Brno

Muzikálové plány Městského divadla Brno pro sezónu 2010/2011 jsou opět nesmírně ambiciózní


Ovšem alternativní nadpis dnešní aktuality by klidně mohl být “Jekyll a Hyde” Franka Wildhorna a Leslie Bricusse se vrací do České republiky! To samozřejmě není vše, lákavých titulů se najde mnohem více… Ke každé z hudebních premiér přikládáme naše drobné vyjádření.

Drobné upozornění na začátek: Ačkoliv jsou tyto popisy připravovaných inscenací obsaženy v materiálech pro předplatitele, změny jednotlivých titulů a dat premiér jsou stále vyhrazeny a musí se brát s rezervou!

Jaroslav Žák – Hana Burešová ČINOHERNÍ SCÉNA
ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA
komedie s písničkami

„Co je štěstí? Muška jenom zlatá!“ „Teď vám názorně předvedu, jak se básník stává trpaslíkem.“ „Snědl jsem párek nevalné chuti a nepřišlo mi volno.“ „Ich habe gesagt!“ Tyto vpravdě kultovní hlášky pocházejí – jak všichni ctitelé české filmové klasiky dobře ví – z legendárního snímku Martina Friče „Škola základ života“. Již méně je známý fakt, že filmový scénář vznikl na základě divadelní komedie, kterou na výzvu E. F. Buriana napsal středoškolský učitel Jaroslav Žák. A ten vycházel z vlastní humoristické prózy Študáci a kantoři, jež se těšila u dobových čtenářů mimořádnému ohlasu. A tak lze dnes říct, že Žákovy neopakovatelné postavičky „študáků“ a „kantorů“ – stejně jako autorovo laskavě ironické vidění školy coby sportovního zápasu – jsou právem nesmrtelné. Ba dokonce lze tvrdit, že dokud bude existovat škola, budou platit i brilantní a hluboce vtipné Žákovy postřehy o ní. Žákova divadelní verze se stala rovněž základem adaptace Hany Burešové; jsou do ní navíc dějově zakomponovány populární písničky třicátých let, které v inscenaci živě hraje a zpívá studentská kapela. S humorem i nadsázkou jsou tu nahlíženy typické školní situace, zobrazující “věčný boj” študáků a kantorů, mezi nimiž poznáváme povědomé typy a charaktery prostředí nejen školního, ale vůbec českého….
premiéra: 11. září 2010

Vyjádření: Režie Hany Burešové v MdB nikdy nezklamou, pokud se nastolí podobný směr jako například u vydařeného mixu Dumasových  “Tří mušketýrů” s tvorbou Beatles, máme tu nesmírně příjemnou záležitost a divácký tahák jak hrom, neboť film stal se záležitostí již nesmrtelnou….

Aleš Březina, Šimon Caban HUDEBNÍ SCÉNA
MUCHOVA EPOPEJ
vizuálně hudební divadelní zážitek
světová premiéra

Původní projekt Šimona Cabana, který patří mezi přední české choreografy, scénografy a režiséry přinese na jeviště Hudební scény unikátní divadelní zážitek. Spolu s hudebním skladatelem Alešem Březinou, kterého známe jako autora hudby např. k filmům Knoflíkáři, Musíme si pomáhat, Horem pádem, Kráska v nesnázích nebo Obsluhoval jsem anglického krále, našel Šimon Caban inspiraci v životě a díle celosvětově uznávaného secesního výtvarníka Alfonse Muchy. Inscenace zobrazuje dobu konce 19. století, v němž se český umělec snažil prosadit jak v pařížské umělecké společnosti, tak v Americe, aby nakonec stejně zjistil, že je pevně zakořeněn ve své vlasti. Na jevišti naší Hudební scény v této inscenaci potkáme okouzlující herečku Sarah Bernhardt, malíře Luďka Marolda i Marii Chytilovou, Muchovu celoživotní lásku, kterou si umělec po dlouholeté známosti vzal za ženu. Příběh se vine a proplétá podobně jako secesně dekorativní motivy na Muchových obrazech. Rozvíjí téma lásky k vlasti, k umění, k milované ženě a pomyslně vrcholí, stejně jako celé Muchovo dílo, vznikem neopakovatelného, nejen rozměry obrovského díla Slovanská epopej. Strhující příběh o muži, který se nechal unášet osudem a za svého života se nedočkal spravedlivého uznání, uvedeme v režii a mimořádně vynalézavé scénografii Šimona Cabana.
premiéra: 18. září 2010

Vyjádření: Šimon Caban nedávno představil svou první režijní práci pro MdB- komorní muzikál “Nahá múza”, naše recenze se sice teprve rodí (dočkáte se tento týden), leč je to dílo hodné diváckého zájmu, není tedy důvod se netěšit na další, zvláště, když je jméno skladatele Aleše Březiny tolik váženo nejen na soundtrackovém poli, ale  hlavně ve světě vážné hudby, je velkým znalcem například tvorby Bohuslava Martinů.

P. L. Traversová, Richard Sherman, Robert Sherman, Julian Fellowes, George Stiles, Anthony Drewe HUDEBNÍ SCÉNA
MARY POPPINS
pohádkově romantický muzikál
česká premiéra

Po mimořádném ohlasu pohádkových muzikálů Zahrada divů a Sněhurka a sedm trpaslíků Městské divadlo na příští sezonu opět připravuje představení doslova pro celou rodinu – muzikál z proslulé produkce Walta Disneyho. Je jím divadelní remake proslulého filmu Mary Poppinsová z roku 1964, ověnčeného pěti Oscary! Film vznikl na motivy dětských knížek známé anglické autorky P. L. Traversové. Jeho příběh se odehrává v Londýně konce 19. století a jeho hrdinkou je originální vychovatelka Mary Poppinsová, která se zjeví na přání malých dětí Banksových, jimž rodiče nevěnují (jak je, bohužel, obvyklé i dnes) příliš pozornosti. Tato neobvyklá vychovatelka disponující kouzelnými dovednostmi prozáří jejich dětský svět hravostí, svobodou a fantazií natolik, že nakonec dokážou společně proměnit i charaktery rodičů malých dětí. Na počátku 21. století pak po filmu sáhl producent Cameron Mackintosh, (z jehož produkce jsme uvedli v naší zemi poprvé muzikály „Oliver!“, „Čarodějky z Eastwicku” a „Bídníci“), doplnil jej novými písněmi a vytvořil na jeho základě mimořádně výpravnou show, která po několik sezon sklízela úspěchy v Londýně i na Broadwayi. Těšit se můžete na strhující a efektní scénografii Jaroslava Milfajta s řadou kouzelnických triků a náročná taneční (zejména pak stepařská) čísla v choreografii Dany Ratajského. Představení uvedeme v české premiéře – v režii Petra Gazdíka.
premiéra: 20. listopadu 2010

Vyjádření: Své nadšení z první “Disneyovky” u nás, už jsme vyjádřili dostatečně, když  jsme uveřejňovali pozvánku na konkurz. Bude si Disney hlídat vizuální stránku? Budou efekty na londýnské úrovni? Bude překlad Jiřího Joska dostatečně hravý? Doufejme, že ano…

Zdenek Merta, Stanislav Moša HUDEBNÍ SCÉNA
OSUDOVÁ KOMEDIE
OČISTEC
– II. díl hudební trilogie
muzikálová situační komedie
světová premiéra

Volně na sebe navazující trilogie hudebního skladatele Zdenka Merty a libretisty a režiséra Stanislava Moši obnášející tři díly – Peklo, Očistec a Ráj nás tentokrát zanese do ženského kláštera, který se stane útočištěm tří kamarádů, členů známé rockové kapely, skrývajícími se tam v převlečení za jeptišky před mafiány usilujícími o jejich život. Svérázní muzikanti, kteří mají velmi, velmi daleko k běžně mravnému vedení života, se musí v nových okolnostech zcela přizpůsobit zákonům řádu, který je přijal pod svou střechu, a ze dne na den tak zapomenout na všechny světské požitky, byť by byli každodenně vystavováni veškerým možným pokušením. Každá minuta jejich pobytu v tomto prostředí se jim stává čirým očistcem! Klášter zde však není místem služby a odříkání, je to i místo, ve kterém je po staletí pěstována hudba. Hudba samozřejmě na míle vzdálená od té, kterou doposud provozovali oni tři rockeři. Konfrontace dvou diametrálně odlišných přístupů k životu i k hudbě přináší kromě extrémního napětí, vnějších i vnitřních konfliktů, dramatických, zde však převážně komických nedorozumění, i inspiraci a iniciaci k možnostem obohatit a zkvalitnit vžité a mnohdy již i nejasně motivované každodenní mechanismy. A to jak v životě tak i v hudbě.
premiéra: 5. února 2011

Vyjádření: Ondru dílo Zdenka Merty a Stanislava Moši dostalo k muzikálům, jejich tvorbu soustavně sleduje a tak je na další jejich počiny neobyčejně zvědav. Téma sice na první pohled vypadá trochu bláznivě (navíc po filozofickém předchozím dílu trilogie “Peklo”) a odlehčeně, ale kdo ví, třeba z toho vznikne další trvalka na repertoáru.

Howard Ashman, Alan Menken HUDEBNÍ SCÉNA
KVÍTEK Z HORRORU
hororová muzikálová komedie

Květinářství pana Mushnika je zapadlý krámek, kam málokdy zavítá zákazník. I proto je jeho majitel nevrlý a málokdy se usměje na své dva pomocníky – zbrklého naivu Seymoura a sladkou, životem pronásledovanou Audrey. Vše se však změní, když Seymour jednoho dne, právě během zatmění slunce, koupí v jednom exotickém obchodě zvláštní rostlinu. Rostlinu, kterou ještě nikdy neviděl, jejíž jméno nenalezl v žádných moudrých knihách, rostlinu, jež zaviní změnu v životech všech přítomných. Seymour ji pojmenuje Audrey 2, na počest dívky, s níž se denně potkává a kterou platonicky miluje, která však chodí se sadistickým stomatologem Orinem. Stačí malá chvilka, kdy se ve výloze květinářství tato zvláštní rostlina objeví a rázem se dveře obchodu netrhnou. Každý kolemjdoucí si chce květinu, která vypadá trošku jako avokádo a trošku jako masožravka prohlédnout. Pokladna se začíná plnit, ale Audrey 2 začíná vadnout, dokud Seymour náhodou nepřijde na to, po jaké vláze jeho kytička touží. Lidská krev! Seymour pro ni začne shánět potravu, květina roste, celý svět se o zvláštní rostlinu zajímá, její majitel se stává slavnou osobností a snaží se tajit, jakou příšeru vlastně vypěstoval.

Muzikálovou černou komedii Little Shop of Horrors vytvořili Howard Ashman (libreto) a Alan Menken (hudba) podle nízko rozpočtového amerického filmu z roku 1960, kde brutálního zubaře hrál jako jednu ze svých prvních rolí Jack Nicholson. Autoři příběh upravili, připsali rock´n´rollovou hudbu ve stylu 60. let a uvedli v roce 1982 na off-Broadwayi. Od té doby se muzikál proslavil po celém světě a v roce 1986 se dočkal i své slavné, Oskary oceněné, filmové verze v režii Franka Oze.
Muzikál, který si dělá legraci z levných filmových hororů, milostných příběhů, sci-fi ale i sám ze sebe uvedeme v režii Petra Gazdíka.
premiéra: 16. dubna 2011

Vyjádření:  Jelikož je Ondra velkým ctitelem právě zmíněné filmové verze s Rickem Moranisem coby Seymourem a nezapomenutelným Stevem Martinem jako sadistickým zubařem Orinem, která se občas objeví i na našich televizních obrazovkách, má černého koně sezóny právě zde. Dílo je jistě  i mírným inspiračním předobrazem populární muzikálové adaptace české kultovní komedie “Adéla ještě nevečeřela” (pokud doteď nevíte, proč Adéla v Uherském Hradišti zpívá mužským hlasem, zde pochopíte…). “Malý krámek hrůz” se na prkna MdB vlastně vrací již podruhé, poprvé se zde hrál na počátku 90. let minulého století (čili abychom byli přesní, v Divadle bratří Mrštíků), tehdy pod diskutabilním názvem “Kvítek z hororu”. A mimochodem,  bát se při sledování nejspíše nebudete, bavit byste se ovšem měli skvěle.

Frank Wildhorn, Leslie Bricusse HUDEBNÍ SCÉNA
JEKYLL A HYDE
hororový muzikál

Není mnoho známějších a více vzrušujících příběhů, než je ten o Jekyllu a panu Hydeovi. Od roku 1886, kdy Robert Louis Stevenson publikoval svou novelu Podivný případ doktora Jekylla a pana Hydea, vzrušuje tento příběh mysl autorů, čtenářů i diváků po celém světě. A není divu. Postihuje totiž v geniální metafoře odvěké tíhnutí lidstva k dobru i zlu a zápas, který mezi těmito dvěma póly v každém z nás probíhá. Dokáží-li však společně existovat, co se stane, jsou-li odděleny od sebe. A má doktor Jekyll šanci zvítězit nad svým druhým já, výlupkem všeho zla Edwardem Hydem, který s ním naneštěstí sdílí totéž tělo? A co teprve když Jekyll pochopí, že sérii tajemných vražd v jeho okolí má na svědomí právě jeho druhé já? Muzikál skladatele Franka Wildhorna a libretisty Leslie Bricusseho na toto téma slavil již velké úspěchy na newyorské Broadwayi i v řadě evropských států. Strhující příběh v ohromující dekoraci, výjimečné herecké a pěvecké příležitosti činí jeho uvedení v našem divadle, které se soustavně věnuje tomu nejkvalitnějšímu ze soudobého světového muzikálu, další mimořádnou příležitost zažít to nejvýznamnější, co světové hudební divadlo současnosti nabízí. Inscenaci uvedeme v režii Stanislava Moši….
premiéra: 4. června 2011

Vyjádření: Oba dva šéfredaktoři Musical.cz se na nové nastudování velmi těší, toto téma se dá zpracovat na sto způsobů, bude úspěšné minimálně, jako to první v Hudebním divadle Karlín? Jaké asi bude obsazení?

Pro úplnost doplňme alespoň názvy činoherních titulů:

Sofokles – Král Oidipus (režie: Stanislav Moša) – antická tragédie – premiéra:  30. října 2010

Stefan Vögel – Dobře rozehraná partie (režie: Stano Slovák) – konverzační komedie – premiéra: 11. prosince 2010

Umberto Eco – Jméno růže (režie Petr Kracik) – dramatizace světoznámého detektivního románu-  premiéra: 19. února 2011

Bourbon Kid, Stano Slovák, Jan Šotkovský – Měsíční kámen (Režie: Stano Slovák) – parodie inspirovaná filmy Quentina Tarantina – premiéra: 9. dubna 2011

A jak to tak u aktualit bývá, očekáváme bohatou diskuzi.


Aktuální zprávy
Mary Poppins zpět v Praze na 25 představení
Brno
CD muzikálu Johnny Blue je na světě
Brno
Na jevišti ožijí po 21 letech “Ptákoviny podle Aristofana”
  • thenardier

    brněnský městský divadlo hravě strčí ho kapsy celej slavnej karlín…pane kulhánku stydte se a odstupte!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!


  • HUGO

    Jsem nesmírně zvědavý na Jekylla, zvláště pak na obsazení hlavní role!


  • danah

    Stále jsem doufala, že se někdy ještě u nás nastudování Jekylla dočkám, takže jsem zvědavá na výsledek a je to velmi dobrá zpráva.


  • Jan Schödlbauer

    Thenardier: souhlasím s Vámi opět úplně doslova!


  • Pavel Košatka

    Já teď už jenom tajně doufám, že v Brně dají šanci na hostování Marianu Vojtkovi. Slyšel i viděl jsem mnoho různých hlavních představitelů této role, ale co ze sebe Marian v Karlíně vydávat, tak to bylo opravdu neuvěřitelné. Kdyby ho obsadili jako pana Ježka do Bídníků, tak bych byl asi hodně šťastný. A nejen já, ale asi všichni fanoušci, kteří se slzami v očích tleskali několik minut ve stoje na derniéře v Karlíně.

    thenardiere, nic proti, ale je trapné to už psát ke každé zprávě… Jednou to stačilo… Mimochodem, MdB nemá v Brně prakticky žádnou muzikálovou konkurenci. V tom je ta jiná situace. Ale tohle není diskuze o tom, jestli je lepší HDK nebo MDB, tak prosím respektujte téma a nadávejte Kulhánkovi pod články z Karlína.


  • veny

    tak to bych taky byla moc ráda za Mariána, ale silně pochybuji, že to vyjde.


  • Ondřej Doubrava

    Taky pochybuju, možné je všechno, ale teď třeba Petr Gazdík v nejnovějším rozhovoru tak trochu připustil, že pana Ježka oslovili na hostování proto, že jiného Valjeana na alternaci v souboru a na konkurzu neměli. Což nevím, jestli u Jekylla bude platit a kolik alternantů budou chtít vzít. Ale myslím, že by jim ho nějaký odvážlivec mohl navrhnout. ;-)


  • Pavel Košatka

    Rád jim tam za Marianuv fanklub napíšu :).


  • thenardier

    a já si myslím,že to sem patří pavle,protože článek je krásnou ukázkou toho,jak se dělá dotované divadlo v brně oproti tomu karlínskému….které je v porovnání s brnem jak chudá příbuzná,ne co se dotací týče,ale co se týče repertoaru


  • Jan Schödlbauer

    Thenardier má pravdu. Pavle, co je konkurenčního na tom, jak se Karlín teď chová? Spíš naopak! Městské divadlo Brno skutečně nemá konkurenci, ale platí to v rozsahu celé republiky. To co se hraje v Praze, to opravdu není muzikál. Alespoň ne tak, jak se tento pojem ve světě obecně chápe. Pokud by se choval Karlín tak jako Městské divadlo Brno, přiláká určitě víc lidí než parodickou “Carmen.” Také si myslím, že sem ta úvaha patří.


  • marek.štefan

    tak to je bomba, s jekyllem:) marián byl opravdu famózní, nikoho s takovým rozsahem a schopností měnit hlas neznám, v souboru MdB mě napadá snad jen apolenář, ten by byl také zajímavý.
    I když na broadway to zpíval hasselhof, takže je možné asi všechno:)


  • Pavel Košatka

    Řešilo se to tady už milionkrát, v Praze vydělávají muzikály na zájezdech. Není to vůbec o kvalitě představení a už vůbec ne o tom, abychom byli světoví. Myslíte, že by lidé jezdili více na Mozarta!, Spring Awakening, Peklo, Baladu o lásce… než na Carmen? Nechci vůbec Karlín obhajovat, skutečně se z něj stalo komerční divadlo jen za účelem zisku, ale jen chci poukázat na to, že pokud by se chovalo, jako Městské divadlo Brno, tak by v Praze nepřežilo…

    A všude se dají najít chyby, já například nechápu, že nikomu nevadí, že MdB zaplatilo nový muzikál a uvedlo ho za víc než půl roku pouze 13x. Jako studentovi obchodní školy mi to přijde značně neekonomické. Nebo Evita. Drahý světový muzikál a za 11 měsíců 27 repríz. Nevidím do financování, ale přijde mi to ztrátové…

    Tohle je stejně někonečná diskuze, nikdo z nás s tím nic neudělá. Jedině se dostaňte na magistrát a odvolejte vedení Karlína. Pak třeba bude konečně pokoj…


  • Ondřej Doubrava

    Pavle, takhle ale repertoárová divadla více méně fungují všechna (pokud nejedou v jasných blocích činohra – muzikál jako Kalich), říká se, pokud něco udělá 20 repríz, je to úspěch, u 50 se je jedná o úspěch enormní… ale také nechápu, že se to zaplatí a ještě nám servírují takové lahůdky.


  • veny

    Tak já se nejvíc těším na Jekylla, jsem zvědavá i na Očistce, vcelku i na Marry i na Školu.


  • Jiří

    Musím souhlasit na 100% s thenardierem a vedení ven z HDK!


  • Jiří

    Ještě to upřesním,pokud by HDK uvedlo alespoň 2 premiéry do roka a na repertoáru by se objevovaly různé žánry pro hudební divadlo,tak bych p.Kulhánkovi fandil neboť musím říct,že nynější inscenace jsou dobře udělané/výprava,…./,ale pro milovníky hudebního divadla i HDK je to strašně málo a myslím si,že i větší repertoár by prospěl divadlu.To by zase musel být v HDK stálý soubor sboru a baletu a to není.Nebo,když nechtějí druhou premiéru,proč se do HDK nezvou další operetní a muzikálová divadla na hostování pane řediteli?
    Brnu fandím a těším se na jejich další hudební premiéry,zvláště na Jekylla a na Mary Poppins.


  • Barney

    Ondřeji, asi tomu až tak nerozumím, ale přinese-li nám někdo tolik úžasných děl a 20 repríz je považováno za úspěch, tak opravdu nevím. Myslíte si, že ve světě je tento počet a i Vámi uváděné další počty úspěchem?
    A jen taková malá glosa, 20 repríz dokáže vyprodukovat jen za pouhý měsíc i Lichtenbergovo divadlo. Ano, chápu, není to repertoárové, i když poslední dobou tak malinko je, Ano, já vím komerce a hvězdná jména především, s tím musím bohužel souhlasit .:-(
    Ale vrátím-li se k Brnu, moc mě těší, jakým směrem se vydalo. Ale zároveň mě netěší, ten pro mě tak malý počet repríz a hlavně, když už má Brno takové světovky, proč sakra využívá na vše svého stabilního souboru? (krom pana Ježka)! MdB má své skvělé sólisty, ale i sólisty, kteří jsou průměrní a v porovnání s českou scénou i podprůměrní a bohužel dostávají hlavní role ve světových dílech. Vsadil bych na více hostovaček, neb MdB poslední dobou přináši skutečně kvalitní díla, ale nemůže si vystačit s tím, co má doma pod střechou :-)


  • veny

    Barney: tak trochu souhlasím, že se některé muzikály hrají málo a přitom jsou to světové tituly. Podle mě by to měli zvážit a třeba ubrat na premiérách. A s občasnýma hostovačkama taky souhlasím.


  • Jan Schödlbauer

    Ale ne, Ondra má pravdu, že repertoárové divadlo takhle pracuje a já myslím, že to špatně není, naopak. Komerční divadlo chce co nejrychlejší návratnost investice, což mu seriálové produkce zajišťují, ale po půlroce – roce je ten titul vyždímaný a můžete ho použít až po letech. Pestrý repertoár patřičně naplněný světovými bombami, které se střídají, umožní divadlu používat klasické abonentní formy (předplatné) a těmi i mimo ně udržovat věrné diváky, kteří pak chodí často, protože mají na co. Vzhledem k tomu, že např. Karlín má jednu premiéru ročně a drtivá většina diváků jde na jeden titul jednou, odsuzuje se k tomu, že ho jeden člověk navštíví jedenkrát za sezonu. Do MDB jde jeden člověk daleko častěji = zaplatí více peněz divadlu. Co se počtu repríz týká, je pak zbytečné brečet nad tím, že za půl roku se hrál 20x. Na repertoáru může být ještě za tři, za pět i více let a pořád bude dost lidí, kteří o vstupenky budou mít zájem. Vezměte třeba Čarodějky, nemyslím si, že by zrovna spěly k brzké definitivní derniéře. A Mozarta! i Probouzení jara si ještě užijeme určitě kolik bude libo.

    Ještě bych se vrátil k Pavlově úvaze o specifickém postavení Prahy a zájezdech. Nevím, proč by měli divadelní cestovatelé jezdit míň na velké tituly než na různé Kleopatry, Angeliky a Carmen. Najděte si souvislost s činohrou – Vinohradské divadlo taky plní z velké části “autobusy,” a nejsou to pokaždé zrovna řachandy – a konkurenci má v Praze obrovskou.

    Dovolím si své oblíbené muzikálové srovnání s Vídní, čili s velikostně i regionálně srovnatelným městem:
    1.) Vídeňské muzikálové imperium – Spojené scény vídeňské – má pod sebou dvě veliká čistě muzikálová divadla – Raimund Theater a Ronacher. Hrají sice seriálově, ale tituly jménem i zpracováním na výrazně vyšší úrovni než cokoliv z “velkolepých” muzikálů v Praze. Pro zajímavost se v Ronacheru donedávna hrálo Probouzení jara a lidi na to, Pavle, chodili a jezdili.
    2.) Volksoper – tradiční velké divadlo, kde jsou stabilní součástí repertoáru vedle “veselejších” oper i operety a klasické muzikály formátu My Fair Lady – hraje klasicky repertoárově a o lidi taky nemá nouzi.
    3.) Wiener Stadthalle – velmi často tu hostují produkce např. z Westendu se svými tituly.
    4.) celá řada dalších sujektů, které hudební divadlo provozují (třeba jako doplněk k činohře) včetně komorních kabaretních scén (typu našeho Semaforu).

    Tak proč by s takovou skladbou proboha měl být problém v Praze? K tomu dodám, že v té Vídni, kdybyste nasadili místo živého orchestru playback, tak Vás – obrazně řečeno – za takový podvod na diváka vynesou před divadlo a hoděj do Dunaje :-)


  • Lavera

    thenardier, Jiří, Jan Schodlbauer ( omlouvám se, ale “neumím” přehlasované o ): jako dlouholetá návštěvnice toho ještě “poctivého” HDK plně souhlasím !!!
    ( Jak to tam skvěle a divácky – tedy i finančně – úspěšně “chodilo” dříve, jsem už psala mnohokrát, jenže tehdy tam ještě byli všestranní umělci hudebního divadla a ne různě “posbíraní” zpěváci a hlavně “televizní tváře”… )


  • Ondřej Doubrava

    Ono se původně snad i uvažovalo, že by Hudební scéna jela sériově, ale jsem rád za repertoárový systém, protože není nad to si tam jeden týden zajet na Les Misérables a druhý třeba na Spring Awakening. A dejme tomu, že úspěšný titul v MdB má takových 20 – 25 repríz v podstatě jistých, jelikož předplatitelských skupin je mnoho a pak už záleží jen na zájmu diváků a provozních důvodech, všimněte si, že nějaký zásadní světový titul v MdB už dlouho neměl derniéru (Jánošíka si dovolím nepočítat, ten tu zdomácněl možná až příliš a na Hudebce ho doslova smetla vlna opravdových světovek) Občas teda nějaká česká věc toho odehraje méně (viz. teď Singoalla, vrátí se ještě?), ale důležité je, že se MdB snaží aby i ta původní díla zaujala a musím říct, že byť třeba nejsou někdy úplně stoprocentní, tak vás nenechají chladným nikdy a ten nadprůměr udrží vždycky. Musím říct, že mě také nebaví to, že si třeba na svého oblíbeného Josefa vždy musím počkat na Vánoce, ale tak nějak už jsem si zvyknul a Jan má pravdu, že ty tituly nezevšední, zatímco sériovky potřebují zhruba po roce nabrat novou sílu (ve světě to dělají tak, že vymění obsazení, ale to se u nás v masovém měřítku neděje).

    A opět souhlasím i s orchestrem doufám, že éra halfplaybacku pomalu končí, aneb nahrávku jen ve výjimečných případech, pro malé scény a pro amatérská nastudování! Pro velké produkce by měla být alespoň malá kapela naprostou samozřejmostí, když jsou peníze na kostýmy a drahé scénografie, tak proč ne na živý doprovod, je to přece v první řadě MUSICal a ne EFFECTshow :-)


  • Zdeněk

    -Sem naštvanej, protože v Mary nebude Hanka a ani Ivanka ono to obzasení celý nejaký divoký


  • Ondřej Doubrava

    A hlavně ještě není celé, ale Hanky je škoda, tu jsem jako Mary úplně viděl…


  • Zdeněk

    Ondro to sme na tom stejně Hanka je uplná Mary a tou sem si byl jistý a ona nakonec odstrouhala a já taky.


  • Zdeněk

    A Dušan jako Bert tak to je taky docela mimo podle mě teda.


  • Ondřej Doubrava

    Ono vůbec zveřejňovat alespoň částečné obsazení 8 měsíců (no, dobrá 6, když nebudu počítat léto, kdy se nezkouší) před premiérou se mi zdá být trochu odvážné, ale jistě to má důvod (možná licenční). Ale dramaturguje Honza Šotkovský, to mám radost. Bert je ten kominík, že? Tak uvidíme, jak si Dušan poradí, sedět by mu to i mohlo…


  • Zdeněk

    Bert je ten kominík. Sem na dušana zvědavej hlavně jak dá step a když Hanka nebude v Mary tak aspon doufám že ji uvidím jako Lucy.


  • Sasie

    Jsem jediná, kdo si u toho Očistce vzpomněl na Sestru v akci?


  • Zdeněk

    Sasie neboj mejsi jediná


  • Ondřej Doubrava

    Sasie: Já si vzpomněl asi tak ještě na tři jiné filmy :-)


  • Verunka

    taky mám pocit, že je to obsazení hodně zajímavé… škoda hanky, na berta by mně seděl víc třeba aleš slanina, ten je na tom určitě pohybově stokrát líp než dušan vitázek :)


  • Ondřej Doubrava

    Hlásím změny v premiérách na webu MdB, zatím jen touto formou, musím se pozeptat. Že bude místo Očistce “Sugar”, už všichni víme (mimochodem, podle očekávání bude na Činoherní scéně, “Jméno růže” bude mírně netradičně na Hudební scéně). Velice zajímavá situace ale nastává v květnu, kdy mají zatím shodné datum premiéry “Malý krámek hrůz” a zřejmě stálice muzikálových scén u nás – “Chicago”. (Jedno datum se určitě změní, to se netřeba bát). “Jekyll a Hyde” je přesunut na 17. září 2011, čili až na příští sezónu.


  • Ondřej Doubrava

    Tak už je alespoň podle oficiálního webu jasno: Chicago – 26. březen 2011, Malý krámek hrůz – 21. květen 2011, Jekyll a Hyde vlastně opravdu až v příští sezóně 24. září 2011