernstein:Ivana Chýlková, Hanka Křížková-Bohužel jsem viděla jen Hanku Křížkovou.A musím uznat,že barvu hlasu má tahle paní neskutečnou :)
Daryl Grady:Milan Šteindler, Vlastimil Zavřel-nikdo se na mě nesmí zlobit,ale když jsem viděla pana Zavřela,musela jsem si představovat Homera Simpsona..:) Jinak oba dva jsou neskutční záporáci :)
Christopher Belling:Jaromír Dulava, Bronislav Kotiš-Tahle postava je geniální !! Člověk,který je tak neskonale přesvědčen o vlastní genialitě…:) Oba dva pánové mě obrovsky obavili..Jejich hlášky,např: Už se tady staly dvě vraždy…Tři !! Tři ?? počítáme-li umění….:) nebo jste můj třetí nejoblíbenější americký skladatel.a kdo jsou ti první ??? Evropané !! :) ty hlášky jsou dokonalé :)
Aaron Fox:Lumír Olšovský, Petr Vondráček-Postava,která se tam ani moc neobjevuje.Dala bych jí věětší prostor.:) Jinak se mi víc líbil Petr Vondráček.Podle mě se na to víc hodí :)
Oscar Shapiro:Zbigniew Kalina, Martin Sobotka-Sobotka !!! Kalina !! Oba dva geniální herci.Jejich výkon mě velmi pobavil :)
Sidney Bernstein:Zdeněk Maryška, Pavel Novotný-Postava,která se objeví dvakrát.Jednou přijde a podruhé umře…
Johnny Harmon:Rudolf Kubík, Jakub Šlégr-Taková,řekla bych trochu nevýrazná postava
Bobby Pepper:Peter Strenáčik-klobouk dolů před Peterem !! Tančí naprosto bravůrně :)
Bambi Bernét:Soňa Borková, Kateřina Šildová-Velmi milá postava.Také musím vyzdvihnout skvělé taneční provedení :)
Jessica Cranshaw :Veronika Veselá, Jana Zenáhlíková-a to nejhorší nakonec.Tyhle dvě herečky jsou natolik skvělé,že se na jejich vystoupení nedalo koukat…:)
Romča
AutorAno, Jana vychytala 2 skvělé hlášky, možná by se našly ještě další 2, ale to je asi tak všechno. A myslím, že na tříhodinový muzikál je to trochu málo. To v Producentech bylo těch hlášek nepoměrně víc, a to už nemluvím o naší české Adélce. Tam Aleš hláškama překypuje od začátku do konce – přesně o tom jsem psal výše…
Petra
AutorNa představení jsem byla když hráli 1. předpremiéru a musím říci, že jsem byla nadšená. Nevím do jaké cílové skupiny spadám (dle pana Košatky) divadlo navštěvuji hojně a i tzv. “náročné” kousky, ale proč si za každou cenu hrát na přechytralého intelektuála, že :-). Zkrátka pokud se chcete jít pobavit a odpočinout vřele doporučuji, no a příště proč zase nezajít na nějaké náročnější dílko. Já myslím, že pokud z představení jdu v dobré náladě tak účel hry byl splněn.
Romča
AutorPetro, super – je fajn, že jste odcházela v dobré náladě, ale upřímně… Kolikrát se na to vrátíte? Maximálně 1x – kvůli jiné alternaci? Muzikáloví producenti dnes musí chrlit tituly, na které se “nadšení” diváci budou vracet 5x, 10x… Jinak dlouho nepřežijí – i když HDK má výhodu, že jako jediné je dotované.
Jiří K.
AutorRomča: Zase jedna malá reakce a postřeh na Vás a toho, co ste napsal…Sám se považuju za dosti velkého muzikálového nadšence (pasivní i aktivní účast v dění na muzikálovém poli) a přesto, na málokterý titul se dostanu více jak 1x, byť bych třeba rád. Velkou roli hraje doprava, peníze, čas atd. Vlastně doposud 2 jediná muzikálová představení, která jsem viděl 2x, Fantom Opery v Londýně (a stejně se za ten rok komplet změnilo obsazení) a Divotvorný hrnec v podání Jihočeského divadla na Otáčivém hledišti v Č. Krumlově (v té době tam hostovala Radka Fišarová v roli Káči). A byť to byla výborná představení, byla spíš náhoda, že jsem je mohl vidět vícekrát.
Romča
AutorNo jo, Jiří, podle toho, co píšete, budete tzv. fajnšmekr – to já si radši zajdu za své 10x na Děti Ráje, než abych si moh dovolit jet na Fantoma opery 2x do Londýna. Buď budu spoléhat na to, že se dostane časem do Prahy a poslechnu si ho hezky česky, nebo se budu muset spokojit s TV záznamem originálu… Proto na to každý nahlížíme z jiného úhlu pohledu. Jinak ale samozřejmě Vašemu argumentu zcela rozumím, Petry jsem se ptal za ty diváky, kteří na to vracet se opakovaně na jednotlivé tituly zas a znova x-krát jednoduše mají (peníze či čas). Věřte mi, že znám “cvoky”, kteří na jeden titul dokázali jít třeba 130x (a to rozhodně nevydělávají miliony). Ale to už je druhý extrém. Jak píšu, i to desatero návštěv už může být pro soukromé producenty zajímavé…
Olynka
AutorVčera jsem shlédla toto představení a můj dojem je celkem pozitivní. Je to sice poněkud rozvláčné – zejména v první půli – myslím, že zkrácení by neškodilo, ale je to vtipné a Ondřej Brzobohatý je prostě dokonalý!!!
Žádný herecký výkon mě nezklamal, má to celkem povedené choreografie a takhle nějak si představuji klasický americký muzikál – trochu praštěný a trochu přehnaný. Hudba mi připomíná staré kabarety – místy jsem si zavzpomínala na Adélu.
Míša
AutorAhojte:) Nechci psát rozvláčné recenze – tento muzikál/kabaret se dá vystihnout jedním slovem – geniální:)) ale mrzí mě, že je zde trochu nedocenován pan Kotiš jako režiser Belling – tato postava byla tou nejvtipnější v celé hře – Ondra Brzobohatý je skvostný – ale Bellingův proslov typu: “Už se staly dvě vraždy, doufám, že bude ještě jedna nebo, že si tě aspoň přidá do svého diáře mezi oblíbené!!” a ještě v podání pana Kotiše – je naprosto úchvatná:D Dlouho jsem se tak nenasmála, jako při tomto, zcela určitě schválně přehrávaném, zpracování divadelní postavy:) je naprosto dokonalý:D:)
Krista
AutorSuper! Super a Super!
Jsem nadšená! Konečně skvěle udělaný muzikál v Praze!!! Byla jsem letos na Broadwayi a musím říct, že tahle show by tam obstála se vším všudy!!! Strašně se mi líbila choreografie!!! Ze scény jsem ani nedýchala úžasem a kostýmy byly také nádherné!!!Byla jsem nadšená z výpravy, protože to bylo úplně něco jiného než kyčovité scény v divadle Broadway či Kalichu. Byla jsem vůči Karlínu vždycky skeptická, ale tohle se povedlo!!! Konečně se jim podařilo dát dohromady talentovaný tvůrčí tým!!! Představitelka Nicky – Kora Lang je prostě hvězda světové úrovně – umí hrát, tančit a na jejím zpěvu je vidět školený hlas!!! Doufejme, že takových talentů bude přibývat!!!
Souhlasím, že je škoda, jak je tato inscenace tady opomíjená a ignorovaná ve srovnání třeba s Quasimodem, který mi přijde spíše na amatérské úrovni.
Jiří K.
AutorKrista: A co ste na Broadwayi viděla? ;)
Blanka
AutorDobrý den, včera jsem viděla v HDK bláznivou detektivní komedii Vražda za oponou.
Musím říct, že jsem byla velice zklamaná. Žádný zázrak, velice zdlouhavé, zápletka o ničem…. Jediný, kdo exceloval byl pan Brzobohatý. Klobouk dolů…ale jediný člověk to nespraví. Paní Absolonová krásně zpívá, ale tato role je pod její úroveň.
Paní Chýlková mi přišla, jako by si před představením dala něco na posilnění… Po třetím přeřeku jsem začala počítat, kolikrát se přeřekne. Konečné číslo bylo osm.
Hudba a texty žádný zázrak, prostě tři hodiny slité a rozmazané, aby se protáhnul čas.
Musím pochválit scénu a kostýmy, to je ale v HDK vždy excelentní.
Představení se mi vůbec nelíbilo, chtěla jsem o přestávce odejít, ale bylo mi to hloupé.
Toť můj názor.
Blanka
Blanka
AutorDobrý den, včera jsem viděla v HDK bláznivou detektivní komedii Vražda za oponou.
Musím říct, že jsem byla velice zklamaná. Žádný zázrak, velice zdlouhavé, zápletka o ničem…. Jediný, kdo exceloval byl pan Brzobohatý. Klobouk dolů…ale jediný člověk to nespraví. Paní Absolonová krásně zpívá, ale tato role je pod její úroveň.
Paní Chýlková mi přišla, jako by si před představením dala něco na posilnění… Po třetím přeřeku jsem začala počítat, kolikrát se přeřekne. Konečné číslo bylo osm.
Hudba a texty žádný zázrak, prostě tři hodiny slité a rozmazané, aby se protáhnul čas.
Musím pochválit scénu a kostýmy, to je ale v HDK vždy excelentní.
Představení se mi vůbec nelíbilo, chtěla jsem o přestávce odejít, ale bylo mi to hloupé.
Připomínalo mi to staré estrády a Silvestry. Musela jsem se smát a začala se těšit, že přijde pan Menšík…..
Blanka
Alena
AutorVčera jsem navštívila v HDK Vraždu za oponou. Sama jsem nevěděla, co čekat, názory se různí. Ty tři hodiny jsem si neskutečně užila, bavila jsem se od začátku do konce, a skoro si přála, ať to ještě nekončí. Konečně jsem po delší době odcházela z divadla “opilá” zážitkem. Skvělé, tleskám!