Výsledky muzikálové kategorie Cen Thálie 2010: boduje Máří Magdalena i Baron Prášil

Upřímně,jsem taky nesouhlasil,když v roce 2002 byla nominována na Thalii Monika Absolonová za Kleopatru a Daniela Šinkorová ,,rádoby zpěvačka,, a vyhrála to ona. Nic s tím nenaděláme.

Jen technická dámy… Já netvrdím, že Jesus je metal. Miri jsem odpovídal obecně. Nicméně ty občasné hard rockové prvky tam cítím. Jinak patrně jediný (naštěstí) metalový muzikál, který jsem byl nucen několik desítek minut trávit, byl Excalibur (s Kocábem a spol.), ze kterého jsem si utekl léčit nervy tehdy na Rebely ještě před pauzou. Také jsem kvůli jedné kamarádce byl na “rockové opeře” Antigona a tu jsem dokonce dokoukal (jen kvůli ní ovšem), takže uvážíme-li, že Jesuse jsem viděl 2x (a 2x koncertní verzi), nepopírám, že tu jistý rozdíl je:)

:-D Metalové kousky jako “Jménem lásky”, “Kapka krve” nebo “Král slepých rybářů”, ty jsou fakt hodně drsné…

tak Excalibur je metal, tak to je fakt perla dne, díky Romčo, že jsi mě pobavil.

Obávám se, že by to pobavilo i pana Kocába :-). Romčo, neberu Vám Vaše dojmy z Excaliburu, chápu, že to nebylo pro každého, pro milovníka kantilén zvlášť ne, ale metal OPRAVDU vypadá jinak.

Jak JCHS, tak Exík považuji za nemsírně kvlitní díla a přestože mě Exík hudbou opravdu neuchvátil, tak o to víc mě dostal výkony, které tam byly (narozdíl od jiných divadle) všechyn do jednoho perfektní a vyrovnané po věšech stránkách. Tak skvělé výkony jsem jen tak nezažil… A proto bych klidně šel znovu i přes to “metalové řvaní”, které mi taky není přímo po chuti. JCHS je věc jiná, hudba je tam pro mě nádherná a kultovní a rozhodně si myslím, že to, co tam umělci předvádí je zpěv, mnohdy velice dobrý zpěv (o Máří naprosto netřeba mluvit). Například Jidáš si během představení doslova zašeptá, zazpíbá i zařve… Pokud je “řvaní” procítěné” a relativně čisté pak mu dám přednost před sice náročnou a úžansou kantilénou, která je ale zazpívaná bez ducha a nějakého zajímavějšího výrazu….

Miri, já myslím, že když napíšu, že něco nepovažuju za zpěv, že v tom to PRO MNE už je zabudované:)
Ne, velmi dobře to tu shrnul Mojmír. Zašeptá, zazpívá i zařve. Já tam teď v HDK u pánů (s výjimkou Jardy Holuba a chvílema Ondry B.) opravdu slyšel jen to šeptání a ten řev (plus ještě ječení a kvílení), zpěv bohužel ne. Tak jsem asi hluchej:)
Dobrý je i srovnání relativně čisté řvaní:) No právě, kdyby aspoň bylo relativně čisté… Na druhou stranu nevím, proč by řvaní mělo být a priori procítěné a náročná úžasná kantiléna bez ducha a zajímavějšího výrazu. Může to přece být i naopak, ne? :)

Romane, já neříkám že řvaní je vždy procítěné a kantiléna bez ducha…. Samozřejmě to může být a čatso bývá naopak… Zrovna v JCHS jsou pro mě ale všechna ta “řvaní” jak ty říkáš lepším zážitkem než mnohé arie v Davidových muzikálech (a to bez urážky, jeho muzikály mám moc rád, dokonce i Kat, ke kterému jsem byl ze začátku skeptický, mě peřsvědčil o tom, že je hudebně a výkonově velcie kvalitní dílo)

Mně jen přijde smutné ono hanobení práce zpěváků, kteří na jevišti s největším úsilím a přesto brilantně vystřihnou jeden z nejvyšších tónů svého rozsahu a někdo jako ty to poté nazve kvílením…

Ještě bych rád všem vzdělancům v oboru muzikálu připoměl, že Petr Gazdík je MANŽEL ne bratr Johany Gazdíkové.

Nejsem vzdělanec v oboru muzikál, ale to, že jsou Petr a Johanka Gazdíkovi brácha a ségra, je skutečně pravda :D Pokud Hynek B. nevěří, tady o tom Johanka sama mluví: http://brnensky.denik.cz/kultura_region/gazdikova-nejkrasnejsi-pocit-je-kdyz-letim-nad-lid.html

Pořád se marně snažím vzpomenout, kdo a v jaké chvíli při JCHS v HdK ječel nebo kvílel a ANO! Už vím! To jsem byla já při děkovačce!!! :) Prostě takovou roli musí hrát někdo jako Kamil, jak by to asi znělo od někoho ze zpěváků a oblíbenců Romči, co výše jmenoval? V zahradě Getsemanské od Romana Vojta nebo Tomáše Savky? Děkuji, ani zadarmo… Ale každému uchu lahodí něco jiného, to je pochopitelný. A vzhledem k tomu, že já rockové koncerty navštěvuji prakticky od týden a chlap, co neumí pořádně zařvat, mě na zadek neposadí, je pro mě muzikál obsazený rockery to naprosto nejlepší. S výjimkou tedy Pepy Vojtka, to není muzikant ale podnikatel… Avšak na tom jeho muzikálovém úspěchu asi něco bude, no….

Při vší úctě k R. Vojtkovi musím napsat, že je to fakt příšerné. Každý by se měl držet toho svého, co umí. Nemůžou všichni zazpívat perfektně všechno. Někdo je hlas na rock a někdo na jiný žánr.

Ano, při vší úctě k “mému” Romanovi, tohle fakt ne. Hlavně nechápu, proč i on řvavě kvílel v onen osudný bod, proč to někdo prostě nezazpívá bez toho – no já nevím, jak to nazvat, no… Prostě Miri, pro mě to kvílení je. A když je to kvílení ještě spojené s “povinným” rockovým chraplákem, tak bych to používal jako metodu mučení (ostatně ono se to používá v arabském světě jako mučení – v Abú Ghrajbu tohle pouštěli západní okupanti místním radikálům a ti pak přiznali i to, co nikdy neudělali, než aby to museli absolvovat znova:)) A ujišťuje Tě, milá Miri, že si to fakt nemyslím jen já (člověk s polovičním hudebním sluchem), ale že znám pár lidí s absolutním sluchem, kteří tvrdí to samé. Ano, je nás jen pár, ale mně to stačí:)
Mimochodem, Ifča 16:58, velmi hezky napsané, výstižné, gratuluju!

No pozor, Mojmíre, ono se to ale k tomu mučení Arabů fakt používá. A to nejen kdesi v arabských věznicích, ale i na Guantánamu třeba. A podle minimálně jedné světové agentury mezi mučícími skladbami byl i Jesus (samozřejmě ne ten z HDK, ale byl)…

Ne, opravdová pochvala. Protože jste to popsala věcně, konkrétně a přiznala jste, že chlap, co neumí zařvat, Vám neimponuje. Něco podobného sice naprosto nechápu, ale plně to respektuju. Jako vysvětlení mi to potom stačí:)

Omlouvám se, ohledně sourozeneckého stavu Gazdíků, nechal jsem se poplést Wikipedií.

Pavel: Upřímně mi připadá, že Kamil Střihavka zpívá minimálně stejně dobře. Akorát jinak :-) Mně se jeho podání líbí nejvíc ze všech, co jsem kdy slyšela. A to i přesto, že Balsamo se mi líbí dost (třeba Ted Neeley vůbec). Kamil tam má prostě něco navíc… Ale to je ryze subjektivní názor, každej to slyšíme jinak, tak neni třeba se přesvědčovat o tom, kdo je nebo neni lepší :-)
Mimochodem M. Skořepa to zpívá taky moc dobře. A taky uplně jinak, než Kamil.
Jo, a Romčovi děkuju za pobavení, tomu mučení se směju ještě teď :-D

Asi jen ryze subjektivní dojem čtenáře… Já tě neobviňuju, jen – tak, jako Ty – říkám, co si myslím. Jsem hold trošku “dítě” rocku a v tomto stylu jsou některé prvky potřeba. Já jsem třeba při onom “nerockovém” podání stále čekala, kdy přijde to pověstné finále, to něco, co onu skladbu dělá tak výjimečnou… Bohužel, efekt se jaksi nedostavil. Chápu, že Tobě to tam nesedí, ale mě tak ten falzet vysloveně chybí.

Lavero, děkuji za zastání. Nejvíc mě vždycky baví, jak mě peskují ti, co jsou ještě míň tolerantní, než moje maličkost… Ale protože jsou na těchto stránkách ve většině, dává jim to pocit oprávněnosti vlastních útoků vůči představiteli menšiny…
Se Štágrem máte naprostou pravdu. Taky nechápu, jak falzety, fistule atp. – tj. jakási náhražka pro méně kvalitní zpěváky, která má obvykle přikrýt neschopnost skutečně vyzpívat náročné výšky – mohou tolika lidem imponovat… Ale evidentně s tím nic nenaděláme.
Každopádně díky za tip, docela rádi se s Miškou zajdeme podívat – nějaký doping skutečné kvality potřebuju. Od té doby, co operní témbr muzikálový žánr pomalu zase opouští, začínám mít pocit absťáku. Leč, jsem náročný i v něm. Dávám přednost veristické opeře – a v ní pak podání horami a mořským podnebím obdarovaných borců (čehož se u nás příliš často nedočkáme…). Navíc pětiaktovka, no nevím, nevím, jestli bych to dal, když to není sázka na jistotu – jak je to dlouhé?

Romča: tato inscenace “Hoffmannek” trvá přibližně tři a půl hodiny, přestávky jsou po druhém a třetím jednání. Pro mne, coby milovnici klasické operety, je to v operním žánru takové milé “rozptýlení” oproti jiným operám, které ale navštěvuji také celkem často.
Mě osobně nejvíc “baví” jednání druhé, které je i hodně “herecké” ( loutka Olympia ) a kde své všestranné umění zase bohatě ukazuje můj oblíbený “Jean Valjean”. Uznávám, že to už je ovšem “hodně soukromý názor”. Nádherný – zase tedy z mého pohledu – je závěr s mohutným varhanním doprovodem; to mě vždycky úplně sebere… Líbí se mi to ale celé, jinak bych to asi nemohla vidět už osmkrát… ???
Ale “sázka na jistotu” ? To je většinou natolik niterný pocit, že Vám to snad může “odhadnout” jen někdo, kdo Vás to této stránce opravdu dobře zná…