Dokořán 16.6.2009 – “Kouzelná flétna”, “Pimpinone aneb nerovné manželství” a “Modrá ruža”

Úterý bylo celé věnováno zahraničním hostům. Nejdříve se představila klasická Mozartova “Kouzelná flétna” v loutkovém podání souboru Německo-srbského lidového divadla Budyšín. Poté komorní opera o dvou hercích “Pimpinone aneb nerovné manželství” souboru z Karlsruhe. A nakonec slovenská klasická opereta “Modrá ruža”, kterou představil soubor z Nitry.

.

Kouzelná flétna

Milí čtenáři,

čtvrtý den festivalu byl ve znamení zahraničních hostů, kteří jsou vždy velkým zpestřením celé akce a hlavně nabízí spoustu zajímavých zážitků.

“Dokořán” je navíc skvělý i tím, že ukazuje hudební divadlo v mohutné žánrové šíři (však ona by to jen s muzikály a operetami byla možná i trochu nuda). A tak jsme měli včera tu čest hned se dvěma operami a jednou operetou. Ani jedna inscenace nebyla tradiční, ba naopak, prvek poutavosti jim rozhodně nechyběl.

Kupříkladu hned první inscenace dne, hostující v Loutkovém divadle Radost, Mozartova “Kouzelná flétna (Die Zauberflöte)” se nám prezentovala díky souboru Německo-srbského lidového divadla Budyšín coby krásné vizuální divadlo, kde hlavní roli hrály ploché loutky na tyčkách. Ty doprovázely činoherní vložky vysvětlující aspekty příběhu. Už se těším, až budu po letech vyprávět, že jsem “Kouzelnou flétnu” poprvé viděl právě takto (i když z playbacku, ale pranic to nevadilo).

Pimpinone aneb nerovné manželství

Na přesun na Činoherní scénu MdB jsem měl slabou hodinku, ale tentokrát vše proběhlo bez problémů (i občerstvit jsem se stihl), a tak zhlédnutí komorní opery o jedné neposlušné ženušce a majetnickém manžílkovi,  Georga Friedricha Telemanna z 18. století,  pro dva účinkující “Pimpinone aneb nerovné manželství” souboru z Karlsruhe, vůbec nic nebránilo. I když divácká účast byla jen symbolická, šlo o naprosto strhující zážitek, neboť nechyběla příjemná nadsázka, miniorchestr přímo na jevišti, výborný zpěv, sympatická herecká stránka, i velmi vhodná aktualizace, kterou přijali všichni diváci (ano, šlo i o Internet). Nejdůležitější ovšem byla parádní interakce s divákem, které v předních řadách neušel vůbec nikdo, ani já ne, prý jsem hlavnímu hrdinovi po ženušce moc pokukoval, ale koketně na mě pomrkávala ona a já jsem navíc docela stydlivka, v tomto směru s velmi nízkým sebevědomím… ;-) Celkově zatím jeden z vrcholů festivalu, v případné sumarizační tabulce by se asi ocitl hodně vysoko!

Modrá růža

V onlinu bylo naznačeno, že třetí představení dne se tak trochu vymykalo. Čekala se slovenská klasická opereta Gejzy Dusíka a Pavola Braxatorisa “Modrá ruža“. Ale Divadlo Andreja Bagara z Nitry (které ve slovenštině uvítal Stano Slovák) si vytvořilo vlastní koncepci a vlastně i dějový rámec, který hodně mluvil z duše mladé generaci. Na začátku jsme totiž svědky vyhlášení ankety “Muzikál storočia”, kde soutěží jen samé slovenské tituly, např. “Báthoryčka” či “Adam Šangala”. “Modrá ruža” podle očekávání anketu suverénně vyhraje (mimochodem, kde zůstalo “Neberte nám princeznú”, dílo, které by tuto anketu, kdyby se opravdu konala, asi vyhrálo ;-)) Toto vítězství vzbudí nevoli mladé generace a dostanou se do křížku s tou starší (ano, zde došlo i na hip-hop). Nakonec výletu do operety podlehnou, i když ten největší odpůrce se samozřejmě v ději stane záporákem a mládežníci zase protnou aranže řízným rockem, většinu času ale zůstala hudba v příjemném “old fashion” swingovém muzikálovém hávu, ze kterého jste možná někdy slyšeli alespoň hlavní hit “Len bez ženy”. Samotný příběh se pak točí okolo plavby na zaoceánské lodi, kde chce mafie ukrást plány na nebezpečný prášek NHNH a do toho se zrodí řada lásek. Ve výsledku neskutečně příjemná, i když ke konci trochu tempo ztrácející inscenace s dominujícím výkonem Milana Ondríka v roli Filipa, ale radost z hraní projevil celý ansámbl. Zajel bych si možná do Nitry někdy znovu, byla to legrace, i když bez živého orchestru (tento fakt byl roztomile přiznán, snad i trocha lítosti v tom bylo).

A nyní již vzhůru do víru pátého dne…

Fotografie přebíráme se svolením z webu MdB.