Rozhovor s Jankem Ledeckým k premiéře rockové opery “Hamlet”

Premiéra muzikálu “Hamlet” v pražském divadle Broadway se blíží mílovými kroky a při té příležitosti jsme si pro Vás připravili velký rozhovor s autorem muzikálu, Jankem Ledeckým. Povídali jsme si především o “Hamletovi” – jeho začátcích, zahraničních úspěších, novinkách v Divadle Broadway i o současném obsazení. Řeč přišla také na Jankův nový muzikál “Iago”…

Janek Ledecký

Od první pražské premiéry Hamleta uplynulo již 13 let a nyní sedíme v Divadle Broadway, kde připravujete jeho návrat. Jak Vy osobně tuto událost prožíváte? Dostavila se nostalgie na původní uvedení nebo k obnovené premiéře přistupujete jako k zcela novému projektu?

Já to neberu jako obnovenou premiéru, ale skutečně jako novou premiéru světové verze muzikálu. A musím říci, že žádnou nostalgii necítím, protože stále na Hamletovi pracuji, byl jsem již u jeho pěti zahraničních premiér a stále to vylepšujeme. Z toho mám opravdu radost.

Pod Hamletem jste podepsán jako autor hudby, libreta i textů, přičemž to byl Váš muzikálový debut. Radil Vám někdo při psaní libreta a celé adaptace slavného Shakespearova díla do muzikálové podoby? Bylo pro Vás náročné, jakožto pro muzikálového nováčka, napsat sám celý muzikál?

Já jsem nikdy jako skladatel neměl žádné muzikálové ambice, do Hamleta mě ale v roce 1997 vyhecoval Martin Kumžák. Tehdy jsme spolupracovali asi na mé šesté sólové desce, a jelikož jsem si na všechny psal sám muziku i texty, tak měl pocit, že bych zvládl i něco zásadnějšího, serióznějšího. A přišel právě s nápadem na Hamleta. Přečetl jsem si tehdy po letech znovu originální hru v Saudkově překladu, viděl jsem tři různé inscenace i dvě filmové verze, takže jsem přesně věděl, do čeho jdu. Zároveň jsem ale vůbec nevěděl, do čeho se pouštím. Ale když máte dobrý příběh, tak je to obrovská inspirace a ta práce pak šla vlastně úplně sama.

S americkými spoluautory se Vám podařilo přetvořit původní muzikál v moderní rock operu. Je vám tento žánr bližší a myslíte si, že je i pro současného diváka lákavější? Neobáváte se srovnání s legendárními rock operami, jako je například Jesus Christ Superstar?

Pro mě je dodnes Jesus Christ Superstar v mém “muzikálovém žebříčku” na prvním místě a myslím, že už ho nikdo nesestřelí. Takže srovnání s Jesusem se nebojím, naopak by mi to spíše lichotilo. Zrovna dnes mi dorazily z Japonska recenze na nejnovější uvedení Hamleta a tři z nich ho přirovnávají právě k Jesusovi, čehož si velice vážím.

Přepracování, které jsme s Robertem Johansonem vytvořili, bylo pro mě ten správný “druhý krok”. Pod vedením tohoto zkušeného divadelního matadora jsem se v takovém rychlokurzu naučil to celé muzikálové “know-how”, a právě ten současný tvar Hamleta má pro mě všechny parametry, které má světový muzikál mít.

Janek Ledecký v Soulu

V poslední verzi Hamleta jste provedli několik dalších výrazných úprav, například zakomponování rapující dvojice Rosencrantze a Guildensterna.Jak na ně reagovali diváci v Soulu?

Velice dobře. V Hamletovi je vzácný jakýkoliv moment, kdy se divák může trochu pousmát, a ten se musí opečovávat jako křehká květina. Protože moc legrace si jinak diváci neužijí. Tahle moderní hip-hopová dvojice tam je nejdříve postavená jako osvěžení, ale po chvíli si říkáte, že už jich máte dost. Takže když na konci dopadnou špatně, všichni si vlastně oddechnou. Těším se, až Rosencrantze a Guildensterna představím českým divákům, a následně na jejich reakce.

Mohou se diváci v Praze těšit na nějaké další novinky oproti poslední verzi?

Budeme hrát v novém light designu a lehce jsme zmodernizovali scénografii, která drží krok s novými kostýmy Simony Rybákové, se kterou jsme vsadili na určitou nadčasovost. Některé scény také prošly hudební i textovou úpravou, ale to se nechte překvapit.

První uvedení v česku bylo v komorním prostoru Divadla Kalich a vy jste měl možnost být u realizace Hamleta na velkém jevišti v Soulu. Cítíte Hamleta spíše jako titul do komornějšího prostředí s blízkým kontaktem s diváky nebo jako velkou produkci s bohatou výpravou a živým orchestrem?

Větší pódium tomu určitě prospěje. Ta otočná scéna Šimona Cabana byla v Kalichu vlastně jediným možným řešením v rámci velikosti prostoru, ale v momentě, kdy má tahle zásadní kulisa šanci se více nadechnout, tak funguje ještě lépe. Je to vlastně takový “ostrov”, ze kterého není úniku a všechno, co se na něm upeče, tak se tam také sní.

Co se týče živého orchestru, tak Hamleta jsem s ním viděl v Koreji i Japonsku a vždy to byl skvělý zážitek, protože tam hráli skvělí muzikanti. I sedmičlenná kapela dokázala vytvořit dostatečně bohatý a barevný doprovod. Teď se těším do Rumunska, kde se Hamlet bude uvádět v tamějším národním divadle, ve kterém mi nabídli 30ti členný orchestr, takže tam ten zážitek zase bude úplně jiný.

Nyní budete hrát v divadle Broadway, které je mezi diváky a muzikálovými fanoušky přijímáno rozporuplně. Jak vy vnímáte českou muzikálovou scénu oproti té světové? Není Vám například líto, že musíte hrát bez živého orchestru, který k muzikálu ve světě neodmyslitelně patří?

Jak už jsem říkal, s živým orchestrem to je samozřejmě lepší. Ale jsou muzikály, u kterých je živý orchestr naprostou nutností, protože jsou tak napsané a zrežírované. A pak jsou představení, kdy to podle mě není nutné. Upřímně si myslím, že kdyby se Jesus Christ Superstar uváděl s dokonale nahranou kapelou, tak ho to vůbec nepoškodí. U nás je také problém sehnat dobré muzikanty, kteří to odehrají stejně kvalitně na premiéře i na sté repríze. S tou kázní je u nás všeobecně trochu problém.

V Divadle Broadway mám teď krásnou zkušenost s muzikálem Vánoční zázrak, který vyšel velice dobře a vrátí se i letos na Vánoce. S divadlem jako takovým skutečně nemám žádný problém, jen bych si přál, aby mělo provaziště, které nemá a nikdy mít nebude. Ty možnosti jsou tu tedy sice lehce omezené, ale ve srovnání s Kalichem to je zase daleko otevřenější.

Janek Ledecký

Do hlavní role jste obsadil dva typově zcela odlišné zpěváky – Václava Noida Bártu a Ondřeje Rumla. Proč jste vybral právě je a na jaké pojetí se mohou v případě obou pánů diváci těšit?

Ondřej Ruml je od pohledu klasický Hamlet, kdežto Vašek Bárta je de facto obsazen proti typu. A to mě právě teď baví sledovat na zkouškách. Noid vypadá jako bijec a drsoň, ale přitom je to vlastně citlivý kluk, což se právě v tom Hamletovi odhalí. Ta pojetí jsou skutečně odlišná a všem divákům bych doporučil, aby se přišli podívat na obě.

Z původního obsazení v divadle Broadway příliš tváří neuvidíme, byl záměr dát prostor novým účinkujícím a tím také odlišnému pojetí rolí?

Určitě jsem chtěl přivést co nejvíce nových tváří, takový symbolický oblouk je, že s Pepou Vojtkem jsme se kdysi střídali jako Hamleti a teď se střídáme v roli Claudia. Zůstal tam také Pepík Laufer, u kterého jsem velice rád, že ho v obsazení máme, protože ze všech Poloniů, které jsem kdy viděl, je právě on přesným naplněním mé představy té role. Martin Pošta je také vynikající, přestože je o celou generaci mladší. Celé to obsazení je neuvěřitelně silné a vyrovnané.

Často se v médiích i mezi veřejností objevují pochybnosti ohledně obsazení Ofélie Elišky Bučkové. Vy jste již měl možnost ji vidět při zkouškách na jevišti, jak si s rolí poradí? Jsou obavy na místě?

My jsme tyhle pochybnosti samozřejmě čekali, ona je pro novináře klasickou snadnou obětí. Nejlepší odpovědí na tuto otázku je pořad “ČT1 živě”, který jsme před 14 dny natáčeli. Poté, co odzpívala Eliška, nám na chat přišla spousta rozčílených reakcí diváků, že podvádíme a že zpívala na playback. Zpívala samozřejmě živě, takže si myslím, že lepší odpověď na to není. Bude skvělá!

Sám budete opět v Hamletovi vystupovat, v roli zrádného Claudia. V původním nastudování jste ztvárnil přímo hlavní postavu Hamleta. Která role se Vám osobně hrála lépe? Kdyby se řekněme za 20 let Hamlet uváděl, chtěl byste si zkusit třeba Polonia?

To se říká mezi herci, že když máte úspěšnou kariéru, tak začínáte jako Hamlet a přes Claudia se vyhrajete až do Polonia a nakonec si zahrajete toho hrobníka. Já se nebráním samozřejmě ničemu, tento posun mi připadá logický, mám rád, když věk odpovídá rolím. To jsem požadoval i u Ofélií, chtěl jsem obsadit mladé herečky, kterým divák uvěří, že jsou poprvé zamilované a neví si s tím rady.

Janek Ledecký s Martou Jandovou na zkouškách Hamleta

Již jsme tu několikrát zmínili světové uvedení, v Soulu právě běží již čtvrté uvedení, dále proběhla premiéra v Japonsku a nyní se chystá Bukurešť. Vychází všechny z originální či současné koncepce nebo dáváte tvůrčímu týmu volnost ve výpravě apod.?

V Koreji se při všech uvedeních podařilo zachovat původní koncepci a scénografii. Nechali jsme je udělat nové kostýmy, protože Korejci mají úplně jiný vkus, především v barevnosti. Naopak v Japonsku se Hamlet uvedl v úplně nové inscenaci. Režíroval ho bývalý umělecký ředitel japonského národního divadla a udělal to jedním slovem fantasticky.

Také v Bukurešti bude uvedena zcela odlišná verze s novou výpravou, takže se na ni opravdu těším. Premiéra měla být teď v únoru, ale zpozdila se probíhající rekonstrukce divadla, takže všechny premiéry byly odloženy až na příští sezónu. Snad to vyjde, protože jsem se tam jel podívat na muzikál Rebecca, který byl skutečně velice dobrý. Říkal jsem si: “To se budeme jezdit koukat do Rumunska, jak se dělá muzikál?” Asi ano…

Několikrát se mluvilo také o premiéře Hamleta na americké Broadwayi, věříte a usilujete stále o premiéru na nejslavnější divadelní scéně světa?

Já v to věřím a každou další reprízou po celém světě dostává Hamlet další “zářez na pažbě” a je pro producenty čím dál tím atraktivnější. Ta jednání tam vlastně nikdy neusnula, pořád v tom pokračujeme, ale zjistil jsem, že aby to nabralo nějaký zásadní vítr, tak se tam budu muset na nějaký čas odstěhovat, protože z Prahy to dělat nejde. Dva roky jsem tam měl smlouvu s jedním agentem, kterou jsem teď vypověděl, protože to stálo akorát peníze a nebyl z toho vůbec žádný výstup. Ale pracuji na tom pořád a věřím, že Hamlet na tu scénu patří. Chce to akorát ten správný čas.

Na závěr krátce odbočíme k projektu, o kterém se ve spojení s Vaší osobou mluví často, a to o muzikálu Iago, který již máte údajně dopsaný. Můžete nám k němu něco prozradit? Kdy ho výhledově uvidí první diváci?

Já ho už rok a půl mám kompletně napsaný i nahraný a teď na to sháním peníze. Myslel jsem si, že když po třech úspěšných muzikálech ohlásím nový projekt, tak že budu dostávat mnoho nabídek, ale doba je tvrdá. S každým projektem mám pocit, že začínám úplně od začátku. Po úspěchu Hamleta v Japonsku mě poprosili o prezentaci dalšího projektu a já jim tam odprezentoval Iaga. Nyní vzniká první pracovní překlad do japonštiny a je tedy docela možné, že jeho světová premiéra nebude v Praze, ale právě v Japonsku. A když jsem viděl, na jaké pracují úrovni, tak se rozhodně bránit nebudu.

Děkujeme za Váš čas a těšíme se 22. března na pražskou premiéru Hamleta!

Autory rozhovoru jsou Pavel Košatka a Radek Janda. Fotografie pochází z archivu Musical.cz

Video ukázka z Hamleta v Divadle Broadway