Dá Nikita Šachmat?

“Sezóna návratů” ještě nedosáhla svého konce. Ve čtvrtek 16. dubna se v restauraci a vinotéce Zlatý Had se konala tisková konference k novým verzím dvou nejúspěšnějších tanečních projektů   legendární skupiny UNO, v jejímž čele stojí známý choreograf Richard Hes – Šachmat a Nikita. Ty se představí ve společném dvojprogramu v Divadle Hybernia ve dvou reprízách 16. a 17. června 2009.

Pár minut před tím, než krátké, zhruba dvacetiminutové povídání začalo, byla příchozím hostům puštěna větší část záznamu původní verze „Šachmatu“. Prakticky veškerý obsah konference pak však tvořily zejména nostalgické vzpomínky Ondřeje Soukupa a Richarda Hese, samozřejmě s malými průhledy do budoucna, ty ale byly ještě hodně rozmlžené a zejména z nové vizuální podoby obou baletů tudíž není známo vůbec nic. Jediný správný způsob, jak veškeré informace shrnout, je ten, že vám zde přinášíme mírně redakčně upravený přepis povídání obou pánů:

Ondřej Soukup: „Richard Hes za mnou přišel na jaře roku ’89, že chce udělat projekt, který by se  měl jmenovat „Šachmat“ a jestli bych mu k tomu nenapsal hudbu, aniž to jakkoli specifikoval. Já jsem to bral samozřejmě jako nádhernou výzvu. Napsal jsem na konci jara a přes léto takovou hudbu na pomezí vážné a moderní popové hudby. Celá byla zpívaná na latinské texty. Nahrávku jsem koncipoval jako simulaci symfonického orchestru na syntetické nástroje.  Tehdy jsem poprvé spolupracoval s Luckou Bílou. Ta naprosto excentricky a fantasticky zazpívala to, co jsem po ní chtěl. Od té doby jsme spolu plus mínus zůstali. Dál na té nahrávce zpíval Michael Kocáb, Ivan Kusnjer, fantastický baryton, Olga Orolinová, recitoval tam Jiří Bartoška,. I já jsem dokonce zpíval, protože nebyli lidi i Gábina (Osvaldová – pozn. red.) s mými kamarády, prostě všichni, kdo mohli. Natočil jsem to u sebe v pokoji a vím, že pan Kusnjer zpíval u nás v ložnici.

Poutavě vyprávějící Ondřej Soukup

Posledních deset let se zabývám tím, že by bylo krásné tu nahrávku a představení obnovit, jenže nikdy jsem neměl energii k tomu, abych celou věc přeorchestroval, předělal, protože dneska jsou úplně jiné možnosti. A teď jsem byl velmi rád, když mě Richard na podzim oslovil a říkal mi, že by bylo krásné uvést znova skupinu UNO a „Šachmat“. To mi dalo obrovský impuls, takže od podzimu předělávám, přeorchestrovávám a přetáčím celou věc. Na rozdíl od toho původního představení hudba půjde z pásu, ale všechny zpěvy budou živé. Proto jsme poprosili několik našich kamarádů a dámy z operní sekce, jestli by participovali na tomto představení. Za hrdinný baryton tu bude Daniel Hůlka, Jiří Zonyga bude zpívat nekompromisně rockově. Lucka Šoralová bude za andělský hlas. Bedřich Levý je kontratenor a současně bude suplovat funkci dirigenta pro pěvecké party, jelikož je to poměrně složité. Za operní sekci Marie Fajtová a Daniela Baňasová, nádherný mezzosoprán. Ze „Šachmatu“ vznikne nahrávka a já teď nevím, jak to udělám. Mám pásy, které jsou staré dvacet let, kde zpívají všichni ti, které jsem jmenoval před chvilkou. Možná některé z těchto hlasů implantuji do té nové nahrávky a některé nechám přezpívat novými interprety. To je otázka velmi krátké budoucnosti.

Co se týče baletního thrilleru „Nikita“, to je kompilace z převážně mých hudeb, které vznikly v  osmdesátých a devadesátých letech. Mají nezaměnitelný charakter té doby, dnes už to nejde vyrobit, i když člověk použije stejné přístroje a technologie, tak už asi myslí jinak. Je to neopakovatelné,  nevím, jestli i elektrický proud byl tehdy jiný, tyto nahrávky se nedají zopakovat. Myslím, že to konvenuje s tím tématem, protože „Nikita“ je inspirována filmem Luca Bessona.   ”

Po Ondřejovi Soukupovi se slova ujal Richard Hes

Richard Hes: „My nechceme tahat kostlivce ze skříně, a proto jsme se rozhodli, že těm představením dáme kompletně nový háv, že je zpracujeme nově, jinak. To znamená, že budeme mít nové kostýmy, novou scénografii, nové divadlo, aranže, zpěváky a pochopitelně i nový soubor. Taneční skupina UNO nikdy neskončila svou existenci. Pouze, když jsme v roce 1997 natočili všechny naše významné projekty pro televizi, přestali jsme existovat jako stálý soubor, ale stalo se z toho takové volné sdružení tanečníků, kteří byli vždy najímáni pro daný projekt. Převážná část mojí práce začala v muzikálech a neměl jsem čas se tomu souboru věnovat tak, jak by bylo záhodno, nicméně cítím jakousi prázdnotu na české taneční scéně po  profesionálním souboru, který by doplňoval tu škálu souborů na baletní a modern-dance bázi. Ty fungují nějakým způsobem pod hlavičkou divadel, jsou dotovány městem nebo státem. Ale volný, nezávislý soubor u nás, dá se říct, skoro neexistuje, až na pár výjimek, takže jsem se rozhodl, že bych chtěl nějak navrátit tu éru tohoto souboru. Oslovil jsem mladou generaci tanečníků, vybírali jsme je na castingu ze 400 profesionálních uchazečů. Jsem rád,  že se mi podařilo sehnat lidi, co mají chuť a ambice, třeba i za nízký, neadekvátní honorář, dělat těžkou a složitou práci a pokusit se zase vzkřísit to dobré jméno naší skupiny UNO.

„Šachmat“ a „Nikitu“ jsme vybrali proto, že to byly dva naše nejúspěšnější projekty,  oba dva měly více než sto repríz po tehdejším Československu, i v zahraničí. Další velké plus bylo v tom, že to byly projekty, které měly původní hudbu. Dnes donutit úspěšného skladatele, aby napsal muziku pro balet, to je skoro nemožné. Jediný, kdo na to kývnul, byl Ondra (Soukup, pozn. red.), i když ví, že z toho nezbohatne, ale dá se říci, že udělal dílo, které nemá obdoby. Neznám současného skladatele, který by napsal takto úspěšnou věc právě pro balet. Balet nemá na růžích ustláno ani dnes, bez výrazných mecenášů, sponzorů, se komerční soubor prakticky nedá provozovat. Chceme, aby ta představení měla komerční dopad, proto jsme se rozhodli, že ta forma těch představení bude zpracována blízko tomu, co dnes letí, co je populární a že přikročíme k takové muzikálové formě.  Zpěváci, které zde máme, jsou známé tváře, ale především, jsou to skvělé hlasy a herci. S většinou z nich už jsem dělal několik projektů, takže jsem klidný, že ta kvalita a úspěch tam budou. Pro mě úkol spočívá v tom, ten soubor během tří měsíců nějakým způsobem zkonsolidovat. Chci, aby kritiky dokázaly to nové UNO srovnat s tím starým. Troufám si říct, že to staré UNO snad i předčíme.“

Nové UNO + noví interpreti

Těšme se tedy v červnu na zajímavý alternativní projekt, který navíc dle slov Richarda Hese je dělaný hlavně pro radost, neboť výdělečný moc nebude. Dá se však předpokládat, že termín „muzikál“ pro výslednou inscenaci použijeme jen minimálně.

Návrh plakátu k "Nikitě" (foto: Jaroslav Urban)

Tvůrčí tým:

Hudba: Ondřej Soukup

Latinské texty (z básní Horatia, Tibulla a úryvky z Nového zákona) upravili: Gabriela Osvaldová a Jaromír Wolf

Režie a choreografie: Richard Hes

Scénografie: Jaromír Vlček

Kostýmy: Markéta Kubíčková & Famood

Tančí, hrají a zpívají: Taneční skupina UNO, Daniel Hůlka, Leona Machálková, Jiří Zonyga, Lucia Šoralová, Bedřich Levý, Marie Fajtová (sólistka opery Národního divadla v Praze), Daniela Baňasová (sólistka Teatro Verdi Triese)

Jiří Zonyga a Gabriela Osvaldová

Velká část hereckého a kreativního týmu

Leona Machálková a Daniel Hůlka

Nové UNO

Autorem fotografií je exkluzivně pro Musical.cz Petr Marek. Pokud byste fotografie chtěli použít na vašem webu, ozvěte se nám na email redakce@musical.cz. Publikování bez svolení autora je přísně zakázáno!