SPECIÁLNĚ: Zhlédněte jako první část muzikálu Antoinetta – královna Francie a sdělte přímo režisérovi a hercům své poznatky (+ dárek)

taky by me zajimalo, jestli si nekde mame registrovat misto!?;))

místa na otevřenou zkoušku Marie Antoinetty se nerezervují. vstup zdarma do naplnění sálu v divadle.

měla by končit asi v 18 hodin

Shlédl jsem dnešní dopolední veřejnou generálku a rád bych sem napsal své malé postřehy, protože bych je určitě do vydání místní recenze pozapomněl.

I když se jednalo v podstatě o kompletní představení (až na malou přestávku kvůli technickému problému), asi se nesluší hodnotit jednotlivé výkony, protože se po připomínkách režiséra samozřejmě můžou do zítřejší premiéry ještě změnit. Proto se zaměřím na hudbu, se kterou se pravděpodobně již nebude hýbat a jako hudbou velice poznamenaného člověka se skladatelskou ambicí mě zajímala nejvíce.

Na Antoinettu jsem se šel podívat právě kvůli zvědavosti, jak Jiří Škorpík uchopí muzikál hudebně. Musím bohužel říct, že jsem čekal trochu víc. Neříkám, že byla špatná, v rámci českého muzikálu je jistě výš než průměr. A ani tak nevadila menší početnost “hitovek”, pár silných melodií tam bylo, které jsem si mohl při odchodu notovat. Co mě ale doslova nebavilo, bylo zakončení jednotlivých písní. Skoro vždy to bylo “Jo!”, “Hoj”, “Oj!”, “Král!” a podobné výkřiky, zakončené stejným hudebním vyvrcholením. Přičemž následovala póza, potlesk, a poté začal hrát hudební předěl pro přestavbu, naprosto stejný motiv jako předchozí píseň. A to mi dost vadilo, nějak jsem nepochopil, proč to bylo řešeno tímto způsobem. Buď bych to prostě spojil (sice by tam nebyla vyloženě mezera pro potlesk, ale lidé stejně kolikrát tleskali i po předělu), nebo bych zvolil nějaký jiný motiv. Protože píseň má svůj určitý vývoj, který je nějak ukončen, a jakýkoliv pozdější dodatek je pro mé uši nepochopitelný a rušivý. Chápu, že byly nutné kvůli přestavbám, ale styl píseň – potlesk – dovětek mi opravdu nepřijde jako správná cesta…

Docela se mi líbily kompačkové věci, byly na jevišti skvěle zpracované. Čekal bych ale více vícehlasů, často to byla jen jedna melodická linka. A když už tam byl vícehlas, mohl by klidně být “odvážnější”, vždyť i ta hudba není úplně klasická.

Co se mi vyloženě líbilo, byly písně Davida Uličníka. Je znát, že mu asi byly psány “na tělo”, ale jak hudebně tak provedením jsou opravdu povedené! Hlavně závěr první půle jsem si vyloženě užil. Škoda jen již zmíněného hudebního dovětku, tady byl opravdu více než zbytečný.

Taky mi přišla strašná škoda halfplaybacku… Ta hudba by si zasloužila živý orchestr, možná by tím i pan Škorpík nespoléhal na různé “ozdůbky” a množství nástrojů (zajímalo by mě, zda všechny byly nahrány živě), které byly často zbytečné, a třeba by tím ještě více vynikl potenciál melodií a harmonií. Přehráváním základů pro mě hudba ztratila část své dynamičnosti a energie.

Kromě hudby mám ještě malou připomínku k projekcím. Bohužel se často uchýlily ke kýči (hvězdičky, padající listí,…), na druhou stranu vrstvení projekcí na několik projekčních pláten za sebou bylo často i přes kýčovitost samotné projekce velice efektní. Obzvláště při vzpouře/revoluci v první půli skoro hořelo celé divadlo, využilo se i postranních projekcí a skutečných ohňů.

Určitě se půjdu podívat ještě jednou, abych viděl i jiné alternace a kdo ví, třeba se mi to co jsem zde napsal do té doby rozloží a už mi to nebude podruhé tolik vadit.

Honzy: Běžte se podívat na Michala Novotného a Davida Uličníka. To by mohlo vylepšit váš dojem. I když uznávám, že se scénou už to nic neudělá…a je fakt kýčovita. Obzvlášť ty padajici lístečky. Ale s company jsem byla spokojená.

Lucie: Jsem na tom úplně stejně. =)

Boby: souhlasím s první částí komentáře, souhlasím i s tím, že královna Antoinetta žila v kýči, o tom to opravdu celé tak trochu je, ale stejně mě rozčilují některé druhy projekcí, o scénu jako takovou mi ani příliš nejde. Obzvláště již zmíměné lístečky bych čekala spíš v Katu Mydlářovi.

Boby: Váš názor vám neberu, ale svůj si ponechám. Na mě ty projekce byly prostě moc, Jinak jsem spokojená a muzikál považuji jako celek za nadprůměrný.